sb157-05 0..8296

497

Zdravě a důkladně u. Pal. Dj. IV. 1. 28.
Na sněmě shromážděn byl květ národa a
u-val na téže váze poctu nabytou s oběťmi,
jaké se za ni mají poskytnouti. Ddk. III.
227. — se na koho. Jestliže by který
měštěnín směl se na kterého dědictví ne-
právě u. (= odvážiti) aneb hranice kterého
dědictví neprávě měl rušiti. NB. Tč. 1. —
s inft. Uvážil jsem u sebe z města odejíti
(ustanovil jsem). Na Slov. Bern.

Uvážlivě, na Slov.: uvážně, uvažovně =
s uvážením, opatrně, prozřetelně, moudře,
bedächtig, mit Bedacht. V. Neuvážlivě pe-
četi přitiskovati. V. — U. = soudně, kri-
ticky, kritisch. Bern.

Uvážlivec, vce, m. = uvážník, der Er-
wäger, Schätzer, Beurtheiler. Bern.

Uvážlivosť, i, f., na Slov.: uvážnosť,
uvažovnosť = opatrnosť, prozřetelnosť, die
Bedächtigkeit, Vorsichtigkeit, Weisheit, Um-
sicht. V.

Uvážlivý, na Slov.: uvážný, uvažovný =
opatrný, moudrý, prozřetelný, bedächtig, mit
Bedacht handelnd, vorsichtig, bedachtsam,
verständig. V. U. soud. Přík. k Cyr. U.
odpověď. Kron. trip. U. člověk. Us. Tč. —
U. = kritický, soudný, kritisch. Bern. —
U. = uvážení hodný, bedenklich, wichtig.
Z jistých a u. příčin vám poroučím. Apol.,
J. tr.

Uvážně, langsam, vz Uvážlivě.

Uvážník, a, m. = uvážlivec. — U., der
Kritik.

Uvážnosť, i, f. = uvážlivosť.

Uvážný = uvážlivý, gewichtig, ernst, gra-
vitätisch. U. slovo, řeč. Mor. Tč. Z u-žna
jíti, práci konati. Na Zbirožsku. Lg. Vz
Uvážlivý.

Uvažování, n., die Erwägung, Uiberle-
gung. Den k u. někomu dáti. Štelc. Bylo
o to veliké u. Žer. Záp. II. 128.

Uvažovatel, e, m., der Erwäger. Us.

Uvažovatelka, y, uvažovatelkyně, ě,
f., die Erwägerin.

Uvažovati, vz Uvážiti.

Uvažovně, vz Uvážlivě.

Uvažovník, a, m. = uvážník. Bern.

Uvažovnosť, i, f. = uvážlivosť. Bern.

Uvažovný = uvážlivý.

Uvdákati něco = ukdákati, kdákaje ně-
čeho dosíci, uprositi. Mor. Šd. — se nač,
zur Genüge schreien. Mor. Tč.

Uvděčiti, il, en, ení; uvděčovati = vděč-
ným, pěkným učiniti, lieblicher machen, ver-
lieblichen. — co. Stroj uvděčuje tvář. L.

Úve. Naříkají: Běda mně, nastojte! a na
úve! Hus. III. 167.

Uvěcniti, il, ěn, ění, uvěcňovati, realisiren.
— čím. Novým zákonem obrazy starého
zákona uvěcněny. Sš. I. 50.

U večer, vz Večer. U večer pobavil se
hudbou. Ddk. IV. 248.

Uvečerniti, il, ěn, ění. — se kde = do
večera zůstati, bis zum Abend bleiben. Slez.

Uvěčnitel, e, m., der Verewiger.

Uvěčnitelka, y, uvěčnitelkyně, ě, f.,
die Verewigerin.

Uvěčniti, il, ěn, ění; uvěčňovati = věč-
ným učiniti, verewigen. — co čím: něčí
jméno. L., Us.

Uvedení, n., die Einführung. Vz Uvésti.
U. něčeho v chod, v život, v úřad. Šm.
Jinak tálů těch byl by zbaven, aniž co
práva sobě dobytého bez odevzdání a uve-
dení (Einführung) sobě moci bude dovésti.
CJB. 297. Po listu obranniem od desk zem-
ských vydaném tomu a takovému uvedení
skutečnému žádný se zpierati ani otpierati
žádným právem nemá. Vš. Jir. 383. Uvedení
v manství, die Belehnung. Gl. U. ve skutek,
die Verwirklichung; u. soudů, die Gerichts-
einführung. J. tr. U. v činnosť, die Aktivi-
rung. Dch. Byláť zajisté již také založena
štěpnice literatury slovanské skrze u. pra-
voslavné liturgie do sázavského kláštera;
Předstíraje vykonání pomsty ale vlastně u.
Almoše za luhem maje; Branným uvedením
Bořivoje do Čech; U. v dědictví. Ddk. II.
182., 399., 418., 459. (Tč). U. ďábla v srdce;
A tak v krátké modlitbě Kristově máme
sedm daróv ducha sv. u. a sedm hřiechóv
smrtelných vyraženie; Pokušenie jest jiné
než u. v pokušenie. Hus I. 300., 357., 377.
(Tč. ).

Uvedený; -en, a, o, angeführt. Vz Uvésti.
U. podmínky. Us. — kam (kdy). Lipolta
jedva před dvěma léty do Olomúce u-ho
zase z Moravy vypudil. Ddk. III. 75. Obyčej
mezi křesťany u-ný. Hus I. 69. Země v po-
platnosť u-né. Ddk. II. 143. Rovnice na
nullu uvedená. Šim. 148. — kde: příklady
ve knize u-né. Us. — U. U-ná = která již
byla u úvodu, welche als Wöchnerin ein-
gesegnet wurde. Us. Šd.

Uvěditi, il, ěn, ění = vysušiti, austrock-
nen, zastr. — co. Větvie jeho uvědí (are-
faciet) plamen. BO. Vz Uvěnovati.

Uvednút= uvadnouti. Na Slov. Tč.

Uvědomělosť, i, f., das Bewusstsein.
S národností, přes svou slovanskou uvě-
domělosť, nikdy nepočítal. Ddk. VI. 179.

Uvědomělý, zum Bewusstsein gelangt.
U. Čech.

Uvědomení, n. = oznámení někomu ně-
čeho, o čemž chceme, aby vědomí měl; děje-li
se úředně, slove notifikace, die Bekanntma-
chung, Benachrichtigung, Notifikation. S. N.
U. jich o některých osobách. Sš. II. 229.

Uvědomění, n., das Bewusstsein.

Uvědoměti, ěl, ění, sich bewusst werden.

Uvědomí, n. = uvědomění. Bdl.

Uvědomitel, e, m., der Bekanntmacher.

Uvědomitelka, y, f., die Bekanntmache-
rin.

Uvědomiti, il, en, ení; uvědomovati =
vedomosť dáti, oznámiti, benachrichtigen. —
koho o čem. Koll., Tč. — čím. Vysláním
poslů sousedstvo u. o tom, co se děje. Ddk.
IV. 231. — co komu. Ti nyní sobě u-mili
stav hříšný. Sš. Sk. 225.

Uvěhlasiti, il, en, ení = opatrným, opa-
trně učiniti. V.

Úvech. Ale úvech! neznají toho ti, kteří
jim věří. Hus III. 309.

Úvěj, e, f., das Angewehte, die Schnee-
wehe, závěj. Na Mor. Tč.

Uvejzati se = usmívati se, lächeln. Děvče
se uvejzá, když jí její hoch něco hezkého
povídá. Na Želivsku. Sř.