sb157-05 0..8296

504

nými náklady. Měst. záp. 1449. — U. =
usmýkati, uvláčeti, zu Tode schleppen. —
co, koho kým: koňmi. Ms. 14. stl. Č. Vr-
želinu vlačkami, durcheggen. Mor. Tč. U.
polo branama. U Opav. Klr. Vz Uvléci.

Uvládání, n. = přemáhání. Bern.

Uvládaný = přemáhaný. Bern.

Uvládnouti, dnul a dl, ut, utí; uvládati
= říditi, hýbati, regieren, rühren, bewegen
können, bezwingen. — čím. Nemohu uvlád-
nouti tím kamenem, Ros., sebou. Kom.

Uvládnutí, n. = přemožení. Bern.

Uvládnutý; -ut, a, o = přemožený. Bern.

Uvlastnění, n., die Aneignung. Osvojení,
osobení a u. sobě pravdy té tou měrou, že...
Sš. II. 142. (Hý. ).

Uvlastniti, il, ěn, ění, zu-, aneignen. —
komu co.

Uvlažiti, il, en, ení, uvlažovati, benetzen.
— co čím: postel slzami. Ž. wit, 6. 7. —
co kde: ve sklepě vodou. Us. Tč.

Uvlažnouti, žnul a utí = vlažným se
státi, warm, lau werden. Ros.

Uvléci, vleku, vlec, ka (ouc), kl, čen,
ení; uvléknouii, ul, ut, utí; uvláčeti, el, en,
ení; uvlačovati = utáhnouti, erschleppen;
odvléci, wegschleppen; vláčením usmrtiti, zu
Tode (todt) schleppen, ukáleti, besudeln, be-
schmutzen. Jg. — co, koho (jak): kládu.
Ros. Kuna uvlekla slepici, uvláčela všecka ku-
řata. Us. Kůň ho uvláčel do smrti (usmýkal).
Ros. U. něco = ukáleti. Ros. — co, koho čím
(kdy): zemi hraběmi, übereggen, V., pole
branami, Us., někoho koňmi. Us. A uvlečen
jsa affektem radosti a plesotu; Při vytý-
kání tohoto oruží Pavel takměř uvlékati se
dává myšlénkou. Sš. II. 109., 143. (Hý. ). —
co kam: Sochory do kruhů (navléci, an-
ziehen, darüberziehen). Bibl., Šp. Mocí se
opatřiv je (křesťany) do vězení uvlékal.
Uvleku na všeliký hřbet váš pytel = na-
vleku. V. — U. žíni pod kosť osní u hrdla.
Ros.

Uvleklosť, i, f., die Feuchtigkeit. Sš. I.
120.

Uvleklý, fortgeschleppt

Uvlhčiti, il, en, ení = uvlžiti.

Uvlhlosť, i, f., die Feuchtigkeit. Bern.

Uvlhlý, feucht, nass. U. seno. Us. Tč.

Uvlhnouti, hnul a hl, utí; navlhnouti,
feucht werden. — kde (v čem, na čem).
Us. Tabák v zemi hned uvlhne. Us. Tč.

Uvlhnutí, n., das Feuchtwerden. Us. Jg.

Uvlhnutý; -ut, a, o = uvlhlý. Na Slov.
Uvlniti, il, ěn, ění, uvlňovati, in Wellen
bringen. — co čím: vodu. Vítr dmutím
rybník u-il. Us.

Uvlžiti, il, en, ení, feucht machen. L.

Uvmetati, hineinwerfen. — co, se čeho
kam. Us. Tč.

Uvmětati, ganz hineinkehren. — co kam:
smeti pod pecek. Na Ostrav. Tč.

Uvnaditi, il, zen, ení = ulákati, anlocken.
koho, čím v co. Jg. — se v co, angelockt
werden. Háj. 1336. — co komu, reizend
machen. Us. Tč.

Uvně, šp. m.: uvnitř. Vst.

Uvnitř, vz Vnitř.

Uvnitřiti se, sich verinnerlichen. — čím.
Byla ona (Maria Magd. ) se docela uvnitřila

myšlénkami, že zevnějšku málo pozornosti
propůjčovala. Sš. J. 296. (Hý. ).

Uvnitřnění, n., die Veriunerlichung. Dch.

Uvnitřní, innerlich. Dch.

Uvný. Pudí jej pýcha, aby zpupný byl
proti jiným v svých výtržciech a ve všem
uvný, a zláště aby byl všetečný nalezitel
nových věcí u vieře, nebo v jiných obyčejích
uvný. Trakt. 15. stol. Vz Rozb. 1843. 53.

Úvod, u, m., koř. ved (vedu). Schl. Vz
E. Ú. = uvedení, die Einführung, Einleitung.
Ú. v cestu přímou člověka bludného. Rad.
zv. — Ú. = uvedení šestinedělky do kostela
a požehnání od kněze, der Für-, Vorgang,
Kirchgang, die Einsegnung. K ú-du jíti. D.
Matka s ním byla na ú-dě. Mor. poh. I.
585. Hostina při úvodě. Us. Šd. Šla na ú-vod,
k ouvodu. Er. P. 482. Již byla u ú-du. —
Ú. = nějakého úřadu, inštallace, investitura,
die Installirung, Investitur. U. biskupský.
D. — Ú. do nějakého umění, uvedení, die
Anleitung, Anführung, der Unterricht. Us.
— Ú. ke knize, lépe: do knihy, do kresby,
Km., die Einleitung, der Eingang. Nz. Ze
všech přípisů a pozdravení... tento ú. nej-
prostrannější a pro mnohé vsuté věty k roz-
umění jest nejtěžší; Sám ten obšírný ú. tak
nastrojen jesť. Sš. I. 19., II. 8. (Hý. ).

Úvodce, e, m. = uvoditel, der Ein-, Weg-
führer.

Úvodí, n. = síť říčná, souříčí, das Strom-
netz, Flussystem, Wassergebiet. Š. a Ž., Šp.
Tolik vody, kolik ji veliké přívaly z ú. dosti
širokého do jezera nanesly. Lum. 1880. 6.

Uvodič, e, m. = tělo vodící elektřinu n.
teplo, der Leiter. U. dobrý tepla. Rost. I.
20. a.

Uvoditel, e, m., der Einführer; Ent-,
Wegführer. U. nového náboženství. Sš. II.
55. — U., der Einsegner. Us. Tč. Cf. Úvod.

Uvoditi, vz Uvésti.

Uvodivosť, uvodlivosť, i, f., die Lei-
tungsfähigkeit. Vlastnosť hmot mluno roz-
ličnou čerstvostí ze sebe pouštěti slove u.
Presl. Chym. 48.

Uvodivý, uvodlivý = uvodící. leitend.
U. hmota. Krok. I. c 135.

Úvodky, ův, pl., m., na Mor. f. = úvod
šestinedělky, vz Úvod; radovánky n. hostina,
kterou strojí při úvodu šestinedělky, der
Kirchgangsschmauss. Us. Jg., Šd. U sou-
seda Čermáka chtěli slaviti ú. Sk.

Uvodnatěti, ěl, ění, wässerig werden.
Brambory u-ly. Us.

Uvodnatiti, il, ěn, ění, wässerig machen;
se = uvodnatěti. Všecky kobzole se nám
letos uvodnatily. Na Ostrav. Tč.

Uvodnavěti, ěl, ění = uvodnatěti. Na
Ostrav. Tč.

Uvodnění, n., die Wässerung.

Uvodněný; -ěn, a, o, gewässert.

Úvodní = od úvodu, Eingangs-. U. mo-
dlitba, hody. Zvu tě k hodům ú-dním. Nár.
bibl. V. 184. — Ú., Einführungs-, Installi-
rungs-, Investitur-. Ú. právo (vz Právo), D.,
článek (v novinách, der Leitartikel), Dch.,
Tč., Šm., řeč. Šm. Vz Úvod. — Ú. jáma
(kterou se do dolů čerstvý vzduch vede),
einziehender Wetterschacht. Hř. Ú. větrní
proud, einfallender Wetterstrom. Bc.