sb157-05 0..8296

506

huběnky mu dává; Už sme všecko zorali,
ešče máme úvratě. Sš. P. 285., 517. (Tč. ).
Sil sem proso na úvrati, nebudu ho žíti.
Národní ps. Zapomněl sem doma gatí, ku-
šulenku na hóvratí. Sš. P. 671. (U Brna. )
— Ú. = cesta nebo mez mimo ves u pole.
U Vysokého Mýta. Hrp. — Ú. = strofa,
která se opakuje, die Strophe, die wiederholt
wird. D. — Úvrat, u, m. = kruh na kouli
(globu), jehož slunce dojdouc se vrací zpět
k rovníku, der Wendekreis. Mus.

Úvratí, vz Úvrať. — Ú., myslivna u Velké
Lhoty ve Slez.

Uvrátiti, il, cen, ení, uvraceti, el, en,
ení, umdrehen, umschlagen. — co čím: mo-
tykou. Ostrav. Tč.

Úvratka, y, f. = rožec, cerastium, das
Hornkraut. Slb. 606.

Úvrátky, pl., m. = patička chleba. U
Pelhř. Mšk.

Úvratník, u, m. = bod úrvatu, v mathm.
der Rückkebrpunkt der ersten Art; návratník,
Rückkehrpunkt der zweiten Art, Stč.

Uvražditi, il, ěn, ění, ermorden. — koho
čím kde: Us. Tč.
Uvrci, vz Uvrhnouti.
Uvrčeti se, el, ení, sich satt knurren.
Us. Tč.
Uvřeštěti se, sich satt schreien. Us. Tč.
Uvření, n., das Absieden. Vz Uvříti.
Uvreť = uvrhnouti. Na Slov. Bern. —
U. = uvříti. Na Slov. Bern.

Uvretí, n. = uvření, das Absieden. Vz
Uvříti.

Uvretý; -et, a, o = uvřený, gesotten.
Na Slov. Bern.

Úvrha, y, f. Ú. moční, die Harnversetzung.
Šm.
Uvrhlina, y, f. = uvrhlosť.
Uvrhlosť, i, f., die Niedrigkeit, Verächt-
lichkeit, Niederschlagung. Bern.

Uvrhlý = snížený, nízký, špatný; nesrd-
natý, herabgesetzt, niedrig, gering, schlecht,
verächtlich; niedergeschlagen, muthlos. Bern.
Uvrhnouti, vrhnu, vrhni, vrhna (ouc),
ul, ut, utí; uvrci, uvrhu, žeš,... hou, uvrz,
ha (ouc), hl, žen, ení; uvrhati, uvrhovati =
hoditi, vhoditi, vmetati, uvaliti, werfen, wohin
werfen; se = hoditi se, sich werfen, sich
stürzen. Jg. — co. Uvrhl 5 ok (ve hře
v kostky). Us. — co, koho, se kam (do
čeho, nač, v co, mezi co, za co, přes n.
pod co): do moře. Háj., Har. Někoho do
žaláře, D., do vězení, do věže, do šatlavy,
V., do neštěstí, do bídy, D., do pekla, Kom.,
se do nebezpečenství. Bern. Kdo by se
vzpouzeli, ty nechať uvrhne do žaláře na
tak dlouho, až... Ddk. IV. 222. Šebek
mincíř uvrhl svou ženu do šachty. Dač. I.
335. Jonáš dal se dobrovolně uvrci do moře.
BR. II. 71. a. Psaní naše do ohně jste uvrhli.
Arch. III. 191. Jakoby kámen do vody u-hl.
Prov. Rovně, co by to do bláta uvrhl. Prov.
U. co na oheň, na hranici. V. Na někoho
břemena. Us. U. na lože. Us. Dch. Aby ně-
jakou potupu na pána u-hli. Sš. Sk. 73.
Hany na celý národ český uvrhovali. Pal.
Dj. III. 3. 82. Léčku na ně uvrhli. BR. II.
331. Groš na střechu uvrže, spadnou mu dva.
Prov. Svá myšlení na Boha u. Kom. U. co,

koho v horoucí pec, Pasa. 903.; ve vroucí
olej, Lom., v záhubu, Sych., v bídu. Bern.
Vojsko jeho uvrhl u moře. Ž. wit. Uvrhl
mezi ně kosť, otázku. Us., Ros. U. něco za
sebe. Ráj. U. něčím pod lavici. Us. U. skybu
přes celý záhon, aufackern. Na Ostrav. Tč.
Uvrhl tělo v rov. BO. U-hl jeho u věži. Let.
66. Ze prý císař Jindřich nepravě uvržen
jest v klatbu. Ddk. II. 333. U. někoho v ne-

— bezpečí života. Us. Dch. Uvrženi jako zbězi
u vězení. BO. A uvrže je v pec ohně. (Mt.
13. ). Hus I. 322. — kam čeho. V rotu
hříšnou uvrhni svých blesků, šp. m.: své
blesky (akkus. ). Brt. — co kam kudy. Sv.
Mikuláš hrúdu dobře vážnú... v jich duom
okéncem uvrhl. Pass. 37. — kam proč. Bieše
pro vraždu uvržen v žalář. ZN. — kdy. Noc
prvú uvržeš je v oheň. BO. Soběslav byl po
mši uvržen v pouta. Ddk. III. 246. — kde
kam. Císařští ho na hrádku do vězení u-hli.
Ddk. II. 447. — co odkud kam. Oznamuje
nám, že by do jeho stáje hubku z ulice
u-hli, od kteréž sě již jímalo. NB. Tč. 85.

— co komu kam: provaz na krk. Leg. —
čím. Celé pole parůma koňmi uvrhnouti,
aufackern. Na Ostrav. Tč. Náhlou smrtí
krále Gejzy uvržena byla říše do dlouhých
válek. Ddk. III. 252. Pitím, karbanem ro-
dinu do bídy uvrci. Ml. — se. Len sa
uvrhajce (= běžte), juž na vás čekajú. Od
Hrozenkova. Tč.

Uvrhnutí, n. = uvržení. Bern.
Uvrhnutý; -ut, a, o = uvržený. Bern.
Uvrhovati, vz Uvrhnouti.

1. Uvříti, uvru, vřel, ení (na Slov. uvřetí)
= uvařiti se, gar kochen, gesotten sein, ab-
sieden, aufkochen. — abs. Nevybírajíť masa
z hrnce, až uvře. Br. Posaďte se kroupy,
až hrách uvře (menší musí se vyšším říditi).
Prov. — komu. Maso už nám uvřelo. Us.
Šd. — U. = svařiti se, einkochen, einsieden.

— jak. Voda do polovice uvřela. Us. Jg.

2. Uvříti, uvru, el, ení; uvírati = trochu
otevříti, ein wenig aufmachen. — co: dvéře,
okno. Us. Jdr. U. kořenku = uprdnouti se,
einen Furz fahren lassen. U Jižné. Vrů.

Uvroubiti, il, en, ení, uvrubovati, ein-
kerben. — co čím: nožem. Us. Tč.

Uvrsknouti, sknul a skl, ut, utí, uvrsko-
vati, schleudern. — co za kým. Krávy tak
vrskaly přes vrželinu, že hrudy za sebou
uvrskovaly (= vrhaly). Na Ostrav. Tč. —
U. = přiskřípnouti, quetschen. — se kam.
Zavíraje stůl uvrskl jsem se do prsta. Mor.
Šd. — koho čím. Uvrskl mě rozštipcem.
Mor. Šd.

Uvrstvení, n., die Lagerung. U. půdy.
Zpr. arch. XI. 3. 11.

Uvrstvený; -en, a, o, eingeschichtet, ein-
gelagert. U. kože. Šp.

Uvrstviti, il, en, ení, uvrstrovati = vrstvou
klásti, einschichten. — co: kože. Šp.

Úvršek, šku, m. = zadní díl vrše. Us.

Úvrší, n. = hřbet, der Landrücken. Nz.

Uvršiti, il, en, ení; uvršovati = nahro-
maditi co, häufen. Us. — co čím: stoh jetele
doškem. Us. Tč.

Uvrtati = vrtáním ubrati, zvrtati, bohren.

— co jak. Já to aspoň do polovice uvrtám.

— kam čím: díru svědrem do prkna. Us