sb157-05 0..8296

507

Uvrtiti, il, cen, ení, uvrcovati, herum-
drehen. — čeho, co kde jak: žita na
žernách na kašu, auf der Handmühle mahlen.
Na Ostrav. Tč. — se. Jak sedí, to se dycky
uvrcá jako vřeteno. Ib. Tč.

Uvrtlání, n., das Schwanken. Br.

Uvrtlati, schwankend machen; se = ne-
stálým se činiti. Jg.

Uvrznouti, znul a zl, utí; uvrzati =
knarren. — čím: dveřmi. Us. Tč. — U. =
tajně ujíti, uklouznouti, entwischen. Vojsko
jich celkom zaobklúčilo, že ani len jcden
nemohol uvrznút. Dbš. Sl. pov. I. 293. —
komu. Tu sa ešte poradili, aby jim strygy
nemohly u. Ib. I. 308.

Úvrž, e, f. = co místo čepu se zastrčí,
aby ryby z rybníka nevyšly. Us. u Buděj.

Jg.,

Úvržek, žku, m., das Geworfene. Jg.

Uvržení, n., das Werfen. Vz Uvrhnouti.
U. na vodu (očista u starých Slovanů, jest-
liže se do vody hozený potopil, nevinen byl).
Jg., Arch. II. 487. Očista železem horúcim
aneb uvržením na vodu. O. z D.

Uvržený; -žen, a, o, geworfen. Vz Uvrh-
nouti.

Uvtiskati, ganz hineinstecken. — co kam.
Všecky jabka do kapse sem uvtiskal. Na
Mor. Tč. — se čeho kam, genugsam hinein-
stecken, hineinstopfen. Ib. Tč.

Uvundati, hinlegen. Ros.

Uvybírati se čeho z čeho, herausneh-
men. Us. Tč.

Uvyhazovati se čeho kam odkud, ge-
nugsam hinauswerfen. Us. Tč.

Uvychvalovati se čeho kde, genugsam
loben. Us. Tč.

Uvyklosť, i, f. = zvyklosť, die Gewohn-
heit. Nz.

Uvyklý = zvyklý, gewohnt, angewöhnt.
— čemu. Národ svobodě u. Šf. Majetnému
duchovenstvu, všelikým výhradám u-mu.
Ddk. VI. 183.

Uvyknouti, knul a kl, utí; uvykati, uvy-
kávati = zvyknouti, obvyknouti, na něčem
přestati, gewöhnen, angewöhnen. — v čem.
V kázání tvém uvyknu. Ž. wit. 118. 15., 78.
I uvyknu v spravedlnostech tvých. Ib. 118.
48. — čemu. Daj mi rozum, abych uvykal
kázání tvému. Ž. wit. 118. 73. Barbarossa
chtěl, aby svět uvykl jménu, jemuž...
Ddk. IV. 45. U-kl jemnějším požitkům ži-
vota. Ib. III. 295. — nač, šp. m.: čemu.
Rk., Brs. 2. vyd. 251. — čemu kdy. Žido-
křesťané od mládí mínění o nepožívatelnosti
krve uvykli; Že nedostatkům z mládí nebyl
uvykl. Sš. Sk. 182., II. 185. — s inft. I lid
uvykl si považovati krále za největšího
svého nepřítele. Ddk. VI. 127.

Uvymykati se čemu, genugsam aus-
weichen. Na Ostrav. Tč.

Uvynachoditi se odkud za kým, ge-
nugsam hingehen. Na Ostrav. Tč.

Uvynachodzati se = uvynachoditi se.
Na Ostrav. Tč.

Uvynakládati se na koho, nač, viel
Ausgaben machen. Už sem se dost na syna
u-dal. Us. Tč.

Uvynarobjati se, genugsam Dummheiten,
Schelmereien treiben. — kde. Ten chlapec

se u nás uvynarobjal až hrůza. Na Ostrav.
Tč.

Uvyskakovati se, genugsam aufhüpfen.
Us. Tč.

Uvýskati se kde, genugsam jauchzen.
Us. Tč. — Uvyskovati si, jede Weile auf-
jauchzen. Tč.

Uvysýlati se koho kam, genugsam aus-
senden. U-lal se poslu za ním, ale marně.
Us. Tč.

Uvýšiti, il, en, ení, uvyšovati, erhöhen.
A jakž je vystříleli, hned na koty brali,
žádného z nich neraníc, neb uvyšovali (vy-
soko mířili). Let. sl. III. 38. — co. Tč.

Uvytahovati, uvytáhnouti, genugsam aus-,
aufziehen. — se čeho odkud čím: dřeva
z vody vidlemi. Us. Tč.

Uvyti se, sich satt heulen. — kdy. Co
se ten pes uvyl té noci. Us. Tč.

Uvytrhnouti, uvytrhovati, genugsam he-
rausreissen. — se komu čeho odkud: trnu
z nohy. Us. Tč.

Uvyzpovídati se koho kdy kde, genug
seine Beichte hören. Us. Tč.

Uvzácniti, il, ěn, ění, uvzacňovati =
vzácným učiniti, rar, angenehm machen, aus-
zeichnen. — co komu. Us. Tč.

Uvzati si co, sich etwas vornehmen. Us.
na Ostrav. Tč. Kolik rázů sem si uvzala,
že už toho neudělám a potom sem to zas
udělala. Slez. Šd.

Uvzdáliti se, il, en, ení, sich entfernen.

— odkud. Us. Tč.

Úvzdech, u, m., der Stossseufzer. Šm.

Uvzdorovati se komu = vynutiti, er-
trotzen. Na Mor. Tč.

Uvzdychnouti, chnul a chl, utí, uvzdy-
chovati, uvzdychati, alle Weile aufseufzen.

— kdy. Při každém slově uvzdychuje. Us.
Tč. — nač. Na každou hlupotu uvzdychuje.
Us. Tč. — před kým. Žebrák před tebou
si uvzdychuje a za tebou pluje. Na Ostrav.
Tč. — se nad čím, sich ausseufzen. Us.
Tč.

Uvznášeti se, koho kam (do nebe), ge-
nugsam erheben, loben. Us. Tč.

Uvzorkovati, einmustern. Šm.

-uz, přípona jmen podstatných: haluz. D.

Uz, u, uzek, zku, m., zastr. = čím se
váže, das Band. D.

Uzabíjeti se čeho kde, genugsam er-
schlagen. Us. Tč.

Uzabiti si co: nohu, sich erfrören. Na
Ostrav. Tč.

Uzáblosť, i, f., die Erfrorenheit. — U.,
die Hagerkeit.

Uzáblý = ustydlý, zkřehlý, erfroren, vor
Kälte starr; vyzáblý, hager. Tur. kron.

Uzábnouti, uzíbnouti, bl, utí, na Ostrav.
uzebnouti = ustydnouti, zmrznouti, erkalten,
erfrieren. Ros. Uzibl strom. D.

Uzaklínati, beschwören. — koho čím
závazky. Jg.

Uzákoniti, il, ěn, ění, zum Gesetze machen.
Dch.

Uzakryti, uzakrývati se čeho čím,
genug verdeken. Us. Tč.

Uzakrytí, n., die Verdeckung.

Uzakrytý; -yt, a, o, verborgen, versteckt,
verdeckt.

243*