sb157-05 0..8296

511

Uzední = uzdní, Zaum-. Konč.

Uzedničiti, il, en, ení, als Maurer ver-
dienen. — si co. Us. Tč.

Úzek, vz Úzký.

1. Uzel, zlu, uzlík, u, uzlíček, čku,
uzélek, uzílek, lku, m. = zádrhel, der
Knoten, Knopf. U., ąz = vázati. Bž. 227.
V MV. nepravá glossa. Pa. Na uzel n. uzlem
něco zavázati (na zadrhmo. Ros. ). V. Uzel
rozvázati, Ros., roztíti, protíti. Dch. Uzel
stáhnouti, Kom., udělati; u. na provaze, na
niti. D. Uzel tkadlcovský (malý), babský
(hrubý), Us., německý, anglický, prostý,
plavecký, Us., křížový, Šp., tkačirský (na
přízi), robský, chlopský (na šátku), u Opav.
Klš. U. vlasův. Bern. Uzel zaviti, rozviti.
Uzel pevný, stálý, hybný. Nz. Zavázal uzel
= přestal růsti. Us. Kšá. Dej si jazyk na
uzel = mlč. Fch., Vrů. Vdá-li se mladší
dcera před staršími, zaváže jim uzel (ty se
potom nevdají). Vz Mus. 1856. 61. Vážú
mi ho (věnec), vážú na čtyry uzličky, co
ho nerozvážú ty vaše ručičky. Sš. P. 499.
Uzel jest na laně od plavítka (jímž se ry-
chlosť plavby měří) buď skutečný u. aneb
na jedno místo vsoukané barevné znamení
a dává jméno své i každé vzdálenosti od
uzlu. Takové meziuzlí měří 1/120 námořní
míle a kolik uzlů loď za půl minuty ujela,
tolik námořních mil ujela za hodinu. Pluje-li
loď 9 uzlů, pluje za každou sekundu asi
4·3 metru. Lg. — U. přenes. = osoba malá,
nevzrostlá, eine kleine Person. Co pak s ta-
kovým uzlem (se ženskou tak malou)? Us.
u Rychn. Msk. — U. přátelství (svazek,
pouto), der Knoten der Freundschaft. V. —
U. = těžkosť, nesnadnosť, die Schwierigkeit,
der Knoten. Tu je uzel. Vz Trampoty. Č.,
Bern. Na těžký u. trefil; Veliký uzel jest
psota. Bern. Také záležitosti manželské
měly zadrhnouti u. a spor s církví poroz-
šířiti. Ddk. III. 201. U. si rozvázati. — U.
(zamotání, zapletení, zavinutí) v povídce,
v dramatu, der dramatische Knoten. Nz. U.
dramatický. Pátý akt u. rozváže. L. S uzlem
mluviti (krátce). L. — U. v těle, der Knoten
am Gelenke. Bern. — Uzlové žilin, Nerven-
knoten, ganglia (vz Uzlina), Krok., mízní,
glandulae lymphaticae, mízový. Nz. Ssav.
U. ozhřivkový, der Rotzknoten. Nz. lk. U.
jahlový, das Miliarknötchen. Nz. lk. — U.
n. kolínko na stéble, nodus, der Knoten.
Místo, ze kterého list vyniká, bývá často
vyznačeno zvláštním hrbolem, který sluje
uzel. Kk. 16. U. = napuchlá čásť lodyhy
mezi dvěma články osními. Čl. Kv. XXIX.
Sítí bez uzlíků. V. Na sítí uzlu hledati (hle-
dati obtíží, kde jich není). Bern. — U. =
zatvrdlosť na dřevě, der Knoten am Holze,
an Aesten, am Leibe als verhärtete Ge-
schwulst. U. na vinném kmenu. Bern. —
U. = suk, der Knorren, Astauswuchs. Na
Mor. Brt., Ktz. Vz Uzg. — U. = oko, poupě
na rostlině, die Knospe, das Auge, der
Knoten. Bern. — U. vlny — svitek, chumel,
der Wickel in der Wolle. Bern. — U. rudy,
der Kern im Erz. Bern. — U. pod lalokem,
hrbek, hltán, rumen, der Kropf, der Gurgel-
schlund. V. — U. = spojení, die Verbin-
dung, der Knoten. Pasovati koho na třech

břeven uzel (na konopné rytířstvo) = obě-
siti. Č. — U. horský — místo, kde se dvě
pohoří křižují. Blř. — U. = nepohnuté místo
na chvějícím se tělese. Vz KP. II. 287. Uzly
záchvěje na strunách, v rourách. Vz KP. II.
287., 308., Nz. — U. v astronomii = stý-
kání se dráh planetních, der Knoten. Uzly
jsou dva punkty, ve kterých dráha měsíčná
přetíná dráhu zemskou. Podobně dva body,
kde se stezka měsíčná loučí se stezkou slu-
nečnou, die Mondsknoten. Jg. U. vystupu-
jící, sestupující. Nz. U. vstupující (Jg. ), vy-
cházející, Bern.; sestupující, scházející, za-
padající. (Jg). Uzly měsícové, die Mond-
knoten. Nz. — U. = co zavázáno uzlem,
svazek, das Bündel, Pack, der Ranzen. U.
šatů, D., švestek, mouky, koláčův, prádla.
Š. a Ž. Do uzlu něco zavázati. Ros. Svázal
šaty do uzélka. Na Zlínsku. Brt. Plný u.
mu toho navázala. Us. Vzíti uzel na záda.
Us. Nese rohlíčky v uzélku (v zauzleném
šátku). Na Ostrav. Tč. Nesla na zádech
uzílek; Dali jí do uzelka mouky; Svázala
si šaty do uzla. Us. Šd. A ten kozel nese
u. Sš. P. 622. Peníze do uzelka (do vínka),
das Pathengeld. U Opav. Klš. Co ti dali do
uzelka, als Angebinde? Na Ostrav. Tč. To
aby sa stalo, uzelkem mu zavazujeme, nech
roste (dítě), sa zmáhá všemi silami. U Uher.
Hrad. Tč. Chce-li, aby mu věříno bylo, že
to, voč ji naříká, v uzlech bylo; A v tom
uzle Mikulcová jest všecko své nalezla. NB.
Tč. 26., 240. Tu zle tam zle, když není
v uzle. Na Mor. Brt. Člověk rozhněvaný
ctnej pravdy neuzná, bar by mu ju pred
očima vyvázal z uzla. Na Slov. Tč.

2. Uzel, zla, m. U. J., spisov. Vz Jg.
H. 1. 646.

Uzelenati se, grün werden. Všecko se
tam pěkně uzelenalo. Ros.

Uzeleniti, il, ěn, ění, grün färben. Ros.

Uzelník, u, m., das Knotenseil (der Dach-
decker). Nz. — U., der Knotenpunkt, viel-
facher Punkt. Stč. — U., a, m. = žížalový
hmyz plný uzlů, gordius insectorum, der
lnsektenknotenwurm. Plk.

Územek, mku, m. = území.

Území, n. = místo u země v divadle, das
Parterre, přízemí. Jg. — Ú. = země, kraj,
das Landgebiet. Hannibal vpadl s vojskem
do území (in fines) Olkadů v Hispanii. Ú.
na dílce rozděliti, parcelliren. Dch. Pří-
mořské ú. Ddk. III. 165.

Územiště, ě, n., ein bestimmter Ort der
Erdnähe. Šm.

Uzemitěti, ěl, ění, erdartig werden. Šm.

Uzemnatěti, ěl, ění, erdartig werden. Ros.
Územní, Parterre-. Ú. byt. Mor. Tč. —
Ú., Landes-, Kreis-. I předsevzal si zjed-
nati biskupství svému úplnou ú. samostat-
nosť. Ddk. V. 332.

Územník, u, m. = územiště. Šm.

Územnosť, i, f., die Territorialität. Dch.

Uzenáč, e, m., die Knackwurst. Dch.

Uzenák, u, m. = uzenáč. Dch.

Uzenář, e, m., der Würstelmacher, Sel-
cher, Fleischselcher.

Uzenařiti, il, ení, Würstelmacherei, Sel-
cherei treiben..



	511

	Uzední = uzdní, Zaum-. Konč. Uzedničiti, il, en, ení, als Maurer ver- dienen. — si co. Us. Tč. Úzek, vz Úzký. 1. Uzel, zlu, uzlík, u, uzlíček, čku, uzélek, uzílek, lku, m. = zádrhel, der Knoten, Knopf. U., ąz = vázati. Bž. 227. V MV. nepravá glossa. Pa. Na uzel n. uzlem něco zavázati (na zadrhmo. Ros. ). V. Uzel rozvázati, Ros., roztíti, protíti. Dch. Uzel stáhnouti, Kom., udělati; u. na provaze, na niti. D. Uzel tkadlcovský (malý), babský (hrubý), Us., německý, anglický, prostý, plavecký, Us., křížový, Šp., tkačirský (na přízi), robský, chlopský (na šátku), u Opav. Klš. U. vlasův. Bern. Uzel zaviti, rozviti. Uzel pevný, stálý, hybný. Nz. Zavázal uzel = přestal růsti. Us. Kšá. Dej si jazyk na uzel = mlč. Fch., Vrů. Vdá-li se mladší dcera před staršími, zaváže jim uzel (ty se potom nevdají). Vz Mus. 1856. 61. Vážú mi ho (věnec), vážú na čtyry uzličky, co ho nerozvážú ty vaše ručičky. Sš. P. 499. Uzel jest na laně od plavítka (jímž se ry- chlosť plavby měří) buď skutečný u. aneb na jedno místo vsoukané barevné znamení a dává jméno své i každé vzdálenosti od uzlu. Takové meziuzlí měří 1/120 námořní míle a kolik uzlů loď za půl minuty ujela, tolik námořních mil ujela za hodinu. Pluje-li loď 9 uzlů, pluje za každou sekundu asi 4·3 metru. Lg. — U. přenes. = osoba malá, nevzrostlá, eine kleine Person. Co pak s ta- kovým uzlem (se ženskou tak malou)? Us. u Rychn. Msk. — U. přátelství (svazek, pouto), der Knoten der Freundschaft. V. — U. = těžkosť, nesnadnosť, die Schwierigkeit, der Knoten. Tu je uzel. Vz Trampoty. Č., Bern. Na těžký u. trefil; Veliký uzel jest psota. Bern. Také záležitosti manželské měly zadrhnouti u. a spor s církví poroz- šířiti. Ddk. III. 201. U. si rozvázati. — U. (zamotání, zapletení, zavinutí) v povídce, v dramatu, der dramatische Knoten. Nz. U. dramatický. Pátý akt u. rozváže. L. S uzlem mluviti (krátce). L. — U. v těle, der Knoten am Gelenke. Bern. — Uzlové žilin, Nerven- knoten, ganglia (vz Uzlina), Krok., mízní, glandulae lymphaticae, mízový. Nz. Ssav. U. ozhřivkový, der Rotzknoten. Nz. lk. U. jahlový, das Miliarknötchen. Nz. lk. — U. n. kolínko na stéble, nodus, der Knoten. Místo, ze kterého list vyniká, bývá často vyznačeno zvláštním hrbolem, který sluje uzel. Kk. 16. U. = napuchlá čásť lodyhy mezi dvěma články osními. Čl. Kv. XXIX. Sítí bez uzlíků. V. Na sítí uzlu hledati (hle- dati obtíží, kde jich není). Bern. — U. = zatvrdlosť na dřevě, der Knoten am Holze, an Aesten, am Leibe als verhärtete Ge- schwulst. U. na vinném kmenu. Bern. — U. = suk, der Knorren, Astauswuchs. Na Mor. Brt., Ktz. Vz Uzg. — U. = oko, poupě na rostlině, die Knospe, das Auge, der Knoten. Bern. — U. vlny — svitek, chumel, der Wickel in der Wolle. Bern. — U. rudy, der Kern im Erz. Bern. — U. pod lalokem, hrbek, hltán, rumen, der Kropf, der Gurgel- schlund. V. — U. = spojení, die Verbin- dung, der Knoten. Pasovati koho na třech	břeven uzel (na konopné rytířstvo) = obě- siti. Č. — U. horský — místo, kde se dvě pohoří křižují. Blř. — U. = nepohnuté místo na chvějícím se tělese. Vz KP. II. 287. Uzly záchvěje na strunách, v rourách. Vz KP. II. 287., 308., Nz. — U. v astronomii = stý- kání se dráh planetních, der Knoten. Uzly jsou dva punkty, ve kterých dráha měsíčná přetíná dráhu zemskou. Podobně dva body, kde se stezka měsíčná loučí se stezkou slu- nečnou, die Mondsknoten. Jg. U. vystupu- jící, sestupující. Nz. U. vstupující (Jg. ), vy- cházející, Bern.; sestupující, scházející, za- padající. (Jg). Uzly měsícové, die Mond- knoten. Nz. — U. = co zavázáno uzlem, svazek, das Bündel, Pack, der Ranzen. U. šatů, D., švestek, mouky, koláčův, prádla. Š. a Ž. Do uzlu něco zavázati. Ros. Svázal šaty do uzélka. Na Zlínsku. Brt. Plný u. mu toho navázala. Us. Vzíti uzel na záda. Us. Nese rohlíčky v uzélku (v zauzleném šátku). Na Ostrav. Tč. Nesla na zádech uzílek; Dali jí do uzelka mouky; Svázala si šaty do uzla. Us. Šd. A ten kozel nese u. Sš. P. 622. Peníze do uzelka (do vínka), das Pathengeld. U Opav. Klš. Co ti dali do uzelka, als Angebinde? Na Ostrav. Tč. To aby sa stalo, uzelkem mu zavazujeme, nech roste (dítě), sa zmáhá všemi silami. U Uher. Hrad. Tč. Chce-li, aby mu věříno bylo, že to, voč ji naříká, v uzlech bylo; A v tom uzle Mikulcová jest všecko své nalezla. NB. Tč. 26., 240. Tu zle tam zle, když není v uzle. Na Mor. Brt. Člověk rozhněvaný ctnej pravdy neuzná, bar by mu ju pred očima vyvázal z uzla. Na Slov. Tč. 2. Uzel, zla, m. U. J., spisov. Vz Jg. H. 1. 646. Uzelenati se, grün werden. Všecko se tam pěkně uzelenalo. Ros. Uzeleniti, il, ěn, ění, grün färben. Ros. Uzelník, u, m., das Knotenseil (der Dach- decker). Nz. — U., der Knotenpunkt, viel- facher Punkt. Stč. — U., a, m. = žížalový hmyz plný uzlů, gordius insectorum, der lnsektenknotenwurm. Plk. Územek, mku, m. = území. Území, n. = místo u země v divadle, das Parterre, přízemí. Jg. — Ú. = země, kraj, das Landgebiet. Hannibal vpadl s vojskem do území (in fines) Olkadů v Hispanii. Ú. na dílce rozděliti, parcelliren. Dch. Pří- mořské ú. Ddk. III. 165. Územiště, ě, n., ein bestimmter Ort der Erdnähe. Šm. Uzemitěti, ěl, ění, erdartig werden. Šm. Uzemnatěti, ěl, ění, erdartig werden. Ros. Územní, Parterre-. Ú. byt. Mor. Tč. — Ú., Landes-, Kreis-. I předsevzal si zjed- nati biskupství svému úplnou ú. samostat- nosť. Ddk. V. 332. Územník, u, m. = územiště. Šm. Územnosť, i, f., die Territorialität. Dch. Uzenáč, e, m., die Knackwurst. Dch. Uzenák, u, m. = uzenáč. Dch. Uzenář, e, m., der Würstelmacher, Sel- cher, Fleischselcher. Uzenařiti, il, ení, Würstelmacherei, Sel- cherei treiben..