sb157-05 0..8296

512

Uzenářka, y, f., die Würstelmacherin,
Selcherin.

Uzenárna, y, f., die Selchhalle, Wurst-
halle. Dch.

Uzenářský, Würstelmacher-, Selcher-.
U. obchod, zboží.

Uzenářství, n., die Würstelmacherei, Sel-
cherei.

Uzené, ého, n., vz Uzený.

Uzenec, nce, m., die Wurst. Šml.

Uzení, n., das Räuchern, Selchen, die
Räucherung. U. masa. To maso se nehodí
k u. Us., Ros.

1. Uzenice, dle Budějovice, Usenitz, ves
u Breznice. PL.

2. Uzenice, e, f. = uzená kýta, der Schin-
ken. Us. Dch.

Uzeničky, pl., f. = flíčky se sekanou uze-
ninou, Schinkenfleckeln. Us. Dch. Vz Uze-
ninky, Uzenina. — U. = uzenky, Würstel,
f. Dch. — U., něm. Useniček, vos u Břež-
nice.

Uzenina, y, f. = cokoliv uzeného, das
Selch-, Rauchfleisch. U. s knedlíky se sme-
tanovým křenem; vařená u., Kaiserfleisch;
obchod s uzeninami, Selchwaarengeschäft;
flíčky s u-nou, Schinkenfleckeln. Us. Dch.
Uvař kousek u-ny na oběd. Us. Šd. — U. =
uzená kýta, der Schinken. D.

Uzeninky, pl., f. = moučné flíčky se se-
kanou uzeninou, Schinkenflekeln. Dch. Vz
Uzeničky.

Uzenka, y, f. = uzená ryba, der Pöke-
ling. Rostl.

Uzenkář, e, m., der Würstelmann Us.
Dch.

Uzenkový, Wurst-. U. zboží, Wurst-
waaren. Dch.

Uzenky, nek, pl., f., v obecné mluvě
viřtle (z něm. Würstel). Uzenky brunšvické,
frankfurtské, mohučské, solnohradské, z hu-
sích jater, české. U. s křenem, Krenwür-
steln. Dch.

Uzeňovky, pl., f. = uzeninky. Dch.

1. Uzený; -uzen, a, o (u Opavy: ludzený),
geräuchert, geselcht. U. maso, das Selch-
fleisch, Kaiserfleisch. Uzené s kyselým ze-
lím a knedlíky; uzené se smetanovým kře-
nem, s hrachem. Us. Dch. U. jazyk, kýta.
Dch. U. buchta (s uzeným masem). U Li-
tovle. Kčr. U. herynk (sleď). V. — kde:
na slunci. Kom.

2. Uzený. U. maso = kohoutek luční.
Upletla věneček z u-ho masa. U Kr. Hrad.
Kšť.

Uzeptati = uptati, vyptati se, erfragen,
ausforschen. — co. Mus. Na to dnes sú se
sebrali, ti to juž sú uzeptali. Alx. B. M. v.
90. (HP. 83 ).

Uzeradlo, a, n., na Slov. = zrcadlo. Koll.

Uzeróci Matyáš, farář 1731. Vz Jir. H. 1.
II. 301.

Uzerzavěti = uzrzavěti, rostig werden.
Na Mor. Tč.

Uzevliti, il, en, ení, medovati, begähnen.
— se na koho, se kde nad čím. Us. Tč.

Uzezliti se, il, ení = uzlobiti se, sich
zerärgern. Ros.

Uzg, u, m. = uzel, suk. Na Slov. Bern.

-úzgat. Příponou touto tvoří se verba
intensiva, jimiž se označuje zmocnělosť, ne-
leposť děje: lamozit — lamúzgat, pochra-
mozdiť — pochramúzgať. Na mor. Zlínsku.
Brt. Cf. -ýňat.

Uzgovitý, na Slov. = uzlovitý, sukovitý,
knotig. Bern.

Uzgřivec, vce, m. = lakomec, der Filz.
U Místka. Škd.

Úzhledný, bemerkenswerth, nicht unan-
sehnlich. Ú. podíl. Na Mor. Tč.

Uzhojitelný, heilbar. U. rána. Us. Tč.

Uzhojiti, il, en, ení, heilen. — koho
(zhojiti). Jád.

Uzhověti, ěl, ění, gewähren, zuwarten. —
komu čeho. Us. Tč.

Uzhřívati, genugsam wärmen. — se čeho
kde: při ohni. Us. Tč.

Uzíbnouti, vz Uzábnouti.

Uzičký, vz Úzký.

Uzík, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.,
Arch. III. 227.

Uzimený; -en, a, o, kalt geworden, er-
froren. Na Slov. Bern.

Uziměti, ěl, ění, kalt werden, erfrieren.
Na Slov. Bern.

Uzimniti, il, ěn, ění, kalt machen. — se
kde. Polívka na okně se u-la. Na Ostrav.
Tč.

Uzimovati se, überwintern, sich einwin-
tern. Tč., Dch.
Uzírati, vz Uzříti.

Uzískati, gewinnen, Vortheil erlangen.
Vz Získati. U. přítele. U Rychn.

Uzitký = úzký.

Uzka, y, f., meryx, hmyz. Krok. II. 256.

Úzkavý = trochu úzký, etwas eng, schmal.
U Opav. Klš.

Úzké, ého, n., jm. polí u Louček, jm.
lesa u Dalečína. Km.

Úzko, n. k úzek, vz Úzký. — Ú., adv. =
komp. úžeji, úže = těsno, bang, angst. Jest
mi ú. Us. Bylo mi až ú. Ml. — U., subst.,
die Enge, Noth. Jest ú. o vodu, Toms., o pe-
níze. Sych. Vytrhl mě z úzka. Kom.

Úzkoba, y, f. = trampota, zloba, péče,
starosť. Kdo Bohu slouží, ten úzkob těch
prázen býti povinen. Sš.

Úzkoblanec, nce, m., stenoderma, der
Schmalhäutler. Ssav. 167., Krok. 1. b. 78.

Úzkobřichý, engbäuchig. Šm.

Úzkočárkovitý, enggestreift. U. listy.
Rostl. III. a, 12.

Úzkohlav, a, m., leptocephalus, ryba
holobřišná. Krok. I. d. 108.

Úzkohlavý. Ú. ryby. Presl. Vz Úzkohlav.

Úzkohrdlý, enghalsig. Šp.

Úzkohub, a, m., galaxias, ryba. Krok.
I. a. 109.

Úzkochod,, u, m., die Engführung (in
der Musik). Šm.

Úzkojazyčný. Ú. plžové (rachiglossa).
Vz Frč. 235.

Úzkokalhotník, a, m. = cizinec. Us.
n Černohorců. Hlč.

Úzkokolejní, schmalspurig. Dch. Úzko-
kolejná dráha, die Schmalspurbahn. Zpr.
arch. XI. 1.