sb157-05 0..8296

513

Úzkokopovitý. Ú. list. Rostl. III. a. 8.
Úzkokopytný, enghufig. Ú. ssavci, lam-
nungia. Jg.
Úzkokostný, engbeinig. Šm.

Úzkokřídlec, delce, m., hepiolus, hmyz
šupinokřídlý. U. chmelný, h. humuli. Vz
Úzkokřídlý.

Úzkokřídlý, vz Úzkokroveční.

Úzkokroveční = úzkokřídlý. Úzkokro-
veční brouci, stenelytra. Nz.

Úzkokrylka, y, f., necydalis, hmyz.
Presl. Vz Úzkokroveční.

Úzkolistý, schmalblätterig. Ú. černilka.
Rostl.

Úzkoplod, u, m., stenocarpus. Rostl. I.
235. a.

Úzkoprašník, a, na., stenanthera. Rostl.
I. 251. a.

Úzkopřehrádečný, schmalwändig. Ú. plod
dvoupouzdrý, tobolkovitý obzoh, šešulina
nebo šešulinka mající přehrádku v kratším
průměru n. p. n penízku, štěničníku. Rst.
512.

Úzkoprsosť, i, f., die Engbrüstigkeit,
Engherzigkeit. Nikdy nehřešil u-stí a ná-
padným sobectvím. Na Mor. Tč.

Úzkoprsý, engbrüstig, engherzig. U. po-
litika. Vc. Zl.

Úzkosrdečný, engherzig. Šm.

Úzkosrdosť, úzkosrdečnosť, i, f., die
Engherzigkeit. Šm.

Úzkosť, i, f. = tíseň místa, die Enge. Ú.
cesty, řeky, Us., pánve, die Beckenenge,
Nz. lk., moře. Ler. Kde ú. cesty byla a
pracně se projíždělo. Pam. Val. Meziř. 182.
— Ú. = nesnadnosť, nouze, bída, die Noth,
das Elend. V. Kde ú. největší, tam Bůh
nejbližší bývá. Bern. Skrze ústi přichází
se k hodnosti. Bern. V ú. někoho vehnati.
Jel. Po té velké ústi dojdeš nebeské ra-
dosti. Sš. P. 20. Okázala se kometa hvězda
a ta znamenala ú. krále Albrechtovu. Let.
115. Nemáme jim žádných úzkostí ani zmat-
kův učiniti. 1467. Že jim to bude k veliké
ú-sti. Arch. III. 23. Pro jméno Kristovo ú.
trpícím má dáno býti odpočinutí. BR. II.
578. a. Přemysl ú-mi jsa obklíčen. V. Aby
noha tvá v ú. nepadla; Od mladosti hned
úzkosti podstúpil, mnohé bídnosti v té své
svaté nevinnosti. Hus I. 96., III. 267. (Tč. ).
Ú. nemá dost jen jednoho sužovat; V světě
úzkosti až do sytosti; Lepší něco přátelům
po smrti nechati, než z ú-sti v starém věku
po domech žebrati. Na Mor. Tč. V úzkosti
nezoufej, ale v Bohu dúfej; V ú-sťách vždy
dúfaj a nikdy nezúfaj. Na Slov. Tč. — Ú. =
strach, bázeň, starosť, zármutek, die Angst,
Bangigkeit. Ú. = tušení hrozícího zla spo-
jené s nepokojem a sklíčeností, pocházejí-
cích z vědomí nedostatečnosti naší odvrátiti
nastávající nebezpečenství. S. N. U velikých
úzkostech postaven býti; u veliké bázni a
ú-sti býti. V. Ú. srdce, smrtelná; ú. mne
napadá. D. Nevěděl kam úzkostí. Us. Do-
kad žiješ, úzkosti nemineš; Nemocného ne-
duživosť k ú-sti nutí. Na Mor. Tč. Láska
v ú-sti srdečné bližného lituje. Na Slov.
Tč. Úzkostmi svírá se srdce ve mně celé.

Kom. Ú-stí sevřen jsem pro to obé. BR.
II. 667. a.

Úzkostiti se = úzkosť míti. Us. Zb.

Úzkostlivě, úzkostně, ängstlich. Ptactvo
ú. lítá. Us. Ú. sobě počínati. Ddk. IV. 19.

Úzkostlivosť, úzkostnosť, i, f., die
Aengstlichkeit, Noth. Odtud ona úzkostli-
vosť, s kterou vyhýbali se knížeti pánové
do Moravy se vracející; Velmoži zemští
s žárlivou ú-stí přihlíželi k tomu, co se
o nich píše. Ddk. IV. 11., 121.

Úzkostlivý, úzkostný, úzkostliv, a, o,
furchtsam, ängstlich. Ú. zdvořilosť. Byl ú.
za příčinou zášti strýce svého. Ú. myšlénka,
Us., Dch., spěch. Ddk. VI. 132. — oč. Dch.

Úzkostně = úzkostlivě, nové slovo. Hvls.

Úzkostnosť, i, f. = úzkostlivosť, nové
slovo.

Úzkostný = úzkostlivý, nové slovo.

Úzkostopý, schmalspurig. Dch.

Úzkotělka, y, f., leptura, hmyz. Presl.

Úzkotělý. Ú. ryby, schmalen Körpers.
Presl.

Úzkotrupek, pku, m., stenocorus, hmyz.
Krok. II. 256.

Úzkoustka, y, f., clausilia, měkkýš bři-
chonohý. Presl.

Úzkoustý. Presl. Ú. plazi, stenostomata,
die Engmäuler. Nz.

Uzkusiti, il, en, ení = zkusiti, zakusiti,
versuchen, verkosten. — čeho. Vdovy neb
vdovcové uzkusivše obého (panenství i man-
želství) mohú poraditi pannám. Št.

Úzky, pl., f. = šňůrky. Na mor. Valaš.
Vck.

Úzký; uzek, zka, o; kompar. užší (ne:
ouzčí); superl. nejužší. Uzoučký, uzounký,
uzičký, uzoučičký = těsný, neprostranný,
nevolný, eng, schmal, klamm. U. stavení,
úžlabí, moře, ulička, V., sukno, Us., díra,
Ras., země mezi dvěma moři (okřídlí). Kom.
Čelo ú. svinské jest. Kom. Ú. list. Byl. Ná-
vrhy v užším spojení státním království
českého i polského. Pal. Dj. III. 3. 53.
Lněná ú. sukně. Exod. 28. 4. V tak úzkém
čase nemohlo to býti, abychom pohromadě
byli. Arch. V. 269. Chaso braniborská, je
vám cesta úzká; Půjdeme, má milá, úzkú
dolinečkú. Sš. P. 586., 389. (Tč. ). Jest mu
úzká cesta; Má úzkou cestu (o opilém). Us.
Úzkým ňadrem měřiti. Hlk. Býti v úzkých,
správně: býti v těsně, v tísni. Brs. 2. vyd.
252. Cf. Těsný, Lisice; Vehnati koho do
těsna. Kom., D. Až mužóm bieše úzek svět.
Dal. Nenieť tato svátosť (božieho těla) tak
úzké moci jako jiná. Šf. Úzcí (= dobří,
srdeční, upřímní, věrni; tato slova lepší),
přátelé. D. Žili v úzkém přátelství, lépe:
v srdečném, upřímném, věrném. Pk. — Ú.
= bídný, nuzný, kümmerlich. Úzký a trpký
život vedli. Háj. Krátké vidění a ú. ko-
cháni. Jel. Tudy úzek jest všeliký výklad.
Sš. II. 98. Jazyk český není úzký (maje
hojnosť slov). Aqu.

Uzla, y, f., badister, hmyz. Krok. II. 252.

Uzlacení, n., die Vergoldung.

Uzlacený; -en, a, o, vergoldet. — čím.
U-na bieše zlatem. ZN.