Předchozí (512)  Strana:513  Další (514) |
|
|||
513
|
|||
|
|||
Úzkokopovitý. Ú. list. Rostl. III. a. 8.
Úzkokopytný, enghufig. Ú. ssavci, lam- nungia. Jg. Úzkokostný, engbeinig. Šm. Úzkokřídlec, delce, m., hepiolus, hmyz
šupinokřídlý. U. chmelný, h. humuli. Vz Úzkokřídlý. Úzkokřídlý, vz Úzkokroveční.
Úzkokroveční = úzkokřídlý. Úzkokro-
veční brouci, stenelytra. Nz. Úzkokrylka, y, f., necydalis, hmyz.
Presl. Vz Úzkokroveční. Úzkolistý, schmalblätterig. Ú. černilka.
Rostl. Úzkoplod, u, m., stenocarpus. Rostl. I.
235. a. Úzkoprašník, a, na., stenanthera. Rostl.
I. 251. a. Úzkopřehrádečný, schmalwändig. Ú. plod
dvoupouzdrý, tobolkovitý obzoh, šešulina nebo šešulinka mající přehrádku v kratším průměru n. p. n penízku, štěničníku. Rst. 512. Úzkoprsosť, i, f., die Engbrüstigkeit,
Engherzigkeit. Nikdy nehřešil u-stí a ná- padným sobectvím. Na Mor. Tč. Úzkoprsý, engbrüstig, engherzig. U. po-
litika. Vc. Zl. Úzkosrdečný, engherzig. Šm.
Úzkosrdosť, úzkosrdečnosť, i, f., die
Engherzigkeit. Šm. Úzkosť, i, f. = tíseň místa, die Enge. Ú.
cesty, řeky, Us., pánve, die Beckenenge, Nz. lk., moře. Ler. Kde ú. cesty byla a pracně se projíždělo. Pam. Val. Meziř. 182. — Ú. = nesnadnosť, nouze, bída, die Noth, das Elend. V. Kde ú. největší, tam Bůh nejbližší bývá. Bern. Skrze ústi přichází se k hodnosti. Bern. V ú. někoho vehnati. Jel. Po té velké ústi dojdeš nebeské ra- dosti. Sš. P. 20. Okázala se kometa hvězda a ta znamenala ú. krále Albrechtovu. Let. 115. Nemáme jim žádných úzkostí ani zmat- kův učiniti. 1467. Že jim to bude k veliké ú-sti. Arch. III. 23. Pro jméno Kristovo ú. trpícím má dáno býti odpočinutí. BR. II. 578. a. Přemysl ú-mi jsa obklíčen. V. Aby noha tvá v ú. nepadla; Od mladosti hned úzkosti podstúpil, mnohé bídnosti v té své svaté nevinnosti. Hus I. 96., III. 267. (Tč. ). Ú. nemá dost jen jednoho sužovat; V světě úzkosti až do sytosti; Lepší něco přátelům po smrti nechati, než z ú-sti v starém věku po domech žebrati. Na Mor. Tč. V úzkosti nezoufej, ale v Bohu dúfej; V ú-sťách vždy dúfaj a nikdy nezúfaj. Na Slov. Tč. — Ú. = strach, bázeň, starosť, zármutek, die Angst, Bangigkeit. Ú. = tušení hrozícího zla spo- jené s nepokojem a sklíčeností, pocházejí- cích z vědomí nedostatečnosti naší odvrátiti nastávající nebezpečenství. S. N. U velikých úzkostech postaven býti; u veliké bázni a ú-sti býti. V. Ú. srdce, smrtelná; ú. mne napadá. D. Nevěděl kam úzkostí. Us. Do- kad žiješ, úzkosti nemineš; Nemocného ne- duživosť k ú-sti nutí. Na Mor. Tč. Láska v ú-sti srdečné bližného lituje. Na Slov. Tč. Úzkostmi svírá se srdce ve mně celé. |
Kom. Ú-stí sevřen jsem pro to obé. BR.
II. 667. a. Úzkostiti se = úzkosť míti. Us. Zb.
Úzkostlivě, úzkostně, ängstlich. Ptactvo
ú. lítá. Us. Ú. sobě počínati. Ddk. IV. 19. Úzkostlivosť, úzkostnosť, i, f., die
Aengstlichkeit, Noth. Odtud ona úzkostli- vosť, s kterou vyhýbali se knížeti pánové do Moravy se vracející; Velmoži zemští s žárlivou ú-stí přihlíželi k tomu, co se o nich píše. Ddk. IV. 11., 121. Úzkostlivý, úzkostný, úzkostliv, a, o,
furchtsam, ängstlich. Ú. zdvořilosť. Byl ú. za příčinou zášti strýce svého. Ú. myšlénka, Us., Dch., spěch. Ddk. VI. 132. — oč. Dch. Úzkostně = úzkostlivě, nové slovo. Hvls.
Úzkostnosť, i, f. = úzkostlivosť, nové
slovo. Úzkostný = úzkostlivý, nové slovo.
Úzkostopý, schmalspurig. Dch.
Úzkotělka, y, f., leptura, hmyz. Presl.
Úzkotělý. Ú. ryby, schmalen Körpers.
Presl. Úzkotrupek, pku, m., stenocorus, hmyz.
Krok. II. 256. Úzkoustka, y, f., clausilia, měkkýš bři-
chonohý. Presl. Úzkoustý. Presl. Ú. plazi, stenostomata,
die Engmäuler. Nz. Uzkusiti, il, en, ení = zkusiti, zakusiti,
versuchen, verkosten. — čeho. Vdovy neb vdovcové uzkusivše obého (panenství i man- želství) mohú poraditi pannám. Št. Úzky, pl., f. = šňůrky. Na mor. Valaš.
Vck. Úzký; uzek, zka, o; kompar. užší (ne:
ouzčí); superl. nejužší. Uzoučký, uzounký, uzičký, uzoučičký = těsný, neprostranný, nevolný, eng, schmal, klamm. U. stavení, úžlabí, moře, ulička, V., sukno, Us., díra, Ras., země mezi dvěma moři (okřídlí). Kom. Čelo ú. svinské jest. Kom. Ú. list. Byl. Ná- vrhy v užším spojení státním království českého i polského. Pal. Dj. III. 3. 53. Lněná ú. sukně. Exod. 28. 4. V tak úzkém čase nemohlo to býti, abychom pohromadě byli. Arch. V. 269. Chaso braniborská, je vám cesta úzká; Půjdeme, má milá, úzkú dolinečkú. Sš. P. 586., 389. (Tč. ). Jest mu úzká cesta; Má úzkou cestu (o opilém). Us. Úzkým ňadrem měřiti. Hlk. Býti v úzkých, správně: býti v těsně, v tísni. Brs. 2. vyd. 252. Cf. Těsný, Lisice; Vehnati koho do těsna. Kom., D. Až mužóm bieše úzek svět. Dal. Nenieť tato svátosť (božieho těla) tak úzké moci jako jiná. Šf. Úzcí (= dobří, srdeční, upřímní, věrni; tato slova lepší), přátelé. D. Žili v úzkém přátelství, lépe: v srdečném, upřímném, věrném. Pk. — Ú. = bídný, nuzný, kümmerlich. Úzký a trpký život vedli. Háj. Krátké vidění a ú. ko- cháni. Jel. Tudy úzek jest všeliký výklad. Sš. II. 98. Jazyk český není úzký (maje hojnosť slov). Aqu. Uzla, y, f., badister, hmyz. Krok. II. 252.
Uzlacení, n., die Vergoldung.
Uzlacený; -en, a, o, vergoldet. — čím.
U-na bieše zlatem. ZN. |
||
|
|||
Předchozí (512)  Strana:513  Další (514) |