sb157-05 0..8296

514

Uzlák, u, m., das Knotenseil (u pokry-
vačů). Šm. Čf. Uzelník.

Uzlatice, e, f., měkkýš. U. tečkovaná,
natica millepunctata. Vz Frč. 214.

Uzlatiti, il, cen, ení; uzlacovati = po-
zlatiti, vergolden. St. skl. — co čím: po-
zlátkem. Us. Tč. — Cf. Alx. V. v. 1505.

Uzlatý = uzlovatý, knotig. Rostl. III. 104.
Uzlatá palečnice, dactylis glomerata (tráva).
Let. sl. VIII. I. 18.

Uzlencovitý. U. rostliny, combreteae:
uzlenec, zdužilec, hranoplod. Vz Rstp. 534.,
528.

Uzlenec, nce, m., combretum, der Lang-
faden. U. jednostranný, c. secundum. Vz
Rstp. 534.
Uzlíbiti si, slovo nedoložené.
Uzlíček, vz Uzel.
Uzlíčkovaný, geknüpft. Šm.
Uzlíčkovatý, uzlíčkovitý, voll kleiner
Knoten. Krok.

Uzlíčkový, Knoten-. Uzlíčkový tuber-
kul, Knötchentuberkel. Nz. lk.
Uzlík, u, m., vz Uzel.
Uzlina, y, f., Ganglien. U. nervová. Vz
Schd. II. 335. U-ny míchové, Spinalganglien.
Nz. lk. Vz Uzel.

Uzlinka, y, f., prvok. U. žebrovaná,
nodosaria Zippei. Vz Frč. 10.

Uzlinový, Ganglien-. U. pleteň, das Gan-
gliengeflecht. Nz. lk.

Uzlinstvo, a, n., das Nervensystem. Nz.
U. břišní, das Bauchnervensystem, Ganglien-.
Nz.

Uzliti, il, en, ení; uzlívati = uzel dělati,
na uzel vázati, Knoten machen, knüpfen.
V. — se = pevniti se, sich verknüpfen, fest
gebunden werden. Gníd.

Uzlíti se = uzlostniti se. Ros.
Uzlitý, uzlatý = uzlovatý, knotig. Rostl.
Uzlobený; -en, a, o, abgeärgert, ergrimmt.
Přišel domů celý u. Us. Šd.

Uzlobiti, il, en, ení = zlobením zemdliti,
do hrobu přivésti, zu Tode ärgern, zerärgen;
se, sich zu Tode ärgern, sich zerärgern. —
koho čím: neposlušností. — se s kým:
se zlou čeládkou. Ros. — se. Když se chce
zlobiti, ať se uzlobí. Us. Šd. — se nač,
böse werden. Us. Tč.

Uzlochyt, u, m., der Knotenfänger. Šp.

Uzlokvětý, knotenblüthig. U. pryskyř-

ník, ranunculus nodiflorus. Rostl. III. a. 29.

Uzloň, ě, m., oethra, korýš. Krok. II. 247.

Uzlonosný, ranzentragend. Šm.

Uzlořečiti, il, en, ení, ausschelten. —

co komu (zlořeče něčeho dosíci). Ros. —

se komu. Us. Tč.

Uzlostiti, il, ěn, ění, erbosen. — koho
na koho. Bel.
Uzlostniti se = uzlobiti se. Ros.
Uzlostrom, u, m., ammodendron. Krok.
I. b. 65.

Uzloš, e, m., condylura, der Spitzmaul-
wurf. Ssav. 187.

Uzlovatě, uzlovitě, knotenhaft, -weise.
Ros.
Uzlovatec, tce, m., malachra. Rostl. I. 222.
Uzlovatěti, ěl, ění, knotig werden. Ros.
Uzlovatina, y, f., etwas Knotiges. Krok.
III. 452,

Uzlovatiti, il, ěn, ění = uzlovatým či-
niti, knotig machen. Ros.

Uzlovatosť, uzlovilosť, i, f. = zavilosť,
die Knotigkeit. Cf. Schd. II. 335. U. žil.
Byl. — U. = zapletenosť, die Verwicke-
lung. Šf. Strž. 1. 4.

Uzlovatý, uzlovitý = plný uzlů, knotig,
knorrig. U. prut, V., provaz, Kom., Sš. P.
660., sukno, Ros., příze. Us. — U. = krátký,
kurz. U. řeč. Slova krátká, ale uzlovatá.
Tč. Mluv krátko, ale uzlovato (bündig).
Ostrav. Tč.

Uzlovice, e, f., v astron., die Knoten-
linie. Nz. Vz Uzlovka.
Uzlovitosť = uzlovatosť.
Uzlový, knotig, Knoten-. Cf. Uzlovatý.
U. čáry = čáry spojující uzly chvějících se
těles. Vz Uzel, Uzlovice. KP. II. 288. U.
tvoření, Knotenbildung. Nz. U. bod, der
Knotenpunkt. Nz. U. soustava ve stavitel-
ství tesařském. Vz KP. I. 216. U. paruka,
die Knotenperücke. Dch.
Uzlovka, y, f. = uzlovice. Nz.
Uzmáhati se = namáhati se. U Vsetína.
Vck.

Uzmenšiti, il, en, ení, uzmenšovati, ver-
kleinern. — se komu čeho. Us. Tč.

Uzmouti, uzmu, ul, ut, utí = pryč vzíti,
verstohlen wegnehmen, abzwicken, wegsti-
bitzen, wegkappern, schnippen. — co komu.
Us. Nepřišlo mu na mysl, aby co nespra-
vedlivě někomu uzmul. Besed. mlád. — co
komu kde odkud. Povstalci našim rodá-
kům všecky krávy v dědině uzmuli. Us.
Tč. Žid, jenž byl sv. pozůstatky z posvě-
ceného oltáře v Praze uzmul, zavdal k tomu
příčinu. Ddk. IV. 155. — Dle Brs. 2. vyd.
19., 252. šp. m.: vzíti.

Uzmutý; -ut, a, o, weggenommen. Vz
Uzmouti. V jeho chaloupce nenalezl bys
ani zrnka cizího, ani stébla uzmutého. Bes.
mlád. Hřích nepromíjí se, dokud věc uzmutá
nenavracuje se. MP.

Uznačiti, il, en, ení, bezeichnen, ange-
ben. — co čím. Us. Tč.
Uznale, erkenntlich, dankbar. Ros.
Uznalivosť, i, f. = uznalosť. U Opav.
Klš.
Uznalivý = uznalý. U Opav. Klš.
Uznalosť, i, f., die Erkenntlichkeit, Dank-
barkeit. U. lidská je jako nápoj na dlani,
dříve než okusíš, vyteče. linka. On nemá
žádné u-sti (vděčnosti). Us. — U. = uznání,
poznání, die Fürwahrhaltung. Marek.

Uznalý = vděčný, erkenntlich, einsichts-
voll, dankbar. — čeho. Lidé pravdy u-lí
(ji uznávající). Tabl. Pam. Na Ostrav. Tč. —
U. = uznaný, erkannt. Příčiny od práva
u-lé. Pr. měst.

Uznamenati = poznati, pozorovati, wahr-
nehmen, bemerken, erkennen. — co. Leg.,
D., Pulk. To ten chudý muž uznamenav.
Pass. 38. A já u-nav takovou věc, že...
Arch. V. 325. U-nav to, zamyslil se velmi.
GR. U-nav tvář Labanovu. BO. Okršlek
ostrovu u-li. ZN. — co odkud. Uznamenal
z toho, že je vysvoboditi má. Sš. Sk. 191.
— co po čem. Uznamenal jsem po ptácích,
že mi se dobře dařiti bude. Jel. — co kde:
změnu na tváři něčí u. Johanit. Jestližeby