Předchozí (513)  Strana:514  Další (515) |
|
|||
514
|
|||
|
|||
Uzlák, u, m., das Knotenseil (u pokry-
vačů). Šm. Čf. Uzelník. Uzlatice, e, f., měkkýš. U. tečkovaná,
natica millepunctata. Vz Frč. 214. Uzlatiti, il, cen, ení; uzlacovati = po-
zlatiti, vergolden. St. skl. — co čím: po- zlátkem. Us. Tč. — Cf. Alx. V. v. 1505. Uzlatý = uzlovatý, knotig. Rostl. III. 104.
Uzlatá palečnice, dactylis glomerata (tráva). Let. sl. VIII. I. 18. Uzlencovitý. U. rostliny, combreteae:
uzlenec, zdužilec, hranoplod. Vz Rstp. 534., 528. Uzlenec, nce, m., combretum, der Lang-
faden. U. jednostranný, c. secundum. Vz Rstp. 534. Uzlíbiti si, slovo nedoložené. Uzlíček, vz Uzel. Uzlíčkovaný, geknüpft. Šm. Uzlíčkovatý, uzlíčkovitý, voll kleiner Knoten. Krok. Uzlíčkový, Knoten-. Uzlíčkový tuber-
kul, Knötchentuberkel. Nz. lk. Uzlík, u, m., vz Uzel. Uzlina, y, f., Ganglien. U. nervová. Vz Schd. II. 335. U-ny míchové, Spinalganglien. Nz. lk. Vz Uzel. Uzlinka, y, f., prvok. U. žebrovaná,
nodosaria Zippei. Vz Frč. 10. Uzlinový, Ganglien-. U. pleteň, das Gan-
gliengeflecht. Nz. lk. Uzlinstvo, a, n., das Nervensystem. Nz.
U. břišní, das Bauchnervensystem, Ganglien-. Nz. Uzliti, il, en, ení; uzlívati = uzel dělati,
na uzel vázati, Knoten machen, knüpfen. V. — se = pevniti se, sich verknüpfen, fest gebunden werden. Gníd. Uzlíti se = uzlostniti se. Ros.
Uzlitý, uzlatý = uzlovatý, knotig. Rostl. Uzlobený; -en, a, o, abgeärgert, ergrimmt. Přišel domů celý u. Us. Šd. Uzlobiti, il, en, ení = zlobením zemdliti,
do hrobu přivésti, zu Tode ärgern, zerärgen; se, sich zu Tode ärgern, sich zerärgern. — koho čím: neposlušností. — se s kým: se zlou čeládkou. Ros. — se. Když se chce zlobiti, ať se uzlobí. Us. Šd. — se nač, böse werden. Us. Tč. Uzlochyt, u, m., der Knotenfänger. Šp.
Uzlokvětý, knotenblüthig. U. pryskyř-
ník, ranunculus nodiflorus. Rostl. III. a. 29.
Uzloň, ě, m., oethra, korýš. Krok. II. 247.
Uzlonosný, ranzentragend. Šm.
Uzlořečiti, il, en, ení, ausschelten. —
co komu (zlořeče něčeho dosíci). Ros. —
se komu. Us. Tč.
Uzlostiti, il, ěn, ění, erbosen. — koho
na koho. Bel. Uzlostniti se = uzlobiti se. Ros. Uzlostrom, u, m., ammodendron. Krok. I. b. 65. Uzloš, e, m., condylura, der Spitzmaul-
wurf. Ssav. 187. Uzlovatě, uzlovitě, knotenhaft, -weise.
Ros. Uzlovatec, tce, m., malachra. Rostl. I. 222. Uzlovatěti, ěl, ění, knotig werden. Ros. Uzlovatina, y, f., etwas Knotiges. Krok. III. 452, |
Uzlovatiti, il, ěn, ění = uzlovatým či-
niti, knotig machen. Ros. Uzlovatosť, uzlovilosť, i, f. = zavilosť,
die Knotigkeit. Cf. Schd. II. 335. U. žil. Byl. — U. = zapletenosť, die Verwicke- lung. Šf. Strž. 1. 4. Uzlovatý, uzlovitý = plný uzlů, knotig,
knorrig. U. prut, V., provaz, Kom., Sš. P. 660., sukno, Ros., příze. Us. — U. = krátký, kurz. U. řeč. Slova krátká, ale uzlovatá. Tč. Mluv krátko, ale uzlovato (bündig). Ostrav. Tč. Uzlovice, e, f., v astron., die Knoten-
linie. Nz. Vz Uzlovka. Uzlovitosť = uzlovatosť. Uzlový, knotig, Knoten-. Cf. Uzlovatý. U. čáry = čáry spojující uzly chvějících se těles. Vz Uzel, Uzlovice. KP. II. 288. U. tvoření, Knotenbildung. Nz. U. bod, der Knotenpunkt. Nz. U. soustava ve stavitel- ství tesařském. Vz KP. I. 216. U. paruka, die Knotenperücke. Dch. Uzlovka, y, f. = uzlovice. Nz. Uzmáhati se = namáhati se. U Vsetína. Vck. Uzmenšiti, il, en, ení, uzmenšovati, ver-
kleinern. — se komu čeho. Us. Tč. Uzmouti, uzmu, ul, ut, utí = pryč vzíti,
verstohlen wegnehmen, abzwicken, wegsti- bitzen, wegkappern, schnippen. — co komu. Us. Nepřišlo mu na mysl, aby co nespra- vedlivě někomu uzmul. Besed. mlád. — co komu kde odkud. Povstalci našim rodá- kům všecky krávy v dědině uzmuli. Us. Tč. Žid, jenž byl sv. pozůstatky z posvě- ceného oltáře v Praze uzmul, zavdal k tomu příčinu. Ddk. IV. 155. — Dle Brs. 2. vyd. 19., 252. šp. m.: vzíti. Uzmutý; -ut, a, o, weggenommen. Vz
Uzmouti. V jeho chaloupce nenalezl bys ani zrnka cizího, ani stébla uzmutého. Bes. mlád. Hřích nepromíjí se, dokud věc uzmutá nenavracuje se. MP. Uznačiti, il, en, ení, bezeichnen, ange-
ben. — co čím. Us. Tč. Uznale, erkenntlich, dankbar. Ros. Uznalivosť, i, f. = uznalosť. U Opav. Klš. Uznalivý = uznalý. U Opav. Klš. Uznalosť, i, f., die Erkenntlichkeit, Dank- barkeit. U. lidská je jako nápoj na dlani, dříve než okusíš, vyteče. linka. On nemá žádné u-sti (vděčnosti). Us. — U. = uznání, poznání, die Fürwahrhaltung. Marek. Uznalý = vděčný, erkenntlich, einsichts-
voll, dankbar. — čeho. Lidé pravdy u-lí (ji uznávající). Tabl. Pam. Na Ostrav. Tč. — U. = uznaný, erkannt. Příčiny od práva u-lé. Pr. měst. Uznamenati = poznati, pozorovati, wahr-
nehmen, bemerken, erkennen. — co. Leg., D., Pulk. To ten chudý muž uznamenav. Pass. 38. A já u-nav takovou věc, že... Arch. V. 325. U-nav to, zamyslil se velmi. GR. U-nav tvář Labanovu. BO. Okršlek ostrovu u-li. ZN. — co odkud. Uznamenal z toho, že je vysvoboditi má. Sš. Sk. 191. — co po čem. Uznamenal jsem po ptácích, že mi se dobře dařiti bude. Jel. — co kde: změnu na tváři něčí u. Johanit. Jestližeby |
||
|
|||
Předchozí (513)  Strana:514  Další (515) |