sb157-05 0..8296

517

Uzulaný = uválený, ušpiněný, beschmutzt.
Mor. Šd.

Uzúlati = na zemi uváleti, ušpiniti, be-
schmutzen. Cf. Zúlati.

Uzulinký, sehr eng. Vz Úzký. Let. slov.

I. 194.

Uzuřiti se na koho, genug wüthen. Mor.
Tč.

Uzutíkati se, auseinander laufen. Mor. Tč.

Uzužínati co čím, beschneiden. Vršky
obilí u., aby příliš nebujnělo. Us. Tč.

Uzvadlosť, i, f. = uvadlosť, die Verwelkt-
heit. D·

Uzvadlý = uvadlý, zvadlý, verwelkt. D.

Uzvadnouti = uvadnouti, verwelken. —
kde čím: na slunci vedrem.

Uzvalovati se čeho odkud kam: snopů
z patra na humno, genugsam herunterwer-
fen. Ostrav. Tč.

Uzveseliti se, fröhlich werden. Ms.

Uzvírati = uzavírati. Slez. Tč.

Uzvoliti, il, en, ení, uzvolovati, erlauben.
— co komu, se k čemu, sich herbeilassen,
einwilligen. Us. Tč.

Uzvoniti se, genugsam läuten. Us. Tč.

Uzvučeti se, genugsam tönen. Us. Tč.

Uzvytahovati se čeho, genugsam her-
ausziehen. Na Ostrav. Tč.

Uzývati, anrufen. — čeho. Přistúpili jsú
před nás měštěné zlínští, kteříž práva na-
šeho uzývají. NB. Tč. 97.

Už, hojněji v obec. mluvě = již. Jg. Už
běží. Už království pozbuděš. Sš. P. 15. Už
Dobrovský se o ní vyslovil. Gb. v List. lil.

II. 115. To už je na to, da muss man sich
schon hineinfinden. Dch. Už je už = už je
čas. U Ronova. Rgl.

1. Úž, i, f., zastr. = houž, houžev. Spiechu
(spiali) úžemi. Rkk.

2. Úž, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.
Užabrovati, z něm. säubern. — co: rulu

= odkliditi, entfernen. Vys.

Užalářiti, il, en, ení, užalářovati, ein-
kerkern. Sš. Sk. 44.

Užalený = v želu pohřížený, trauernd.
Na Slov. Koll.

Užaliti se, il, ení, užalovati sc, Mitleid
haben, sich erbarmen. L. — se koho, nad
kým. L.

Užaloscený; -cen, a, o, betrübt. Stojí
moja milá u-ná. Sl. ps. 196.

Užalovati se koho, na koho, genugsam
klagen. Na Mor. Tč. — koho kde, u koho,
anklagen. Us. Tč. — Cf. Užaliti.

Úžan, a, m., brentus, hmyz nosatcovitý.
Krok II. 256.

Užaninka, užanka, y, f. = nezabudka,
das Vergissmeinnicht. Kinský. Cf. Užanka.

Užanka, y, f., rostlina, cynoglossum, die
Hundszunge. U. lékařská, c. officinale. Vz
Rstp. 1108., Kk. 179. Vz Užaninka.

Užankovitý, U. rostliny, cynoglosseae:
strošek, užanka, pupenka. Vz Rstp. 1101.,
1107., Čl. Kv. 225., Čl. 79., FB. 53., Slb.
363.

Uzářiti, il, en, ení = topenku usušiti,
upéci chléb na ohni, rösten, dörren. Na Slov.
Plk. — U., bescheinen.

Užárený; -en, a, o, geröstet, gedörrt. Na
Slov. Bern.

Užáriti, rösten, dörren. Na Slov. Bern.

Úžas, u, m., užasnutí = silný strach
způsobený neočekávaným zlem n. neobyčej-
ností, das Erstaunen, Entsetzen, die Er-
schreckung. Háj., Ráj. Napadl naň úžas.
Us. Jest to s úžasem. Sm. Ú. pojal všechny.
Sš. L. 69. — Ú. = vidění, die Verzückung,
extasis. Ja.

Užásavý, der sich leicht entsetzt.

Užasení, n. = úžas, zastr. Opatov. homil.
z 13. stol., Gh.

Užasenství, n, = úžas, zastr. Opat. homil.
z 13 stol.

Užasínati, šp. m.: užasati. Jg.

Užaslivý, Staunen erregend. Dch.

Užáslosť, užaslosť, i, f., das Entsetzen,
die Erschrockenheit, D., Scip. Utajil úmluv-
ností svou u. naši. Sych.

Užáslý, užaslý = přestrašený, entsetzt,
erschrocken, erstaunt. Aqu., Reš. U. dítko.
Let. — čím: leknutím. Johanit.

Užasně, erschreckend. U. veliký. Us.
Dch., Hvls.

Užasnosť, i, f., zastr. V opat. homil. z 13.
století.

Užásnouti, užasnouti, ul, ut, utí; užásti
(zastr. užasu), užasl, sen, ení; užásati, užá-
sávati = ustrašiti, v úžas, v strach přivo-
diti, erschrecken, entsetzen; se = v úžas,
ve strach přijíti, ustrašiti se, zaraziti se,
zděsiti se, erschrecken, sich entsetzen; za-
raziti se podivením, staunen, erstaunen. Jg.
— Užasnouti, neut., lépe: u. se, erstaunen,
erschrecken. V MV. nepravá glossa. Pa. —
abs. Užasnouti neměl. V. — čeho. Smrť
užásá hříšníkův (rus. ). Z Jg. — koho (akk. ),
se čím. Slované myslívali, že to (vyobra-
zení Černoboga) užasuje lidi hroznými pří-
zraky. Hanka. Okrasa ho užásá. Sš. Nic tak
neužásá mysl lidskou, jako... Sš. J. 51.
(Hý. ). Sám se strachem užasl. BO. — se.
Užásl se mlče. V. Ješto byste se měli užas-
nouti. Br. Velmi se užasl; Všichni lidé se
užasli. Pass. mus. 365., 322. U. se. Dal. 117.,
BR. II. 429. b., ZN., BO. — se čeho. Užásl
se tak velikého bohatství. Har. I. 19. Užasli
se toho, že je slyšel. Br. Protivenství světa
se u. Pass. Těch novin král Jan užasl se.
Výb. I. 568. Všichni se hrozně úžasú sv.
Prokopa hlasu. Hr. rk. 69. Užasú se velmi
jeho obličeje. BO. Užěse se (Radislav) knězě
českého. Dal. 48. — Jel., Leg., Troj. — nad
čím. Nad náhlým tonutím užasínali plavci.
Vinař. — se nad čím. Ros. Užasnouť se
nad tím upřímí. Br. Užásej se nade mnou,
ty červe! U Žambk. Dbv. Aniž se nad tím
užásl. Abr. z G. VII. 45. Nad takovou Páně
naukou Petr takových věcí nenadáv se tou
měrou užásl, že věc tu za nemožnou klada
na pána domlouvati a dobývati se jal; Užasli
se pak všichni nad rozumností a odpovědmi
jeho; Užasli se pak všichni nad veličím
božím. Sš. Mr. 37., L. 44., 95. (Hý. ). Jest
tedy i tato vazba dobra, ač ji někteří brusiči
kárají. — se z čeho. Tehdy Lukrecia užasši
sě ze sna mlčela jest. O 4 stěž. ctn.; St.
skl. — se čemu. Užas se tomu (lépe:
čeho). Leg. 74. — se k čemu. Nikdy se
k pokřikuom ueužásl. Ep. Pog. 30.