sb157-05 0..8296

519

Užerač, e, m. = užerník. Na Slov.

Užeračka, y, užernice, e, f. = lichvářka,
die Wuchererin. Na Slov.

Užeračně = lichevně, wucherisch. Na
Slov.

Užeračnosť, i, f. = užernosť. Na Slov.

Užeračný = užerný. Na Slov.

Užerák, a, m. = užerník. Na Slov. Bern.

Užerání, n., das Wuchern. Na Slov.

Užérati, užerávati = užírati, abfressen.
Na Slov. — U. = lichviti, Wucher treiben,
wuchern.

Úžeřiti, il, en, ení, kaltern (bei den
Gerbern). Us. Chmela.

Užerně, wucherisch. Na Slov. Bern.

Užernice, e, užernička, y, f., die Wu-
chererin. Na Slov. Bern.

Užernický = užerný.

Užernictví, n. = užera.

Užerník, a, m. = lichvář, der Wucherer.
Na Slov. Vz Užera. Dch., Tč. U-ci sú zboj-
níci; U-ci berú v zisk vícej než sluší; U-ci
ubožá chudých lidí s jejich chotáry. Na
Slov. Tč.

Užernosť, i, f. = užera. Na Slov.

Užerný= lichevný, lichvářský, wucherisch,
Wucher-. U. lakomec, Koll., žid. Baiz. U.
zákon, patent. Sš., J. tr.

Užerský = užerný. Na Slov.

Užertovati něco (žertem dosíci), scher-
zend erreichen. Us. — se s kým, genugsam
scherzen. Us. Tč.

Užertviti, il, en, ení, opfern. — co komu
nač. A skutečně toli národů Pánu za oběť
u-vil. Sš. I. 142.

Užeru, vz Užrati.

Užesení, vz Užasnutí.

Užesený; -en, a, o, erschreckt, zastr. Vz
Užasnouti. U. lekl se. BO.

Užesnouti = užasnouti, zastr. Hr. rk. 405.

Úžesť, úžasť, i, f. = úžas, úžasnutí, das
Entsetzen, Erstaunen, der Schrecken. V MV.
nepravá glossa. Pa. Na ručesť se k boji
strojí, avšak s nemalou úžestí. Troj. V
úžesti se zamútichu. BO. Jutka v úžesti jako
řepí knieze se držieše. Dal. 72. — Leg.,
Br., Pulk., Alx. H. v. 189. (HP. 64. ), Kat.
2538.

Úževný = houževný, zähe. Vz Úže.

Užg, u, m. = uzel, suk. Na Slov. Bern.

Užgati, užgnouti, stossen, stechen, auf-
stochern. Na Mor. Tč., Mtl. — koho čím,
einmal stechen. Tč. — se koho čím, ge-
nugsam stossen, stechen. — kam: do ohně;
se do zubu. Us. Tč.

Užgovitý = uzlovatý, sukovatý. Na Slov.
Bern.

Užhnouti, hnu, ul, ut, utí; užéci, užhu,
užžeš... užhou; užži, užha (ouc), užhl, užehl,
užžen, ení: užehati = spáliti, verbrennen,
brennen. — abs. Vyveďte ji, ať bude užžena.
BO. — co. Kázal těla jich užéci. Pass. 796.
Ihned jeho užhú. Pass. 1010. — co, čeho
kde. Pana Beneše kázal u věži u. Dal. Ja-
zyka (čásť) v ohni užehl. Ms. Abraham syna
svého v ohni užehl. M. Užehachu syny své
v ohni bohóm. Bj. Kolébku železnú v ohni
užehše sv. Kristinu v ni vložichu. Pass. mus.
349.

Užhrati = užrati, abfressen. — se čeho
kde. Užhral si se dost piva v hospodě. Na
Ostrav. Tč.

Užica, e, užička, y, f. = lžíce, der Löffel.
Mor. Šd., Bkř., Vck., Šd., Bka. Na mor.
Zlínsku (po venkově; ve městě: ližica). Brt.
Na Hané: ožečka. Bkř. U. drhnouti; Budú
za mnú plakat užičky, taléřky, že už včil
nemajú takovej maléřky; Vařeje, užice berú
svoje rance, poďme sestry roztomilé, nechť
si míchá, čím chce; K tym užičkám dajte
nože metalové. Sš. P. 295., 481., 702., 799.
(Tč. ). — U. = zednická obmítačka, na Ostrav.
kelňa., Tč.

1. Úžice, e, f. = úzká ulice, ulička, das
Gässchen. Těsnice či ú. jsou užší ulice. Sš.
L. 143.

2. Úžice, Auschitz, ves a) u Uhlíř. Ja-
novic, b) u Veltrus.

Užičiti, il, en, ení; užičeti, el, en, ení;
užičívati = půjčiti komu, borgen, leihen. —
komu čeho (uděliti, mittheilen, theilhaftig-
machen). L. — se komu = pomáhati, helfen.
L.

Užidilosť, i, f., das Judwerden. Zlob.

Užidilovský = židovský, jüdisch. Zlob.

Užidilý, zum Juden geworden. Zlob.

Užiditi, il, ěn, ení = židem učiniti. Jg.

Užieci = užéci. Vz Užhnouti. Dal.

Užigati, užignouti, zerstossen, zersto-
chern. — co: oheň. — co čím. Na Ostrav.
Tč.

Užiji, vz Užiti.

Užijný = kdo rád užírá, leichtlebig. Us.
Tč.

Užile, freigebig. Ros.

Užilosť, i, f. = neskouposť, die Freige-
bigkeit, Gefälligkeit. Sdílnosť a u. prvokře-
sťanů. Sš. Sk. 34. V den soudný bude svěd-
kem vaší neužilosti. BR, II. 790. b. — U. =
užití, der Genuss. Zlob.

Užilovati, ädern. L.

Užilý = neskoupý, štědrý, freigebig, gön-
nend, willfährig. V., Ros. Jakož lidé neužilí
obyčej mají. BR. II. 609. b. — komu. Lidé
sobě užilí. Reš. — U. = užitý, genossen. U.
chvíle. Gníd. — U. = kdo něčeho užívá, der
Geniessende. Aqu.

Úžilek, lku, m., hoiffmannseggia, rostl.
luštinatá. Rostl. III. c. 36.

Úžín, a, m., Auschine, ves u Chabařovic.

Úžina, y, f. = úzké místo, die Enge. Ú.
mezi horami, klouza. Proch. U. hor. Kram.
U. hltanová, isthmus faucium. Nz. — Ú. =
ú. země, zemská, isthmus, die Erdenge = úzký
pruh země, jenž, jsa se dvou protilehlých
stran vodou (morem) obklíčen, s druhých
dvou protilehlých stran větší oblasti země
spojuje. Blř. Ú. korinthská. — Ú. = úzké
moře, die Meerenge, der Sund. Benátská ú.
Sych. — D., Kom. Vz Moře. Od úžiny mes-
sinské až k Beltu vše sklánělo se před pra-
porem císařským. Ddk. IV. 91. Ú. suezská,
mořská (dánský sund), gibraltárská. Vz S. N.

Užínati, vz Užíti.

Úžinek, nku, m. = co se užíná, píce, die
Gräserei, Mäherei. Zlob. Cf. Úžinka.

Úžinka, y, f. = užínané vršky mladého
obilí pro husy n. pro dobytek, úžinek, po-
žinka. Mor. Šd.



	519

	Užerač, e, m. = užerník. Na Slov. Užeračka, y, užernice, e, f. = lichvářka, die Wuchererin. Na Slov. Užeračně = lichevně, wucherisch. Na Slov. Užeračnosť, i, f. = užernosť. Na Slov. Užeračný = užerný. Na Slov. Užerák, a, m. = užerník. Na Slov. Bern. Užerání, n., das Wuchern. Na Slov. Užérati, užerávati = užírati, abfressen. Na Slov. — U. = lichviti, Wucher treiben, wuchern. Úžeřiti, il, en, ení, kaltern (bei den Gerbern). Us. Chmela. Užerně, wucherisch. Na Slov. Bern. Užernice, e, užernička, y, f., die Wu- chererin. Na Slov. Bern. Užernický = užerný. Užernictví, n. = užera. Užerník, a, m. = lichvář, der Wucherer. Na Slov. Vz Užera. Dch., Tč. U-ci sú zboj- níci; U-ci berú v zisk vícej než sluší; U-ci ubožá chudých lidí s jejich chotáry. Na Slov. Tč. Užernosť, i, f. = užera. Na Slov. Užerný= lichevný, lichvářský, wucherisch, Wucher-. U. lakomec, Koll., žid. Baiz. U. zákon, patent. Sš., J. tr. Užerský = užerný. Na Slov. Užertovati něco (žertem dosíci), scher- zend erreichen. Us. — se s kým, genugsam scherzen. Us. Tč. Užertviti, il, en, ení, opfern. — co komu nač. A skutečně toli národů Pánu za oběť u-vil. Sš. I. 142. Užeru, vz Užrati. Užesení, vz Užasnutí. Užesený; -en, a, o, erschreckt, zastr. Vz Užasnouti. U. lekl se. BO. Užesnouti = užasnouti, zastr. Hr. rk. 405. Úžesť, úžasť, i, f. = úžas, úžasnutí, das Entsetzen, Erstaunen, der Schrecken. V MV. nepravá glossa. Pa. Na ručesť se k boji strojí, avšak s nemalou úžestí. Troj. V úžesti se zamútichu. BO. Jutka v úžesti jako řepí knieze se držieše. Dal. 72. — Leg., Br., Pulk., Alx. H. v. 189. (HP. 64. ), Kat. 2538. Úževný = houževný, zähe. Vz Úže. Užg, u, m. = uzel, suk. Na Slov. Bern. Užgati, užgnouti, stossen, stechen, auf- stochern. Na Mor. Tč., Mtl. — koho čím, einmal stechen. Tč. — se koho čím, ge- nugsam stossen, stechen. — kam: do ohně; se do zubu. Us. Tč. Užgovitý = uzlovatý, sukovatý. Na Slov. Bern. Užhnouti, hnu, ul, ut, utí; užéci, užhu, užžeš... užhou; užži, užha (ouc), užhl, užehl, užžen, ení: užehati = spáliti, verbrennen, brennen. — abs. Vyveďte ji, ať bude užžena. BO. — co. Kázal těla jich užéci. Pass. 796. Ihned jeho užhú. Pass. 1010. — co, čeho kde. Pana Beneše kázal u věži u. Dal. Ja- zyka (čásť) v ohni užehl. Ms. Abraham syna svého v ohni užehl. M. Užehachu syny své v ohni bohóm. Bj. Kolébku železnú v ohni užehše sv. Kristinu v ni vložichu. Pass. mus. 349.	Užhrati = užrati, abfressen. — se čeho kde. Užhral si se dost piva v hospodě. Na Ostrav. Tč. Užica, e, užička, y, f. = lžíce, der Löffel. Mor. Šd., Bkř., Vck., Šd., Bka. Na mor. Zlínsku (po venkově; ve městě: ližica). Brt. Na Hané: ožečka. Bkř. U. drhnouti; Budú za mnú plakat užičky, taléřky, že už včil nemajú takovej maléřky; Vařeje, užice berú svoje rance, poďme sestry roztomilé, nechť si míchá, čím chce; K tym užičkám dajte nože metalové. Sš. P. 295., 481., 702., 799. (Tč. ). — U. = zednická obmítačka, na Ostrav. kelňa., Tč. 1. Úžice, e, f. = úzká ulice, ulička, das Gässchen. Těsnice či ú. jsou užší ulice. Sš. L. 143. 2. Úžice, Auschitz, ves a) u Uhlíř. Ja- novic, b) u Veltrus. Užičiti, il, en, ení; užičeti, el, en, ení; užičívati = půjčiti komu, borgen, leihen. — komu čeho (uděliti, mittheilen, theilhaftig- machen). L. — se komu = pomáhati, helfen. L. Užidilosť, i, f., das Judwerden. Zlob. Užidilovský = židovský, jüdisch. Zlob. Užidilý, zum Juden geworden. Zlob. Užiditi, il, ěn, ení = židem učiniti. Jg. Užieci = užéci. Vz Užhnouti. Dal. Užigati, užignouti, zerstossen, zersto- chern. — co: oheň. — co čím. Na Ostrav. Tč. Užiji, vz Užiti. Užijný = kdo rád užírá, leichtlebig. Us. Tč. Užile, freigebig. Ros. Užilosť, i, f. = neskouposť, die Freige- bigkeit, Gefälligkeit. Sdílnosť a u. prvokře- sťanů. Sš. Sk. 34. V den soudný bude svěd- kem vaší neužilosti. BR, II. 790. b. — U. = užití, der Genuss. Zlob. Užilovati, ädern. L. Užilý = neskoupý, štědrý, freigebig, gön- nend, willfährig. V., Ros. Jakož lidé neužilí obyčej mají. BR. II. 609. b. — komu. Lidé sobě užilí. Reš. — U. = užitý, genossen. U. chvíle. Gníd. — U. = kdo něčeho užívá, der Geniessende. Aqu. Úžilek, lku, m., hoiffmannseggia, rostl. luštinatá. Rostl. III. c. 36. Úžín, a, m., Auschine, ves u Chabařovic. Úžina, y, f. = úzké místo, die Enge. Ú. mezi horami, klouza. Proch. U. hor. Kram. U. hltanová, isthmus faucium. Nz. — Ú. = ú. země, zemská, isthmus, die Erdenge = úzký pruh země, jenž, jsa se dvou protilehlých stran vodou (morem) obklíčen, s druhých dvou protilehlých stran větší oblasti země spojuje. Blř. Ú. korinthská. — Ú. = úzké moře, die Meerenge, der Sund. Benátská ú. Sych. — D., Kom. Vz Moře. Od úžiny mes- sinské až k Beltu vše sklánělo se před pra- porem císařským. Ddk. IV. 91. Ú. suezská, mořská (dánský sund), gibraltárská. Vz S. N. Užínati, vz Užíti. Úžinek, nku, m. = co se užíná, píce, die Gräserei, Mäherei. Zlob. Cf. Úžinka. Úžinka, y, f. = užínané vršky mladého obilí pro husy n. pro dobytek, úžinek, po- žinka. Mor. Šd.