Předchozí (519)  Strana:520  Další (521) |
|
|||
520
|
|||
|
|||
Úžinkoměr, u, m., der Engymeter (zur
Messung geringer Entfernungen). Šm. Úžinky, pl., m. = obžinky, das Erntefest.
Na Ostrav. Tč. Užírání, n., das Ab-, Wegfressen. Vz
Užrati. — U. = opíjení a jedení přílišné, die Fresserei, Völlerei, der Suf. Užírání, u. — se. V., Ler. Užíraný; -ún, a, o, ab-, weggefressen.
Us. Užírati, vz Užrati.
Užírávý = žravý, nagend. Neumoříš-li
toho u-vého (v srdci) červa. Ms. Užírka, y, f. = užírání, der Verdruss,
Aerger. Má z toho leda u-ku. Mor. Šd. Užíští, n. = Úžesť.
Užitba, y, f., užívání, der Gebrauch. U.
milodarů; To všecko ve zkázu samou u-bou jest, U-bu nohou míti; Jednostejná v církvech rozličných u. oleje; Která (přeloha sedmde- sátků) se již dávno v u-bě lidí vzdělaných nalézala. Sš. I. 155., II. 214., Sk. 37., 99., 103. (Hý. ). Klade proti zlému řeči užívání dobrou a spasitelnou u-bu řeči. Sš. Užitebný = čeho užiti lze, anwendbar,
nutzbar. Nz. Užitečně, komp. užitečněji. U. = s užitkem,
nützlich, heilsam, brauchbar. U. poraditi, utratiti, mluviti, chvíli stráviti; Lépe strpěti něco málo, než neužitečně se káti na věky. V. Všechny i jedovaté věci jsú člověku k lé- kařstvie a pro moci své přirozené od Boha u. stvořeny. Hus I. 84. Kdo pilně a u. pra- cuje. Ib. II. 221. Užitečněti, ěl, ění = užitečným se stá-
vati, nützlich werden. Jg. Užitečnosť, i, f. die Nützlichkeit, Nutz-
barkeit, Heilsamkeit, Brauchbarkeit. Aqu., Troj. U. toho jest známa. Us. Užitečný; užitečen, čna, o = užitek ne-
soucí, prospešný, nützlich, nutzbar, brauchbar, dienlich, heilsam. Neužitečné dílo dělati; neužitečná péče a starosť o něco. V. Mathe- matická umění zároveň jsou u. i vtipná; U. trávy. Kom. Soudím za užitečné. D. U. věci mluviti. Kom. Nic užitečno býti nemůže, co není slušno. Pr. Nákladové u-ční jsú, kteřížto kdyžby nebyli naloženi, proto by ta věc ne- zahynula, ale jich učiněním věc jest lepší ku prospěchu. CJB. 427. U-čný jako jehla. Dch. Jestli není u-čno, co konáme, marna jest naše sláva; Není človíčka sebe chatr- nějšího, který by nemohl býti u-čným a škodným. Kmp. Čechosl. 85., 95. Jměnie ne- přietele, jenž zvykánie dává v boji k slav- nému vítězstvie, jest častokrát užitečnějšie nežli nejměnie; Což jest dobré a u-né, to lidé rádi pravie. Hus I. 310., II. 164. (Tč. ). — při čem. Při každé pištěli jest užitečné, aby díra byla uprostraněna. Ras. — proti čemu. Ten kořen užitečný jest proti všem neduhům. Byl. — čemu. Užitečen jest mu jeho život. Jel. Láska rodičóv zbytečná není dětkám u-čná. Na Slov. Tč. Učiňte se mnú, což vám jest u-né. Bj. Nic nežádá od sluhy svého, jedné což jemu jest u-čno; Abychom dělali diela v sobě u-čná obci boží; Všechny věci tělu u-né mají zase tuto prosbu; I jest velmě u-čno pokušenie lidem svatým. Hus I. 60., 128., 310., 351. (Tč. ). U. obecnému |
dobrému. Us. Kdo sobě není užitečný, kterak
jinému dobrý? Mus. — k čemu. Věc ke všemu u. Jg., Bern. Knihy užitečné ke ká rání ze zlého. Št. Viera k mnohé věci jest u-čna. Hus I. 38. Hádání slovy k ničemu není u-čné, jediné k podvrácení posluchačóv. ZN. — v čem. Buď v řeči sladký a v skutku u-čný. Na Mor. Tč. — aby, že, inft. Vz Potřebný, Přirozený. To ztratiti jest jim užitečno. Zk. — U.., na Slov. = obyčejný. Bern, Užitek, zřídka úžitek, tku, užiteček,
čku, m. Užitek dle: dostatek, požitek, na- činek (skrojek chleba); užitek dle: příbytek, náčinek (obklad) atd. Mk. U. = zisk, vý- dělek, prospěch, plod, ovoce, der Nutzen, Gewinn, Vortheil, Genuss, Profit, Ertrag, die Nutzung, Frucht, das Interesse, Frommen. V. Vyhledávání svého vlastního u-ku; což u. přináší; co u. nese; k u-ku býti; k do- brému a u-ku posloužiti; bez u-ku (nadarmo) pracovati, mluviti; u. odvrátiti; u-ku pře- kážku učiniti; na užitek se ptáti. V. U. na něčem míti. Br. K jakému u-tku? Kom. Každý začátek bez skonání málo nese u-ku. Sych. Z toho mu žádný u. nejde. Žer. U-ku svého hleděti; k u-ku obrácení; to u-ku tvému překážky nečiní. D. U. vydávati. Klat. U-ku z něčeho dojíti. Pr. měst. U-ku z něčeho nabyti. Rým. To nepřináší žádného u-tku. Štelc. U. z něčeho bráti, míti, vzíti. Něco k u-ku svému obrátiti. Ler. Jen to jsem mluvil, co by vám k u-ku bylo. Flav. S u-tkem knihu přečísti. 1585. Jídlo mu nejde na u. Bern. Na něčí u. hleděti; na u. býti. Bern. U. smésti, shrábnouti; K u-tku býti. Dch. U. přinésti, přinášeti, vydávati. J. tr. Který toho má u. člověk. Pass. O užitcích a potravách, vz Právo. Hora u. dá- vala na stříbře. Výb. I. 471. Ať mate kravy dojne a po nich u-tky hojne. Sš. P. 740. Drobný dobytek lidem na u. Mor. pov. 16., 35. Lidé se tu modlí pouze k u-tku (nikoliv upřímně). Šml. Byla mu čeleď, jestli souditi po u-tku, výborná. Zk. exc. S u-tkem jest to učiniti. Us. Z čeho nemáš u-tku, nech toho býť. Us. Vlk. S mocným právotění k u-tku není; Čo zle komu prišlo, to bez všeckého úžitku zase na psí vyšlo; Z kaž- dého dřeva oheň pálí (= ze všeho užitek béře);. Na Slov. Tč. V jídle zbytek není na u.; Žáden zbytek není na u.; Žádej býť jiným k u-ku, ale nejprv sobě. Na Mor. Tč. Rudolfova města na stříbře u. dobrý vydá- vala. Břez. 96. Vše, což jest na světě, to jest na u. člověku stvořeno. BO. Takovým věcem učiti se třeba, které nám u. přiná- šejí. Us. Tč. Tak by šla škoda do u-tku (bylaby škoda na u. ). Us. u Rychn. A to jsem také i z úmysla učinil, aby i oni (ne- učení) nějaký u. z té řeči vzíti mohli. Jel. Enc. m. 2. Ty mlýny zase připraviti k našim a k jich u-tkuom. 1423. Při čemž bychom i to mezi sebou rozvrci a rozvážiti mohli, byloliby s u-tkem jakým, aby odsud vedlé vyslaných z knížectví opavského kdo vy- praven byl. Žer. 345. Není možné, aby to s u-tkem bylo; Bez toho kázeň k užitku nebude. Kom. D. 131., 161. K u-tku něco vzíti. Chč. 381. Což jest s vaším u-tkem a |
||
|
|||
Předchozí (519)  Strana:520  Další (521) |