sb157-05 0..8296

520

Úžinkoměr, u, m., der Engymeter (zur
Messung geringer Entfernungen). Šm.

Úžinky, pl., m. = obžinky, das Erntefest.
Na Ostrav. Tč.

Užírání, n., das Ab-, Wegfressen. Vz
Užrati. — U. = opíjení a jedení přílišné,
die Fresserei, Völlerei, der Suf. Užírání,
u. — se. V., Ler.

Užíraný; -ún, a, o, ab-, weggefressen.
Us.

Užírati, vz Užrati.

Užírávý = žravý, nagend. Neumoříš-li
toho u-vého (v srdci) červa. Ms.

Užírka, y, f. = užírání, der Verdruss,
Aerger. Má z toho leda u-ku. Mor. Šd.

Užíští, n. = Úžesť.

Užitba, y, f., užívání, der Gebrauch. U.
milodarů; To všecko ve zkázu samou u-bou
jest, U-bu nohou míti; Jednostejná v církvech
rozličných u. oleje; Která (přeloha sedmde-
sátků) se již dávno v u-bě lidí vzdělaných
nalézala. Sš. I. 155., II. 214., Sk. 37., 99.,
103. (Hý. ). Klade proti zlému řeči užívání
dobrou a spasitelnou u-bu řeči. Sš.

Užitebný = čeho užiti lze, anwendbar,
nutzbar. Nz.

Užitečně, komp. užitečněji. U. = s užitkem,
nützlich, heilsam, brauchbar. U. poraditi,
utratiti, mluviti, chvíli stráviti; Lépe strpěti
něco málo, než neužitečně se káti na věky.
V. Všechny i jedovaté věci jsú člověku k lé-
kařstvie a pro moci své přirozené od Boha
u. stvořeny. Hus I. 84. Kdo pilně a u. pra-
cuje. Ib. II. 221.

Užitečněti, ěl, ění = užitečným se stá-
vati, nützlich werden. Jg.

Užitečnosť, i, f. die Nützlichkeit, Nutz-
barkeit, Heilsamkeit, Brauchbarkeit. Aqu.,
Troj. U. toho jest známa. Us.

Užitečný; užitečen, čna, o = užitek ne-
soucí, prospešný, nützlich, nutzbar, brauchbar,
dienlich, heilsam. Neužitečné dílo dělati;
neužitečná péče a starosť o něco. V. Mathe-
matická umění zároveň jsou u. i vtipná; U.
trávy. Kom. Soudím za užitečné. D. U. věci
mluviti. Kom. Nic užitečno býti nemůže, co
není slušno. Pr. Nákladové u-ční jsú, kteřížto
kdyžby nebyli naloženi, proto by ta věc ne-
zahynula, ale jich učiněním věc jest lepší
ku prospěchu. CJB. 427. U-čný jako jehla.
Dch. Jestli není u-čno, co konáme, marna
jest naše sláva; Není človíčka sebe chatr-
nějšího, který by nemohl býti u-čným a
škodným. Kmp. Čechosl. 85., 95. Jměnie ne-
přietele, jenž zvykánie dává v boji k slav-
nému vítězstvie, jest častokrát užitečnějšie
nežli nejměnie; Což jest dobré a u-né, to
lidé rádi pravie. Hus I. 310., II. 164. (Tč. ).
— při čem. Při každé pištěli jest užitečné,
aby díra byla uprostraněna. Ras. — proti
čemu. Ten kořen užitečný jest proti všem
neduhům. Byl. — čemu. Užitečen jest mu
jeho život. Jel. Láska rodičóv zbytečná není
dětkám u-čná. Na Slov. Tč. Učiňte se mnú,
což vám jest u-né. Bj. Nic nežádá od sluhy
svého, jedné což jemu jest u-čno; Abychom
dělali diela v sobě u-čná obci boží; Všechny
věci tělu u-né mají zase tuto prosbu; I jest
velmě u-čno pokušenie lidem svatým. Hus
I. 60., 128., 310., 351. (Tč. ). U. obecnému

dobrému. Us. Kdo sobě není užitečný, kterak
jinému dobrý? Mus. — k čemu. Věc ke
všemu u. Jg., Bern. Knihy užitečné ke ká
rání ze zlého. Št. Viera k mnohé věci jest
u-čna. Hus I. 38. Hádání slovy k ničemu
není u-čné, jediné k podvrácení posluchačóv.
ZN. — v čem. Buď v řeči sladký a v skutku
u-čný. Na Mor. Tč. — aby, že, inft. Vz
Potřebný, Přirozený. To ztratiti jest jim
užitečno. Zk. — U.., na Slov. = obyčejný.
Bern,

Užitek, zřídka úžitek, tku, užiteček,
čku, m. Užitek dle: dostatek, požitek, na-
činek (skrojek chleba); užitek dle: příbytek,
náčinek (obklad) atd. Mk. U. = zisk, vý-
dělek, prospěch, plod, ovoce, der Nutzen,
Gewinn, Vortheil, Genuss, Profit, Ertrag,
die Nutzung, Frucht, das Interesse, Frommen.
V. Vyhledávání svého vlastního u-ku; což
u. přináší; co u. nese; k u-ku býti; k do-
brému a u-ku posloužiti; bez u-ku (nadarmo)
pracovati, mluviti; u. odvrátiti; u-ku pře-
kážku učiniti; na užitek se ptáti. V. U. na
něčem míti. Br. K jakému u-tku? Kom.
Každý začátek bez skonání málo nese u-ku.
Sych. Z toho mu žádný u. nejde. Žer. U-ku
svého hleděti; k u-ku obrácení; to u-ku
tvému překážky nečiní. D. U. vydávati.
Klat. U-ku z něčeho dojíti. Pr. měst. U-ku
z něčeho nabyti. Rým. To nepřináší žádného
u-tku. Štelc. U. z něčeho bráti, míti, vzíti.
Něco k u-ku svému obrátiti. Ler. Jen to
jsem mluvil, co by vám k u-ku bylo. Flav.
S u-tkem knihu přečísti. 1585. Jídlo mu
nejde na u. Bern. Na něčí u. hleděti; na u.
býti. Bern. U. smésti, shrábnouti; K u-tku
býti. Dch. U. přinésti, přinášeti, vydávati.
J. tr. Který toho má u. člověk. Pass. O
užitcích a potravách, vz Právo. Hora u. dá-
vala na stříbře. Výb. I. 471. Ať mate kravy
dojne a po nich u-tky hojne. Sš. P. 740.
Drobný dobytek lidem na u. Mor. pov. 16.,
35. Lidé se tu modlí pouze k u-tku (nikoliv
upřímně). Šml. Byla mu čeleď, jestli souditi
po u-tku, výborná. Zk. exc. S u-tkem jest
to učiniti. Us. Z čeho nemáš u-tku, nech
toho býť. Us. Vlk. S mocným právotění
k u-tku není; Čo zle komu prišlo, to bez
všeckého úžitku zase na psí vyšlo; Z kaž-
dého dřeva oheň pálí (= ze všeho užitek
béře);. Na Slov. Tč. V jídle zbytek není na
u.; Žáden zbytek není na u.; Žádej býť
jiným k u-ku, ale nejprv sobě. Na Mor. Tč.
Rudolfova města na stříbře u. dobrý vydá-
vala. Břez. 96. Vše, což jest na světě, to
jest na u. člověku stvořeno. BO. Takovým
věcem učiti se třeba, které nám u. přiná-
šejí. Us. Tč. Tak by šla škoda do u-tku
(bylaby škoda na u. ). Us. u Rychn. A to
jsem také i z úmysla učinil, aby i oni (ne-
učení) nějaký u. z té řeči vzíti mohli. Jel.
Enc. m. 2. Ty mlýny zase připraviti k našim
a k jich u-tkuom. 1423. Při čemž bychom i
to mezi sebou rozvrci a rozvážiti mohli,
byloliby s u-tkem jakým, aby odsud vedlé
vyslaných z knížectví opavského kdo vy-
praven byl. Žer. 345. Není možné, aby to
s u-tkem bylo; Bez toho kázeň k užitku
nebude. Kom. D. 131., 161. K u-tku něco
vzíti. Chč. 381. Což jest s vaším u-tkem a