sb157-05 0..8296

523

živnosti u. Zř. F. I. Do vůle něčeho u. Ta-
kového rozkošného jara přes celý rok usta-
vičně užívají. Ler. Matka užívá statku až
do své smrti. Ml. — čeho proč. Léku pro
bolení (= proti bolení) hlavy u. Us. (z Jg. ).
Jindřich znal ho dobře pro sebe užívati;
Této okolnosti uživ král pro sebe navrátil
se do Čech. Ddk. II. 266., 277. (Tč. ). Pavel
užívá slova obyčejného pro silnější vytknutí
své nevole; Petr trojího toho slova užívá
pro označení mnohosti divů a jich rozma-
nitosti. Sš. II. 31., Sk. 25. (Hý. ). — čeho
s kým. A toho prostředku s lidem svým
užívá Bůh, aby... Sš. I. 112. Chci s ním
plného práva užívati NB. Tč. — čeho zač.
Kovu za peníz užívají. Kl. Užívaje k té věci
za platného rádce Petra. Skl. II. 67. Úřad-
níka za kommissaře užiti. Vrat. 54. Člověk
k práci tím schopnější bývá, když časem
veselosť za pokrm užívá. Na Mor. Tč. —
Dáti se u. proti čemu, v čem = sloužiti ně-
komu, libosť mu činiti. Páni mají se dáti svým
poddaným užiti; že se proti němu u. nedají;
nedati se u. (lakoměti). V. Jiným se v ničem
užiti nedadouce. Br. I věřímť vám, že vy
jim dáte téhož u. Arch. IV. 332., Pal. Děj.
III. 1. 156. — adv. (jak): zle Bart., dobře
něčeho u. Us. Důvěrně, tovaryšsky, domácně
někoho u. (s ním obcovati). V. Polí volně
u. Us. Špatně toho užil. Rvač. Ktož lakotně
krmí užívá. Hus III. 187. Jména božího zle
užil. Br. II. 150. a. Otakar užil této doby
velmi výhodně. Ddk. VI. 48.

Užíti, užati, užnu, žal, at, atí a etí,
užnouti, ul, ut, utí; užínati, užinovati = žna
raniti, mit der Sichel verwunden; srpem
uříznouti kus něčeho, abmähen, abschneiden.

— koho, se kam: do prstu, do nohy. Us.

— čím: srpem (raniti). Us. — se. Já sem
se užala, dyž sem trávu žala; nejsi synku
hoden, bych na tě čekala. Sš. P. 307. —
se čeho, genugsam schneiden. Dost sem se
toho žita užala. Us. Tč. — si co čím kdy.
U. si prst při žatí srpem. Us. Tč. — kolik.
Užal trávy s hrsť. Puch. — komu čeho.
Krávě dobré píce u. Us. Sousedu louky u.
Us., Cf. Žíti.

Úžiti, 3. pl. -ží, už, úže (íc), il, en, ení;
súžiti, užívati, sužovati = úzkým činiti, engen,
schmälern, eng machen; menšiti, kleiner
machen, verjüngen. — co: šat. Us. — co
komu. Hlava se mi točí, srdce mi bôľ úží.
Sl. ps. 177. Cosi hruď mu ouží, pořád cosi
touží. Sš. Bs. 7. — se. Voda, rána se úží. —
čím. Řeka skalami, rána přikládáním stu-
dené vody se úží. Bože, ty jenž tělestným
postem hriechy úžíš, mysli pozdvihuješ. Hus
III. 90. — se jak. Kmen stromu k vrcholku
se úží. Dch. — kde. Dolina se úží mezi
horami.

Užití, n., die Benützung, der Gebrauch,
die Anwendung. U. vody, kyselek. Šp.

Užitkář, e, m., der Utilist. Rk., Šm.

Užitkářský, utilistisch. Šm.

Užitkářství, n., der Utilismus. Šm.

Užitkovati = v užitek obraceti, benutzen,
Nutzen ziehen. — co. Us. — z čeho. Us.
Šd.

Užitkový, Nutzen-. Stránka u. = prak-
tická. Kon.

Užitok = užitek. Na Slov. Ssk.

Užitosť, i, f., das Genossensein. Jg.

Užitý; -it, a, o, gebraucht, benützt, ein-
genommen, genossen, angewandt. Vz Užiti.
U. mathematika, angewandte Mathematik;
u-té dušesloví, ang. Psychologie. Nz. — U.
= užilý. L.

Úživ, u, m., der Genuss. Rk.
Úživa, y, f., die Ernährung, Nahrung.
Ú-vu jejich obstarávajíc. Sš. II. 149. — Dbš.
Obyč. 8.

Užívací, Einnehm-. Šm.

Užívač, uživač, e, m., der Geniesser,
Braucher. Užívač cizího statku. Bern.

Užívačnosť, i, f. = běžnosť, die Gebräuch-
lichkeit. Nz.

Užívalý, na Slov. = užívaný, obyčejný,
gebräuchlich. D.

Užívání, í, n., die Anwendung, der Ge-
brauch, das Gebrauchen, die Benützung.
Časté u.; v už.; což jest v každodenním u.;
v obecném u. jest. V. Kleštěncův u. z zvyku
vyšlo. Kom. To slovo jest v u. Us. To
slovo v u. vešlo. Byl. V u. něco pojíti a
přivésti. V. U. píšťal zminulo. Jel. To časem
v zlé u. přišlo. Kram. Čehos k u. vypůjčil,
to též navrať. Kom. Propustiti někomu něco
k u.; Aby nájemník v u. domu do času na-
jatého zůstal; u. věci s pojištěním; byl v u.
gruntův. Er. K společnému u. to mají, někdy
lépe: společně toho užívají. Vz -ání. Pk.
Užívání gruntů, cest atd. kdo ukáže, při
tom zůstaven buď. Pr. Zlému užívání přítrž
učiniti; zlé u. přetrhnouti; zlému u. vstříc
vkročiti n. vyjíti; zlé užívání předejíti. J. tr.
Něco v u. míti, bráti, vzíti, uvésti, k užívání
dáti; Kniha k u. ve školách. Us. Dch. Grunt
koupiti mohli k u. svému a školy. Pam. Val.
Mez. 189. U. do života, doživotní; Postou-
piti něco k doživotnému u. J. tr. U. něčeho
k čemu. Nz. U. parního kotlu. Šp. Nepro-
vedeš-li drženie a skutečného toho platu
užívanie. Vš. Jir. 213. Cožkoli v u. dobrém
a dávném jest. Str. Sobě ponechal k užívaní
kromě jiného statek Budín; Klášter církevní
roucho také přijal i v u. vzal. Ddk. III. 289.,
IV. 256. (Tč. ). Čeho jsou páni hejtmanové
předešlí v u. byli, toho jest ráčil pánům
stavům potvrditi. Žer. 312. — U., der Genuss.
U. pokojného života. Kom. U. cizího statku
avšak bez menšení; k u. do času objednati
(najiti); z peněz něčeho k u. postoupiti. V.
U. požitků jemu přináleží. Sych. Milování
bez u. jest jako temná noc bez svítání. Rym.
U. léku. Us.

Užívaný; užíván, a, o, gebraucht, ge-
nossen, eingenommen. Často u-ný. V. Flastry
a všecko zevnitř u-né neodjímá muk. Kom.
Vz Užiti, Časoslovo.

Uživatel, uživatel, e, užívatelník, uží-
vatelník, a, m., der Benutzer. Ros., Pr.

Užívatelně, brauchbar. Rus.

Užívatelnický, dem Nutzniesser gehörig.
Ros.

Užívatelnictví, uživatelnictví, uživatel-
ství, n. = právo užívání, das Nutzrecht. Ros.

Užívatelník, a, m., vz Užívatel.

Užívatelnosť, i, f. = užívání něčeho,
možnost, die Brauchbarkeit. Ros. — U. =
právo k užívání, das Genussrecht. Ros.

244*



	523

	živnosti u. Zř. F. I. Do vůle něčeho u. Ta- kového rozkošného jara přes celý rok usta- vičně užívají. Ler. Matka užívá statku až do své smrti. Ml. — čeho proč. Léku pro bolení (= proti bolení) hlavy u. Us. (z Jg. ). Jindřich znal ho dobře pro sebe užívati; Této okolnosti uživ král pro sebe navrátil se do Čech. Ddk. II. 266., 277. (Tč. ). Pavel užívá slova obyčejného pro silnější vytknutí své nevole; Petr trojího toho slova užívá pro označení mnohosti divů a jich rozma- nitosti. Sš. II. 31., Sk. 25. (Hý. ). — čeho s kým. A toho prostředku s lidem svým užívá Bůh, aby... Sš. I. 112. Chci s ním plného práva užívati NB. Tč. — čeho zač. Kovu za peníz užívají. Kl. Užívaje k té věci za platného rádce Petra. Skl. II. 67. Úřad- níka za kommissaře užiti. Vrat. 54. Člověk k práci tím schopnější bývá, když časem veselosť za pokrm užívá. Na Mor. Tč. — Dáti se u. proti čemu, v čem = sloužiti ně- komu, libosť mu činiti. Páni mají se dáti svým poddaným užiti; že se proti němu u. nedají; nedati se u. (lakoměti). V. Jiným se v ničem užiti nedadouce. Br. I věřímť vám, že vy jim dáte téhož u. Arch. IV. 332., Pal. Děj. III. 1. 156. — adv. (jak): zle Bart., dobře něčeho u. Us. Důvěrně, tovaryšsky, domácně někoho u. (s ním obcovati). V. Polí volně u. Us. Špatně toho užil. Rvač. Ktož lakotně krmí užívá. Hus III. 187. Jména božího zle užil. Br. II. 150. a. Otakar užil této doby velmi výhodně. Ddk. VI. 48. Užíti, užati, užnu, žal, at, atí a etí, užnouti, ul, ut, utí; užínati, užinovati = žna raniti, mit der Sichel verwunden; srpem uříznouti kus něčeho, abmähen, abschneiden. — koho, se kam: do prstu, do nohy. Us. — čím: srpem (raniti). Us. — se. Já sem se užala, dyž sem trávu žala; nejsi synku hoden, bych na tě čekala. Sš. P. 307. — se čeho, genugsam schneiden. Dost sem se toho žita užala. Us. Tč. — si co čím kdy. U. si prst při žatí srpem. Us. Tč. — kolik. Užal trávy s hrsť. Puch. — komu čeho. Krávě dobré píce u. Us. Sousedu louky u. Us., Cf. Žíti. Úžiti, 3. pl. -ží, už, úže (íc), il, en, ení; súžiti, užívati, sužovati = úzkým činiti, engen, schmälern, eng machen; menšiti, kleiner machen, verjüngen. — co: šat. Us. — co komu. Hlava se mi točí, srdce mi bôľ úží. Sl. ps. 177. Cosi hruď mu ouží, pořád cosi touží. Sš. Bs. 7. — se. Voda, rána se úží. — čím. Řeka skalami, rána přikládáním stu- dené vody se úží. Bože, ty jenž tělestným postem hriechy úžíš, mysli pozdvihuješ. Hus III. 90. — se jak. Kmen stromu k vrcholku se úží. Dch. — kde. Dolina se úží mezi horami. Užití, n., die Benützung, der Gebrauch, die Anwendung. U. vody, kyselek. Šp. Užitkář, e, m., der Utilist. Rk., Šm. Užitkářský, utilistisch. Šm. Užitkářství, n., der Utilismus. Šm. Užitkovati = v užitek obraceti, benutzen, Nutzen ziehen. — co. Us. — z čeho. Us. Šd. Užitkový, Nutzen-. Stránka u. = prak- tická. Kon.	Užitok = užitek. Na Slov. Ssk. Užitosť, i, f., das Genossensein. Jg. Užitý; -it, a, o, gebraucht, benützt, ein- genommen, genossen, angewandt. Vz Užiti. U. mathematika, angewandte Mathematik; u-té dušesloví, ang. Psychologie. Nz. — U. = užilý. L. Úživ, u, m., der Genuss. Rk. Úživa, y, f., die Ernährung, Nahrung. Ú-vu jejich obstarávajíc. Sš. II. 149. — Dbš. Obyč. 8. Užívací, Einnehm-. Šm. Užívač, uživač, e, m., der Geniesser, Braucher. Užívač cizího statku. Bern. Užívačnosť, i, f. = běžnosť, die Gebräuch- lichkeit. Nz. Užívalý, na Slov. = užívaný, obyčejný, gebräuchlich. D. Užívání, í, n., die Anwendung, der Ge- brauch, das Gebrauchen, die Benützung. Časté u.; v už.; což jest v každodenním u.; v obecném u. jest. V. Kleštěncův u. z zvyku vyšlo. Kom. To slovo jest v u. Us. To slovo v u. vešlo. Byl. V u. něco pojíti a přivésti. V. U. píšťal zminulo. Jel. To časem v zlé u. přišlo. Kram. Čehos k u. vypůjčil, to též navrať. Kom. Propustiti někomu něco k u.; Aby nájemník v u. domu do času na- jatého zůstal; u. věci s pojištěním; byl v u. gruntův. Er. K společnému u. to mají, někdy lépe: společně toho užívají. Vz -ání. Pk. Užívání gruntů, cest atd. kdo ukáže, při tom zůstaven buď. Pr. Zlému užívání přítrž učiniti; zlé u. přetrhnouti; zlému u. vstříc vkročiti n. vyjíti; zlé užívání předejíti. J. tr. Něco v u. míti, bráti, vzíti, uvésti, k užívání dáti; Kniha k u. ve školách. Us. Dch. Grunt koupiti mohli k u. svému a školy. Pam. Val. Mez. 189. U. do života, doživotní; Postou- piti něco k doživotnému u. J. tr. U. něčeho k čemu. Nz. U. parního kotlu. Šp. Nepro- vedeš-li drženie a skutečného toho platu užívanie. Vš. Jir. 213. Cožkoli v u. dobrém a dávném jest. Str. Sobě ponechal k užívaní kromě jiného statek Budín; Klášter církevní roucho také přijal i v u. vzal. Ddk. III. 289., IV. 256. (Tč. ). Čeho jsou páni hejtmanové předešlí v u. byli, toho jest ráčil pánům stavům potvrditi. Žer. 312. — U., der Genuss. U. pokojného života. Kom. U. cizího statku avšak bez menšení; k u. do času objednati (najiti); z peněz něčeho k u. postoupiti. V. U. požitků jemu přináleží. Sych. Milování bez u. jest jako temná noc bez svítání. Rym. U. léku. Us. Užívaný; užíván, a, o, gebraucht, ge- nossen, eingenommen. Často u-ný. V. Flastry a všecko zevnitř u-né neodjímá muk. Kom. Vz Užiti, Časoslovo. Uživatel, uživatel, e, užívatelník, uží- vatelník, a, m., der Benutzer. Ros., Pr. Užívatelně, brauchbar. Rus. Užívatelnický, dem Nutzniesser gehörig. Ros. Užívatelnictví, uživatelnictví, uživatel- ství, n. = právo užívání, das Nutzrecht. Ros. Užívatelník, a, m., vz Užívatel. Užívatelnosť, i, f. = užívání něčeho, možnost, die Brauchbarkeit. Ros. — U. = právo k užívání, das Genussrecht. Ros. 244*