sb157-05 0..8296

524

Užívatelný, uživatelný, čeho se může uží-
vati; co jest v užívání a k užívání patří,
brauchbar. Ros.

Užívatelský = uživatelnický. Ros.

Užívatelství, n., vz Užívatelnictví. Ros.

Užívati, vz Užiti.

Uživení, n., die Ernährung.

Uživený, -en, a, o, ernährt. Us.

Uživicovati, na Slov. = usmoliti, ver-
pichen. Bern.

Uživiti, il, en, ení = zachovati na živě
krmením atd., erhalten, ernähren. — koho,
se čím. Sotva se mohou u. tou živností.
Ros. U. se prací. — se. Darmo umíš vítě-
ziti, neumíš-li se u. Pal. Dj. IV. 1. 436. —
jak. Nějakť se z milosti boží uživíme. Us.
— Svou pilností dovede u. ženu i děti poc-
tivým způsobem. Us. Tč. — se z čeho. Us.
Tč. — koho (gt. ): svých dítek, šp. m.: své
dítky. Km.

Uživna, y, f. = svačina. Na Slov. Šd. Cf.
Užona.

Úživný, zum Unterhalt genügend. — Ú.
statek. Na Ostrav. Tč.

Užižlati = v hubě něco uváleti. — U. =
kus něčeho žižlavě ukrojiti, uvižlati, upižlati
(tupým nožem s těží a špatně ukrojiti), mit
stumpfem Messer schlecht abschneiden. —
co. Ros.

1. Užka = už, již. — U. Tímto slovem
vybízejí se psi, aby na někoho běželi. Us.

2. Užka, y, f. = malá lžíce, ein kleiner
Löffel. Na mor. Valaš. Vck.

Úžlabek, bku, m. = žlábek, drážka, die
Nuth. —Ú. úžlabí.

Úžlabí, í, n., úžlabíčko, a, n. = rýha,
stoka, der Kanal, die Rinne. Ú. vedené na
mlýn. Us. — Ú. = řečiště, das Flussthal. Ú.
řeky. V., Br. — Ú. = hluboká, úzká dolina,
úval mezi horami, úžina, klouza, roklina, der
Schlupf, die Schlucht, das Thal. V. Ú-bím
se žene potok. Sych. — Ú. = kolíbka, vý-
žlabek, zátočka na střeše, mezistřeší, die
Dachkehle. Nz. — Ú. listové = úhel, jejž list
se svou osou tvoří, der Blattwinkel. Čl. Kv.
XXIX., Nz. Vz Kk. 26. — Úžlabíčko, úžla-
bek, der Glasfalz, die Spalte. Šp., Š. a Ž.

1. Úžlabíčkový = v úžlabíčku umístěný,
blattwinkelständig. Rst. 512., Nz.

2. Úžlabíčkový = úžlabičný. Ú. květ. S.
N., V. 584.

Úžlabičný = úžlabíčkový. Rostl. I. 85. a.

Úžlabina, y, f. = úžlabí, klouza, die
Schlucht, das Thal zwischen zwei Bergen. D.,
Č.. Příjemná vůně vábila jej do ú-ny, která
se před ním objevila. Us. Tč. U Napajedel
ú. Moravy tak úzká jest, že lze ji považo-
vati za průtrž druhdy zde stávajícího spo-
jení. Ddk. IV. 126.

Úžlabiště, ě, n., die Schlucht. Rk.

Užlabiti, il, en, ení, užlábkovati, fugen,
Fugen o. Rinnen in etwas machen. — co:
šindely. V Besk. Tč. — co čím. Ib. Tč. —
co pro koho: cestu, ebnen, Bahn brechen.
Ib. Tč.

Úžlabní = v úžlabí listu stojící, blatt-
winkelständig. U. pupen, větevka, květ. Čl.
Kv. XXIV. Vz Úžlabí.

Úžlabný. gefügig, geschmeidig. Na Ostrav.
Tč.

Užlabovati se = lichotiti se, sich unter-
würfig zeigen. — komu, před kým. Na
Ostrav. Tč.

Úžlebí = úžlabí. Zlob.

Užloutlý, gelblich. Us.

Užloutnouti, tnul a tl, utí, gelb werden.

— abs. Jablka již užloutla. Us. — kdy. Na
podzim listí užloutlo. Us.

Užlutiti, il, cen, ení; užlucovati, gelb

machen. — co, se. Ros. — čím: barvou.

Užmachlati = pomačkati, zermanschen.

— co: šaty, papír. Us. Brt.
Užmálati = užmoliti. Mor. Šd.
Užmoliti, il, en, ení, vollends zermanschen,

zerwalken. — co, kde: chléb v rukou. Us.
Vz Žmoliti.

Užmychati = uždímati. Na Slov. Tč.

Užmyrati, durchkrabbeln. — co čím:
prsty. Na Ostrav. Tč. — se na koho čím:
očima, zwinkern. Ib. Tč.

Užnouti, vz Užíti.

Užona = uživna. Na Slov. Šd.

Užouti, užuji, ul, ut, utí; užúvati = užvý-
kati, zerkauen. Na Slov. a Mor. Bern., Tč. —
co, kde čím: v hubě zuby. Na Ostrav. Tč.

Úžovatý, úžovitý = houžovatý. Vz Už.

Úžovka, užovka, y, f. = had nejedovatý
s hlavou trojhrannou, deskami krytou, die
Natter. Ú. bůvolí, vipera arietans. Ú. žlutá,
coluber flavescens, hladká, coronella laevis,
vodní, tropidonotus natrix, S. N., obecná,
tropidonotus natrix, podplamatá, t. tesse-
latus. Frč. 329. Cf. Schd. II. 481.

Užovník, u, m., caladium, rostl. U. dvoj-
barevný, c. bicolor, lekninolistý, c. nym-
phaeaefolium, jedomý, c. esculentum, střelo-
listý, c. sagittaefolium, jedovatý, c. seguinum,
stromovitý, c. arborescens. Rstp. 1663. —
U., hadovec, rdesno, hadí kořen, polygonum
bistorta. Rstp. 1256. — U., podražec užovník,
aristolochia serpentaria. Rstp. 1463. Cf. Kk.
118., FB. 30.

Užralosť, i, f. = opilosť, ožralosť, die Be-
soffenheit. Jg.

Užralý = ožralý, besoffen. V., Břez. 159.

Užrání, n., das Besaufen, die Besoffenheit.
Až do u. (u. -se) píti. Záv. — U. = ukous-
nutí, der Biss. U. psa vzteklého. Sal.

Užraný; -án, a, o, abgefressen. — od
čeho, od rezu, od zlosti. — čím: rezem.

Užrati, užeru, užéřeš a užířeš (v obec.
mluvě užereš),... užerou; užer, užera (ouc),
užral, án, ání; užírati, užírávati, užrávati =
kus něčeho sežrati, abfressen; uchlastati, weg-
saufen; odkousati, wegbeissen, wegfressen;
ukousnouti, raniti, einen beissen, verwunden;
sežrati, auffressen; opiti, jedením přeplniti,
anfressen, vollsaufen; se = ochlastati se, sich
voll saufen, voll fressen; utrápiti se, sich
abgrämen, zu Tode grämen, sich abfressen.
Jg. — čeho (čásť): koláče, pečeně (ujísti),
vína (upiti); On všeho užírá. Ros. — od
čeho. Rk. — co (komu). Žížaly všecky
kořínky užraly. Us. Tč. Ten mi užírá zdraví.
Us. Šd. Ta myš to užrala (odkousala). Ros.
Kočky užraly mu nos, psi nohy. Ros. —
koho (jak). Vši ho (akk. ) užrali až do
smrti. Štelc; 2. = opiti. Vrat., Štelc. — se
jak: do němoty (opiti se). Krab. Do smrti