Předchozí (523)  Strana:524  Další (525) |
|
|||
524
|
|||
|
|||
Užívatelný, uživatelný, čeho se může uží-
vati; co jest v užívání a k užívání patří, brauchbar. Ros. Užívatelský = uživatelnický. Ros.
Užívatelství, n., vz Užívatelnictví. Ros.
Užívati, vz Užiti.
Uživení, n., die Ernährung.
Uživený, -en, a, o, ernährt. Us.
Uživicovati, na Slov. = usmoliti, ver-
pichen. Bern. Uživiti, il, en, ení = zachovati na živě
krmením atd., erhalten, ernähren. — koho, se čím. Sotva se mohou u. tou živností. Ros. U. se prací. — se. Darmo umíš vítě- ziti, neumíš-li se u. Pal. Dj. IV. 1. 436. — jak. Nějakť se z milosti boží uživíme. Us. — Svou pilností dovede u. ženu i děti poc- tivým způsobem. Us. Tč. — se z čeho. Us. Tč. — koho (gt. ): svých dítek, šp. m.: své dítky. Km. Uživna, y, f. = svačina. Na Slov. Šd. Cf.
Užona. Úživný, zum Unterhalt genügend. — Ú.
statek. Na Ostrav. Tč. Užižlati = v hubě něco uváleti. — U. =
kus něčeho žižlavě ukrojiti, uvižlati, upižlati (tupým nožem s těží a špatně ukrojiti), mit stumpfem Messer schlecht abschneiden. — co. Ros. 1. Užka = už, již. — U. Tímto slovem
vybízejí se psi, aby na někoho běželi. Us. 2. Užka, y, f. = malá lžíce, ein kleiner
Löffel. Na mor. Valaš. Vck. Úžlabek, bku, m. = žlábek, drážka, die
Nuth. —Ú. úžlabí. Úžlabí, í, n., úžlabíčko, a, n. = rýha,
stoka, der Kanal, die Rinne. Ú. vedené na mlýn. Us. — Ú. = řečiště, das Flussthal. Ú. řeky. V., Br. — Ú. = hluboká, úzká dolina, úval mezi horami, úžina, klouza, roklina, der Schlupf, die Schlucht, das Thal. V. Ú-bím se žene potok. Sych. — Ú. = kolíbka, vý- žlabek, zátočka na střeše, mezistřeší, die Dachkehle. Nz. — Ú. listové = úhel, jejž list se svou osou tvoří, der Blattwinkel. Čl. Kv. XXIX., Nz. Vz Kk. 26. — Úžlabíčko, úžla- bek, der Glasfalz, die Spalte. Šp., Š. a Ž. 1. Úžlabíčkový = v úžlabíčku umístěný,
blattwinkelständig. Rst. 512., Nz. 2. Úžlabíčkový = úžlabičný. Ú. květ. S.
N., V. 584. Úžlabičný = úžlabíčkový. Rostl. I. 85. a.
Úžlabina, y, f. = úžlabí, klouza, die
Schlucht, das Thal zwischen zwei Bergen. D., Č.. Příjemná vůně vábila jej do ú-ny, která se před ním objevila. Us. Tč. U Napajedel ú. Moravy tak úzká jest, že lze ji považo- vati za průtrž druhdy zde stávajícího spo- jení. Ddk. IV. 126. Úžlabiště, ě, n., die Schlucht. Rk.
Užlabiti, il, en, ení, užlábkovati, fugen,
Fugen o. Rinnen in etwas machen. — co: šindely. V Besk. Tč. — co čím. Ib. Tč. — co pro koho: cestu, ebnen, Bahn brechen. Ib. Tč. Úžlabní = v úžlabí listu stojící, blatt-
winkelständig. U. pupen, větevka, květ. Čl. Kv. XXIV. Vz Úžlabí. Úžlabný. gefügig, geschmeidig. Na Ostrav.
Tč. |
Užlabovati se = lichotiti se, sich unter-
würfig zeigen. — komu, před kým. Na Ostrav. Tč. Úžlebí = úžlabí. Zlob.
Užloutlý, gelblich. Us.
Užloutnouti, tnul a tl, utí, gelb werden.
— abs. Jablka již užloutla. Us. — kdy. Na
podzim listí užloutlo. Us. Užlutiti, il, cen, ení; užlucovati, gelb
machen. — co, se. Ros. — čím: barvou.
Užmachlati = pomačkati, zermanschen.
— co: šaty, papír. Us. Brt.
Užmálati = užmoliti. Mor. Šd. Užmoliti, il, en, ení, vollends zermanschen, zerwalken. — co, kde: chléb v rukou. Us.
Vz Žmoliti. Užmychati = uždímati. Na Slov. Tč.
Užmyrati, durchkrabbeln. — co čím:
prsty. Na Ostrav. Tč. — se na koho čím: očima, zwinkern. Ib. Tč. Užnouti, vz Užíti.
Užona = uživna. Na Slov. Šd.
Užouti, užuji, ul, ut, utí; užúvati = užvý-
kati, zerkauen. Na Slov. a Mor. Bern., Tč. — co, kde čím: v hubě zuby. Na Ostrav. Tč. Úžovatý, úžovitý = houžovatý. Vz Už.
Úžovka, užovka, y, f. = had nejedovatý
s hlavou trojhrannou, deskami krytou, die Natter. Ú. bůvolí, vipera arietans. Ú. žlutá, coluber flavescens, hladká, coronella laevis, vodní, tropidonotus natrix, S. N., obecná, tropidonotus natrix, podplamatá, t. tesse- latus. Frč. 329. Cf. Schd. II. 481. Užovník, u, m., caladium, rostl. U. dvoj-
barevný, c. bicolor, lekninolistý, c. nym- phaeaefolium, jedomý, c. esculentum, střelo- listý, c. sagittaefolium, jedovatý, c. seguinum, stromovitý, c. arborescens. Rstp. 1663. — U., hadovec, rdesno, hadí kořen, polygonum bistorta. Rstp. 1256. — U., podražec užovník, aristolochia serpentaria. Rstp. 1463. Cf. Kk. 118., FB. 30. Užralosť, i, f. = opilosť, ožralosť, die Be-
soffenheit. Jg. Užralý = ožralý, besoffen. V., Břez. 159.
Užrání, n., das Besaufen, die Besoffenheit.
Až do u. (u. -se) píti. Záv. — U. = ukous- nutí, der Biss. U. psa vzteklého. Sal. Užraný; -án, a, o, abgefressen. — od
čeho, od rezu, od zlosti. — čím: rezem. Užrati, užeru, užéřeš a užířeš (v obec.
mluvě užereš),... užerou; užer, užera (ouc), užral, án, ání; užírati, užírávati, užrávati = kus něčeho sežrati, abfressen; uchlastati, weg- saufen; odkousati, wegbeissen, wegfressen; ukousnouti, raniti, einen beissen, verwunden; sežrati, auffressen; opiti, jedením přeplniti, anfressen, vollsaufen; se = ochlastati se, sich voll saufen, voll fressen; utrápiti se, sich abgrämen, zu Tode grämen, sich abfressen. Jg. — čeho (čásť): koláče, pečeně (ujísti), vína (upiti); On všeho užírá. Ros. — od čeho. Rk. — co (komu). Žížaly všecky kořínky užraly. Us. Tč. Ten mi užírá zdraví. Us. Šd. Ta myš to užrala (odkousala). Ros. Kočky užraly mu nos, psi nohy. Ros. — koho (jak). Vši ho (akk. ) užrali až do smrti. Štelc; 2. = opiti. Vrat., Štelc. — se jak: do němoty (opiti se). Krab. Do smrti |
||
|
|||
Předchozí (523)  Strana:524  Další (525) |