sb157-05 0..8296

531

Vábivý, lockend, Lock-, reizend.

Váblivý = vábivý. Rk.

Vábně, lockend. Plk.

Vábnice, e, f., die Lockerin, Reizerin.

Vábnický, lockermässig. Bern.

Vábnička, y, f. = vábnice. — V. = ná-
stroj k vábění zvěři, die Locke. Šp. — V.
srnčí, der Rehruf. Šp.

Vábník, a, m. = vabíč. — V., u, m. =
vábec. Na Slov.

Vábnosť, i, f. = vlastnosť vábná, reizende
Beschaffenheit, lockende Eigenschaft, der
Reiz. Tento předmět má v sobě mnoho váb-
nosti. — V. = vlastnosť ta, když se někdo
vábiti dá, die Reizbarkeit. D.

Vábný, -bní = vábící, reizend, lockend,
Lock-. V. pták, V., Kom., pokrm (vnada),
D., píšťala. Plk. — V. = vabu plný, lákavý,
anziehend, interressant, lockend. Nz. Očí
vábné kynutí. Koll. I. 50. — Gníd., Hlas. —
V. = dající se vábiti, lakomý nač, reizbar,
gierig. Jg.

Vác = víc, mehr. Na Slov. Nebudeš ma,
mój šuhajko, vác šáliť. Sl. ps. 70. — V., e,
m., osob. jm. NB. Tč.

Váca, dle Bača, osob. jm. Mor. Šd.

Vacanda, y, m., os. jm. Šd.

Vacanovice, dle Budějovice, Watzano-
witz, ves u Olom. a u Jaroměřic na Mor.

Vacata, y, m, osob. jm. Šd.

Vaccinace, e, f., z lat. = očkování (kra-
vími neštovicemi), die Kuhpockenimpfung.
Rk.

Vacechna, y, f., osob. jm. Pal. Radh. 1.
127.

Vacek, cka, m. = Václav. — V. = osob.
jm. Dal. 97., 104. —106., Arch. IV. 204., Tk.

I. 48., 117. —121., II. 551. — V. Fr. J., děk. a
básník, nar. 1806. Vsr. Tf. H. 1. 111., 125.. Sb.

II. 1. 301. — V. Fr. Al., spis. a děk., †1854.
Vz Šb. H. 1. 301. Cf. S. N. — V., cku, m.
= svítek, der Pfannkuchen. Us. — V. =
pleteme n. preclík na kladnici mlýnské. Jg.
V. výtrusový = schránka výtrusy řasovitých
obsahující a složená ze blány stejnorodé
neústrojné nebo jsoucí pouhou rozšířeninou
stélky niťovité. sporocista, die Sporblase.
Vz Rst, 209., 210., 512. — V. = křepeličný
míšek. Dal. 106.

Vácemil, a, m., osob. jm. Pal.

Vacenovice, dle Buděj., ves u Olom.

Vacerad, a, m.. osob. jm. Pal. Vz S. N.,
Jir. H. 1. II. 301., Šb. H. 1. 301., Sbn. 119.;
142.

Váceslav, a, m. = Václav. Pal.

Vacetinský Nik. Vz Jir. H. I. II. 302.

Vaceto, it., s mírnou rychlostí.

Vacíček, čku, m. = dutinka malá pytlíč-
kovitá, ježto u některých vstavačovitých
obsahuje žlázy k připevnění brylky pelové,
tedy vždycky vně u zpodiny prašníku jest
ku př. vstavač, bursicula, das Beutelchen.
Rst. 512.

Vacikov, a, m., Watzikow, ves u Břez-
nice.

Vacingr, a, m., osob. jm. Tk. I. 627., II.
551.

Vacír, facír, a, m., z lat. vacare = my-
slivec bez služby. Rk.

Vácislav, a, m., kníže srbské. Dal. 101.,

102. (vz cs).

Vácka, vádzka, vádka, y, f. = úvod,
der Kirchgang der Wöchnerin. Na Slov. D..
Plk.

Vackar, a, m., osob. jm. Šd.

Vackář, e, m., osob. jm.

Vackov, a, m., Watzkow, ves u Černovic.

Vacl, a, m., osob. jm.

Václav z Vácslav, a, Vacek, cka, Vaněk,
Vašek, Vaša, Venca, Václavík, Václavíček,
Vašíček, Vašátko, Vaněček, Venclík, Ven-
clíček, Vach, Vácha, m.; titěrné Věnceslav
jest z lat. Wenceslaus. Jg. Němc.: Wenzel.
Sv. V., vz Tk. I. 627., II. 551. A jednú
v roce při sv. Václavě aby (ta svolenie a
nálezové) čteni byli všem vuobec. Arch.
V. 465. Na penězích a to rozdílně na sv.
Václav nejprv příští jedno sto zl. a potom
na sv. Jiří též příští jedno sto. Pam. Valaš.
Meziř. 88. Ten pátek po sv. Václavě. Půh.
II. 348. Sv. Václav svačinu splácal (= do-
dělal ji, pro krátkosť dne už se nedává).
Hrš. Vz o Václavech v S. N. Na sv. Vá-
clava každá plánka dozrává; Na sv. Vá-
clava českého bývá zase vína nového. Ve
Slez. Šd.

Václava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.
V-u, sestru naši. Arch. I. 349.

Václavek, vka, m., osob. jm. — M. V.,
okres. škol. dozorce ve Vsetíně na Mor.,
zaslal do tohoto slovníku mnoho mor. slov
a frasí. Skratek jeho jména: Vck.

Václavice, dle Budějovice, Watzlawitz,
ves u Benešova v Buděj.; Wenzelsberg, ves
u Nov. města n. Met. Vz S. N.

Václavíček, čka, m. V. Václ., spis. † 1862.
Vz Tf. H. 1. 182., Šb. H. 1. 301., S. N. —
V., u Rakovníka = kupec podomní, který
po celý rok na dluh prodává a teprv o sv.
Václavě peníze za zboží dostává.

Václavík, a, m., osob. jm. Šd. Vz S. N.

1. Václavka, y, f., václavky, pl. =
1. hrušky veliké sladké, čáslavky; 2. slívy
malé, kulaté, trpké. Jg., S. N.

2. Václavka, y, f., Watzlawka, samota u
Smíchova.

3. Václavka, y, f., agarieus melleus,
houba. Kk. 79., Rstp. 1889.

Václavky, f., Wenzelsdorf, ves u Lito-
myšle. — V. = čáslavky, hrušky. Vz Rstp.
516., Václavka.

Václavov, a, m., Watzelsdorf, ves u Zá-
břehu; Wenzelsdorf, ves a) u Blatné, b) u
Jemnice.

Václavovice, dle Budějovice, Watzlawitz,
osada u Prostějova na Mor., Tč., ves u Be-
nešova; Wenzelsdorf, ves v Opavsku. Vz
Tk. I. 627.

Václavovič, e, m., des Wenzels Sohn.

Václavovna, y, f., dcera Václavova. Dal.
163.

Václavský, den Wenzel betreffend, Wen-
zels-. Svatováclavský jazyk český. Sněm
svatováclavský, dědictví svatováclavské. Šd.
Václ. náměstí v Praze. Us.

Václavy, dle Dolany. Watzlau, ves u Je-
senic. Vz S. N. — V., něm. Waclawy, ves
u Turnova.



	531

	Vábivý, lockend, Lock-, reizend. Váblivý = vábivý. Rk. Vábně, lockend. Plk. Vábnice, e, f., die Lockerin, Reizerin. Vábnický, lockermässig. Bern. Vábnička, y, f. = vábnice. — V. = ná- stroj k vábění zvěři, die Locke. Šp. — V. srnčí, der Rehruf. Šp. Vábník, a, m. = vabíč. — V., u, m. = vábec. Na Slov. Vábnosť, i, f. = vlastnosť vábná, reizende Beschaffenheit, lockende Eigenschaft, der Reiz. Tento předmět má v sobě mnoho váb- nosti. — V. = vlastnosť ta, když se někdo vábiti dá, die Reizbarkeit. D. Vábný, -bní = vábící, reizend, lockend, Lock-. V. pták, V., Kom., pokrm (vnada), D., píšťala. Plk. — V. = vabu plný, lákavý, anziehend, interressant, lockend. Nz. Očí vábné kynutí. Koll. I. 50. — Gníd., Hlas. — V. = dající se vábiti, lakomý nač, reizbar, gierig. Jg. Vác = víc, mehr. Na Slov. Nebudeš ma, mój šuhajko, vác šáliť. Sl. ps. 70. — V., e, m., osob. jm. NB. Tč. Váca, dle Bača, osob. jm. Mor. Šd. Vacanda, y, m., os. jm. Šd. Vacanovice, dle Budějovice, Watzano- witz, ves u Olom. a u Jaroměřic na Mor. Vacata, y, m, osob. jm. Šd. Vaccinace, e, f., z lat. = očkování (kra- vími neštovicemi), die Kuhpockenimpfung. Rk. Vacechna, y, f., osob. jm. Pal. Radh. 1. 127. Vacek, cka, m. = Václav. — V. = osob. jm. Dal. 97., 104. —106., Arch. IV. 204., Tk. I. 48., 117. —121., II. 551. — V. Fr. J., děk. a básník, nar. 1806. Vsr. Tf. H. 1. 111., 125.. Sb. II. 1. 301. — V. Fr. Al., spis. a děk., †1854. Vz Šb. H. 1. 301. Cf. S. N. — V., cku, m. = svítek, der Pfannkuchen. Us. — V. = pleteme n. preclík na kladnici mlýnské. Jg. V. výtrusový = schránka výtrusy řasovitých obsahující a složená ze blány stejnorodé neústrojné nebo jsoucí pouhou rozšířeninou stélky niťovité. sporocista, die Sporblase. Vz Rst, 209., 210., 512. — V. = křepeličný míšek. Dal. 106. Vácemil, a, m., osob. jm. Pal. Vacenovice, dle Buděj., ves u Olom. Vacerad, a, m.. osob. jm. Pal. Vz S. N., Jir. H. 1. II. 301., Šb. H. 1. 301., Sbn. 119.; 142. Váceslav, a, m. = Václav. Pal. Vacetinský Nik. Vz Jir. H. I. II. 302. Vaceto, it., s mírnou rychlostí. Vacíček, čku, m. = dutinka malá pytlíč- kovitá, ježto u některých vstavačovitých obsahuje žlázy k připevnění brylky pelové, tedy vždycky vně u zpodiny prašníku jest ku př. vstavač, bursicula, das Beutelchen. Rst. 512. Vacikov, a, m., Watzikow, ves u Břez- nice. Vacingr, a, m., osob. jm. Tk. I. 627., II. 551. Vacír, facír, a, m., z lat. vacare = my- slivec bez služby. Rk.	Vácislav, a, m., kníže srbské. Dal. 101., 102. (vz cs). Vácka, vádzka, vádka, y, f. = úvod, der Kirchgang der Wöchnerin. Na Slov. D.. Plk. Vackar, a, m., osob. jm. Šd. Vackář, e, m., osob. jm. Vackov, a, m., Watzkow, ves u Černovic. Vacl, a, m., osob. jm. Václav z Vácslav, a, Vacek, cka, Vaněk, Vašek, Vaša, Venca, Václavík, Václavíček, Vašíček, Vašátko, Vaněček, Venclík, Ven- clíček, Vach, Vácha, m.; titěrné Věnceslav jest z lat. Wenceslaus. Jg. Němc.: Wenzel. Sv. V., vz Tk. I. 627., II. 551. A jednú v roce při sv. Václavě aby (ta svolenie a nálezové) čteni byli všem vuobec. Arch. V. 465. Na penězích a to rozdílně na sv. Václav nejprv příští jedno sto zl. a potom na sv. Jiří též příští jedno sto. Pam. Valaš. Meziř. 88. Ten pátek po sv. Václavě. Půh. II. 348. Sv. Václav svačinu splácal (= do- dělal ji, pro krátkosť dne už se nedává). Hrš. Vz o Václavech v S. N. Na sv. Vá- clava každá plánka dozrává; Na sv. Vá- clava českého bývá zase vína nového. Ve Slez. Šd. Václava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 127. V-u, sestru naši. Arch. I. 349. Václavek, vka, m., osob. jm. — M. V., okres. škol. dozorce ve Vsetíně na Mor., zaslal do tohoto slovníku mnoho mor. slov a frasí. Skratek jeho jména: Vck. Václavice, dle Budějovice, Watzlawitz, ves u Benešova v Buděj.; Wenzelsberg, ves u Nov. města n. Met. Vz S. N. Václavíček, čka, m. V. Václ., spis. † 1862. Vz Tf. H. 1. 182., Šb. H. 1. 301., S. N. — V., u Rakovníka = kupec podomní, který po celý rok na dluh prodává a teprv o sv. Václavě peníze za zboží dostává. Václavík, a, m., osob. jm. Šd. Vz S. N. 1. Václavka, y, f., václavky, pl. = 1. hrušky veliké sladké, čáslavky; 2. slívy malé, kulaté, trpké. Jg., S. N. 2. Václavka, y, f., Watzlawka, samota u Smíchova. 3. Václavka, y, f., agarieus melleus, houba. Kk. 79., Rstp. 1889. Václavky, f., Wenzelsdorf, ves u Lito- myšle. — V. = čáslavky, hrušky. Vz Rstp. 516., Václavka. Václavov, a, m., Watzelsdorf, ves u Zá- břehu; Wenzelsdorf, ves a) u Blatné, b) u Jemnice. Václavovice, dle Budějovice, Watzlawitz, osada u Prostějova na Mor., Tč., ves u Be- nešova; Wenzelsdorf, ves v Opavsku. Vz Tk. I. 627. Václavovič, e, m., des Wenzels Sohn. Václavovna, y, f., dcera Václavova. Dal. 163. Václavský, den Wenzel betreffend, Wen- zels-. Svatováclavský jazyk český. Sněm svatováclavský, dědictví svatováclavské. Šd. Václ. náměstí v Praze. Us. Václavy, dle Dolany. Watzlau, ves u Je- senic. Vz S. N. — V., něm. Waclawy, ves u Turnova.