sb157-05 0..8296

532

Vaclík, a, m., osob. jm. Šd. Vz S. N.

Vacmuda, y, m. = člověk tlustý, neo-
hrabaný. Na mor. Valaš. Vck.

Vacov, a, m., Vacovo, a, n. = mě.
v Uhřích, Waizen. Vz více v S. N. — V.,
Watzau, ves a) u Klatov, b) u Čestic. Tk.

IV. 327.

Vacovice, ves u Čestic.

Vacovský, z Vacova. V. biskup. Arch.
II. 432.

Vacula, y, m., os. jm. Mor. Vck., Šd. U
Rožn. = Vašek.

Vacule, e, m., os. jm. Žer. Záp. II. 107.

Vaculík, a, m., osob. jm. Mor. Vck.

Vaculín, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Vaculků mlýn u Tvarožné Lhoty na Mor.
Tč.

Vaculy (u V-lů), jm. pasek na Hovězí ve
Vsacku. Vck.

Vacún, u, m. = stůčka, svinutí něčeho,
tudy i rulík, lelík vlasův, die Rolle, das Ge-
winde. Budeliť mieti krátké vlasy, ale na-
falšujeť je vacúnem dlúhým. Št. Vacúnek
plátna. Jg.

Vacu-um, a, n., lat. = prázdné místo. —

V. = varostroj, kulovitý z měděného plechu
zhotovený a úplně uzavřený přístroj, ve
kterém tlakem skrovným (řídkého vzduchu
vývěvou způsobeného) cukrová šťáva při te-
plotě 46·1° C, obyč. při 65·5. —71·1° C. se
vaří. Pta.

Váče, ete, n. = něco nabubřeného, etwas
angeschwollenes, aufgequollenes; houska na-
močením napitá, Dch., naduřená zkažená
slíva na stromě, u Kr. Hradce, Hk., pucher.
Kšá. Chodí jako v. Rk., Šm. Má ruce tlusté
jako v. Us. Dch. Cf. Vačka.

Váček, vz Vak.

Vačeska, y, f., samota u Libně. PL.

Vačice, e, f., ssavec, didelphys. V. býlo-
žravé: koala (phascolarctos), klokan veliký,
v. veverčí (petaurus), vombat (phascolomys).
V. masožravé: v. surinamská, vodní (chiro-
nectes), chvostnatá (phaseogale), jezevčí (pa-
rameles). Vz Schd. II. 409., 410. V. pestro-
uchá, d. virginiana; černolícná, azara, rako-
žravá, cancrivora, lišková, opossum, pikohubá,
philander, potkanová, dorsigera, myšová,
murina, pařížská, Cuvieri, krátkoocasá, bra-
chyura. Ssav. Vz Ssavci, Frč. 373., S. N.

Vačicovitý. V-tí, rapacia = ssavci vač-
natí s chrupem hmyzožravým: vačice, šlakol,
vakověc. Vz Frč. 372.

Vačka, y, f. = mlýnský nástroj k vyopá-
lání jetelového semene od plev, der Scheiben-
trieb. — V. na patrony, die Patrontasche.
D. — V. = váče. Jest to měkké jako vačka.
Dch. Hnilička jako vačka (příliš měkká). Us.
Dch.

Vačkář, e, m. = kdo vaky dělá = tobol-
kář, der Taschner, Säckler. Vz Tk. II. 372.,
380. — V., os. jm. Šd. Vz S. N.

Vačkářka, y, f., die Taschnerin.

Váčkářský, Taschner-. V. dílo, práce,
zboží.

Vačkářství, n., die Taschnerei.

Vačkovatý = mokrý, nass. Cf. Váče,
Vačka. U Kunv. Msk.

Vačlena, y, m., osob. jm.

Vačnatý, vz Ssavci, Vaknatý. Nz.

Vačunek, nku, m. V. plátna. Boč. exc.
1509.

Vad, u, m. — pěna manganová. Vz Bř.
N. 201.

Vád, a, m., kanton švýcarský. Vz S. N.

Vada, vadka, y, f. = úhona, nedostatek,
chyba, poskvrna, kaz, der Mangel, Fehler,
das Gebrechen, der Schade, der Mackel. V.
přirozená, na těle; bez poskvrny a vady;
na němž není vady; nějakou vadu do sebe
míti. V. V. na oku; vadu na noze míti. Us.
Žádné vady na něm nenacházím. D. Vadu
nějakou někomu vytýkati. Sych. V. a ostuda.
Th. Vadu odvarovati, J. tr., lépe: odstra-
niti. Ml. V. na těle, tělesná. J. tr. V. ve
dřevu. Šp. V. hlavní: v. vína, osvětlování.
Us. Šp. V. mysli. J. tr. Nebyla to jediná v.
Korinťanům vlastní; V. v obcování ne však
v. v nauce; Také v. ona mimovolně u Petra
zaběhla; Že podešla vada nedopatřením opi-
sovatelův. Sš. I. 155., II. 23., 24., Sk. 79.
V. ústrojná, vitium organicum, Bildungs-
anomalie. Nz. lk. Vady prostý. Us. Dch.
Kdo hledá přítele bez vady, nenajde ho
nikdy. Kmp. V. patrná, zřejmá. J. tr. Vada
zlé pověsti, der Makel des schlechten Rufes.
Arch. III. 109. Člověk všady má své vady.
Prov. Šd. Každý člověk má své vady, ale
při kterém se vidí, tomu se smějí. Us. Tč.
Lepší starý sluha nebo pán s desíti vadami
známými nežli nový s jednou neznámou. Pk.
Přítele svého vady znej, však ho v nená-
visti neměj. D. Jak se zhyzdíš jednou vadou,
nesmyješ se žádnou vodou. Č., Jg. Strany
přísloví vz: Ďábel, Chyba, Křehkosť, Kůň,
Nemotorný, Tkadlec, Vyčítati co komu. Ne-
máme jiným vad vytýkati, vz o tom pří-
sloví: Dítě, Dvéře, Kuchyně, Ňadra, Spra-
viti, Střecha. — V. písařská = omyl, der
Schreibfehler. Troj. V. v účtech. Nz. — V. =
škoda, zlé, der Schade, Nachtheil, das Uibel.
Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady.
Pulk. — V. = neduh, nemoc, die Krankheit,
das Gebrechen. St. skl. IV. 34. — V. =
náruživosť. V. hněvná, litná. Kat. 78., 2949.

Váda, vádka, y, f. = hádka, potýkání-
se slovy, svár, roztržka, der Zank, Hader,
die Zwietracht. Vádu svésti; vád mezi nimi
ať nebývá. V. Vádu stropiti. D. V stále vádě
živu býti. D. Člověk vády milovný. Sych.
Vádu přetrhnouti, Har., s někým učiniti. St.
skl. Vádám se vyhýbati. Us. Ani do rady
ani do vády. Prov. Šd. Hádka a v.; Strhla
se v. Us. Dch. Veť sme my nepřišli na ni-
jakú vádu, ale sme my přišli pre tu našu
mladú. Sl. ps. Šf. I. 69. Málo k málu a vády
víc. Bayer. Strany přísloví: vz: Hotový,
Huba, Jazyk, Řehtačka, Švekruše, Štěkule,
Vlk, Vyřídilka, Vyřinkati, Zoubek, Židovská,

Vadaj, e, m., říše ve střed. Africe. Vz
S. N.

1. Vaďba, y, f. = vazba, der Dachstuhl.
U Příbora. Mtl.

2. Vaďba, y, f. = váda.

Vadčice, dle Budějovice, Watschitz, ves
u Pelhřimova. PL., Arch I. 531.

Vadek, dka, m., osob. jm. Pal. Radh. 127.

Vademecum (z lat. vade mecum, pojď
se mnou) = příruční kniha malého kapes-
ního formatu, rukověť. Rk. Vz S. N.