sb157-05 0..8296

534

kaziti se, mdlíti, welken, verwelken; toužiti,
sich sehnen. — abs. Kvítí vadne. Us. Vadne
květ věku. Jel. — Ž. wit, 118. 158. On
vadne (= schází). Us. Bdl. Lidská sláva
vadne jako tráva. Prov. Šd. Již vadne ta
pěkná růže, kterou jsi zlomila. Us. Šd.
Vadne, vadne až uvadne (láska). Us. — čím.
Kvítí vadne horkem. V-ti milostí, V., ne-
přízní, Rvač., touhou. Rk. Bláhový, kdo žalem
vadne. Us. Dch. Štěstí jako kvítí pouhým
dotknutím vadne. Us. Šd. Pýcha koho dme,
vadne závistí. Št. Hladem a žízní život
vadne. Kom. D. 68. Veškeren svět strachem
vadne. Vod. Živlové hrožením ohně vadnúti
budú. Hus. I. 21. — čím po kom. Po něm
srdcem vadla. Kat. 1085. — proč (v čem).
Mámť já jednu paní, té s věrú slúžím, pro
niť v túhách vadnu. Jir. Ves. čt. 94. Pre
tebä vadneme, jak tráva. Ht. Sl. ml. 264.
Mé srdéčko vadne z té veliké žalosti. Er.
P. 324. — kde. Vadne láska mezi náma,
vadne, vadne, až uvadne. Nár. pís. Vadne
kvítí ve věnečku. Er. P. 149. Všecko v těle
mém chřadne a vadne celém. Kom. — kdy.
Ó přírodo! zda vadneš v stáří ? Kká. Š. 66.
— v čem. v ctnostech. Us. — za kým =
toužiti, sich sehnen. Na Slov. Koll. Za kterým
šuhajkom moje srdce vadne. Sl. ps. 41.

Vadný = vady mající, mangelhaft, ge-
brechlich, tadelhaft. V. kůň, omyl, Háj.,
svědek, listina. J. tr. To jemu nic vadno a
škodno býti nemá. Šír. exc. V. rozdělenec,
schismaticus. Lex. vet. Rozvažujíce páni
cechmistrové, že jest vadný a nedostatečný
k chodění. Pam. Val. Meziř. 205.

Vadovice, mě. v západ. Haliči. Vz S. N.

Vaďura, y, m., osob. jm. — V., der
Zänker. Mor. Šd.

Vádzka, vz Váďka, Úvod. Bern.

Vagabund, a, m., z lat. = tulák, pobuda,
povalovač, der Vagabund, Land-, Herum-
streicher. Rk.

Vagáč, e, m., osob. jm. Slov. Šd.

Vaganda, y, f., z lat. = svoboda, die
Freiheit. Když jsi ty, synečku, na v-dě. Us.
u Fryštátu. Džl.

Vagal, u, m. = veliký kus (chleba). Vz
Vatrál, Gaval. Na mor. Valaš. Vck.

Vaggon, vagon, vz Waggon.

Vagonka, y, f. = továrna na vagony,
die Waggonfabrik. Us.

Vagonový strom, protea grandiflora.

Vagram, a, m., Deutsch-Wagram, slov.
Ogrun, ves v Dolních Rakousích. Vz S. N.

Váh, a, m., řeka v Uhřích, Wag, Vagus.
Při Váhu n. při Váze. Bern.

Váha, y, f., váhy, pl. (instr. vahou, vz
á, Brána; v přenes. smyslu: váhou) = ná-
stroj k určení váhy těl, die Wage. S. N.
Obyčejná váha (vážky, na Ostrav. vožky, Tč. )
skládá se z hřídele (vahadla), v jehož pro-
středku kolmo strmí jazýček či výražek,
pak z ručky čili klejchu (kříčky), který
vnitř jest otevřený, dole mající osu, okolo
kteréž hřídel se houpati může, konečně ze
dvou misek na řetízcích n. šňůrkách od
konců hřídele visících, z nichž jedna závaží,
druhá věc, která vážiti se má, nese. Sedl.
F. 52. Jazýček z hřídele vychází a skrze
klejch se klátí. Kom. Váha bez misek (přez-

men) má 2 nestejná ramena; při vážení
věší se na kratší rameno zboží a na delší
běhoun (závaží), až v jistém místě běhoun
se zbožím v rovnováze stojí; tam jest tíže
číslicemi naznačena. Pt. Váhy desetinné
(decimalní) a setinné (centimalní, vz Prm.
III. č. 10. ), kde závaží jednoliberní s bře-
menem desítiliberním, stoliberním v rovno-
váze stojí. Pt. 125. Vz o nich více v KP.
II. 35., 34. V. kupecká, řeznická, senná;
zlaté vážky. Us. V. pérové, rovnovážné.
Wld. V. na olovo. D. V. (váhy, vážky) římská
(přezmen), mýtná, Strassenmauth-, s mostem
(n. můstková, Strassburger od. tragbare
Brückenw., vz KP. II. 22., 34. ), švédská
(lodní), elektrická, magnetická (Coulombova),
Hydrostatická (vz KP. II. 38. ), atomická (vz
Šfk. 733., Bř. N. 81. ), objemová (Bř. N. 81. ),
laťová (v horn., Bc), odchylná, Dreh-, prostá,
obyčejná, hřivenná, obecná, vzdušná (vzdu-
choměr), s ukazovadlem, Nz., lékárnická,
Us.; rychlá (citlivá), když jazýček při nej-
menší rozdílnosti tíže vyráží, Vys.; v. na
papír, zphruhová (Rotationsw. ), na psaní,
městská, obecní, ruční, Hand-, dobytčí (na
dobytek, Vieh-), na cukr, visutá, hängende
W., misková, Teller-, Šp., metrická, cejcho-
vaná, obchodní, železná, mosazná, dřevěná,
kostěná, stabilní, přenosná, Wh., nivellační,
Nivellir-, vodní, Mohrova, Robervalova, Zen-
grova tangentialní, Ck., z pružných per (vz
Prm. III. č. 12. ), Mariottova, ukazovací (ib.
č. 7. ), stojatá či anglická (Prm. III. č. 5. ),
fysikalní, analytické (vz Prm. III. č. 3. ),
dánské, vozová, Brücken-, obilní, Dch., ražní,
Kh.; váhy chemické (vz KP. II. 35. ), min-
covné, poštovné (vz KP. II. 38., 34. ), ta-
bulní n. balanční (vz KP. II. 34. ), oblouč-
kové či listovní. S. N. Klejch n. kříčka u
vah. Nz. O vahách vz KP. I. 99., o vahách
řeckých a římských vz Vlšk. 309., 310. V,
městská v Praze za starší doby. Vz Tk.
II. 351. Něco na váhu bráti, vzíti, dáti,
klásti = vážiti. Us. Užitek z obecné váhy.
Šp. Kříž na váhu. Šp. V. se nachyluje, schlägt
vor; továrna na váhy, plat od váhy, lidé
od váhy. Dch. Na váze vážiti. BO., Šd. Měří
oheň na váze (= koná marnou práci). Prov.
Bdl. Kouří se mu z váhy; Polámaly se mu
váhy. Vz Prodělání. Č. Vz Jazýček, Jeřáb.
— Přenes. Na váhu vzíti (mysliti, rozjímati).
V. Mínění to získalo si váhu. Pal. III. 1.
88. Sotva stojí na váhách; kolébá se jak
na vahách. Pís. mor. Z váhy něco pustiti,
(mimo se pustiti, nedbati toho). Šm. Jest
mezi nimi váha, es schwankt zwischen bei-
den; těžko na váhu padati; Věc je zase na
váhách (kolísá). Dch. Nebral to s pravdou
na přísnou váhu. U Žamb. Dbv. Béře všecko
na váhu (uvažuje). Sych. Na váhách býti,
státi (pochybným býti). V nejistotě a jako
na vahách zavěšený. V. Ta nemoc jest na
váhách. Ja. Neberu, co říkám, na váhu. Šml.
Dokud na jednostejné váze osedí. Žer. Řeč
na váze měř, málo komu věř. Prov. Šd.
Bližního nesmíš na svou váhu klásti. Ze
Shakesp. Tč. Kristus to volil, aby naše
skutky všecky v počet a na váhu položil.
Hus II. 389. Když se Vladislav ohlížel po
nejvýhodnějším prostředku, padlo na váhu