sb157-05 0..8296

536

neb váhu t. každému protivenstvie cíl a
mieru si položil. Hus III. 50. Všecko jde
svou váhou. Us. Šd. Svou váhou pracovati,
mluviti. Us. Při své váze koho zůstaviti.
Koc. V jídle, v pití měj vždy váhy. Lom.
Váhy nepřeskakuj (v ničem se nepřebírej).
Neskákej přes váhu. Mus. V tej váze = v té
míře. Kat. 703. V. smyslná, míra n. stav,
v kterém člověk užívá svých smyslů. Kat.
857. — Váhy = jedno z 12 souhvězdí ve
Zvířetníku. V. Vz S. N. — Váhy = šídla,
libellulae, hmyz síťokřídlý. Vz Schd. II. 520.,
Šídlo. — U Váhy v Praze. Vz Tk. II. 403.

— V., y, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 29.,
32., 37.

Vahač, e, m. = loudač, piplač, der Tändler.
D.

Vahadlo, a, n., das Pendul, Balancier,
der Wagebalken. V. u vah, u parního stroje.
Vz KP. II. 36., 37., 350. V. časoměru, Chro-
nometerunruhe; v. s vřeténkem, Spindel mit
Unruhe. Šp. Vz Váha.

Váhala, y, m. = zdlouhavě chodící neb
pracující, ein langsamer Mensch. Na Mor.
Tč. — V., osob. jm. Šd. Vz S. N.

Váhalík, a, m., osob. jm. Šd.

Vahal-is, a, m., řeka Waal, západní ra-
meno Rýna na konci běhu jeho.

Vahan, u, m., vahanec, nce, vahánek,
nku, vaháneček, čku, m., na Slov. = mísa
u váhy, die Wagschale. — V. = ošitka,
okřín, die Backschüssel. Koll., Dbš. Obyč.
62., Němc. — V., vahánek, nku, m. = ve-
liká z topolového dřeva vydlabaná (vy-
braná) mísa, v níž se buď seká zelí na zel-
níky (vdolky zelím nacpané) nebo se za-
dělává těsto na vdolky a koláče. Na mor.
Valaš. Vck.

Vahana, y, f. = váha, znamení nebeské,
die Wage (ein Gestirn). Vz Váha (ku konci).
Ms.

Vahančok, u, m. = okřín, ošitka. Na
Slov. Němc. 111. 319. Cf. Vahan.

Vahanec, nce, m. = vahan. Bern.

Vahaneč, nče, m., Bohentsch, ves u Bo-
chova, PL.

Vahánek, nku, m. = vahan. Na Slov.
Bern.

Váhání, n. = pohybování sem tam, das
Hin- und Herbewegen, Schaukeln. — V.,
das Zaudern, Zögern, die Zögerung. Konečně
po dlouhém v. pomohl mu z nouze. Ddk.
IV. 37. Bez v. (něco učiniti). V.

Vahanský, ého, m., osob. jm. Žer. Záp.
I. 40., 41.

Vahatel, e, m., der Zauderer. Tatr. II.
28.

Váhati = sem tam hýbati, kolébati, vi-
klati, hin und herbewegen, wägen; v., v. se
sem tam se hýbati, kolébati, wanken,
schwanken, schwellen, sich hin und her be-
wegen, zittern; hýbati se na mysli, v po-
chybnosti býti, wanken, unentschlossen sein,
zaudern, zögern. — abs. Dlouho váhalo ví-
tězství. Sych. — v čem. Neváhati v snaž-
nosti. Troj. Protož sem tak dlúho ve své
slepotě váhala. Hus III. 79. — Gníd., Ben.

— s inft. Váháte skutkem dokázati, že nás
rádi máte. Sych. Váhali odejíti. Troj. Ne-
váháme předložiti toho spisu. T. Neváháme

označiti tyto předpisy za závazné; Václav
ještě váhal pustiti se do boje. Ddk. IV. 281.,
V. 153. Proč váhají se vrátiti vozové jeho ?
BO. — kde. Oči jeho váhají na víně (mo-
rantur). Jako u posteli veš den váhati bude;
Toho času jehož u dveří králových váháše
(morabatur). BO. — s čím. Proč s touto
prací váháš? Us. Dch. — čím. Váhal svým
spasením. Št. — jak dlouho. Sedm mě-
siecóv váhal Joab. Bj. — se = kolísati,
schwanken. Váhali se Moravané a Čechové,
ku kterému obřadu přidati se mají. Šf.

Váhatý = váhající se, schwankend. V.
krok. L. Vz Vrtivý.

Váhavě = s váháním, zaudernd, langsam,
lass. V. jíti, V., kráčeti, Reš., sobě počínati.
Kom. L.

Váhavec, vce, m., der Zögerer. Šm.

Váhavěti, ěl, ění, langsam weiden. Hlas

I. 259.

Váhavka, y, f., enchelys, prvok. Krok

II. 521.

Váhavosť, i, f. = nejapnosť, zpozdilosť, lik-
navosť, die Langsamkeit, Säumigkeit, Saum-
seligkeit. V. Nebezpečenství ve v-sti, peri-
culum in mora. V. k dobrému. Za v-stí
kráčí žebrota hlemejždím krokem; Rozvaha
je tížná služka tupé v-sti. Shakes. Tč. V-sti
nechati, V., se oddati. Kom. J. 887.

Váhavý = nejapný, nespěsný, zpozdilý,
meškavý, zdlouhavý, langsam, zauderhaft,
lass, saumselig, schwerfällig. V. V. dělník,
chůze. Sych. Pořekadlo v-vých a neobratných
loudalů: Co nemůže běžeť, to necháme ležeť.
Dch. Váhavější pokroky v příčině rozvedení
manželů. Ddk. V. 17. Důvěrná čáka není
váhavá: na rychlích křídlech ona konce hledá
a krále v bohy, nižší v krále zvedá. Shakes.
Tč. — kde. Na té cestě v-vi byli. BR. II.
254. — v čem: v chodu, Lom., v řeči,
v práci. — k čemu: k pomstě. Měst. bož.

Váhdrž, e, m., libripens, závaží. Aqu.

Vahlovice, dle Budějovice, Wahlowitz,
ves u Blatné. PL.

Vahoměr, u, m. = míra k měření kulí
u dělostřelců, das Kaliber. L.

Vahoměřiti, il, en, ení = průměr kulí
měřiti a tím způsobem váhu či tíži jejich
poznati, kalibriren. L.

Vahoměrství, n. = nauka o tělech pev-
ných v rovné váze postavených, die Statik.
Sedl. F. 19.

Vahorovně, horizontal, wagerecht. Oči
lidské stojí ku předu a v. Ztk., Sych.

Vahorovnosť, i, f., das Gleichgewicht.
Sedl. F.

Vahorovný, horizontal, wagerecht. V.
žebřík. Km.

Vahosťroj, e, m., die Wägmaschine. Dch.

Vahotvárný = tvárnosť (podobu) váhy
mající. V. páka. Sedl. F. 41.

Váhovitosť, i, f., das Uibergewicht. Šp.

Váhovitý, das Uibergewicht nehmend.
Kámen na jedné straně těžší je v-tý. Prm.
IV. 188.

Váhovna, y, f., das Wagehaus. Rk.

Váhový = od váhy, Wage-. V. hřídel,
Jg., příze (která na váhu se prodává), můstek,
die Wagbrücke, řetízek, die Wagenkette,
míska. Vz Váha. Šp.