sb157-05 0..8296

539

Vakonoš, e, m. V. hlemýžďový, psyche
helix, pytlanka; v. luční, p. graminella. Vz
Frč. 179., S. N. XI. 25. V. trávový, psyche
graminella, der Grasspinner, Mohrkopf; v.
vikvicový, p. viciella, der Wickenspinner;
v. šedý, p. muscella, fliegenflügeliger Spinner;
v. černý, p. pulla, gefranster Spinner. Ka-
landra v Km.

Vakov, a, m., osob. jm.

Vakovati = do vaku skládati, in einen
Sack legen. Špaňhel.

Vakovka, y, f., nálevník. V. žabí, balan-
tidium entozoon; v. lidská, b. coli. Vz Frč.
18. — V., jm. vrchu. Na Slov. Mt. S. IX.

1. 36.

Vakovský, ého, m., osob. jm.

Vakový, Sack-, Kapsel-, Beutel-. V. ob-
vazek. Nz. lk.

Vakše = klouby. Na mor. Valaš. Vck.

Vakula, y, m., osob. jm. — V., kdo dělá
vaky, der Taschner. Us. Šd.

Vakimda, y, m., osob. jm. Tk. V. 94. —96.

Vakuometr, u, m. = prázdnoměr, der
Vakuummeter, Vakuummesser. KP. V. 109.

Vakuový, Vakuum-. V. teploměr, das
Vakuumthermometer. Šp.

Vakuška, y, f., valonia, die Valonie. Vz
Rstp. 1862.

Vakuta, y, m., osob. jm. Pal.

Vaku-um, a, n., z lat. = pánev vzducho-
prázdná, die Vakuumpfanne. Šp.

1. Val, u, m., něm. Wall, lat. vallum; valí,
n., valy, pl. V. — stálé a trvanlivé náspy
vůbec; zvýšený násyp na hradbách pevnost-
ních, tam: předprseň (parapet), za ní chodba n.
valiště; na valištích jsou výstupky (Rampen);
před valem příkop, před tím je koliště (glacis).
S. N. Valy okolo města; příkopy a valy
obehnati; vůkol valem otočiti, valem ohra-
diti; valy dodělati. V. Valy se osypati. Háj.,
se zahraditi. Kom. Nehraď se valy ale hraď
se přátely. Pal. Dj. IV. 2. 182. — V. = štít,
záštita, die Schutzwelir, Vormauer, der Wall.
L. — V., zastr. = vlna na vodě, die Wasser-
welle, die Wogenströmung. L., Nz. Vznikl
vichr a hnal valy aneb, jak se též přeložiti
může: valové hnali do lodě; I do lodě, kde
Kristus je, valy jdou. Sš. Mr. 23. — Přenes.
Samu církev valové zlých nauk a zlých mravů
zmítají. Sš. Mr. 23. Proudný val dějin, der
Geschichte strömendes Gewoge. Dch. — V.
kouře, ein Rauchballen. Dch. — L. Valy vody.
Jg. — V. = var, klokot, der Brudel. Šp. —
V. = vál, válec. Slez. Šd. — Valem = na
způsob vln či valů, wogend, wogenartig, wie
Wellen, wallend. Voda se tam valem hrnula.
Us. Sklenice přetéká valem. D. — Valem =
houfně, stádem, häufen-, truppenweise, in
Masse. K němu lidé valem se hrnou. V.
Valem se tam lid hnal. Dal. Valem se
k hradu valili. Pč. 26. Zástupové valem sú
šli k Ježíšovi, aby slyšeli slovo božie. Hus

II. 278. Pohanský svět v. se ke Kristovi
potom hrnul. Sš. J. 107. A šli valem do
Prahy. Dač. I. 12. — Zvl. s ponětím prud-
kosti, síly, stürmend, gewaltig. S hurtem a
valem vyjíti. V. Valem se oddati na ně-
koho. Troj. Valem lidé k němu se hrnou.
Us. Šd. Valem běží krev. Sš. P. 175. Vaš
bratříček v poli leži, krev od něho valem

běži. SŠ. P. 175. Prve nežť Němci zde va-
lem budú. Arch. III. 52 Maje za to, že je
všecky valem potře. Let. 33. Valem se naň
oddali. Troj. Ti lidé jsou náramně hrdí a
popudní, aby se snad valem na mne neobo-
řili. Jel. Enc. m. 58, Troj. Valem města
dobyli. Dal. To valem k zkáze přichází. V.
Zlé povětří hned valem se rozmáhalo. Břez.
257.

2. Val, u, m., Wall, ves a) u Lomnice,
b) u Dobrušky. Cf. Tk. IV. 208., S. N. —
Na valu, na valích, pastviště a pole u Ota-
slavic a j. Pk. — V., a, m., osob. jm. Tk.
V. 177., Žer. Záp. I. 72.

1. Vál, u, válec, lce, válek, lku, vále-
ček, čku, m. — oblé dřevo, die Walze, der
Cylinder. Vz S. N. Oblý na dýl jako válec.
V. Válec jest oblý. Kom. V. k rozmělnění
rud. Zasetý len válcem hladiti. L. V. u kol
mlýnských = hřídel; v. tkadlcovský = vra-
tidlo; válec v hodinách. Kom. V. k měkčení
n. hlazení prádla, plátna; v. k válení těsta.
D. Válec plný, dutý, hmotný (massiv). Nz.
Válec na nudle. Válec lodní, nakládací, roz-
tahovací, rozdrobovací, šířicí, dělný, sní-
mací, naváděcí, přiváděcí, zdržovací, od-
váděcí. Techn. Válec na barvu. Vz KP. I.
342. V. parní, plynostroje. Vz KP. II. 350.,
363., 383. Válec k drcení hrud. Vz KP. III.
233., Vlšk. 108. Kde by si, má milá, šátečky
válela V U té nové brány, jsou tam moje
vály, tam bych je válela. Sš. P. 87. V. pře-
bírací (k přebírání hroznův). KP. V. 174.
V. k lisováni. V. u huntu, u vřetena (od
vřetena), u kliky, na podkládání kamene
mlýnského, u líh, u tažení, u vratidla (od
vratidla), k tažení stavidla. Vz S. N. U Král.
Hradce jest svůra řemen, jímž připínají
kůži k oběma dřevcům cepovým (k cepovce
a k válečku). Us. Vk. V. strouhací (stru-
hadlo), der Reibcylinder, skleněný, Glas-,
kárový, Karrenwalze, dřevený, železný,
usní potažený, pemzovaci, Ponzircylinder,
vodicí, Leitwalze, ocelový, měřicí, Messcyl.,
zuhlovací (zuhlovadlo), Verkohlungscylinder,
stojatý, přistrkovací n. podávací, Poussoir-
walze, ruční, Handwalze, mosazný zrnitý,
Messingchagrinwalze, rytý, gravirte Walze,
dvojitý s truhlíkem, Doppelkarren-W., vý-
konný, Arbeits-W., kartáčový, Bürsten-C,
lícovaci, Narben-W., vyhlazovací, Satinir-
W., kamenný, Stein-C; Délka válce; válci
projíti. Šp. V. ždímací (ždímadlo), dírko-
vaný, na prádlo, Šp., parní k válcování sil-
nice, dmychací (u parního dmychadla). Zpr.
arch. IX. 37., XI. seš. 3. str. 16. V. rovno-
stranný, kolmý, šikmý. Ck. V. v polním
hospodářství dřevený, kamenný, železný ku
stlačování a hlazení ornice, k mačkání hrud,
k zatlačování semen do země, k přitlačo-
vání vymrzlých (mrazem vytažených) pol-
ních rostlin; dle tvaru jsou tyto válce
hladké, hranaté, žlábkované n. ryhované,
závitkovaté, ostnaté (ježek), kotoučovité,
Scheiben-, duté, Trommel-, dvojité, Doppel-,
dvoudílné (dva vedlé sebe), zweitheilige W.,
třídílné, dreitheilige W., příruční, Hand-
walzen. Pta. V lesnictví v. = dříví podoby
válcovité nadělané hlavně ze silnějších větví;
v. slabé, silné, tvrdé, měkké; Letos jsou

245*