Předchozí (538)  Strana:539  Další (540) |
|
|||
539
|
|||
|
|||
Vakonoš, e, m. V. hlemýžďový, psyche
helix, pytlanka; v. luční, p. graminella. Vz Frč. 179., S. N. XI. 25. V. trávový, psyche graminella, der Grasspinner, Mohrkopf; v. vikvicový, p. viciella, der Wickenspinner; v. šedý, p. muscella, fliegenflügeliger Spinner; v. černý, p. pulla, gefranster Spinner. Ka- landra v Km. Vakov, a, m., osob. jm.
Vakovati = do vaku skládati, in einen
Sack legen. Špaňhel. Vakovka, y, f., nálevník. V. žabí, balan-
tidium entozoon; v. lidská, b. coli. Vz Frč. 18. — V., jm. vrchu. Na Slov. Mt. S. IX. 1. 36.
Vakovský, ého, m., osob. jm.
Vakový, Sack-, Kapsel-, Beutel-. V. ob-
vazek. Nz. lk. Vakše = klouby. Na mor. Valaš. Vck.
Vakula, y, m., osob. jm. — V., kdo dělá
vaky, der Taschner. Us. Šd. Vakimda, y, m., osob. jm. Tk. V. 94. —96.
Vakuometr, u, m. = prázdnoměr, der
Vakuummeter, Vakuummesser. KP. V. 109. Vakuový, Vakuum-. V. teploměr, das
Vakuumthermometer. Šp. Vakuška, y, f., valonia, die Valonie. Vz
Rstp. 1862. Vakuta, y, m., osob. jm. Pal.
Vaku-um, a, n., z lat. = pánev vzducho-
prázdná, die Vakuumpfanne. Šp. 1. Val, u, m., něm. Wall, lat. vallum; valí,
n., valy, pl. V. — stálé a trvanlivé náspy vůbec; zvýšený násyp na hradbách pevnost- ních, tam: předprseň (parapet), za ní chodba n. valiště; na valištích jsou výstupky (Rampen); před valem příkop, před tím je koliště (glacis). S. N. Valy okolo města; příkopy a valy obehnati; vůkol valem otočiti, valem ohra- diti; valy dodělati. V. Valy se osypati. Háj., se zahraditi. Kom. Nehraď se valy ale hraď se přátely. Pal. Dj. IV. 2. 182. — V. = štít, záštita, die Schutzwelir, Vormauer, der Wall. L. — V., zastr. = vlna na vodě, die Wasser- welle, die Wogenströmung. L., Nz. Vznikl vichr a hnal valy aneb, jak se též přeložiti může: valové hnali do lodě; I do lodě, kde Kristus je, valy jdou. Sš. Mr. 23. — Přenes. Samu církev valové zlých nauk a zlých mravů zmítají. Sš. Mr. 23. Proudný val dějin, der Geschichte strömendes Gewoge. Dch. — V. kouře, ein Rauchballen. Dch. — L. Valy vody. Jg. — V. = var, klokot, der Brudel. Šp. — V. = vál, válec. Slez. Šd. — Valem = na způsob vln či valů, wogend, wogenartig, wie Wellen, wallend. Voda se tam valem hrnula. Us. Sklenice přetéká valem. D. — Valem = houfně, stádem, häufen-, truppenweise, in Masse. K němu lidé valem se hrnou. V. Valem se tam lid hnal. Dal. Valem se k hradu valili. Pč. 26. Zástupové valem sú šli k Ježíšovi, aby slyšeli slovo božie. Hus II. 278. Pohanský svět v. se ke Kristovi
potom hrnul. Sš. J. 107. A šli valem do Prahy. Dač. I. 12. — Zvl. s ponětím prud- kosti, síly, stürmend, gewaltig. S hurtem a valem vyjíti. V. Valem se oddati na ně- koho. Troj. Valem lidé k němu se hrnou. Us. Šd. Valem běží krev. Sš. P. 175. Vaš bratříček v poli leži, krev od něho valem |
běži. SŠ. P. 175. Prve nežť Němci zde va-
lem budú. Arch. III. 52 Maje za to, že je všecky valem potře. Let. 33. Valem se naň oddali. Troj. Ti lidé jsou náramně hrdí a popudní, aby se snad valem na mne neobo- řili. Jel. Enc. m. 58, Troj. Valem města dobyli. Dal. To valem k zkáze přichází. V. Zlé povětří hned valem se rozmáhalo. Břez. 257. 2. Val, u, m., Wall, ves a) u Lomnice,
b) u Dobrušky. Cf. Tk. IV. 208., S. N. — Na valu, na valích, pastviště a pole u Ota- slavic a j. Pk. — V., a, m., osob. jm. Tk. V. 177., Žer. Záp. I. 72. 1. Vál, u, válec, lce, válek, lku, vále-
ček, čku, m. — oblé dřevo, die Walze, der Cylinder. Vz S. N. Oblý na dýl jako válec. V. Válec jest oblý. Kom. V. k rozmělnění rud. Zasetý len válcem hladiti. L. V. u kol mlýnských = hřídel; v. tkadlcovský = vra- tidlo; válec v hodinách. Kom. V. k měkčení n. hlazení prádla, plátna; v. k válení těsta. D. Válec plný, dutý, hmotný (massiv). Nz. Válec na nudle. Válec lodní, nakládací, roz- tahovací, rozdrobovací, šířicí, dělný, sní- mací, naváděcí, přiváděcí, zdržovací, od- váděcí. Techn. Válec na barvu. Vz KP. I. 342. V. parní, plynostroje. Vz KP. II. 350., 363., 383. Válec k drcení hrud. Vz KP. III. 233., Vlšk. 108. Kde by si, má milá, šátečky válela V U té nové brány, jsou tam moje vály, tam bych je válela. Sš. P. 87. V. pře- bírací (k přebírání hroznův). KP. V. 174. V. k lisováni. V. u huntu, u vřetena (od vřetena), u kliky, na podkládání kamene mlýnského, u líh, u tažení, u vratidla (od vratidla), k tažení stavidla. Vz S. N. U Král. Hradce jest svůra řemen, jímž připínají kůži k oběma dřevcům cepovým (k cepovce a k válečku). Us. Vk. V. strouhací (stru- hadlo), der Reibcylinder, skleněný, Glas-, kárový, Karrenwalze, dřevený, železný, usní potažený, pemzovaci, Ponzircylinder, vodicí, Leitwalze, ocelový, měřicí, Messcyl., zuhlovací (zuhlovadlo), Verkohlungscylinder, stojatý, přistrkovací n. podávací, Poussoir- walze, ruční, Handwalze, mosazný zrnitý, Messingchagrinwalze, rytý, gravirte Walze, dvojitý s truhlíkem, Doppelkarren-W., vý- konný, Arbeits-W., kartáčový, Bürsten-C, lícovaci, Narben-W., vyhlazovací, Satinir- W., kamenný, Stein-C; Délka válce; válci projíti. Šp. V. ždímací (ždímadlo), dírko- vaný, na prádlo, Šp., parní k válcování sil- nice, dmychací (u parního dmychadla). Zpr. arch. IX. 37., XI. seš. 3. str. 16. V. rovno- stranný, kolmý, šikmý. Ck. V. v polním hospodářství dřevený, kamenný, železný ku stlačování a hlazení ornice, k mačkání hrud, k zatlačování semen do země, k přitlačo- vání vymrzlých (mrazem vytažených) pol- ních rostlin; dle tvaru jsou tyto válce hladké, hranaté, žlábkované n. ryhované, závitkovaté, ostnaté (ježek), kotoučovité, Scheiben-, duté, Trommel-, dvojité, Doppel-, dvoudílné (dva vedlé sebe), zweitheilige W., třídílné, dreitheilige W., příruční, Hand- walzen. Pta. V lesnictví v. = dříví podoby válcovité nadělané hlavně ze silnějších větví; v. slabé, silné, tvrdé, měkké; Letos jsou 245*
|
||
|
|||
Předchozí (538)  Strana:539  Další (540) |