sb157-05 0..8296

540

v. jen samé oklestky; Z válců málo se na-
štípe. U Počátek. Jindra. Osa, strana, výška,
řez válce; v. přímý n. kolmý, šikmý č.
kosý, rovnostranný, o kouli opsaný, v kouli
vepsaný, dutý (válcovitá roura). Vz Jd. M.
II. 40., 56., 75. O druzích válců vz také
Prm. III. č. 16. Husička jako válec. Sk. Ja
bych ich (košule) válela na zlatém válečku
s tebú, šohajíčku. Sš. P. 88. Tož ho válcem
mlatí, až sa celý klátí. Sš. P. 669. Dělá
válce (válí se, povaluje se). Pořek. na Mor.
Bdl. V. = vřeteno, na němž běhoun se točí.
Válec plně leží ve svém loži. Us. — V. =
svazek, das Gebinde. Březových kor pět
váluov. Záp. měst. 1452. Přinesla z lesa
dva vály suchého dříví. Us. Bylo chvály
na tři vály = mnoho. Us. u Opavy. — V.
= prkno široké, stůl atd., na kterém se těsto
válí. — V. = závoj, der Schleier. U Zbir. Lg.

2. Vál, vz Vahalis.

Vala, y, m. — Valentin. Půh. Ol. 1583.,
Gl. — V., osob. jm. Mor. Šd., Vck.

Valaba, y. f. = tříslo brvoblanu srpatého,
Wallaba. Usně vydělaná valabou. Šp.

Valabený; -en, a, o, Wallaba-. V. usně.
Šp. Vz Valaba.
Valací, vz Mandlovadlo.

Válač, e, m. = váleč.

Válačka, y, f., die Walzerin. Na Slov.
Bern.

Váladlo, a, n. = podlouhlé prkno s ru-
kovětí, jehož přitlačením a sem tam strká-
ním drobný kus prádla na válec navinutý
se stlačuje a hladí, mandlovačka, das Mangel-
brett. Us. Dch.

Valach, a, Valášek, ška, m., pl. Valaši,
Valaši. Strany původu vz Mz. 89. V. vlastně
Vlach, člověk z národa gallského či celti-
ckého, der Wallach; ale od Čechů Vlach na
Italy, Valach na lid ve Valachii se přenáší.
Jg. Valachové v Uhrách, v Sedmihradsku
a ve Valachii (Rumuni). Ein Wallache. —
Valachové v jihových. části Moravy a na
Tatrách. Vz S. N. V-ši = lid ve Slezsku
od Vojkovic podlé Bludovic k mor. Ostravě
až na Bečvu. Tč. Možná i pravdě podobné
jest, že tak řečení Valachové v horách se-
verovýchodní Moravy podnes žijící jsou
poslovanění potomkové starých Bojů, je-
likož i jméno jejich (Valach t. j. Vlach,
Valh, Gallus) tomu nasvědčuje i zvláštnosti
všeliké, kterými od ostatních Moravanů se
dělí. Pal. Dj. I. 50. Pozn. — V. = pastýř,
druhý po bačovi, der Wallache, Schafknecht,
Senn. Vz Bača. Šf., Bern., Dch., Frt., Šd.,
Ft. Bača jest vrchní ovčák na salaši, jemu
podřízeni jsou valaši a honebníci, kteří ovce
pasou; Kdy sú ovce na paši, sú při nich
i valaši; V. je sprosté stvoření, ništ mlčati
neví, by lásku od pána získal, všecko mu
vyjeví; Hneďky v. valachovi velice závidí,
kdiž u něho vícej sýra a žinčice vidí; V.
myslí, že ve světě múdrejšího není jedině
on, kdiž má ovce dobré ku dojení; V.
v letě ovce honí z košára na trávu a v zimě
jim dává do jesel potravu. Us. na Besky-
dech. Tč. David bol prv valach, potom voják,
potom král víťazský (= vítězný); Bača ho-
spodarom je v búdě na salaši, musejú ho
poslúchať při ovcách valaši; Duní vetor

(vítr), duní v tona zelenom gruni, pase v.
ovce v otrhanej huni; Aj na holi a na holi,
na té nebenosné holi, tam si valach fuja-
ruje a od země poskakuje; Hneď ráno musá
vstávať k dobytku valaši, by za včasu po-
dojili, čo majú v salaši; Není chleba na
salaši krem žinčica sama, ta je valachom za
pokrm i za nápoj dána; V letě smrdí v-chovi
demikatom kapsa, v zimě hladem zamorený
nestojí i za psa; V. veselý je, keď sa trochu
žinčice napije; Vycedil krev zlostný sedlák
z valacha (Abele) prvného; V. mnoho chodí,
mnoho bedlí, málo spí, málo jí. Na Slov.
Tč. Valáškové drobní, pasou ovce v rovni.
Sl. ps. 199. — V., valášek = vykleštěný kůň,
protože takoví z Uher a Valachie do zá-
padní Europy přišli, der Wallach, verschnit-
tener Hengst, Mönch. V-a udělati = klestiti.
V. Návidí ho jako valach hříbě. Č. Mají tě
rádi jako v. hříbě. Jg., Sř. (u J. Hradce).
Přeje mu co v. hříběti. Vz Závistný. Jg.,
Lb. Je bit, jako cikánský v. U Žam. Kf.
Držijou na tě jak valach na hříbě (raději
by tě neviděli). Na Hané. Bkř. — V. = kle-
štěnec, řezanec, der Verschnittene. V. —
V. = člověk lenivý, der Faulenzer. Válej
se lenivý valachu. Us. Ten valach! Us. u
Ronova a j. Rgl. — V. = lísky ve sladovně
na způsob střechy stavěné, sušírna s va-
lachem, hvozd s valachem, die Satteldarre.
Us. Jg., Šp. — V. na Mor. = stroj na cídění
obilí, druh fukaru. Brt., Vck. V. = přístroj,
na němž se točením desek vítr způsobuje
a jím vymlácené obilí čistí. U Uher. Hrad.
Mtl. U Klobouk. Bka. U Nivnice. Kch. V.
= podlouhlý přístroj drátěný, na němž se
čistí (spouští) obilí, když se věje. V jižní
Mor. Šd. Cf. Fukar (I. 377. ). Rozdíl mezi
fukarem a valachem jest tento: V. bývá
menší; na f-ru čistí se obilí právě vymlá-
cené, tedy z plev, kdežto na v-chu valchují
obilí již vyfoukané, aby odstranili z něho
veškeru ostatní smotlachu (neřád). U Fry-
štátu. Džl. — Valášek = bob, fazol. Děti
v-šky šukají nebo cvrkají. Us. u Bechyně.
Mý. — Valášek = hra v karty. Obt. — V.
hromada země hnojem promíchaná ku hno-
jení. Na Příbr. L. Šbk. — V., osob. jm. V.
Ondř. Tov. 5.

Valachov, a, m., Valachow, samota u
Křivoklátu. PL.

Valachovati = obilí na valachu čistiti.
Vz Valach. Na již. Mor. Šd., Džl. — V., vz
Valašiti.

Valachy, pl., f., Valachie, e, f. = země
Valachův, die Wallachei. Vz Valach, S. N.

Valachyně, vz Valaška.

Valák, a, m. = kdo válá, po poli válcem
jezdí. Slez. Šd.

Valal, u, m. = ves, dědina, das Dorf. Na
Slov. Šf., Šd. I vybral se jeden z nich do
služby do nedalekého valalu. Er. Sl. čít. 72.
Dbš. Sl. pov. I. 279. Za valalem mostek
prehyba se, pod nim rozmarija zelena se.
Sl. ps. 83.

Valalský = selský, Bauern-. Cf. Valal.
Tam pujdzeš na panské, druhi rozkazuje:
pujdzeš na valaské. Dbš. Obyč. 84.

Válání, m., das Wälzen, Kneten, Wir-
ken. Na Slov.