sb157-05 0..8296

541

Válaný; -án, a, o, gewälzt, geknetet, ge-
wirkt. Na Slov. Bern.

Valantka, y, f., valantia. Rostl. I. 256. b.

Valaský = valašský. Rodina původu ni-
koli valaského. Pal. Dj. IV. 2. 65. V. strůj,
der Anzug; Chodí po valasky ne po městsky.
Na Ostrav. Tč. Po valasky od země. Šf.
Sl. ps. II. 155. On sa zase z vojny vrátil
na valaské bydlo; Valaské ovce sú lepšé
na mléko birky aneb vlaské podvánky. Na
Slov. Tč. — V. ořech = vlaský, wälsche
Nuss. U Opavy. Klš.

Valaš, i, f., v horn., der Kühlkamm (ein
Beil mit starkem Rücken). Šm.

Valášek, ška, m., vz Valach. — V., osob.
jm. Mor. Šd. — V., šku, vz Valach.

Valašenka, y, f. = Valaška, die Wa-
lachin. Pod horama trava roste, V-ka pase
ovce. Sš. P. 305.

Valaší, Walachen-. K nám mají v. lásku.
Opav. týdenník. Šd.

Valášík, a, m. V. Jan, farář, spis. 1751.
Vz Jir. H. 1. 302.

Valašiti, il, en, ení; valachovati, valaší-
vati = klestiti, Wallachen, kastriren. — koho:
koně, semeno lněné (od plev odloučiti). Us.

— V. = lenošiti, faulenzen. Us.
Valaška, y, Valachyně, e, f. = rodilá

z Valachie, die Wallachin. Cf. Valašenka.

— V. = žena valachova, die Schäfersfrau.

— V. = sekyrka (také dřevěná) valachova
s dlouhým topůrkem místo holi, valaštice,
švancarka, die Schäferaxt. Třebas som já
valach jen, já valašku ovčárskú nedám za
hůl císárskú. Šf. Sl. ps. II. 151. A kdyby
teď mezi obě v. se ohnula, věru by se obě
srdce ani nepohnula. Hdk. C. 62. V. jim
v pěsti, karabín na pleci. Na Slov. Tč. Má
v-ku ze slievkového dřeva vycifrovanú
(ozdobenou). Na Slov. Němc. — V. = oby-
čejná hůl, kterou Slováci neb Valaši za
10 kr. prodávají. Us. Tč. — V. Žáci v Uh.
Hradišti říkají: Dostal jednušku s valaškou
= 7 (sedmičku). Us. Tč. — V. = jm. ovce,
také javornička. V. dává mnoho sýra a málo
vlny a ta se hodí jen na houně. Na mor.
Valaš. Vck.

Valašsko, a, n. = Valachy, die Wallachei.
Kteřížto z menšího V-a po Dunaji nahoru
se vyhrnuvše na půdě uherské plenili. Ddk.
II. 261.

Valašský, valaský, Wallachen-, walla-
chisch. V. země, Valachy. V. V. -ská n. V-ský
Meziříč m. správnějšího: V-ské Meziříčí. —
V. žleb, osada. Tč. — V. = ovčácký. V.
sukno (hrubé), ovce (dlouhé vlny), Jg., sýr,
Schafkäse, dobytek (ovce). 1584. Gl. 354.
V. čaj = kořalka vařená se skořicí, hře-
bíčkem a cukrem n. medem. Na mor. Valaš.
Brt., Vck. V. daň (na Mor. 1593.; dávalo
se valašské sukno t. j. houně). Dch. V. kroj.
Us. V. hospodářství (pastýřské). Dch. V.
hůl, vz Valaška. Us. Tč. V. huňky, papuše
(boty z houně valašské). Mor. Šd. Cf. Va-
laský.

Valaštička, y, valaštice, e, f. = malá
valaška. V-ku saťal, sadol si na ňu. Dbš.
Slov. pov. I. 146.

Válati = váleti (válcem), rollen, wälzen.
Na Mor. Slov. a ve Slez. Oni nám

soli dolů s pltů valají. Let. sl. V. 161. Těsto
na nudle v.; rybu v mouce. U Opav. Klš.
Vz Váleti. — V. se = váleti se, sich wäl-
zen; špiniti se (vále se), sich beschmutzen,
sobě šaty; zaháleti, faulenzen, na Mor. Šd.;
líhnouti se. Húsata sa dobře válujú. Na
Mor. Brt. — V. len, rösten. Na Slov. Ssk.

Valba, y, f. = šikmo jdoucí strana úzká
střechy n. klenutí. Sr. střněm. Walbe, nněm.
Walm. Mz. 362.

Valbergov, a, m., Wallbergsdorf, ves u
Starého města v Olom. PL.

Valbeřice, dle Budějovice. V. dolní,
Nieder-Albendorf; hořejší, Ober-Albendorf,
vsi u Maršové. Vz Tk. I. 430.

Valberk, a, m., Wallberg, ves u Štern-
berka na Mor.

Valbovati co: střechu, walmen. Jg.

Valbovník, u, m. = valbovné dřevo, der
Walmbalken.

Valbovný, Walm-. V. střecha, das Walm-
dach, holländisches Dach, oft auch Zelt-
dach; v. nárožník, der Walmgratbalken;
trám, Walmtram. Nz.

Valbový = valbovný.

Valburga, y, f., jm. svaté. Déšť v noci
před sv. V-gou naplňuje stodoly i sklepy.
Pragn. Tč.

Válce, pl., die Wäschrolle. Na Slov. Ssk.
Vz Válec.

Válcování, n., das Walzen. V. olova,
železa. Vz KP. III. 189., 93. V. ulic, silnic
(parním válcem). Zpr. arch IX. 37.

Válcovati, walzen. Vz Válcování.

Válcovatosť, válcovitosť, i, f., die Wal-
zenförmigkeit. Jg.

Válcovatý, válcovitý = k válci podobný,
oblý, cylindricus, walzig, walzenförmig. D.,
Rst. V. = všude stejně tlustý průřezu pří-
čního kruhovitého. Rst. V. zrcadlo, Sedl.,
pec. Techn. V. prut, Us. Tč., kolo (čelník)
das Stirnrand; v. hmyz, solifugae. Nz. V.
košík, cylindrischer Korb, nádržka, cyl.
Behälter, sklenice, kotel, lis, Šp., roura.
Jd. M. II. 75.

Válcovky, pl., f. = cylindrovky, válcové
hodinky, die Cylinderuhr. Sklíčko na v.,
das Cylinderglas. Šp.

Válcovna, y, f., die Walzmühle, das
Walzwerk, V. na válení usní. Šp., Čsk. —
V. = místo, kde stojí mandl, der Ort, wo
die Mange aufgestellt ist. Na Slov. Ssk.

Válcovní = k válci náležitý, Rollen-,
Walzen-. T. prkno. Br.

Válcovník, a, m., der Mangerer. Na
Slov. Ssk.

Válcový, Walz-, Walzen-, Cylinder-, Man-
tel-, Rollen-. V. stroj, lis, hodinky, příprava,
Techn., oblina, plášť, die Mantelfläche des
Cylinders, eine krumme Oberfläche, plocha,
dmychadlo, Nz., nůž, vozík. Šp. V. mlýn,
řetízek, die Walzkette, Dch., spojka, ru-
kávník, der Kuppelungsmuff, kolo, chod, der
Cylindergang, stolice, die Walzenstuhlung,
Šp., roura, Jd. II. 52., cedidlo, das Re-
passiersieb. Zpr. arch. X. 44. O v. stroji vz
Prm. III. č. 15.

Valcucha, y, f., voluta, plž. Krok. II.
128.