sb157-05 0..8296

543

Válečnosť, i, f. = bojovnosť, die Tapfer
keit, Streitbarkeit, der Heldenniuth. Jg. —
V., der Kriegszustand. Dch.

1. Valečný, ého, m., něm. Walečny, mlýn
u Volyně. PL.

2. Valečný = od válce, Walzen-, V. kolo.
D.

Válečný, -ní = vojenský, co k válce ná-
leží, Kriegs-. V. nástroj, lid, život; lidem
válečným město osaditi. V. V. přípravy,
Har., stavitelství, stav, umění, lesť, zásoba,
dějiště. Bur. Mocí v-ou do země vytáhl.
Har. V bězích v-ných zkušený. Během v-ým
na mizinu přišel. Sych. V. tažení, D., věci.
Jel., oděv, Kram., zloba, Troj., cvičení. Jel.,
rada, pomoc, Us., Th., loďstvo, most, ná-
mořnictvo, rohatina n. taras, škola, věda
(válečnictví); v. loďstvo: operující a stálé
(k obraně přístavův atd sloužící); operující:
skládá se z lodí řadových (60 děl), z fregat
(20 děl), brig, dělových lodic, skunerů, jacht
a kuterů; stálé: z plovoucích batterií, pon-
tonů, lodic atd. Vz. S. N., Loď. Způsobiti
nepříteli možnou škodu platilo odedávna a
platí podnes za pravidlo válečné. Ddk. II.
122. O v. lodích římských a řeckých vz Vlšk.
313., 318. V. tanec, vůz řecký. Ib. 385., 260.
V. panoš. Trossbube, m., Dch., zpěv, píseň,
moc, loď, mocnosť, Nz., náhrada, škoda,
daň, nehoda, nepokoj, způsob, míra ( uvésti
vojsko v míru válečnou), obyčej. J. tr.,
plat, náklady, přirážka. Šp. V. moc skládá
se ze stálého vojska, válečného loďstva ná-
mořského, ze zemské obrany a z náhradné
zálohy. V. výstroj, událosť, vzteklice (Kriegs -
furie), štěstí, sláva, podnik, zbrojivo, tažení,
síla, hotovosť; zrušení v-né hotovosti, die
Demobilisirung. Čsk. V. pole, das Schlacht-
feld, pochod, der Kriegsmarsch, obvod,
-sphäre, hlasatel, Heerrufer, klopoty, -stra-
pazen, plenění, hluk, výprava, poplatek, je-
viště, voj, kázeň, zástup, příběh. Dch. V.
právo, vz Právo. V. stroje, Kriegsmaschinen:
1. ve starém veku: a) stroje házecí a metací:
katapulty, ballisty, onagery: b) s. bourací:
vrtáky, berany a stroje převážecí: tollenony,
pohyblivé věže (potulky); c) s. záštitné:
zástěny, želvy, kleště či zobáky a dravcové.
— 2. Ve středověku: bombardy, hmoždíře,
pušky, kartany n. čtvrtnice, srubnice, ta-
rasnice, houfnice, sokolnice, harcovnice, ruč-
nice, hákovnice a píšťaly. — 3. V nové době:
děla rozmanitých rozměrů a ráží k nabíjení
zadem i předem, hmoždíře a ručnice pře-
dovky i zadovky. S. N. XI. 259. Zavazujíce
se k víře, k poplatku a v-čné pomoci; Při
této v-čné výpravě nepotkal se se žádným
odporem; Jal se pomýšleti na v-čnou vý-
pravu do Uher; V. zakročení; Lid v-čný
zastavil se v ležení u Hostivaře; Král jen
skrovné síly válečné s sebou vedl; Lid
způsobilý k řemeslu v-čnému; Štěstí v-čné
obracelo se k němu zády; Lid v-čný vy-
zbrojiti; V. kníže; Přípravy v-čné a za-
hraničné války málokdy zůstávají bez účinku
na zemi vlastní. Ddk. II. 71., 122., 161.,
163.. 225., 291., 293., 347., 376., 438., V.
175. (Tč. ). Při mnohých příležitostech roz-
léhaly se české písně válečné. Šb. Lit. I
49. Má dostatek zbraně a ducha i umění

v-ho. Pal. Dj. IV. 2. 154. V-čné štěstí ne-
bylo po jejich straně. Šf. Kteříž sú proti
JMti u v-čné časy ve straně odporné byli;
Všecka rozdělení, kyselosti a nechuti miňte
v-čné, ani vzpomínány buďte. Arch. IV.
466.. 468. Což se v-čných věcí dotýče. Půh.
II. 395. Mezi lidmi té vlasti v-čný hněv
bieše. Pass. 994. V. kniežata. BO. Během
v-čný m to se děje. Ler. Tyto nepokoje a
v-čné časy. List 1636. Ve v-čných časech
proti nepřátelóm zmužile jsú u věrnosti
stáli. List 1522. Najednou vyrazivše s v-čným
pokřikem vrhli se jako lvové na vrata.
Ddk. — V. = bojovný, udatný, statečný.
V. muž. V.

Valečov, a, m., Waletschow, dvůr v Cho-
těbořsku; Walletschow, dvůr u Mnichova
Hradce. Vz S. N., Tk. II. 98., III. 152., IV.
744. Bartoš z Valečova. Žžk. 7.

Valečovský z Kněžmosta, 1439 Vz Jir.
H. l. II. 308., 8. N.

Valedikovati, z lat. = s Bohem dáti,
rozloučiti se. Koll. Zpěv. II. 259.

Valehrach, a, m. = nemotora. U Litovle.
Kčr.

Valéchu sě, zastr. = valily se (slzy).
Kat.

1. Válek, lku, m., vz Vál. Má ruce (nohy)
jako války = tlusté. Us. Šd. — V. na nudle,
die Nudelwalge. — V. = k válení prádla,
die Wäschwalze. — V. plátna, sukna =
svinutý kus plátna, stůček. U Opav. Klš. —
V. = otýpka klestí, drobného proutí, das
Reissholz. V. — V. = cihla z bláta, vepřo-
vice, der Kothziegel. Cf Vepřovice. Bern. —
V. = hromada vyčistěného obilí na mlatě.
U Opav. Klš. — V. = z vlny, die Flethe
von Wolle. D.

2. Válek, lka, m., osob. jm. Vck.
Valem, vz Val.

Valencie, e, f., provincie a země ve Špa-
nělsku. Vz S. N.

Valení, n., das Wälzen. V. ledu, Eisgang,
m., D., kamene. Us.

Válení, n. V. těsta, das Kneten. V. sladu.
Zpr. arch. VII. 30. — V. = válčení. Jel.

Valenice. e, f. V. hnoje = co se ko-
páčem najednou zavalí. U Kr. Hradce. Kšť.

Valenice, e, f. = u hrnčířů kus hlíny na
vále zválené. Us. Dch.

Válenka, y, f. Pálenka je válenka (opíjí).
Us. na Mor. Šd.

Valen-s, ta, m., osob. jm. Vz S. N.

Valenta, y, m., osob. jm. V. rybář po-
stavil jest žalobu k Váchovej ženě, kterak
... NB. Tč. 197. - V. Jos, gymn. řed.
v Praze. — Cf. Valentin, Valúš. — V., y,
f., samota u Něm. Brodu.

Valenti-a, e, f., mě. v Hispanii.

Valentin, a, m., v obec. ml. Valenta. Na
sv. V-na sej přísadu, nežerou jí mušky (14/2).
Na Zlínku. Brt. Na sv. V-na zima sílit se
počíná. Ve Slez. Šd. Nasadili hospodyně
vejce na den sv. Valentina, žádné se jí ne-
zkazí. Mus. Vz Mléko. Nemoc sv. V-na. —
Cf. o V-vi Tk. IV. 744., S. N.

Valentinit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 194.

Valentinka, y, f., samota u Smíchova.
— V., valentinia. Rostl. I. 226. b.