sb157-05 0..8296

544

Valentovský mlýn u Plas.

Valený; valen, a, o, gewälzt. V. kámen
(svrchu), Prm. V. 4., 5., klenutí, das Tonnen-
gewölbe. Us. Vz Vlšk. 24., 52., 75.

Válený; válen, a, o, gewälzt, gerollt, ge-
knetet, gewalkt. V. těsto. Us. — Mládenec
doma válený. Dh. 49. Nad člověka neumě-
lého a doma v-ho nemůže býti horšího.
Brt. S. 77. Doma za pecí válený (kdo ni-
kde nebyl). Ros.

Valeral, u, m., HO. C_1OH₉O, jest aldehyd
kyseliny kozlíkové, das V. Nz., S. N.

Valeran, u, m. V-ny, valeriansaure Salze.
Nz.
Valeren, u, m., v luč., das Valeren. Nz.

Valerian-us, a, m., osob. jm. Vz S. N.

Valeri-us, a, m., osob. jm. Vz S. N.

Valerový. V. kyselina (kys. kozlíková)
n. Valeriansäure. Vz S. N.

Valeš, lše, m. = Valentin. Pal. — V.,
os. jm. Tk. V. 69., 85. — V. Jan, spis. 1577.
Vz Jir. H. 1. II. 309.

Valeška, y, m., osob. jm. Šd.

1. Váleti, 3. os. pl. -ejí, válej, el, en, ení =
koulením převrhovati, wälzen, herumwälzen,
rollen; valchovati, walken, walchern, walgen,
wälgern; dělati, strojiti, zurichten. Jg. —
co: kámen. Br., sudy, sukno (ne: valcho-
vati), D., těsto, chléb, Jg., prádlo, Us., hody
(strojiti), Lom., poklony (dělati). Šm., Bern.
Matka válí chléb. Us. Šd. V. železo, Nz.,
pecny. Šd. Príde ku jednomu chlapovi, čo
vrchy válal. Dbš. Sl. pov. I. 89. Kde bys
ich (=je), má milá, kde bys ich válela,
dyž tam válů není? Sš. P. 88. Neuměj'
chleba válet, ani ho do pece sázet. Slavie
Nár. ps. 82. Kůň zuby válí (odhazuje). Us.
Dch. — co čím, kým. Kámen válci v.,
prádlo válcem, trdélkem. Jg. Jedni druhými
smích válejí. Št. Uč. 64. b. Kdo smích jiným
válí, špatně se chválí. Č. M. 89. Smích va-
lechu námi. Z. wit. 79. 7. Těsto rukama v.
Dy mi chleba dává, popelem ho válá a tak
mi ho hodí jako zlému psovi. Sš. P. 160. —
co odkud: dříví s vrchu. Jg. — co kdy.
Ve středu sem ho (chléb) válela. Us. Sd.
V sobotu ju (košili) válí. Sš. P. 699. Vz V.
co kam. — co z čeho: z těsta chléb. Reš.
— co, koho, se kde: koho na čem. Kom.
Na peci se v. Us. V. nezralé švestky mezi
kameny, aby změkly. V. střídku v prstech.
Jg., Kom. V. se v blátě jako prase, jako
svině. V. V. se v prachu, Us., v bludu, Jel.,
v nepravostech, D., v popele. Br. V. něco
v hrsti. Lk. Doma se v. Ler. Prase válí se
v bahně a přece lidé po něm prsty obli-
zují. Us. Vrů. V. sukna ve valše. Us. Šd.
Co doma váleno (děláno), nevalně chváleno.
Kmk. V. se ve sněhu. Us. Č. Válejí se po
zemi. Sš. P. 733. Seber své věci, ať se ne-
válejí po zemi. Us. Dch. — po čem: klády
po drvěch v. Rkk. 19. — se za čím. Vlna
za vlnú se válé. Rkk. — se kam: na jednu
haldu, V., něco do sklepa. Us. Víno dolů
v. kázal. NB. Tč. 64. V ten čas zástupové
valéchu sě k Ježíšovi, aby slyšeli slovo
božie. Hus II. 277. Mrtvé tela na niu (na
zem) sa váľaly. Dbš. Sl. pov. I. 390. — se
s čím = něco váleti. Reš. S kamením se
váleti. Kom. — se. Roste tam travička, jen

se vine, jen se válí. Čes. mor. ps. 80. Čer-
nou masť jí dávám, aby se noha neválela
(nejitřila). U Domažl. Němc. Kdo se hněvá,
nechť se válí, však ho pán Bůh nepochválí.
Prov. Nic nedělá, jen se válí (povaluje).
Ros. — se kdy kde. Z jara při prvním
hřmění po zemi se válejí, aby neměli bo-
lestí v kříži. Vz více v Sbtk. 64., 66., 135.,
266. — se jak. Moře vlnami odevšad se
válelo. Kom. Lab. 58. — se s kým =
tělesně obcovati, beischlafen. Us. Kšť. — se
proč: smíchy se v. Jg. I. 54. Přes koleno
válí (chléb). Er. P. 354. Válel se nahým
tělem po kopřivách. Št. N. 136. Jako svině
nechajíc vody čisté válé se s libostí v blátě,
též utrhač... Vz Utrhač. Hus I. 230.

2. Váleti, el, en, ení = válčiti, válku
vésti, Krieg führen, streiten. — abs. Když
Hradečtí váleli. Pč. 12. — s kým. Jak by
hory s horami válely; Ty by si válel s kra-
hujem; Trudno nám v. s těmi vrahy. Rkk.
23., 28., 22. Po smrti pak Albrechta páni
čeští sami jedni s druhými váleli. Let. 116.
Ne s naší ctí, ale s našim statkem v. budeš.
Pal. Dj. IV. 2. 401. Já s tvú ctí neválím
ani váleti chci, jedné ty sám s ní neválej.
Arch. IV. 144. Kto s ní bude moci váleti.
ZN. On pořád se sousedy válí (má rozepře).
Us. Vk. Potom mnoho válel s císařem. V.
Ten válej s Čechy, kdo nechce živ býti.
Dal. 133. On pořád se sousedy válí (jest
v rozepři). Us. v Táborsk. — Jel., Troj. —
mezi kým. Mezi sebou váleli a bojovali.
Kr. Trip. — proti komu: proti Bohu. Reš.,
D. Všeliká ruka nechať válé proti mně;
Nepřátelé, proti nimžto budete v.; Král vá-
léše proti Israeli. BO. — kam. I račiž pane
věděti, žeť do jeho zemi chci v. Arch. III.
44. Žádný aby neválel do Němec svévolně.
Ib. IV. 477. — jak. Než lépe by bylo
máme-li vládnouti, abychom příměří nedě-
lajíc společně váleli. Arch. III. 7. — čím:
Než válkať jest, válkú válé se sem i tam.
Pal. Dj. V. 1. 159. V. velikým vojskem,
penězi. Us. — za koho. Za krále proti
nepřátelóm válechu. BO. — proč. S toho
válechu (s dievkami) let pět. Dal. 22.

Valhala, y. f., velkolepá stavba mramo-
rová s mramorovými poprsími něm. výteč-
níkův u Řezna. Vz S. N.

Valcha, y, f. = stoupa k stupování suken.
V. Z něm. Walche, Walkmühle. Mz. 362.,
V. V. kliková (s klikou), die Kurbelwalke,
cechovní, die Zunftwalke; Kůže do valchy
zadělati. Šp. Od vás na valchu voziti se
nedám. Ehr. — V. = drsná deska, na níž
místy prádlo perou. Us. Brnt. — V. = kom-
binovaná hrklávka (hrkačka) i klapačka.
Jest to větší prkénko, na němž na dolním
konci s obou stran přibito po dřevěném
péře a mezi péry uprostřed dvě kladívka
vedlé sebe. Z předu točí se klikou válec,
na němž péra po vroubcích sjíždějíce řeh-
tají a kladívka kolíky u válec vtlučenými
se pozdvihují a na prkno dopadajíce tlukou.
V. drží se v levé ruce o prsa opřená a pra-
vou se točí za kliku. Na mor. Zlínsku. Brt.
v Mtc. 1880. — V., němec. Walcha, mlýn
a) u Neveklova, b) u Jistebnice, c) u Ji-
čína, d) u Pardubic, e) u Břežnice, f) u Kra-



	544

	Valentovský mlýn u Plas. Valený; valen, a, o, gewälzt. V. kámen (svrchu), Prm. V. 4., 5., klenutí, das Tonnen- gewölbe. Us. Vz Vlšk. 24., 52., 75. Válený; válen, a, o, gewälzt, gerollt, ge- knetet, gewalkt. V. těsto. Us. — Mládenec doma válený. Dh. 49. Nad člověka neumě- lého a doma v-ho nemůže býti horšího. Brt. S. 77. Doma za pecí válený (kdo ni- kde nebyl). Ros. Valeral, u, m., HO. C_1OH₉O, jest aldehyd kyseliny kozlíkové, das V. Nz., S. N. Valeran, u, m. V-ny, valeriansaure Salze. Nz. Valeren, u, m., v luč., das Valeren. Nz. Valerian-us, a, m., osob. jm. Vz S. N. Valeri-us, a, m., osob. jm. Vz S. N. Valerový. V. kyselina (kys. kozlíková) n. Valeriansäure. Vz S. N. Valeš, lše, m. = Valentin. Pal. — V., os. jm. Tk. V. 69., 85. — V. Jan, spis. 1577. Vz Jir. H. 1. II. 309. Valeška, y, m., osob. jm. Šd. 1. Váleti, 3. os. pl. -ejí, válej, el, en, ení = koulením převrhovati, wälzen, herumwälzen, rollen; valchovati, walken, walchern, walgen, wälgern; dělati, strojiti, zurichten. Jg. — co: kámen. Br., sudy, sukno (ne: valcho- vati), D., těsto, chléb, Jg., prádlo, Us., hody (strojiti), Lom., poklony (dělati). Šm., Bern. Matka válí chléb. Us. Šd. V. železo, Nz., pecny. Šd. Príde ku jednomu chlapovi, čo vrchy válal. Dbš. Sl. pov. I. 89. Kde bys ich (=je), má milá, kde bys ich válela, dyž tam válů není? Sš. P. 88. Neuměj' chleba válet, ani ho do pece sázet. Slavie Nár. ps. 82. Kůň zuby válí (odhazuje). Us. Dch. — co čím, kým. Kámen válci v., prádlo válcem, trdélkem. Jg. Jedni druhými smích válejí. Št. Uč. 64. b. Kdo smích jiným válí, špatně se chválí. Č. M. 89. Smích va- lechu námi. Z. wit. 79. 7. Těsto rukama v. Dy mi chleba dává, popelem ho válá a tak mi ho hodí jako zlému psovi. Sš. P. 160. — co odkud: dříví s vrchu. Jg. — co kdy. Ve středu sem ho (chléb) válela. Us. Sd. V sobotu ju (košili) válí. Sš. P. 699. Vz V. co kam. — co z čeho: z těsta chléb. Reš. — co, koho, se kde: koho na čem. Kom. Na peci se v. Us. V. nezralé švestky mezi kameny, aby změkly. V. střídku v prstech. Jg., Kom. V. se v blátě jako prase, jako svině. V. V. se v prachu, Us., v bludu, Jel., v nepravostech, D., v popele. Br. V. něco v hrsti. Lk. Doma se v. Ler. Prase válí se v bahně a přece lidé po něm prsty obli- zují. Us. Vrů. V. sukna ve valše. Us. Šd. Co doma váleno (děláno), nevalně chváleno. Kmk. V. se ve sněhu. Us. Č. Válejí se po zemi. Sš. P. 733. Seber své věci, ať se ne- válejí po zemi. Us. Dch. — po čem: klády po drvěch v. Rkk. 19. — se za čím. Vlna za vlnú se válé. Rkk. — se kam: na jednu haldu, V., něco do sklepa. Us. Víno dolů v. kázal. NB. Tč. 64. V ten čas zástupové valéchu sě k Ježíšovi, aby slyšeli slovo božie. Hus II. 277. Mrtvé tela na niu (na zem) sa váľaly. Dbš. Sl. pov. I. 390. — se s čím = něco váleti. Reš. S kamením se váleti. Kom. — se. Roste tam travička, jen	se vine, jen se válí. Čes. mor. ps. 80. Čer- nou masť jí dávám, aby se noha neválela (nejitřila). U Domažl. Němc. Kdo se hněvá, nechť se válí, však ho pán Bůh nepochválí. Prov. Nic nedělá, jen se válí (povaluje). Ros. — se kdy kde. Z jara při prvním hřmění po zemi se válejí, aby neměli bo- lestí v kříži. Vz více v Sbtk. 64., 66., 135., 266. — se jak. Moře vlnami odevšad se válelo. Kom. Lab. 58. — se s kým = tělesně obcovati, beischlafen. Us. Kšť. — se proč: smíchy se v. Jg. I. 54. Přes koleno válí (chléb). Er. P. 354. Válel se nahým tělem po kopřivách. Št. N. 136. Jako svině nechajíc vody čisté válé se s libostí v blátě, též utrhač... Vz Utrhač. Hus I. 230. 2. Váleti, el, en, ení = válčiti, válku vésti, Krieg führen, streiten. — abs. Když Hradečtí váleli. Pč. 12. — s kým. Jak by hory s horami válely; Ty by si válel s kra- hujem; Trudno nám v. s těmi vrahy. Rkk. 23., 28., 22. Po smrti pak Albrechta páni čeští sami jedni s druhými váleli. Let. 116. Ne s naší ctí, ale s našim statkem v. budeš. Pal. Dj. IV. 2. 401. Já s tvú ctí neválím ani váleti chci, jedné ty sám s ní neválej. Arch. IV. 144. Kto s ní bude moci váleti. ZN. On pořád se sousedy válí (má rozepře). Us. Vk. Potom mnoho válel s císařem. V. Ten válej s Čechy, kdo nechce živ býti. Dal. 133. On pořád se sousedy válí (jest v rozepři). Us. v Táborsk. — Jel., Troj. — mezi kým. Mezi sebou váleli a bojovali. Kr. Trip. — proti komu: proti Bohu. Reš., D. Všeliká ruka nechať válé proti mně; Nepřátelé, proti nimžto budete v.; Král vá- léše proti Israeli. BO. — kam. I račiž pane věděti, žeť do jeho zemi chci v. Arch. III. 44. Žádný aby neválel do Němec svévolně. Ib. IV. 477. — jak. Než lépe by bylo máme-li vládnouti, abychom příměří nedě- lajíc společně váleli. Arch. III. 7. — čím: Než válkať jest, válkú válé se sem i tam. Pal. Dj. V. 1. 159. V. velikým vojskem, penězi. Us. — za koho. Za krále proti nepřátelóm válechu. BO. — proč. S toho válechu (s dievkami) let pět. Dal. 22. Valhala, y. f., velkolepá stavba mramo- rová s mramorovými poprsími něm. výteč- níkův u Řezna. Vz S. N. Valcha, y, f. = stoupa k stupování suken. V. Z něm. Walche, Walkmühle. Mz. 362., V. V. kliková (s klikou), die Kurbelwalke, cechovní, die Zunftwalke; Kůže do valchy zadělati. Šp. Od vás na valchu voziti se nedám. Ehr. — V. = drsná deska, na níž místy prádlo perou. Us. Brnt. — V. = kom- binovaná hrklávka (hrkačka) i klapačka. Jest to větší prkénko, na němž na dolním konci s obou stran přibito po dřevěném péře a mezi péry uprostřed dvě kladívka vedlé sebe. Z předu točí se klikou válec, na němž péra po vroubcích sjíždějíce řeh- tají a kladívka kolíky u válec vtlučenými se pozdvihují a na prkno dopadajíce tlukou. V. drží se v levé ruce o prsa opřená a pra- vou se točí za kliku. Na mor. Zlínsku. Brt. v Mtc. 1880. — V., němec. Walcha, mlýn a) u Neveklova, b) u Jistebnice, c) u Ji- čína, d) u Pardubic, e) u Břežnice, f) u Kra-