Předchozí (543)  Strana:544  Další (545) |
|
|||
544
|
|||
|
|||
Valentovský mlýn u Plas.
Valený; valen, a, o, gewälzt. V. kámen
(svrchu), Prm. V. 4., 5., klenutí, das Tonnen- gewölbe. Us. Vz Vlšk. 24., 52., 75. Válený; válen, a, o, gewälzt, gerollt, ge-
knetet, gewalkt. V. těsto. Us. — Mládenec doma válený. Dh. 49. Nad člověka neumě- lého a doma v-ho nemůže býti horšího. Brt. S. 77. Doma za pecí válený (kdo ni- kde nebyl). Ros. Valeral, u, m., HO. C1OH9O, jest aldehyd
kyseliny kozlíkové, das V. Nz., S. N. Valeran, u, m. V-ny, valeriansaure Salze.
Nz. Valeren, u, m., v luč., das Valeren. Nz. Valerian-us, a, m., osob. jm. Vz S. N.
Valeri-us, a, m., osob. jm. Vz S. N.
Valerový. V. kyselina (kys. kozlíková)
n. Valeriansäure. Vz S. N. Valeš, lše, m. = Valentin. Pal. — V.,
os. jm. Tk. V. 69., 85. — V. Jan, spis. 1577. Vz Jir. H. 1. II. 309. Valeška, y, m., osob. jm. Šd.
1. Váleti, 3. os. pl. -ejí, válej, el, en, ení =
koulením převrhovati, wälzen, herumwälzen, rollen; valchovati, walken, walchern, walgen, wälgern; dělati, strojiti, zurichten. Jg. — co: kámen. Br., sudy, sukno (ne: valcho- vati), D., těsto, chléb, Jg., prádlo, Us., hody (strojiti), Lom., poklony (dělati). Šm., Bern. Matka válí chléb. Us. Šd. V. železo, Nz., pecny. Šd. Príde ku jednomu chlapovi, čo vrchy válal. Dbš. Sl. pov. I. 89. Kde bys ich (=je), má milá, kde bys ich válela, dyž tam válů není? Sš. P. 88. Neuměj' chleba válet, ani ho do pece sázet. Slavie Nár. ps. 82. Kůň zuby válí (odhazuje). Us. Dch. — co čím, kým. Kámen válci v., prádlo válcem, trdélkem. Jg. Jedni druhými smích válejí. Št. Uč. 64. b. Kdo smích jiným válí, špatně se chválí. Č. M. 89. Smích va- lechu námi. Z. wit. 79. 7. Těsto rukama v. Dy mi chleba dává, popelem ho válá a tak mi ho hodí jako zlému psovi. Sš. P. 160. — co odkud: dříví s vrchu. Jg. — co kdy. Ve středu sem ho (chléb) válela. Us. Sd. V sobotu ju (košili) válí. Sš. P. 699. Vz V. co kam. — co z čeho: z těsta chléb. Reš. — co, koho, se kde: koho na čem. Kom. Na peci se v. Us. V. nezralé švestky mezi kameny, aby změkly. V. střídku v prstech. Jg., Kom. V. se v blátě jako prase, jako svině. V. V. se v prachu, Us., v bludu, Jel., v nepravostech, D., v popele. Br. V. něco v hrsti. Lk. Doma se v. Ler. Prase válí se v bahně a přece lidé po něm prsty obli- zují. Us. Vrů. V. sukna ve valše. Us. Šd. Co doma váleno (děláno), nevalně chváleno. Kmk. V. se ve sněhu. Us. Č. Válejí se po zemi. Sš. P. 733. Seber své věci, ať se ne- válejí po zemi. Us. Dch. — po čem: klády po drvěch v. Rkk. 19. — se za čím. Vlna za vlnú se válé. Rkk. — se kam: na jednu haldu, V., něco do sklepa. Us. Víno dolů v. kázal. NB. Tč. 64. V ten čas zástupové valéchu sě k Ježíšovi, aby slyšeli slovo božie. Hus II. 277. Mrtvé tela na niu (na zem) sa váľaly. Dbš. Sl. pov. I. 390. — se s čím = něco váleti. Reš. S kamením se váleti. Kom. — se. Roste tam travička, jen |
se vine, jen se válí. Čes. mor. ps. 80. Čer-
nou masť jí dávám, aby se noha neválela (nejitřila). U Domažl. Němc. Kdo se hněvá, nechť se válí, však ho pán Bůh nepochválí. Prov. Nic nedělá, jen se válí (povaluje). Ros. — se kdy kde. Z jara při prvním hřmění po zemi se válejí, aby neměli bo- lestí v kříži. Vz více v Sbtk. 64., 66., 135., 266. — se jak. Moře vlnami odevšad se válelo. Kom. Lab. 58. — se s kým = tělesně obcovati, beischlafen. Us. Kšť. — se proč: smíchy se v. Jg. I. 54. Přes koleno válí (chléb). Er. P. 354. Válel se nahým tělem po kopřivách. Št. N. 136. Jako svině nechajíc vody čisté válé se s libostí v blátě, též utrhač... Vz Utrhač. Hus I. 230. 2. Váleti, el, en, ení = válčiti, válku
vésti, Krieg führen, streiten. — abs. Když Hradečtí váleli. Pč. 12. — s kým. Jak by hory s horami válely; Ty by si válel s kra- hujem; Trudno nám v. s těmi vrahy. Rkk. 23., 28., 22. Po smrti pak Albrechta páni čeští sami jedni s druhými váleli. Let. 116. Ne s naší ctí, ale s našim statkem v. budeš. Pal. Dj. IV. 2. 401. Já s tvú ctí neválím ani váleti chci, jedné ty sám s ní neválej. Arch. IV. 144. Kto s ní bude moci váleti. ZN. On pořád se sousedy válí (má rozepře). Us. Vk. Potom mnoho válel s císařem. V. Ten válej s Čechy, kdo nechce živ býti. Dal. 133. On pořád se sousedy válí (jest v rozepři). Us. v Táborsk. — Jel., Troj. — mezi kým. Mezi sebou váleli a bojovali. Kr. Trip. — proti komu: proti Bohu. Reš., D. Všeliká ruka nechať válé proti mně; Nepřátelé, proti nimžto budete v.; Král vá- léše proti Israeli. BO. — kam. I račiž pane věděti, žeť do jeho zemi chci v. Arch. III. 44. Žádný aby neválel do Němec svévolně. Ib. IV. 477. — jak. Než lépe by bylo máme-li vládnouti, abychom příměří nedě- lajíc společně váleli. Arch. III. 7. — čím: Než válkať jest, válkú válé se sem i tam. Pal. Dj. V. 1. 159. V. velikým vojskem, penězi. Us. — za koho. Za krále proti nepřátelóm válechu. BO. — proč. S toho válechu (s dievkami) let pět. Dal. 22. Valhala, y. f., velkolepá stavba mramo-
rová s mramorovými poprsími něm. výteč- níkův u Řezna. Vz S. N. Valcha, y, f. = stoupa k stupování suken.
V. Z něm. Walche, Walkmühle. Mz. 362., V. V. kliková (s klikou), die Kurbelwalke, cechovní, die Zunftwalke; Kůže do valchy zadělati. Šp. Od vás na valchu voziti se nedám. Ehr. — V. = drsná deska, na níž místy prádlo perou. Us. Brnt. — V. = kom- binovaná hrklávka (hrkačka) i klapačka. Jest to větší prkénko, na němž na dolním konci s obou stran přibito po dřevěném péře a mezi péry uprostřed dvě kladívka vedlé sebe. Z předu točí se klikou válec, na němž péra po vroubcích sjíždějíce řeh- tají a kladívka kolíky u válec vtlučenými se pozdvihují a na prkno dopadajíce tlukou. V. drží se v levé ruce o prsa opřená a pra- vou se točí za kliku. Na mor. Zlínsku. Brt. v Mtc. 1880. — V., němec. Walcha, mlýn a) u Neveklova, b) u Jistebnice, c) u Ji- čína, d) u Pardubic, e) u Břežnice, f) u Kra- |
||
|
|||
Předchozí (543)  Strana:544  Další (545) |