sb157-05 0..8296

545

lovic, g) u Hořovic; samota a) u Křelovic,
b) u Pacova, c) u Humpolce, d) u Vysokého
Mýta, e) u Vlašimi.

Valchář, e, m. = kdo valchuje sukna,
der Walker, Walkmüller. V., Hr. rk. 335.
Sukno jestliže slabé (chatrné) jest, valchář
valchuje. Kom. O v. řeckých a římských vz
Vlšk. 177., 270., 277. O v-řích starší doby
vz Tk. II. 373., 381. — V., osob. jm. Vck.

Valchářka, y, f., die Walkerin..

Valchárna, y, f., die Walkmühle. Sedl.
F. 105.

Valchářský, Walker-. D.

Valchářství, n., das Walkhandwerk. D.

Valchinov, a, m., Walterschlag, ves v Da-
čicku na Mor.

Valchov, a, m., Walchow, ves u Bosko-
vic. PL.

Valchovací, Walk-. V. stůl u klobouč-
níka, D., beran, palice, stroj, kolo, buben.
Šp.

Valchovadlo, a, n., das Walkeisen, die
Walkmaschine. Šp.

Valchování, n., das Walken, die Walk-
arbeit. V. suken. D. — V. = tupení, das
Durchhecheln. Vz Valchovati.

Valchovaný; -án, a, o, gewalcht, durch-
gehechelt.

Valchovati, valchovávati = válením hu-
stiti, jemniti, rovnati, walken; práti, bíti,
durchwalken, durchprügeln; tupiti, haněti,
kritisiren, durchhecheln, meistern, durch-
ziehen. Jg. — co, koho: sukno (dle Nvk.
správně: váleti), Kom., punčochy, Us. zemi
(rovnati), L.; něčí skutky, Jg., práci, Štelc,
práva, V., boží soudy (přísně posuzovati,
tupiti). Br. Řeči jeho posměšně valchovali.
BR. II. 329., 786. b. Slova má valchujete
a divně zmítate. Štr. Cizí práce v. Rvač. —
co, se kde. V. se v posteli = váleti se,
sich herumwälzen. Na Mor. Vck. V. švestku
v prstech (měkčiti). Us. — co čím: kůže
rybím tukem. Šp. V. někoho holí po hřbetě
(bíti). Tč.

Valchovka, y, f. = hlinka valchářská,
Walkererde, f., Walkthon, m. Vz S. N.

Valchovna, y, f. = valchárna, valcha,
na Mor. valchovně, na Slov. valkovňa.

Valchovní, Walk-. V. jáma, der Walk-
trog. Šp.

Valchovnice, e, f., die Walkpresse,

Valchovnický = valchářský.

Valchovský mlýn u Kutné hory a u Krá-
lové dvora. PL.

Valchový mlýn u Hořovic.

Valibuk, a, m. = silák, ein starker Mensch.
U Přer. Kd. — V., osob. jm. Dbš. Sl. pov.
I. 90.

Valice, e, m., osob. jm. — V., pl., ves
na Slov.

Valič, e, m., der Wälzer. — V., osob.
jm. Šd.

Valičák, a, m., osob. jm. Šd.

Valíček, čka, m., osob. jm. Šd., Vck.

Valičice, dle Budějovice, Waltersdorf,
ves n Star. města v Olom.

Validace, e, f., z lat. = schválení směnky,
mince, die Validation, Anerkennung, Giltig-
erklärung. Kh.

Validovati, z lat. = platným učiniti,
schváliti, potvrditi, za platné uznati, vali-
diren, giltig machen, bestätigen, für gute
Zahlung gelten. Kh. V. směnku.

Valigura, y, m. = nehybný, neobratný
člověk, nemotora, ein unbeholfener Mensch.
Mor. Škd., Vck. — V., osob. jm. Mor. Vck.

Valihora, y, m., ein grosser, plumper
Mensch. U Olom. Sd. — V., osob. jm. Dbš.
Sl. pov. I. 90.

Valihrach, a, m. = kdo se snadno svalí,
padne, der leicht umfällt. Jg. — V. = dítě
silné, jež při chůzi se klátí s boku na bok.
Na mor. Zlínsku. Brt.

Valík, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 109.

Valíkův mlýn u Vratislavky a u Žďárec
na Mor. Tč.

Valina, y, f., bauhinia, die Bauhinie,
rostl. V. vytažená, b. porrecta, síťkovaná,
b. reticulata, v. jazyk, b. lingua, v. peřestá,
b. variegata, plsťnatá, b. tomentosa. Vz
Rstp. 462.

Valinky, pl., f., druh jablek nakyslých.
Na Zlínsku. Brt.

Valipec, e, m. = pecivál. U Opav. Pk.

Valis, a, m., osob. jm.

Vališ, e, m., osob. jm. V. Ferd., náměstek
purkmistrův v Praze r. 1882. a násl.

Vališův mlýn u Nov. Města na Mor. Tč.

Valiště, vz Val.

Valiti, val, vale (íc), il, iv, en, ení; vá-
leti (vz toto); valívati = svaliti, povaliti,
rozvaliti, poraziti, vyvrátiti, um-, nieder-
wälzen, hinstürzen, hinstrecken, um-, nieder-
werfen, umstürzen; bíti, schlagen, stossen,
durcharbeiten; hrnouti, hin-, zusammen-
werfen; strkati, přičítati, die Schuld auf
einen wälzen, schieben; koulením převrho-
vati, rollen, wälzen; se = točiti se, upadati,
sieh wälzen, fortrollen, hin-, umfallen, hin-,
einstürzen; valem jíti, sich wohin wälzen,
wallen, strömen, wogend o. wälzend sich
bewegen; hrnouti se, řítiti se, mit ganzer
Macht zudringen, einstürmen, einstürzen,
herbeiströmen. Jg. — V. od vl ve vlna, l
se stupňovalo v al. Ht. — abs. Val (odpal!
jdi pryč!), weg, fort! U Kojet. Bkř. Proč
tady valíš, warum verrichtest du hier deine
Nothdurft? U Brušp. Mtl. — co. Valíš
kámen Sisyphův (= konáš marnou práci).
Poř. Bdl. Co tady valíš (sprostě mluvíš)?
Us. u Brusp. Mtl. V. dům, zeď, stěnu =
bořiti, L., strom = porážeti, L., Us. u Opavy.
Klš., dřevo = kutáleti. Ros. — co, se kam
(nač, do čeho, k čemu, v co): něco na
hromadu v. Us. Vinu na jiného v. (strkati).
Us. Vojsko se na nepřítele valí. Flav., Háj.
Valí se naň boj, Br., válka. Kom. Vše se
naň valí. D. Čím se větší zármutkové na
nás valí, tím také většího potěšení nám
Bůh udílí; Soužení na ni se valící. BR. II.
602., 807. Hleď, jak bída se valí na nás.
Nudž. K šturmu, ku předu se valiti. D. Ta
masť kosti v hromadu valí. Lék. Už se ta
zima zase na nás valí. Us. Dch. Valí se mi
do očí kouř. Us. Šd. Na krále českého se
veliké nebezpečenství valilo. Dač. I. 251.
Nebe spásy se nám kalí, lítá bouře se na
nás valí. Sš. Bs. 12. Všetko neštěstie sa na
mňa valí. Dbš. Sl. pov. I. 402. Jakžby les