sb157-05 0..8296

547

všecko záleží; Války vésti se mají jenom
z příčin spravedlivých. Vz Rb. 39. —43.,
273. Ve válce štěstí největší díl mívá. Pk.
V. nebývá každému hojna, jen někomu. Lb.
Štěstí ve válce odneseš na opálce; Co po-
koj nasbírá, to válka sežírá. Lepší dobrý
mír nežli války vír. Tč.

Valkář, e, m. = valchář.

Valkářka, y, f. = valchářka.

Valkářství, n. = valchářství.

Valkati, válkati, válkovati, rollen. Koll.

Valkera, y, f., valkeria, rostl. blahovo-
novitá. Rostl. 1. 227. a.

Valkeřice, Erkeřice, Helkeřice, Al-
gersdorf, ves v Děčínsku. Vz S. N.

Valkoun, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 149.,
IV. 22., 33., 365., Tf. 280., 300., S. N., Arch.

I. 109., IV. 403., Pal. Dj. III. 1. 347.
Válkov, a, m., Walkow, samota u Milev-
ska. PL.

Válkování, n. = valchování.

Valkovaný; -án, a, o = valchovaný.

Válkovati atd., na Slov. = valchovati. —
V., rollen. — koho kam jak. Když až
dolů přišel, ruka ďasa zas jej zpátkem vzhůru
valkuje. Koll. I. 349. — V. = valovati vál-
kem. — co: rolu. U Opav. Klš.

Valkovce velké, ves na Slov. Let. sl.

II. 227.

Válkovitý, walzicht. Šm.

Války, pl., vz Válek, Válka. — V., jm.
polností u Vsetina. Vck.

Vallenka, y, f., vallenia. Rostl. I. 251. a.

Valleska, y, f., vallesia. Rostl. I. 250. a.

Vallisnerka, y, f., vallisneria. Rostl. I.
271. a.

Vallrothka, y, f., wallrothia, rostl. oko-
ličnatá. Rostl. I. 259. a.

Valměj, e, m., bylo mě. na Roně; sho-
řeno bylo Valdemarem r. 1170. Krok. II.
375.

Valmo (od valiti). Zemčata vařená jedí
se oloupaná se solí a máslem a slovou zem-
čata na valmo, na loupačku. Rostl. III. 9. 39.
Onde valmo valí sě obilé rostouc. Št.

Valně = hlučně, houfně, valem, haufen-
weise, strom-, zugweise. Valně lidi hubiti;
Flusy hlavy do hrdla v. padají. V. Kostel
se v. navštěvuje. Har. V. naň přiklopotaly
dívky. Háj. Pomořané v. jsou vstali zase
k odboji. Ddk. II. 401. — V. = hodně,
silně, tuze, recht, wacker, sehr stark. Nej-
valněji lichví ti, kteří... V. Nemáme se
v. na zdraví. Sych. Noc v. již pokročila,
když usnul. Us. Tč. V. to neumíš. U Rychn.
Dhn. Biskupové nevšímali si asi v. Prahy;
Ondřeje, mnicha dle professí, ve vědě v.
zběhlého, vzornými mravy výtečného; Zdá
se, že tento kandidat trůnu získal si valně
přívrženců. Ddk. IV. 36., 210., VI. 4. (Tč. ).
V čemž od sněmovníků v. mu prý odmlou-
váno. Pal. Dj. IV. 1. 91. Buď hrdinú valně.
BO.

Valní, vz Valný. — V. = k valům se
vztahující, Schanzen-, Wall-. V. příkop, D.,
zeď, Troj., sklep, Zlob., Rk., vojsko. Dač.
I. 267.

Válnice, e, válnička, y, f. = mandlo-
vačka, das Mangenbrett. Dch.

Valníček, čka, m., osob. jm.

Valník, u, m., jm. lesa u Vsetína. Vck.

Válník, u, m., der Roller, die Matige.
Dch., Šp. V. na prádlo, die Wäschemange.
Šp. — V. = silný, malý, těžký vůz na silná
dřeva. U Bolesl.

Válniti, il, ěn, ění, mangen. — co kde:
prádlo na válníku. Dch. Obyč.: váleti.

Valnoha, y, m. a f. = líný člověk, lou-
davec, ein träger, langsamer Mensch. Us. ve
východ. Čech. Sá, Kšá. U Uher. Hrad. Tč.

Valnoklas, u, m., agastachys, rostl. stří-
brncovitá. Rostl I. 235. a.

Valnouti, ul, ut, utí = baciti, uhoditi,
einen heftigen Schlag versetzen. — koho
kam. Valnul ju do hlavy, hned ji hlavu
rozrazil. Slez. Šd.

Valnožiti se = povalovati se, säumen,
faulenzen, sich wo aufhalten. — u koho.
Us.

Valný, -ní = co se valí jako vody, valem
jdoucí, přívalný, stürzend, wogend, strö-
mend. V. potok, Zlob., řeka (prudká). D.
Na valném voze jeti (jehož loukoti nejsou
železným pásem nýbrž jen skobami sevřeny.
Us. na Mor. Mřk. V. vozy (nekované). Pam.
Vel. Mezer. 228. — V. = hlučný, hromadný,
houfný, mnohý, mocný, veliký, silný, statný,
podstatný, četný, hlavní, všeobecný, häufig,
gross, stark, zahlreich, allgemein, Haupt-.
Valným houfem bitvu svésti; v. sněm, mor,
V., vojsko, trh, D., hluk, zástup, město,
Troj., pouť, Har., počet, Gníd., bitva, Lom.,
zeď, Us., klenutí. Ros. Na rovni valnej.
Rkk. Sebra voje se všech vlasti valných.
Rkk. 46. V. schůze, hromada, shromáždění,
Rk., Dch., Šp., Tč., Skř., polní hlídky, voj,
S. N. V. tření. Kodym. Když zloch již měl
ze skály valný kus zdi vystavěný... Sš.
P. 479. Voleno jest tedy ke sněmu valněj-
šímu. Pal. Dj. IV. 1. 110. Jindřich svolal
do Míšně valný sjezd knížat; Prospěch,
jehož biskup v Prusku dosáhl, nebyl valný.
Ddk. II. 231., III. 93. (Tč. ). Byl jest valný
sněm kněží. Dač. I. 20. Bitvy hlavni neb
valné nebylo. Čr. Velmi valnú svatbu uči-
nil; Lid veliký a v. BO. Zeď valná. BO. —
čím. Hrad posádkou valný. Troj. 183. —
V. = hodný, dobrý, švarný, hezký, stark,
tüchtig, wacker, brav, trefflich, bündig. Tento
rým není hrubě v. Puch. To bude asi valné.
Us. To sukno, pivo, jeho chovám není valné.
Us., Sych., Ml. Valný důkaz. Šír. Ty řepy
nejsou letos valné. Us. To není valné. Us.
Ktk. Čím dálnější, tím valnější. Prov. Šd.
Bezděčné dílo nebývá valné. Č. M 139.

Valo, a, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

Valohrdý, stolz auf seine Schanzen. V-dá
Budeč. Krok. I. a. 4.

Valolomný, schanzenbrechend. L.

Valonie, e, valonka, y, f. = mistička
z dubu, který slove chrast, quercus aegilops,
die Valonie. Šp. Výtah z v-e, Valonieaus-
zug, -extrakt, podešvice činná z v-e, Sohl-
leder; mokkanská v., Moccavalonie, obchod
s v-emi, Valoniahandel, mlýn na v-e. Šp.
V-ky = nepravé borky. Prm. IV. 267.

Valor, lépe: valour.

Valosin, u, m. = kostice, rákos uměle
připravovaný. Balda.



	547

	všecko záleží; Války vésti se mají jenom z příčin spravedlivých. Vz Rb. 39. —43., 273. Ve válce štěstí největší díl mívá. Pk. V. nebývá každému hojna, jen někomu. Lb. Štěstí ve válce odneseš na opálce; Co po- koj nasbírá, to válka sežírá. Lepší dobrý mír nežli války vír. Tč. Valkář, e, m. = valchář. Valkářka, y, f. = valchářka. Valkářství, n. = valchářství. Valkati, válkati, válkovati, rollen. Koll. Valkera, y, f., valkeria, rostl. blahovo- novitá. Rostl. 1. 227. a. Valkeřice, Erkeřice, Helkeřice, Al- gersdorf, ves v Děčínsku. Vz S. N. Valkoun, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 149., IV. 22., 33., 365., Tf. 280., 300., S. N., Arch. I. 109., IV. 403., Pal. Dj. III. 1. 347. Válkov, a, m., Walkow, samota u Milev- ska. PL. Válkování, n. = valchování. Valkovaný; -án, a, o = valchovaný. Válkovati atd., na Slov. = valchovati. — V., rollen. — koho kam jak. Když až dolů přišel, ruka ďasa zas jej zpátkem vzhůru valkuje. Koll. I. 349. — V. = valovati vál- kem. — co: rolu. U Opav. Klš. Valkovce velké, ves na Slov. Let. sl. II. 227. Válkovitý, walzicht. Šm. Války, pl., vz Válek, Válka. — V., jm. polností u Vsetina. Vck. Vallenka, y, f., vallenia. Rostl. I. 251. a. Valleska, y, f., vallesia. Rostl. I. 250. a. Vallisnerka, y, f., vallisneria. Rostl. I. 271. a. Vallrothka, y, f., wallrothia, rostl. oko- ličnatá. Rostl. I. 259. a. Valměj, e, m., bylo mě. na Roně; sho- řeno bylo Valdemarem r. 1170. Krok. II. 375. Valmo (od valiti). Zemčata vařená jedí se oloupaná se solí a máslem a slovou zem- čata na valmo, na loupačku. Rostl. III. 9. 39. Onde valmo valí sě obilé rostouc. Št. Valně = hlučně, houfně, valem, haufen- weise, strom-, zugweise. Valně lidi hubiti; Flusy hlavy do hrdla v. padají. V. Kostel se v. navštěvuje. Har. V. naň přiklopotaly dívky. Háj. Pomořané v. jsou vstali zase k odboji. Ddk. II. 401. — V. = hodně, silně, tuze, recht, wacker, sehr stark. Nej- valněji lichví ti, kteří... V. Nemáme se v. na zdraví. Sych. Noc v. již pokročila, když usnul. Us. Tč. V. to neumíš. U Rychn. Dhn. Biskupové nevšímali si asi v. Prahy; Ondřeje, mnicha dle professí, ve vědě v. zběhlého, vzornými mravy výtečného; Zdá se, že tento kandidat trůnu získal si valně přívrženců. Ddk. IV. 36., 210., VI. 4. (Tč. ). V čemž od sněmovníků v. mu prý odmlou- váno. Pal. Dj. IV. 1. 91. Buď hrdinú valně. BO. Valní, vz Valný. — V. = k valům se vztahující, Schanzen-, Wall-. V. příkop, D., zeď, Troj., sklep, Zlob., Rk., vojsko. Dač. I. 267. Válnice, e, válnička, y, f. = mandlo- vačka, das Mangenbrett. Dch.	Valníček, čka, m., osob. jm. Valník, u, m., jm. lesa u Vsetína. Vck. Válník, u, m., der Roller, die Matige. Dch., Šp. V. na prádlo, die Wäschemange. Šp. — V. = silný, malý, těžký vůz na silná dřeva. U Bolesl. Válniti, il, ěn, ění, mangen. — co kde: prádlo na válníku. Dch. Obyč.: váleti. Valnoha, y, m. a f. = líný člověk, lou- davec, ein träger, langsamer Mensch. Us. ve východ. Čech. Sá, Kšá. U Uher. Hrad. Tč. Valnoklas, u, m., agastachys, rostl. stří- brncovitá. Rostl I. 235. a. Valnouti, ul, ut, utí = baciti, uhoditi, einen heftigen Schlag versetzen. — koho kam. Valnul ju do hlavy, hned ji hlavu rozrazil. Slez. Šd. Valnožiti se = povalovati se, säumen, faulenzen, sich wo aufhalten. — u koho. Us. Valný, -ní = co se valí jako vody, valem jdoucí, přívalný, stürzend, wogend, strö- mend. V. potok, Zlob., řeka (prudká). D. Na valném voze jeti (jehož loukoti nejsou železným pásem nýbrž jen skobami sevřeny. Us. na Mor. Mřk. V. vozy (nekované). Pam. Vel. Mezer. 228. — V. = hlučný, hromadný, houfný, mnohý, mocný, veliký, silný, statný, podstatný, četný, hlavní, všeobecný, häufig, gross, stark, zahlreich, allgemein, Haupt-. Valným houfem bitvu svésti; v. sněm, mor, V., vojsko, trh, D., hluk, zástup, město, Troj., pouť, Har., počet, Gníd., bitva, Lom., zeď, Us., klenutí. Ros. Na rovni valnej. Rkk. Sebra voje se všech vlasti valných. Rkk. 46. V. schůze, hromada, shromáždění, Rk., Dch., Šp., Tč., Skř., polní hlídky, voj, S. N. V. tření. Kodym. Když zloch již měl ze skály valný kus zdi vystavěný... Sš. P. 479. Voleno jest tedy ke sněmu valněj- šímu. Pal. Dj. IV. 1. 110. Jindřich svolal do Míšně valný sjezd knížat; Prospěch, jehož biskup v Prusku dosáhl, nebyl valný. Ddk. II. 231., III. 93. (Tč. ). Byl jest valný sněm kněží. Dač. I. 20. Bitvy hlavni neb valné nebylo. Čr. Velmi valnú svatbu uči- nil; Lid veliký a v. BO. Zeď valná. BO. — čím. Hrad posádkou valný. Troj. 183. — V. = hodný, dobrý, švarný, hezký, stark, tüchtig, wacker, brav, trefflich, bündig. Tento rým není hrubě v. Puch. To bude asi valné. Us. To sukno, pivo, jeho chovám není valné. Us., Sych., Ml. Valný důkaz. Šír. Ty řepy nejsou letos valné. Us. To není valné. Us. Ktk. Čím dálnější, tím valnější. Prov. Šd. Bezděčné dílo nebývá valné. Č. M 139. Valo, a, m., osob. jm. Na Slov. Šd. Valohrdý, stolz auf seine Schanzen. V-dá Budeč. Krok. I. a. 4. Valolomný, schanzenbrechend. L. Valonie, e, valonka, y, f. = mistička z dubu, který slove chrast, quercus aegilops, die Valonie. Šp. Výtah z v-e, Valonieaus- zug, -extrakt, podešvice činná z v-e, Sohl- leder; mokkanská v., Moccavalonie, obchod s v-emi, Valoniahandel, mlýn na v-e. Šp. V-ky = nepravé borky. Prm. IV. 267. Valor, lépe: valour. Valosin, u, m. = kostice, rákos uměle připravovaný. Balda.