sb157-05 0..8296

548

Valouch, a, m. = Valentin. Půh. brn.
1540. Cf. Vala. — V. Frant., far. a spis.,
nar. 1810. Vz Šb. H. l. 301., S. N.

Valoun, u, m. = kuželiště, der Kegel-
plan. Us. — V. = kus slepence zakulacený,
okrouhlý, tmelem spojený. Vz Schd. II. 74.,
Bř. N. 247., 269., Oblázek. V-ny naplavené.
V-ny pazourkové, Feuersteingerölle. Dch.
V prsti té bylo plno v-nů vápencových.
Km. 1883. 134.

Valouniště, ě, n. = místo, kde jsou va-
louny, Ort, wo Geschiebe sind. Presl.

Valour, u, m. = valoun. Valourem kouli
hoditi = ne vysoko, nébrž aby po zemi se
valila, wälzend. Ros.

Valous, u, m., valousy, pl. = vous, der
Spitzbart, Schnurrbart. D., Nz. lk.

Valousáč, e, m. = valousatý. Dch.

Valousatý = valousy mající, ein Schnurr-
bärtiger. Us. Dch.

Val oušek, ška, m. = Valouch. — V., os. jm.

Válov, u, válovec, vce, m. = necky,
koryto, der Trog. Na Slov. a Mor. Sviňa
mlaščí při válově, když mláto žere. Tč.
Když sviňa zakvičí, všecky druhé svině od
válova běží. Na Mor. Tč., D., Koll. — V.,
a, m., Wohlau, ves u Podbořan, b) u Bu-
chova. Tk. I. 435., III. 106., Arch. III. 190.

Valovati = uvalovati. — co čím: rolu
válem. U Opav. Klš.

Valovatosť, vz Valovitosť.

Valovatý, vz Valovitý.

Valovec, vce, m., osob. jm. Arch. I. 546.

Válovec, vce, m. = vál na nudle. D. —
V., na Slov. = šubka k zavírání kola, der
Hemmschuh. Plk.

Válovek, vku, m. = válovec. Na Slov.

Valovic, e, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

Valovice, dle Budějovice, Wallowitz, ves
u Bělé; Wallowitz, mlýn u Jaroměře. PL.

Valovic, e, m., osob. jm. Slov. Šd.

Valovitá, é, f., jm. pole u Hošťálové na
Vsacku. Vck.

Valovitosť, valovatosť, i, f. = tlustosť
těla, die Dickleibigkeit. Jg.

Valovitý, valovatý = tlustého těla, dick-,
fettleibig. Jad. V. muž; v. ruka; buď silen
a v-vit. BO. — V. = valy mající, mit einem
Wall versehen. Ros.

Valovka, y, f., ploutvonožec, clione. V.
měkká, clione borealis; jižní, c. australis;
ramenohlavá, pneumodermon Peronii. Vz
Frč. 228.

Válovník, u, m. = vál, das Nudelbrett.
Nov. Bydž. Kšť.

Valovské lesy. Tk. IV. 208.

Valovský, ého, m., os. jm. Vz S. N.

Valový. V. dráha, die Wallstrasse, ve
vojen. Vz S. N. — V. mlýn, u Kunčic ve
Slez. Tč.

Valpurga, y, f., Valpurgis. Vz S. N.

Valsa, y, m., osob. jm. Šd.

Valšovice, dle Budějovice, Wallschowitz,
ves u Hranice na Mor.

Valštein, a, m., Waldstein, samota u Tur-
nova. PL.

Valšteinský lis, Waldsteiner Presse,
samota u Mělníka. PL.

Valšův Újezd, vz Tk. I. 87.

Valšův dvůr, vz Tk. II. 264.

Valteřice, dle Budějovice, Neudorf, ves
u Lanškrouna; Waltersdorf, ves u Jilem-
nice. Pl.

Valteřov, a, m., Waldetschlag, ves u Be-
nešova v Buděj.

Valteřovice, dle Budějovice, Walters-
dorf, ves u Fulneka.

Valtice, dle Budějovice, Feldsberg, mě.
v Dol. Rak. u Mikulova. Vz S. N.

Valtinov, a, m., Walten, ves u Jablon-
ného; Walterschlag, ves u Dačic. Vz S. N.

Valtířov, a, m., Waltersgrün, ves u Ronš-
perka; Waltiře, ves u Úště; Woltiřov, ves
u Milevska. PL.

Valtropa, y, f. = pokryvka koně, die
Schabracke, snad z it. qualdrappa. Mz. 362.

Valtrubice, dle Budějovice, Waltrowitz,
ves u Jaroslavic. PL.

Valtrubník, a, m., osob. jm. Tk. V. 48.

Valún, vz Valoun. Na Slov. Ssk.

Valúš, e, m. Valenta, Valentin. U Místka.
Škd. — V., osob. jm.

Valuška, y, f., trimesurus, had zmijo-
vitý. Krok. I. c. 129.

Valuta, y, f., it. = číslo, hodnota peněz,
die Währung. Rk. Vídeňské, konvenční
Číslo. Vz S. N. — V. = hodnota, kterou
dal za směnku vlastník tomu, od koho ji
dostal, der Werth. Vz S. N.

Valův mlýn, Walkmühle, u Vel. Mezi-
říčí na Mor., u Telešic na Mor. Tč.

Valvace, e, f. = udání hodnoty jisté
mince v herních penězích, die Werthbestim-
mung einer Münze. Vz S. N.

Valviště, ě, n. = místo v lese, kde se
dříví s vrchu válí, der Wälzplatz. — V. =
místo zválené. — V. = sláma z jara se
stromků odstraněná, kterou o zimě obaleny
byly. Dch., Jg. — V. = místo, kudy voda
valem teče. Us. v Táborsk.

Valvlna, y, f. = dlouhá (vodní) vlna.
V-y, xv/iata (iciKfiú. Vký.

Valy, dle Dolany, Walle, ves u Přelouče;
něm. Waly, samota u Vodňan. Vz S. N. —
V., vz Val.

Váma, dual = vám.

Vambera, y, m. V. Frant, far. a spis.,
nar. 1780. Vz S. N., Tf. H. 1. 182. Šb. II.
1. 301.

Vambeřice, dle Budějovice = poutnické
místo v Kladsku, Albendorf. Vz S. N.

Vamberk, a, m., mě. v Královéhradecku,
Wamberg. Vz S. N., Tf. 357., 358.

Vámkati = vykati, mit Ihr Jemanden
anreden, ihrzen. Píšiť k tobě během přá-
telským zanechav ráčení a vámkání. Psk.

Vampir, vz Upír.

Vampola, vampula, y, vampule, e, f.
= sochor, kterým se dvéře n. okenice zastr-
kují, das Querholz zum Sperren, der Richt-
baum. Jg., Hrš. V. = sochor vůbec, der
Knittel, Hebel, die Hebestange. Zkazil ho-
dinky, když je natahoval, myslil, že má
v ruce vampulu. Us. Dch. — V. = něco
tlustého, břichatého, naduřeného. Totě snop
jako v. Us. u Hořic. Hk.

Vampole, í, pl., f. = těžké saně k vození
dříví z hor, Schlitten zum Wegschaffen des
Holzes vom Gebirge. Ve vých. Čech. Kšá.,
Zkr.