Předchozí (547)  Strana:548  Další (549) |
|
|||
548
|
|||
|
|||
Valouch, a, m. = Valentin. Půh. brn.
1540. Cf. Vala. — V. Frant., far. a spis., nar. 1810. Vz Šb. H. l. 301., S. N. Valoun, u, m. = kuželiště, der Kegel-
plan. Us. — V. = kus slepence zakulacený, okrouhlý, tmelem spojený. Vz Schd. II. 74., Bř. N. 247., 269., Oblázek. V-ny naplavené. V-ny pazourkové, Feuersteingerölle. Dch. V prsti té bylo plno v-nů vápencových. Km. 1883. 134. Valouniště, ě, n. = místo, kde jsou va-
louny, Ort, wo Geschiebe sind. Presl. Valour, u, m. = valoun. Valourem kouli
hoditi = ne vysoko, nébrž aby po zemi se valila, wälzend. Ros. Valous, u, m., valousy, pl. = vous, der
Spitzbart, Schnurrbart. D., Nz. lk. Valousáč, e, m. = valousatý. Dch.
Valousatý = valousy mající, ein Schnurr-
bärtiger. Us. Dch. Val oušek, ška, m. = Valouch. — V., os. jm.
Válov, u, válovec, vce, m. = necky,
koryto, der Trog. Na Slov. a Mor. Sviňa mlaščí při válově, když mláto žere. Tč. Když sviňa zakvičí, všecky druhé svině od válova běží. Na Mor. Tč., D., Koll. — V., a, m., Wohlau, ves u Podbořan, b) u Bu- chova. Tk. I. 435., III. 106., Arch. III. 190. Valovati = uvalovati. — co čím: rolu
válem. U Opav. Klš. Valovatosť, vz Valovitosť.
Valovatý, vz Valovitý.
Valovec, vce, m., osob. jm. Arch. I. 546.
Válovec, vce, m. = vál na nudle. D. —
V., na Slov. = šubka k zavírání kola, der Hemmschuh. Plk. Válovek, vku, m. = válovec. Na Slov.
Valovic, e, m., osob. jm. Na Slov. Šd.
Valovice, dle Budějovice, Wallowitz, ves
u Bělé; Wallowitz, mlýn u Jaroměře. PL. Valovic, e, m., osob. jm. Slov. Šd.
Valovitá, é, f., jm. pole u Hošťálové na
Vsacku. Vck. Valovitosť, valovatosť, i, f. = tlustosť
těla, die Dickleibigkeit. Jg. Valovitý, valovatý = tlustého těla, dick-,
fettleibig. Jad. V. muž; v. ruka; buď silen a v-vit. BO. — V. = valy mající, mit einem Wall versehen. Ros. Valovka, y, f., ploutvonožec, clione. V.
měkká, clione borealis; jižní, c. australis; ramenohlavá, pneumodermon Peronii. Vz Frč. 228. Válovník, u, m. = vál, das Nudelbrett.
Nov. Bydž. Kšť. Valovské lesy. Tk. IV. 208.
Valovský, ého, m., os. jm. Vz S. N.
Valový. V. dráha, die Wallstrasse, ve
vojen. Vz S. N. — V. mlýn, u Kunčic ve Slez. Tč. Valpurga, y, f., Valpurgis. Vz S. N.
Valsa, y, m., osob. jm. Šd.
Valšovice, dle Budějovice, Wallschowitz,
ves u Hranice na Mor. Valštein, a, m., Waldstein, samota u Tur-
nova. PL. Valšteinský lis, Waldsteiner Presse,
samota u Mělníka. PL. Valšův Újezd, vz Tk. I. 87.
Valšův dvůr, vz Tk. II. 264.
|
Valteřice, dle Budějovice, Neudorf, ves
u Lanškrouna; Waltersdorf, ves u Jilem- nice. Pl. Valteřov, a, m., Waldetschlag, ves u Be-
nešova v Buděj. Valteřovice, dle Budějovice, Walters-
dorf, ves u Fulneka. Valtice, dle Budějovice, Feldsberg, mě.
v Dol. Rak. u Mikulova. Vz S. N. Valtinov, a, m., Walten, ves u Jablon-
ného; Walterschlag, ves u Dačic. Vz S. N. Valtířov, a, m., Waltersgrün, ves u Ronš-
perka; Waltiře, ves u Úště; Woltiřov, ves u Milevska. PL. Valtropa, y, f. = pokryvka koně, die
Schabracke, snad z it. qualdrappa. Mz. 362. Valtrubice, dle Budějovice, Waltrowitz,
ves u Jaroslavic. PL. Valtrubník, a, m., osob. jm. Tk. V. 48.
Valún, vz Valoun. Na Slov. Ssk.
Valúš, e, m. Valenta, Valentin. U Místka.
Škd. — V., osob. jm. Valuška, y, f., trimesurus, had zmijo-
vitý. Krok. I. c. 129. Valuta, y, f., it. = číslo, hodnota peněz,
die Währung. Rk. Vídeňské, konvenční Číslo. Vz S. N. — V. = hodnota, kterou dal za směnku vlastník tomu, od koho ji dostal, der Werth. Vz S. N. Valův mlýn, Walkmühle, u Vel. Mezi-
říčí na Mor., u Telešic na Mor. Tč. Valvace, e, f. = udání hodnoty jisté
mince v herních penězích, die Werthbestim- mung einer Münze. Vz S. N. Valviště, ě, n. = místo v lese, kde se
dříví s vrchu válí, der Wälzplatz. — V. = místo zválené. — V. = sláma z jara se stromků odstraněná, kterou o zimě obaleny byly. Dch., Jg. — V. = místo, kudy voda valem teče. Us. v Táborsk. Valvlna, y, f. = dlouhá (vodní) vlna.
V-y, xv/iata (iciKfiú. Vký. Valy, dle Dolany, Walle, ves u Přelouče;
něm. Waly, samota u Vodňan. Vz S. N. — V., vz Val. Váma, dual = vám.
Vambera, y, m. V. Frant, far. a spis.,
nar. 1780. Vz S. N., Tf. H. 1. 182. Šb. II. 1. 301. Vambeřice, dle Budějovice = poutnické
místo v Kladsku, Albendorf. Vz S. N. Vamberk, a, m., mě. v Královéhradecku,
Wamberg. Vz S. N., Tf. 357., 358. Vámkati = vykati, mit Ihr Jemanden
anreden, ihrzen. Píšiť k tobě během přá- telským zanechav ráčení a vámkání. Psk. Vampir, vz Upír.
Vampola, vampula, y, vampule, e, f.
= sochor, kterým se dvéře n. okenice zastr- kují, das Querholz zum Sperren, der Richt- baum. Jg., Hrš. V. = sochor vůbec, der Knittel, Hebel, die Hebestange. Zkazil ho- dinky, když je natahoval, myslil, že má v ruce vampulu. Us. Dch. — V. = něco tlustého, břichatého, naduřeného. Totě snop jako v. Us. u Hořic. Hk. Vampole, í, pl., f. = těžké saně k vození
dříví z hor, Schlitten zum Wegschaffen des Holzes vom Gebirge. Ve vých. Čech. Kšá., Zkr. |
||
|
|||
Předchozí (547)  Strana:548  Další (549) |