sb157-05 0..8296

551

vánoce mnoho vína a ovoce; Věje-li ve
v-ce větr od vzchodu, tu bývá dobytek bez
plodu; věje-li od strany půlnoční, rok je
úrodný. Slez Šd. Budú-li psi ve v-ce zimú
výti, včely hojně medu budú míti; Počasí
12 dnů po v-cích ukazuje počasí 12ti měsíců.
Ve Slez. Šd. Světlé v., tmavé (plné) sto-
doly. Sn. Lepší v. třeskuté nežli tekuté. Er.
P. 37., Hrš. Tmavé v., dojné krávy; Do
vánoc není ani hladu ani zimy; Do vánoc huj,
po v-cích stůj!; Vánoce — vánice; Mokré
letnice, tučné v-ce; Bílé v-ce, zelené veli-
konoce. Tč. Jak vysoko sněhu do vánoc,
tak vysoké bude seno. Na Zlínsku. Brt. Aby
v. jim před letnicemi nepřišly (= aby bycha
nehonili). Reš. Syr. 229. Tak dlouho to trvati
bude, co od štědrého večera do vánoc
(krátce) Vz Blízko. Jg., Č. Tmavé vánoce,
světlé (prázdné) stodoly. Č. Zelené (černé)
vánoce, bílá velkonoc. Č. Vz Hospodářský.
Er. P. 37. — Udělati si vánoce (u pekařů
= tělesný neduh, einen Leibschaden). Šp.
— V. = přirození, das Gemächt. Jest mu
viděti v. U Jižné. Vrů.

Vánocovati = vánoce světiti, někde o vá-
nocích býti, die Weihnachten feiern. — s kým.
Nyní rok náš otec posledné v-val s nami.
Us. — Cf. Vánočkovati.

Vánočka, y, f. vánoční pletenice, houska,
vánočnice, štědrovnice, štědrovka, D., v již.
Čech. calta, Weihnachtsstritzel, m. Kts. Na
Zlínsku: skládanka. Brt.

Vánočkovati, vánoce světiti. — s kým.
Nyní rok náš otec posledně s námi vánoč-
koval (vánocoval). Us. Vz Vánocovati.

Vánočné, ého, n. = pocta vlastníku půdy
o vánocích dávaná. Gl. 354.

Vánoční, Weihnachts-. V. boží hod, D.,
svátky, Kom., píseň, houska (vz vánočka),
Us., stromek, Rk., Dch., nadělení, dar, ko-
leda, prodejna, mazanec, Dch., slavnosť, čas,
Us., chléb. Arch. V. 568. Porodila v ty v.
hody, co zamrzly všecky všady vody. Sš.
P. 5. Neb mi béře kury v-ční z lidí. Půh.
I. 293.

Vánočnice, e, f. = vánočka. D.

Vaňorek, rka, m., osob. jm.

Vanot, u, m. = vání, vanutí, das Wehen,
Gewehe. V. větru. Ros. Vanot váš mi v roz-
bolu k sladkému jest chlácholil. Sš. Sra. bs.
87. A kroky mdlé zbystřuje s hůry vanot.
Ib. 206. (Šd ). Hukot ten podobal se prud-
kému v-tu či větru. Sš. Sk. 18. (Hý. ).

Vanouš, e, m., osob. jm. Šd.

Vanoušek, ška, m., osob. jm. Šd.

Vanouti, vaň, -na (ouc), nul, ut, utí =
váti, wehen. — abs. Vítr vane. Pěkná vůně
vane. — co. Ten kvítek libou vůni vane.
Ros. — kam. Vzdechy k nebi vanou. Hlas.
Nechať se nám stane tak jak těm, na něž pře-
libě láska tvá vane. Kom. — kde. V údolí
vane libý vítr. Ml. Zde vanul morový vzduch:
V prostorách vanul již jakýsi zvláštní ci-
zácký vzduch. Ddk. Jako na humništi váno
jest. BO. Nébrž vane na něm (moři) duch
svatý. Sš. I. 11. — čím jak. Keř ten, jenžto
v ohni planul, zelenem však svěže vanul.
Sš Bs. 12.

Vanov, a, m., Gross-Wanau, ves u Telče.
Vz Vanůvky.

Vanovice, dle Budějovice, Wanowitz, ves
u Letovic.

Vanovitý, wannenförmig. V. tvar, káď.
Šp.

Vanovský, vz Vanov. Toulali se mlá-
denci po tej vanovskej vesnici. Sš. P. 429.

Vanovský mlýn, Wanauer Mühle u Třeště
na Mor. Tč.

Vanový, Wannen-. V. lázně. S. N. XI.
50.

Vansa, y, m., osob. jm. Šd., Arch. V.
530.

Vanský, ého, m., osob jm. Mor. Šd.

Vant. Na ty tanty vanty já nic nedám.
Mus.

Vanta, y, m., osob. jm. Mor. Šd. — V.,
y, f., cantea, náčiní stříhače, zastr. Žid.

Vantěch, u, m. =bachor, der Wanst. Na
Slov. Koll.

Vantili, vz Tintili.

Vantoleti sa = batoliti se. Mechúrik hrdy
sa len tak vantolel ćes mestá a dedine. Dbš.
Sl. pov. I. 484.

Vantroba, y, f., také v pl. = játra, die
Leber. Slez. Pk., Klš., Šd. Na Mor. nadávka.
Ty vantrubo! Šd.

Vantročiti, flüdern (bei den Holzflössern).
Šm.

Vantrok, u, m. a pl. vantroky, ův, m.,
vantroka, pl., n = vodní žlab při vrchní
vodě před stavidly; za nimi jsou žlábky,
kterými voda na kola padá a žlab jalový;
skládají se ze dna a z bartnic, das Bette,
Gerinne, Mahlgerinne. Vys. Z něm. Watttrog.
Mz. 363. — V. = žlab či kanál dřevěný, který
strouhu vede výše řeky a přes řeku na druhou
stranu, das Wassergerinne. U Frýdka. Tč.
Půjdeme přes vantroky (přejdeme řeku po
lávce, která jest na vantrocích). Tč.

Vantuch, vaňtuch, u. m. = veliký, ši-
roky pytel, ein grosser, breiter Sack. Us. na
Mor. Tč., Škd. Polští židé strkají všecko do
v-chu. Žid s v-chem pro tebe přinde. Na
Ostrav. Tč. Chodí s v-chem jako polský žid.
Tč. — V. = veliké břicho, grosser Bauch,
der Wanst. U Místka, Škd. — V., a, m. =

břicháč. Ib. Škd.

Vaňura, y, m. = Václav. — V., osob.
jm. Šd.

Vanutí, n. = vání. V. ducha božího, gött-
liche Eingebung. Sš.

Vanutý, gehaucht, Hauch-. V. souhlásky:
h, ch, j, v. f. Ht., Bž. 13.

Vanůvek = Vanůvky.

Vanůvka, y, f., Wanowka, ves u Nov.
města nad Metují.

Vanůvky, Klein-Wanau, ves u Telče. Vz
Vanov.

Vanyla, y, f., vz Vanilie.

Vanžar, vz Vančar.

Vanžata, y, m., osob. jm.

Vapan, u, m. = vápno, der Kalk, zastr.
Rozk.

Vapenák, u, m. vápenec. Na Slov.

Vápenatěti, vz Vápeněti.

Vápenatohořečnatý kysličník, Kalkma-
gnesia, f. Šp.

Vápenatosť, vápenitosť, i, f., Kalkig-
keit, f. Ros.