sb157-05 0..8296

552

Vápenatý, vápenitý, Kalk-, kalkhältig.
V. víno, hora, země, Ros., pole, slín, Kouble,
bromid, jodid, fluorid, dvojuhličitan, siran,
siřičitan, dusičnan, chlořečňan. Vz Vápník
ve S. N. V. kyselina fosforečná, kalkhaltige
Phosphorsäure, prach, Kalkpulver, cukran,
Kalksaccharat, sůl, Kalksalz, hydrat, Kalk-
hydrat, Šp., Nz., fyllit, Krč. 264., uhličitan
surový, roher kohlensaurer Kalk, Kreide, v.
uhličitan čistěný (křída čistěná), reiner k.
K., kysličník v., Aetzkalk, chlornatan v.,
Chlorkalk, fosforečňan, phosphorsaurer Kalk,
sirník (játra vápenná), Kalkschwefelleber.
Nz. lk.

Vápencový, Kalk-. V. skály. Us. Cf. KP.
III. 24.

Vápencovitý, kalkartig. V. opuka. Zpr.
arch. VIII. 69.

Vápenec, nce, m. = hornina či kámen
vápenatý, kalcit, der Kalkspath, Kalkstein,
z lat. calx. Us. V. obsahuje kysličník vápe-
natý (sloučeninu kyslíku s kovem vápníkem).
V. islandský n. dvojlomný (láme světlo),
krystalický n. calcit, kapalinový, zrnitý n.
prahorní, celistvý (vápenný kámen), mramor
(vz Mramor), kamenopisný (kehlheimské
desky z Bavor), jurský, živičný n. smrdutý.
Stink-, bílá křída, sladkovodní, břidliční, kře-
menitý, lasturový, litavský, Leithakalk; dle
zkamenělin: enkrinitový, hippuritový, lito-
rinellový, vz Schd. II. 118., 125., 130., am-
monitový, nummilitový, cerithiový, conge-
riový, madreporový. Vz Hálovec. Bř. V. sra-
žený (krapník), der Kalksinter, změlněný,
gepulverter Kalkstein, Šp., chuchelský, ko-
něpruský, Zpr. arch. VIII. 113., vřídelní, Š.
a Ž., krystallický zrnitý, dolomitický, la-
sturnatý, guttensteinský, arlbergský, světlo-
šedý, bílý a červený, dachsteinský, s pec-
kami, volčačský, těšínský, větrníkový, hrubý,
kaprotinový, sladkovodní, pařížský, ligurský,
litavský atd. Vz Krč. 59., 60., 228., 265.,
609., 616., 624., 628., 627., 636., 648., 689.,
692., 792., 793., 795., 796., 799., 803., 806.,
807., 808., 834., 835., 837., 838., 886. V.
miskovitý. O v-nci vz KP. III. 23., IV. 370.,
Šfk. 186., Bř. N. a o v-ci lithografickém KP.
III. 25., 43. V. silurský, islandský, pěnovitý,
Bř. N. 257., 132., 134., 130., hnědý, hrano-
lový, klencový, koralový, Korallenkalk,
uhelný (horský), Berg-, jikernatý, Rogen-
stein o. Oolith, Nz., perlový, šupinatý, ži-
vičnatý, uhelnatý, celistný. Jg.

Vápenění, n., die Kalkung. Šp.

Vápeněný; -ěn, a, o, gekalkt. Šp.

Vapeněti, vápenatěti, ěl, ění = ve vápno
se obraceti, verkalken. Ros.

Vápenice, e, vápenička, y, f. = pec na
vápno, der Kalkofen. BO., Arch. IV. 366.
V něm játra a plíce hoří co vápenice (o
opilcích). Prov. Vz Tk. II. 522. V. králova,
kláštera slovanského, novoměstská. Vz Tk.
II. 552. Chomáče dymu akoby z dákej v.
se valily. Er. Sl. čít. 70. Kněží několik do
v-ce uvrženo a za živa spáleno jest. Pal.
Dj. III. 2. 60. — V., Wapenitz, ves a) u
Sedlčan, b) u Dobříše; samota a) u Nasavrk,
b) u Berouna; osada u Uher. Brodu. PL. —
V., jm. skály a pole u Troubovic. Pk.

Vápenický, vápennický = vápeníka se
týkající, Kalkbrenner-. Jg. — V. = co k vá-
penici patří, Kalkofen-. V. nádobí. Ros.

Vápenictví, n., die Kalkbrennerei. Us.

Vápeničný, Kalkbrenner-. V. věž. BO.

Vápeník, vápenník, a, m. = kdo vápno
pálí, der Kalkbrenner. Mus., Aqu. Vz Tk. II.
379., 382. Dachu penieze v-kom. BO. Řekl
jenom to a už byl čert v-kem (oheň na střeše).
Na Zlínsku. Brt. — V., osob. jm.

Vápenina, y, f. = vápenatá země, der Kalk-
boden. Koubl.

Vápenistý = vápenatý, Kalk-. Na Slov.
Koll.

Vápeniti, vápniti, il, ěn, ení = ve vápno
obraceti, kalken, in Kalk verwandeln. Ros.

— co k čemu: pšenici k setí = vápnem
upraviti, den Weizen kalken. Puch., Šp.,
Dch. — co: pole (vápnem pohnojiti, mit
Kalk düngen). Us. Šd.

Vápenitý, vz Vápenatý.

1. Vápenka, y, f. (na Ostrav. vopenka,
Tč. ) = vápenná voda. Zl. klasy 1856. č. 6.

— V. = vápenná půda, die Kalkerde. Šp.

— V. = vápenná pec, der Kalkofen. Mor.
Tč. — V. = vápenné uhlí, die Kalkkohle.
Hř. — V., die Kalkgrube. Bc.

2. Vápenka, y, f., Wapenka, samota u
Sedlčan; ves u Police. PL. — V. = pole
u Pelhřimova a u Dalečína. Pk. — V., osada
u Stráně na Mor. Tč. — V., y, m., os. jm.

Vápennosť, i, f. = vápenatosť. Pam. kut.
43.

Vápennouhličitý. V. půda. Rostl. III.
a 88.

Vápenný, lépe než: vápený = vápno v
sobě mající, Kalk-, kalkig. V. kamení, kámen
(vz Bř. N. 133. ), Br., víno (vápenaté), Ros.,
země, role, voda, zeď, Us., sloje (Kalklager),
malta, břidlice, mýdlo, tuf., Nz., mléko (vz
Vápno), Nz., pumpa na v-né mléko, Kalk-
milchpumpe, f., kaše, vrstva, játra (sirník
vápenatý), Kalkschwefelleber, kůra, Kalk-
steinkruste, mázdra, das Kalkhäutchen, louh
n. břečka, die Kalkbrühe, roztok, die Kalk-
lösung, prach, Kalkpulver, n., Šp., lože,
Krč. 333., usedlina, Kalkablagerung, in-
farkt, Kalkinfarkt, uloženina, Kalkmeta-
stase, Nz. lk., omítka, Kalküberwurf, m.,
ložisko, Kalklager, n. Dch. Máme kobzole
ve v-né roli. Us. Šd. — V. = k vápnu se
vztahující, Kalk. V. pec, Ros., Nz., lom. D.
Je zde jako ve v-né peci (= velmi horko).
Us. Hsp. Dachu penieze řemeslníkóm vá-
penným. BO. — V. = na skalách nebo na
půdě vápenné rostoucí, Kalk-. Rst. 512.

Vápensko, a, n., Wapensko, ves u Lysé.

Vápenský mlýn, Wapenker Mühle, ves
u Vys. Mýta.

Vapiti, il, en, ení = chytati, fangen, zastr.
Ros.

Vápnař, e, m., der Kalkverkäufer. Us.
Šd.

Vápnatěnka, y, f., gorgonia, die Gor-
gonie, býložilec. Rostl. I. 290. a.

Vápnatý, kalkhältig, kalkig. V. víno
Dch.

Vápnění, n. = hnojení vápnem, die Kalk-
düngung. Pta.