sb157-05 0..8296

553

Vápněti, ěl, ění = vápeněti. L.

Vápní = vápenný. V. byliny. Rostl. I.
290. a.

Vápničelý sirník. Vz Vápník ve S. N.

Vápničitý = vápník v sobě mající, cal-
cicus. Jg. V. borokřeman, čtyruhlan, du-
sičnan, dvojkostan, dvojuhlan, kazičník (ka-
zivec), kostičník, kysličník (vápno pálené),
síran (vodnatý, sádra), siřičník, sůl, soličník,
těžan, vodičnatan (vápno hašené). Pr. Chym.

Vápničný sirník. Vz Vápník ve 8. N.
— V. V. věže. Bibl.

Vápník, u, m., calcium = kov, barvy bě-
lejší a lesku silnějšího nešli stříbro. Jg. Vz
8. N., Rst. 19., 512., Šfk. 182., Schd. II. 35.

Vápníkový = z vápníku. V. fosforan,
kostan, kysličník, siřičník atd. Presl. Chym.
34.

Vápnina, y, f., die Kalkerde. Us. Ssk.

Vápnisko, a, n., schlechter Kalk. L.

Vápniti, bekalken. — V. = ve vápno obra-
ceti, verkalken. — co kde: potaš v peci.
Um. les. Vz Vápeniti.

Vápnitohlinitý tmel. Zpr. arch. IX. 25.

Vápnitý = vápenitý. V. půda. Rostl.

1. Vápno, a, n. = kysličník vápenatý,
v. pálené, žíravé, der Kalk, Aetzkalk, ge-
branter Kalk. Vz S. N. Vápno děláme vy-
palováním vápence. Čistý vápenec nazývá
se v lučbě uhličitan vápenatý a skladá se
z kysličníku vápenatého (který také vápnem
slove) a z kyseliny uhličité, která se vy-
palováním vypuzuje. Vz více o věci v Km.
III. 135. V., též jápno m.: apno. Bž. 48.
Na Ostrav. vopno. Tč. V. pálené (živé, ne-
hašené, vz Br. N. 132. ), hašené (vodou). V.
pálené s vodou na řídké těsto smíchané
slove mléko vápenné; hašené v. s pískem a
vodou smíchané slove v. zednické, malta,
někde karb. Pr. Chym. V. k bílení zdí,
pražské (vz Bř. N. 258. ), na vodní stavby,
Šp., hydraulické či vodní či hubené, které
s pískem byvši smícháno i ve vodě tvrdne
(vz KP. IV. 377., Šfk. 222., Km. III., 199.,
Schd. 11. 76., Bř. N. 135. ), v. bělické, bí-
licí, vídeňské. Kh. V. bílicí na dřevo a ob-
mítku, vz Prm. III. č. 29. V. berounské n.
mramorové, bituminosní (asfalt přirozený),
živičnaté, pěchované, lité (beton), bílé,
vzdušní, plynové (Gaskalk), Zpr. arch. VIII.
22., 72., 92., 93., 71., 37., IX. 38.. pouhé,
čisté, pohlcené (absorbirt), přebytečné, pro-
sívané, mrtvé (todtgebrannter Kalk), roz-
padlé, Šp., v kusech, mleté, k mrvení. Dch.
Roztok, rozklad, zbytek, soli, sklad, pá-
lení, přebytek, sloučenina, sražení, množství
vápna, Šp., hydrat vápna, Kalkhydrat, n.
Nz. Průžer vápnem, Kalkloch, n., loužení
vápnem, v. k lučení, Scheidekalk; hřeblo,
káď, džber na v. Šp. Aby mi v. zžehli. Půh.
II. 586. V. páliti, hasiti, mísiti, rozdělati.
Us. Zeď na v. stavěti. V. Vápnem něco za-
líčiti (bíliti). Kom. V. se prýská (ovrhnutí
odpadává). D. V. zamáčeti, žumpovati, Nz.,
vyhasiti; vápnem omítati, ovrhnouti, hno-
jiti; v. s pískem míchati (karbovati). Šp.
Je bílý jako vápno. Ve Slez. Šd. O vápně
yz KP. 111. 95., IV. 369., 373., 376., 437.,
Sfk. 183. — V. v chemii = každé tělo ho-
řavých částí zbavené, jež se v kyselinách

rozpouští a s nimi prostřední sůl dává, Me-
tallkalk, m. V. olověné, chlorové, celistvé,
lasturnaté, jikercové, Pr. Chym., Mus., Krok.,
antimonové železnaté pro pocení, bromo-
vané, Hoffmannovo antimono-sirkové, ja-
velské, jodové. Kh. V. olova, zlata, stříbra,
cínu, zlaté, stříbrné. Vys.

2. Vápno, a, n., Wapno, ves u Chlumce,
b) u Čes. Dubu.

Vápnosodičitý, Kalksoda-. — V. uhlan.
Min.

Vápnotvar, u, m., das Skalenoeder, un-
gleichkantige, sechsseitige Pyramide. Nz.

Vápnovitý =jako vápno vyhlížející, kalk-
artig. V. šupiny na listech lomikamenu vždy
živého, kornatého. Rst. 512.

Vápnový, Kalk-, kalkig. Zlob.

Vaporace, e, f., z lat. = paření, vypařo-
vání; vykuřování, die Ausdünstung.

Vaporimetr, u, m., z lat. -řec. = paro-
měr k měření obsahu alkoholu v tekutinách
z rozpínavosti par, když tekutina až k bodu
varu se zahřála. S. N.

Vaporisace, e, f., z lat. = odpařování
se, vypařování se, vykuřování se, die Aus-
dünstung.

Vápová, é, f., Wapowa, osada u Telče.

Vapovati, zastr. = dychtivě něco chytati,
verlangen. — nač. Ros. — V. = slušeti,
sich schicken. To nevapuje. — komu. Dobře
jim to vapuje a pěkně sluší. Reš., Ros.

Vápovec, vce, m., ein Weg voll Ab-
gründe. L.

Vápovice, dle Budějovice, Wapowitz,
ves u Nové Říše. PL.

1. Var, u, m. = vaření n. vření vody,
piva, medu atd. V. = prudké přecházení ka-
paliny ve tvar vzdušný či proměňování se
jí v páry. Vz S. N. Das Sieden, Kochen.
Se sykotem podobným varu horké vody.
Čas. duch. Maso od varu. Us. V. vody
mořské. Bod varu (varový, der Siedepunkt);
horkosť varu (varová). Nz. Dej ten hrnec
do prostředka, aby vzal var. U Rychn.
Dyť to nešlo varem (nevařilo se to). U Rychn.
Msk. — V. = vařící se tekutina, zvl. voda,
siedende Flüssigkeit, siedendes Wasser.
Kázal v jeho rány horký var líti. Pass. mus.
345. Nudle nech jen, co je v. obejde. Us.
Msk. Horký co var. V., Pass. — V. = vřídlo,
warme Quelle, Therme. S. a Ž. — V. na
Slov. = něco vařeného, etwas Gekochtes.
V sobotu nejeda varu (varu). Bern. — V.,
přenes. V. vykypěl proudem slov. Polil mne
var. když jsem to viděl. Us. Bez daremného
varu odoláš mnohému sváru. Výb. I. 918.
34. — V. piva atd. = co se pojednou uvaří,
várka, der Sud, das Gebräu. Příliš mnoho
na var berú. Jir. Ves. čt. 20. Kúpil si v.
piva. Sš. P. 710. Navařil si v. piva. NB.
Tč. 214. V. Var mýdla. D. — V. sluneční
= horko, úpal. Výb. I. 1074., St. skl., Ž.
wit. Puer. 66. Nad vozem pro letní zpáru
proti slunečnímu varu orlice bě povešena.
Alx. V. v. 12. 45. (HP. 30. ). Alx. H. v. 89.
U var veliký = v parnu, die Sonnenhitze.
Výb. I. 401.

2. Var = vari, jdi pryč, ustup, weiche,
gehe aus dem Wege. Na Mor. Šd. Varte!
Cf. Vari, Varati.

246



	553

	Vápněti, ěl, ění = vápeněti. L. Vápní = vápenný. V. byliny. Rostl. I. 290. a. Vápničelý sirník. Vz Vápník ve S. N. Vápničitý = vápník v sobě mající, cal- cicus. Jg. V. borokřeman, čtyruhlan, du- sičnan, dvojkostan, dvojuhlan, kazičník (ka- zivec), kostičník, kysličník (vápno pálené), síran (vodnatý, sádra), siřičník, sůl, soličník, těžan, vodičnatan (vápno hašené). Pr. Chym. Vápničný sirník. Vz Vápník ve 8. N. — V. V. věže. Bibl. Vápník, u, m., calcium = kov, barvy bě- lejší a lesku silnějšího nešli stříbro. Jg. Vz 8. N., Rst. 19., 512., Šfk. 182., Schd. II. 35. Vápníkový = z vápníku. V. fosforan, kostan, kysličník, siřičník atd. Presl. Chym. 34. Vápnina, y, f., die Kalkerde. Us. Ssk. Vápnisko, a, n., schlechter Kalk. L. Vápniti, bekalken. — V. = ve vápno obra- ceti, verkalken. — co kde: potaš v peci. Um. les. Vz Vápeniti. Vápnitohlinitý tmel. Zpr. arch. IX. 25. Vápnitý = vápenitý. V. půda. Rostl. 1. Vápno, a, n. = kysličník vápenatý, v. pálené, žíravé, der Kalk, Aetzkalk, ge- branter Kalk. Vz S. N. Vápno děláme vy- palováním vápence. Čistý vápenec nazývá se v lučbě uhličitan vápenatý a skladá se z kysličníku vápenatého (který také vápnem slove) a z kyseliny uhličité, která se vy- palováním vypuzuje. Vz více o věci v Km. III. 135. V., též jápno m.: apno. Bž. 48. Na Ostrav. vopno. Tč. V. pálené (živé, ne- hašené, vz Br. N. 132. ), hašené (vodou). V. pálené s vodou na řídké těsto smíchané slove mléko vápenné; hašené v. s pískem a vodou smíchané slove v. zednické, malta, někde karb. Pr. Chym. V. k bílení zdí, pražské (vz Bř. N. 258. ), na vodní stavby, Šp., hydraulické či vodní či hubené, které s pískem byvši smícháno i ve vodě tvrdne (vz KP. IV. 377., Šfk. 222., Km. III., 199., Schd. 11. 76., Bř. N. 135. ), v. bělické, bí- licí, vídeňské. Kh. V. bílicí na dřevo a ob- mítku, vz Prm. III. č. 29. V. berounské n. mramorové, bituminosní (asfalt přirozený), živičnaté, pěchované, lité (beton), bílé, vzdušní, plynové (Gaskalk), Zpr. arch. VIII. 22., 72., 92., 93., 71., 37., IX. 38.. pouhé, čisté, pohlcené (absorbirt), přebytečné, pro- sívané, mrtvé (todtgebrannter Kalk), roz- padlé, Šp., v kusech, mleté, k mrvení. Dch. Roztok, rozklad, zbytek, soli, sklad, pá- lení, přebytek, sloučenina, sražení, množství vápna, Šp., hydrat vápna, Kalkhydrat, n. Nz. Průžer vápnem, Kalkloch, n., loužení vápnem, v. k lučení, Scheidekalk; hřeblo, káď, džber na v. Šp. Aby mi v. zžehli. Půh. II. 586. V. páliti, hasiti, mísiti, rozdělati. Us. Zeď na v. stavěti. V. Vápnem něco za- líčiti (bíliti). Kom. V. se prýská (ovrhnutí odpadává). D. V. zamáčeti, žumpovati, Nz., vyhasiti; vápnem omítati, ovrhnouti, hno- jiti; v. s pískem míchati (karbovati). Šp. Je bílý jako vápno. Ve Slez. Šd. O vápně yz KP. 111. 95., IV. 369., 373., 376., 437., Sfk. 183. — V. v chemii = každé tělo ho- řavých částí zbavené, jež se v kyselinách	rozpouští a s nimi prostřední sůl dává, Me- tallkalk, m. V. olověné, chlorové, celistvé, lasturnaté, jikercové, Pr. Chym., Mus., Krok., antimonové železnaté pro pocení, bromo- vané, Hoffmannovo antimono-sirkové, ja- velské, jodové. Kh. V. olova, zlata, stříbra, cínu, zlaté, stříbrné. Vys. 2. Vápno, a, n., Wapno, ves u Chlumce, b) u Čes. Dubu. Vápnosodičitý, Kalksoda-. — V. uhlan. Min. Vápnotvar, u, m., das Skalenoeder, un- gleichkantige, sechsseitige Pyramide. Nz. Vápnovitý =jako vápno vyhlížející, kalk- artig. V. šupiny na listech lomikamenu vždy živého, kornatého. Rst. 512. Vápnový, Kalk-, kalkig. Zlob. Vaporace, e, f., z lat. = paření, vypařo- vání; vykuřování, die Ausdünstung. Vaporimetr, u, m., z lat. -řec. = paro- měr k měření obsahu alkoholu v tekutinách z rozpínavosti par, když tekutina až k bodu varu se zahřála. S. N. Vaporisace, e, f., z lat. = odpařování se, vypařování se, vykuřování se, die Aus- dünstung. Vápová, é, f., Wapowa, osada u Telče. Vapovati, zastr. = dychtivě něco chytati, verlangen. — nač. Ros. — V. = slušeti, sich schicken. To nevapuje. — komu. Dobře jim to vapuje a pěkně sluší. Reš., Ros. Vápovec, vce, m., ein Weg voll Ab- gründe. L. Vápovice, dle Budějovice, Wapowitz, ves u Nové Říše. PL. 1. Var, u, m. = vaření n. vření vody, piva, medu atd. V. = prudké přecházení ka- paliny ve tvar vzdušný či proměňování se jí v páry. Vz S. N. Das Sieden, Kochen. Se sykotem podobným varu horké vody. Čas. duch. Maso od varu. Us. V. vody mořské. Bod varu (varový, der Siedepunkt); horkosť varu (varová). Nz. Dej ten hrnec do prostředka, aby vzal var. U Rychn. Dyť to nešlo varem (nevařilo se to). U Rychn. Msk. — V. = vařící se tekutina, zvl. voda, siedende Flüssigkeit, siedendes Wasser. Kázal v jeho rány horký var líti. Pass. mus. 345. Nudle nech jen, co je v. obejde. Us. Msk. Horký co var. V., Pass. — V. = vřídlo, warme Quelle, Therme. S. a Ž. — V. na Slov. = něco vařeného, etwas Gekochtes. V sobotu nejeda varu (varu). Bern. — V., přenes. V. vykypěl proudem slov. Polil mne var. když jsem to viděl. Us. Bez daremného varu odoláš mnohému sváru. Výb. I. 918. 34. — V. piva atd. = co se pojednou uvaří, várka, der Sud, das Gebräu. Příliš mnoho na var berú. Jir. Ves. čt. 20. Kúpil si v. piva. Sš. P. 710. Navařil si v. piva. NB. Tč. 214. V. Var mýdla. D. — V. sluneční = horko, úpal. Výb. I. 1074., St. skl., Ž. wit. Puer. 66. Nad vozem pro letní zpáru proti slunečnímu varu orlice bě povešena. Alx. V. v. 12. 45. (HP. 30. ). Alx. H. v. 89. U var veliký = v parnu, die Sonnenhitze. Výb. I. 401. 2. Var = vari, jdi pryč, ustup, weiche, gehe aus dem Wege. Na Mor. Šd. Varte! Cf. Vari, Varati. 246