sb157-05 0..8296

554

Vár, u, m., das Gekochte. V sobotu ne-
jedá váru (teplého jídla). Na Slov. Bern.

Vara = vari. Nemožeš isť (jíti) vara?
Vz Vari, Varati. Na Ostrav. Tč. — V. =
vem, věm, zajisté, ja wohl, sicherlich. Er.
Sl. čít. — V., y, m., osob. jm. Pal. Rdh.
127.

Vára, y, f. = vár. Na Slov. Ssk.

Vářa, e, f. = vařivo, die Kochviktualien,
jako: čočka, hrách, fazole. Na Moravě a
Slov. Šd. Cf. Váře, Vaření, Vařivo.

Vařačka, y, f. = vařečka. Na již. Mor.
Šd.

Varadín, Varad, a, m. V. veliký, Gross-
wardein; V. malý, mě. v Uhřích. Vz S. N.

— Varadínský.

Varahe = veruže. V. si aj ty pes. Dbš.
Sl. pov. I. 185.

Vařacha, y, f. = vařecha, vařečka. Mor.
Šd. Míšá sa do všeckého jak vařacha. Na
Zlínsku. Brt.

Varaje, pl., m. = paseky. U varajů. Na
Vsacku. Vck.

Varajka, y, f. = vařečka. Na Slov.

Vařák, u, m. = hrnec, v němž se vaří,
der Kochtopf. Na Mor., u Rychn. Vck., Ntk.

— V., a, m. = malý člověk, der Knirps. Us.
u Velehr. Tč. Ten chlapec byl vám jen taký
v., nestálo to za kopanec a přec nosil dva
kosírky na klobouku, t. j. chtěl se rváti.
Tč. — V., a, m., osob. jm.

Vařaka, vařeka, y, m. = kdo dělá nebo
prodává vařeky. Na Mor. Šd. Vz Vařečkář.

Varalec, lce, m., der Arragonit. Krok.
IV. 158. a.

Varan, a, m. V-ni, ještěři, monitores,
mají hlavu a břich pokryté šupinami, ni-
koli deskami. V. nilský, monitor piloticus.
Vz Frč. 327., Schd. II. 481.

Varanov n. Vranov, a, m., mě. v Uhřích.
Vz S. N. Maď. Varannó.

Varati = uhnouti, ustoupiti, odejíti, wei-
chen, aus dem Wege gehen, fort gehen.
Klš. Cf. Vara, Vari, Variti. Varaj! Varaj
preč! Co nevaráš? Varajte, děcka, koníček
idě! Poviedám, aby varal a on nevará. Já
varám a on nechce varať. Rozumnější vará.
Ve Slez. Šd. Cf. Varte oči, neví, kam skočí
(o nerozumném, dojde-li moci). Kmp. Varaj,
otrubo, jde bílá mouka! Bayer.

Varaždín, a, m., mě. v Chorvátsku. Vz
S. N.

Vařbuchta, y, m. a f. = člověk blbý, ein
blöder Mensch. V Doudlebsku. Kts. — V.
= člověk tlustý, ein dicker Mensch. Us.
Mg., Vrů. — V. = lenoch, člověk neohra-
baný, budiž k ničemu. V Čech. a na Mor.
Pk., Šd., Vck., Mtl., pch., Bkř., Kšá. Válí
se jako v. Ty v-to! Šd. Cf. Varmuška.

Varče, e, varčátko, a, n., der Kochling
(jablko). Nk.

Várčí, ího, m. = sládek, der Bräuer. Ci-
zím várčím na grunty zdejší piva vařiti a
vystavovati se zakazuje. 1574.

Varčlivý = který se snadno vaří, koch-
bar. V. hrách. Us. Dch.

Varda, y, f., zastr. = míč, der Spielball,
pila. Rozk. 98., Kšch. V Jg nedobře vy-
loženo slovy: stráž, varta. Č. S dětmi na
vardu hraje školu zameškával. Pass. Po-

sýlám vardu a skaliště, zvykej hře dětinské.
Alx. Fab. c. 17. Žes nám poslal vardu
hernú... neb skrze okrouhlosť vardy zna-
mená se okrslek země. Ib. c. 19. Ten se
vypíná a za ňádry mu vši na vardu hrají.
Prov. Užtě varda i hůl v rukou našich (=
podařilo se nám). Č. M. 616., Ctib. Hád.

Vardejn, a, m., úředník, jenž hodnotu
drahých kovův a mincí vyšetřuje, z něm.
der Wardein. Pr.

Váře, e, na Slov. vára, y, f. = něco va-
řeného, etwas Gekochtes, gekochte Speise.
Jg., Koll. — V. = vařivo, das Gemüse.
Kom. Cf. Vářa. — V. = vaření, das Kochen.
K té váři se už nehodí. Sk.

Vařečka, vz Vařecha. — V., y, m., osob.
jméno.

Vařečkář, e, m. = kdo vařečky dělá n.
prodává, der Kochlöffelverfertiger o. -ver-
käufer. Us. Šd.

Várečné, ého, n., das Bräugeld. Suk.

Váreční, -ečný = k várce náležitý, Brau-.
V. právo, vz Právo, řád, pořádek, D., Zlob.,
J. tr., živnosť, Marek, účet, soused, nářadí,
dříví, káď, dům (k várce oprávněný), Šp..
kvasnice n. droždí (Samenhefe, f. ), měšťan-
stvo (bräuberechtigt), Dch., džber, Bier-
zuber, -Ständer, koryto, Füllgrant. Suk. V.
kuchyně, die Garküche. Zlob.

Várečník, a, m. = pivovárečník. J. tr.
Várečnosť, i, f., die Bräugerechtigkeit.
Sm.

Várečný, ého, m. = vařič, der Sieder.
Šp.

Vařecha, vařeka, vařečka, na Mor.
vařeška = měchačka. V již. Čech. měšečka,
Kts., der Kochlöffel. Cf. Vařej, Vařejka. V.
jako palica. Sš. P. 335. Má nohy, ruce jako
vařečky. Us. Vrů. Vařili tam kašu, dali mi
tam na vařečku, ještě podnes kašlu. Sš. P.
733. Nebuď do každého hned v. Vz Míchati
se do čeho. Šd. Blázni byli, kordy měli,
v-kami šermovali. Us. Šd. Dítě krmené v-kou
bývá hloupé a blbé. Mus, 1853. 473. Děvče,
které jídá kaši v-kou, mívá dlouhé námluvy.
Mus. 1853. 474. Vařechou pěnu shrnouti.
Na Slov. V každém hrnci vareška (do cizích
věcí se míchati). Prov. na Slov. Míšá se do
všeckého jako vařecha. Mor. Brt. V. liší se
od kvedlačky, vz Kvedlačka. — V. = planá
trnka, Schlehenpflaume, f. U Olom. Sd. —
V., y, m. a f. = osoba, která se do všeho
míchá a svár a různice tropí. U Opav. Klš.

Vařechář, e, m. = vařečkář. Sd.

Vařej, e, f. = vařecha. Mor. Vařeje, li-
žice berú svoje rance; pojďme, sestry roz-
tomilé, nechťsi míchá, čím chce. Sš. P.
Vařejka, y, f. = vařečka. Us. ve vých.
Čech. Brnt.

Varek, rku, m., kelp = popel z mořských
řas či chaluh. Vz Šfk. 62., Kk. 82., Kelp.

Vařeka, y, f. = nadávka tomu, kdo v
kuchyni často a zbytečně se plete; potom
o dítku, které dorostlým do řeči se plete.
U Olom. Sd.

Vaření, n., das Kochen, Süden. Vz Va-
řiti. Hrnec k vaření, V., voda k v. Har.
V. piva. Háj. V. parou, die Dampfkochung;
v. klihu, die Leimbereitung, kandysu; v. na
vlákna, das Blankkochen, Fadenprobekochen,