Předchozí (553)  Strana:554  Další (555) |
|
|||
554
|
|||
|
|||
Vár, u, m., das Gekochte. V sobotu ne-
jedá váru (teplého jídla). Na Slov. Bern. Vara = vari. Nemožeš isť (jíti) vara?
Vz Vari, Varati. Na Ostrav. Tč. — V. = vem, věm, zajisté, ja wohl, sicherlich. Er. Sl. čít. — V., y, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127. Vára, y, f. = vár. Na Slov. Ssk.
Vářa, e, f. = vařivo, die Kochviktualien,
jako: čočka, hrách, fazole. Na Moravě a Slov. Šd. Cf. Váře, Vaření, Vařivo. Vařačka, y, f. = vařečka. Na již. Mor.
Šd. Varadín, Varad, a, m. V. veliký, Gross-
wardein; V. malý, mě. v Uhřích. Vz S. N. — Varadínský.
Varahe = veruže. V. si aj ty pes. Dbš.
Sl. pov. I. 185. Vařacha, y, f. = vařecha, vařečka. Mor.
Šd. Míšá sa do všeckého jak vařacha. Na Zlínsku. Brt. Varaje, pl., m. = paseky. U varajů. Na
Vsacku. Vck. Varajka, y, f. = vařečka. Na Slov.
Vařák, u, m. = hrnec, v němž se vaří,
der Kochtopf. Na Mor., u Rychn. Vck., Ntk. — V., a, m. = malý člověk, der Knirps. Us.
u Velehr. Tč. Ten chlapec byl vám jen taký v., nestálo to za kopanec a přec nosil dva kosírky na klobouku, t. j. chtěl se rváti. Tč. — V., a, m., osob. jm. Vařaka, vařeka, y, m. = kdo dělá nebo
prodává vařeky. Na Mor. Šd. Vz Vařečkář. Varalec, lce, m., der Arragonit. Krok.
IV. 158. a. Varan, a, m. V-ni, ještěři, monitores,
mají hlavu a břich pokryté šupinami, ni- koli deskami. V. nilský, monitor piloticus. Vz Frč. 327., Schd. II. 481. Varanov n. Vranov, a, m., mě. v Uhřích.
Vz S. N. Maď. Varannó. Varati = uhnouti, ustoupiti, odejíti, wei-
chen, aus dem Wege gehen, fort gehen. Klš. Cf. Vara, Vari, Variti. Varaj! Varaj preč! Co nevaráš? Varajte, děcka, koníček idě! Poviedám, aby varal a on nevará. Já varám a on nechce varať. Rozumnější vará. Ve Slez. Šd. Cf. Varte oči, neví, kam skočí (o nerozumném, dojde-li moci). Kmp. Varaj, otrubo, jde bílá mouka! Bayer. Varaždín, a, m., mě. v Chorvátsku. Vz
S. N. Vařbuchta, y, m. a f. = člověk blbý, ein
blöder Mensch. V Doudlebsku. Kts. — V. = člověk tlustý, ein dicker Mensch. Us. Mg., Vrů. — V. = lenoch, člověk neohra- baný, budiž k ničemu. V Čech. a na Mor. Pk., Šd., Vck., Mtl., pch., Bkř., Kšá. Válí se jako v. Ty v-to! Šd. Cf. Varmuška. Varče, e, varčátko, a, n., der Kochling
(jablko). Nk. Várčí, ího, m. = sládek, der Bräuer. Ci-
zím várčím na grunty zdejší piva vařiti a vystavovati se zakazuje. 1574. Varčlivý = který se snadno vaří, koch-
bar. V. hrách. Us. Dch. Varda, y, f., zastr. = míč, der Spielball,
pila. Rozk. 98., Kšch. V Jg nedobře vy- loženo slovy: stráž, varta. Č. S dětmi na vardu hraje školu zameškával. Pass. Po- |
sýlám vardu a skaliště, zvykej hře dětinské.
Alx. Fab. c. 17. Žes nám poslal vardu hernú... neb skrze okrouhlosť vardy zna- mená se okrslek země. Ib. c. 19. Ten se vypíná a za ňádry mu vši na vardu hrají. Prov. Užtě varda i hůl v rukou našich (= podařilo se nám). Č. M. 616., Ctib. Hád. Vardejn, a, m., úředník, jenž hodnotu
drahých kovův a mincí vyšetřuje, z něm. der Wardein. Pr. Váře, e, na Slov. vára, y, f. = něco va-
řeného, etwas Gekochtes, gekochte Speise. Jg., Koll. — V. = vařivo, das Gemüse. Kom. Cf. Vářa. — V. = vaření, das Kochen. K té váři se už nehodí. Sk. Vařečka, vz Vařecha. — V., y, m., osob.
jméno. Vařečkář, e, m. = kdo vařečky dělá n.
prodává, der Kochlöffelverfertiger o. -ver- käufer. Us. Šd. Várečné, ého, n., das Bräugeld. Suk.
Váreční, -ečný = k várce náležitý, Brau-.
V. právo, vz Právo, řád, pořádek, D., Zlob., J. tr., živnosť, Marek, účet, soused, nářadí, dříví, káď, dům (k várce oprávněný), Šp.. kvasnice n. droždí (Samenhefe, f. ), měšťan- stvo (bräuberechtigt), Dch., džber, Bier- zuber, -Ständer, koryto, Füllgrant. Suk. V. kuchyně, die Garküche. Zlob. Várečník, a, m. = pivovárečník. J. tr.
Várečnosť, i, f., die Bräugerechtigkeit. Sm. Várečný, ého, m. = vařič, der Sieder.
Šp. Vařecha, vařeka, vařečka, na Mor.
vařeška = měchačka. V již. Čech. měšečka, Kts., der Kochlöffel. Cf. Vařej, Vařejka. V. jako palica. Sš. P. 335. Má nohy, ruce jako vařečky. Us. Vrů. Vařili tam kašu, dali mi tam na vařečku, ještě podnes kašlu. Sš. P. 733. Nebuď do každého hned v. Vz Míchati se do čeho. Šd. Blázni byli, kordy měli, v-kami šermovali. Us. Šd. Dítě krmené v-kou bývá hloupé a blbé. Mus, 1853. 473. Děvče, které jídá kaši v-kou, mívá dlouhé námluvy. Mus. 1853. 474. Vařechou pěnu shrnouti. Na Slov. V každém hrnci vareška (do cizích věcí se míchati). Prov. na Slov. Míšá se do všeckého jako vařecha. Mor. Brt. V. liší se od kvedlačky, vz Kvedlačka. — V. = planá trnka, Schlehenpflaume, f. U Olom. Sd. — V., y, m. a f. = osoba, která se do všeho míchá a svár a různice tropí. U Opav. Klš. Vařechář, e, m. = vařečkář. Sd.
Vařej, e, f. = vařecha. Mor. Vařeje, li-
žice berú svoje rance; pojďme, sestry roz- tomilé, nechťsi míchá, čím chce. Sš. P. Vařejka, y, f. = vařečka. Us. ve vých. Čech. Brnt. Varek, rku, m., kelp = popel z mořských
řas či chaluh. Vz Šfk. 62., Kk. 82., Kelp. Vařeka, y, f. = nadávka tomu, kdo v
kuchyni často a zbytečně se plete; potom o dítku, které dorostlým do řeči se plete. U Olom. Sd. Vaření, n., das Kochen, Süden. Vz Va-
řiti. Hrnec k vaření, V., voda k v. Har. V. piva. Háj. V. parou, die Dampfkochung; v. klihu, die Leimbereitung, kandysu; v. na vlákna, das Blankkochen, Fadenprobekochen, |
||
|
|||
Předchozí (553)  Strana:554  Další (555) |