sb157-05 0..8296

555

cukru, syrobu, Šp., tvrdé v. cukroviny, das
Fettkochen: v. cukrovin na hladko a na
zrno. Vz KP. V. 81., 110. V. na bělo, der
Zinnsud. Šp. Což se piva vaření dotýče.
Arch. V. 474. — V. = vše, co se (kromě
masa) k jídlu vařiti může, příkrmí; ale zvl.
v. polní (zelenina, das Gemüse, die Hülsen-
früchte). V. Zahrada pro vaření, der Ge-
müsegarten. V. V. jsou: hrách, čočka, vikev.
Puch., zelí, řípa, křen, Art. Vin., cibule,
Pref., bob, vlčí hrách, cizrno, škrkavičný
hrách, turecký hrách. Kom. Nedostatek v.
V. Někdy místo v. drobet kaše. V. Raději
jakéžkoli v. nežli maso. BR. II. 522. a.

Vařenice, e, f. = truhla na vařivo, der
Speisekasten. Us. Cf. Vařenka. — V. =
mnoho vaření. To byla dnes v. ! Us.

Vařeničko, a, n. = vaření, die Zuspeise.
Ryt. kř. 187.

Vařenina, y, f. = něco vařeného, Ja., va-
řené jídlo, das Gekochte, der Absud. Ja., Šd.

Vařenka, y, f. = truhla na vařivo, špi-
žírna, die Speisekammer. Us. ve vých. Čech.
Rč., Dbv. Cf. Vařenice. — V. = sůl vařená,
das Sudsalz. Us. Šp., Koll.

Vařený; vařen, a, o, gekocht, gesotten.
V. maso, pivo, víno, sůl, Us., jídlo. V. Ani
vařený, ani pečený (člověk, todtschlächtig);
On je tam vařený pečený, er steckt dort
fortwährend. Dch. Pohostil ho masem va-
řeným. Us. Když kupuje družba nevěstu,
chtějí na něm ženy: kaši bez ohně vařenou
(= med). Němc. Pov. 17. Radši mě daj po-
jest něco v-ho. Sš. P. 669. Vařený a pe-
čený nechcej nikdě býť. Na Slov. Tč. Řídko
dobré maso dvakrát vařené a přítel dvakrát
smířený. Prov. On je pořád jako v. Us.

— v čem. Kořen v dobrém víně v. Byl.

— jak: krupice na husto v-ná. Dch.
Vařešisko, a, n. = špatná vařecha,

schlechter Kochlöffel. Na Slov.

Vařeška, vz Vařecha.

Varga, y, f. = kravský pysk, die Kuh-
lippe. Na Ostrav. Tč. — V. = tlama, držka
(potupně), das Maul. U Opavy. Klš. — V.,
y, m., osob. jm. Slov. Šd.

Vargač, e, m. = křikloun, der Schreier.
U Opav. Klš.

Vargašice, pl., f. = hanácké červenice
(kalhoty červené). V Holešov. na Mor. Kd.

Vargośit = křičeti, řváti, schreien, brül-
len. U Opav. Klš.

Varhanář, e, m. = hotovitel varhan, der
Orgelbauer. Vz Tk. II. 375, 381. — Troj.

Varhanářka, y, f., die Orgelbauerin. Jg.

Varhanářský, Orgelbauer-.

Varhanářství, n, der Orgelbau, die
Orgelbaukunst. D.

Varhanče, c, n. = křídlo, lyra. Mm. Isai.
5. 12.

Varhánek, nku, m., pl. varhánky =
mlýnské náčiní k hýbání žejbrovadlem, das
Fröschel. Sedl.

Varhanice, e, f. = láčkovec. V. červená,
tubipora musica Vz Frč. 32., Schd. II. 543.

— V., die Organistin. D.
Varhanický, Organisten-. V. škola v

Praze, die Orgelschule. Vz S. N.

Varhanictví, n, die Organistenkunst;
die Organistenstelle. Jg.

Varhaníček, čka, m., osob. jm. Mor. Šd.

Varhaník, a, m. = kdo na varhany hraje,
der Orgelspieler, Organist. Vz Tk. II. 379.,
382., III. 31. Náš v vyznal, že... NB. Tč.
272. Budeš ty svatý, jako osel varhaník.
Prov. Tobě zajisté tak pěkně sluší po-
božným býti, jako oslu v-kem. Krain. —
V., euphone, pták zpěvavý. Vz Schd. II.
445.

Varhaniti, il, ěn, ění; zvarhaniti, co:
knihu = špičky listův otáčeti a mačkati,
Eselsohren, Blätter im Buche machen. —
V. = plakati, flehnen. Táhni; nepotřebuji
zde tebe, abys mi tu pořád v-nil. Cf. Var-
hánky. Us u Rychn. a j.

Varhánkovati knihu, vz Varhaniti. Rgl.

Varhánky, pl., m. a f. = malé varhany,
kleine Orgel, das Positiv. Bj. V. prsní, Us.,
zpáteční. V. — V. natahovati = plakati,
flehnen. Cf. Varhaniti. — V., eine Mund-
harmonika. U Příbora. Mtl. — V. s číp-
kem, vz Varhánek. — V. = záhyby, za-
hnuté rohy listů v knize. D., Kšá., Hrp. —
V. = krabaté, nabírané (faldované) pun-
čochy. Na mor. Valaš. Vck. Kordulka s var-
hánkami (nabíraná na způsob píšťal var-
hanních). Mor. Šd. Vz Varhany.

Varhanní, Orgel-. — V. stroj. Ros. V.
punkt, skladba. Hd.

Varhanný, Orgel-. Zpěvajmy varhanné
písně, modulemur organica cantica. Hymn.
1418.

Varhanovati = organovati, die Orgel
spielen. Us. Šd.

Varhanový, Orgel-. Na Mor. Mřk. V.
stroj, das Orgelwerk. Šp.

Varhany, ův, m., a varhany, -han, f.
(cf. Bž. 73. ), zastr. vorhany, na Slov. organ,
organy, pl., m., z řec. -lat. organum, vz o
v v, g v h, Mz. 127., Bž. 48., 52. U Chč.
P. 45. b. rodu muž. (gt. pl. varhanuov). Die
Orgel. V. = hudební nástroj, skládající se
z pouhých píšťal, které větrem z měchu
přicházejícím ve znění se uvádějí, jak právě
stisknutím toho neb onoho klavesu průchod
k nim se otvírá. Částky: mechy, závaží,
větrovnice, průchody, vzdušnice, mřížiny
(kancela), klavesy, píšťaly, žlábky, šoupací
rejstříky či zásuvky, hlava registru (čep),
klavesnice (manuale), pedal, vzdušní zá-
myčky. Vz obšírnější popis ve S. N. Píšťala
z varhan. Us. V. mají klavesy; strun ne-
mají, nýbrž píšťaly, do kterých se vzduch
měchy fouká. Pt. V. stavěti. Na v. hráti.
D. V-y jdou, Har., zní, hučí. Pt. Zvučné,
hlasité v. Aqu. V-y z trub a píšťal složeny
jsou. Kom. V-nami zpěv něčí provázeti.
Us. V strunách i v varhaniech. Z. wit. 150.
4. V. přenosné. Dch. Aby mnoho bylo var-
hanův, zvonův atd. Chč. 380. Co smýšlíš o
našich varhanech. 1534. Proto kněžie a
žáci proměňují v kostele obyčej, že jednak
zpievají, jednak čtú, jednak na varhany
hudú, aby i jim i lidem z proměny bylo
chutnějé se modliti. Hus. I. 300. — Varhany
v knize dělati = rohy listů zohybovati. Us.
Vz Varhánky. — V. v uhelných dolech =

řady dřevěných podpor, die Orgel, der Stem-
pelzug. Vys., Hř. — V. = nabírané šůsky
u kabátků, jež selky nosí. Cf. Varhánky. Ve

246*