sb157-05 0..8296

556

vých. Čech. Jir. — Varhánky, die Mund-
harmonika. U Opav. Klš. — V. plamenné,
Pyrophon, Flammenorgel. Dch. — V., var-
hánky spravovati, rozevírati, natahovati =
k pláči se chystati (o dětech), sich zum
Weinen anschicken. Mor. Tč. Spustil na
v-ny (= dal se do pláče). Ve Slez. Šd. Cf.
Moldánky. — V. = jméno polí u Příkaz na
Mor. Pk. — Vz o nich více v KP. II. 326.,
327., Vlšk. 361.

Varhošt, a, m., Haslicht, ves u Vel. By-
střice u Olom.

Varhule, e, f. = knedlíky rozvařenými
švestkami polité, Klösse mit Pflaumenmuss.
Mor. Vz Lafeta.

Varhulice, e, f. = měchura, koláč v peci
pečený a mazaný. Jg.

1. Vari, vz Vary.

2. Vari = jistě, zajisté, věru, sicherlich,
wahrlich. Na Slov. Takí bou lační, že bi
sa vari aj do oloveních halúšok ta bou
oddau. Er. Sl. čít. 55. Vari už od rokov
nikdo nešol tadial. Dbš. Slov. pov. I. 256.
Tie kriedla mi vari na raz na toľké na-
rástly. Ib. 347. Čo kropíš tými slzami moje
žlté vlasy ? Či vari visiá nad námi zlé časy ?
Na Slov. Tč. Vari tebe, dievča, čerti malo-
vali, že na tvoje líčka tolko krásy dali.
Slov. ps. 322. Tč.

Variace, e, f., z lat. variatio = proměna,

změna, zvl. v nápěvu některém, die Variation.
Hd., Rk. Vz S. N. — V. v math = obměna
(v nauce o kombinacích), představuje rych-
losť, s jakou se mění tvar úkonu; ve hvěz-
dářství = počet variační. Stč.

Variační počet. Vz Variace, Stč. Alg.
112.

Variant, u, m., z lat. = změna, úchylka,
odchylka, různočtení, jiné čtení starého ru-
kopisu. Rk. Vz S. N.

Vařibuchta = vařbuchta. U Opav. Klš.

Varicella, y, f., variolois, druh nešto-
vic. Vz S. N.

Vařící, vz Vařiti.

Vařický = k vařiči se táhnoucí, Sieder-.

Vařictví, n. = vaření, várna, die Sie-
derei. D.

Vařič, e, m. = kuchař, der Sieder, Koch;
v. soli, der Salzsieder. V. rybího tuku, der
Wallrathsieder, D., v cukrovaru. Dch.

Vařička, y, f. = kuchařka, die Köchin,
Siederin. V. — V., lépe: vařečka. V., Kom.
— V. = druh hrušek, eine Art Birnen. Us.

Vařidlo, a, n., der Kochapparat. Dch.,
Šp., Prm. V. k vytápění líhem, plynem, pe-
trolejem, Dch.; na klih, na bifstek, Beaf-
steckapparat. Šp. V. v syrobárně, u parního
stroje (bouilleur). Zpr. arch. VIII. 88., X. 66.
Pouzdro na v., plameník u v-dla, der Koch-
brenner (zum Gasofen). Šp.

Vařil, a, m. = vařič.

Varin, a, m., os. jm. V. Jan. františkán.
1676. Vz Jir. H. 1. II. 310.

Vařín, a, m. = dvůr. Arch. V. 573. —
V. = městečko na Slov. sev. nad sv. Mar-
tinem. Šd.

Vařinice, e, f., pulmentum, zastr. Bhmr.
Vařinka, y, f. = říčka u Vařína na Slov.
Šd.

Vařiny, byla ves v Plzeňsku. Vz S. N.,
Arch. III. 240.

Variscit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 139.

Variti, il, ení = odejíti, ustoupiti, uhnouti.
Vz Varati. Us. u Rožnova, na mor. Valaš.
Vck., Tč. On nevaril (= neustoupil). Vck. —
odkud. Musel ujíti, z města variti. Kold.
ván. 182., Šd.

Vařiti, vařím, vař, vaře (íc), il, en, ení;
vařívati (u Opav. vařovati, Klš. ) = dělati,
aby vřelo, vodu atd. až do varu zahříti,
sieden, kochen; v srdci ukrývati, chovati,
hegen, im Herzen nähren; se = vříti, ko-
chen, wallen; žířeti, glühen. Jg. V. od vr
(vříti), stupňováním r v ar. Ht., Bž. 161. —
abs. Žaludek vaří. D. Polívka jest ještě
vařící. Us. Zkouška vařící vodou, judicium
aquae calidae. Z nádoby vařící vodou na-
plněné obnaženým ramenem něco vytáh-
nouti. Ddk. IV. 240. Vařící jídlo, brenn-
heisse Speise. Us. Dch. Vařiti, dokud dříví
hoří, das Eisen schmieden, so lange es heiss
ist. Dch. Nevaří spolu. Jak spolu vaříte?
Us., Č. — co: jídla, pivo, V., mléko, maso,
vodu, kroupy, Us., hněv, nenávisť, L., klih,
Šm., polívku. Us. Co budeme vařiť? Slepé
myši s česnekem a na modro koště. Us.
Matička vařá obid. Slez. Šd. Vař, ženičko,
vař obid, bo bych ja juž hrubě jid (jedl).
Sš. P. 503. Zemáky k večeři v. Sš. P. 613.
Kašu v. Dbš. Sl. pov. I. 96. V. kroupy, im
Wasser Blasen werfen. U Litovle. Kčr. Cf.
Mistička, Kačery. Počké chvílenečko, já
vařím kašičko; Něumim ja kaše vařiť ani
chleba pect; Baran pivo vaří, kocúr hospo-
daří v komoře. Sš. P. 153., 207., 722. (Tč. ).
Budu vařit jest (jest = jísti = oběd). Na
Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 27. Já musím
mójmu pánovi jesť (jísti) vařiť. Dbš. Sl.
pov. I. 82. — co, se čím: něco ohněm, V.,
zemčata parou. Voda v hrnci úvarem, klo-
kotem, klokočkem se vaří. D. — co, se
jak (komu kde): na jednu, na dvě vody.
Techn. V. vejce na tvrdo, na měkko. Bram-
bory se vařily plným hrncem. U Rychn.
Črk. Voda se vaří jako šaty (= klokotem).
U Žambk. Kfk. V. mastně něco, fett kochen,
na krystaly, auf Krystalle. Šp. Ženci jsou
už za dvorem, vařte polívku zázvorem. Sš.
P. 558. Voda vaří se klokotem. Jg. Že ne-
mají piv vařiti jim ke škodě. Arch. IV.
318. Že tu piv na prodej v. se nemá. Aby
opat velehradský na gruntech klášterských
žádných piv na škodu a ujmu toho města
až do výš psaného času v. nedal; Chtie
jej viniti z toho, že na škodu městu jich
a proti privilejím a svobodám dá piva na
klášteře v. a vystavovati na prodej. Lit.
Uher. Hrad. 1545., 1547. (Ič. ). V. na melis,
Meliskochen; V. na zrno (cezená těžká či
hustá šťáva vaří se ve vakuu prudce, až se
vytvoří drobné krystaly, kochen auf Kern);
v. na niť, na vlákno (hladce) = cezená šťáva
téžká, hustá zhustí se vařením ve vakuu
jen tak, aby cukrovina, když vychladla,
krystalisovati mohla, kochen auf Faden-
probe, blank kochen. Pta. — s kým dobře
v. = s ním se srovnávati, mit ihm auskom-
men. Sych. Oni spolu nevaří. Od těch čas
spolu nevaříme (spolu nemáme). Us. Šd.,