sb157-05 0..8296

557

Dch., Vk., Bkř. — co s čím. Co vaříš?
Měkké s tvrdým. U Litomyšle. Dř. — komu.
Už sem sa já naučila, jak mužovi vařit, po-
lívečku votrubovó plevama ju zasmažit. Sš.
P. 480., 675. (Tč. ). — proč. Vaří vždy
pouze pro svou kuchyni (sobík). Dvrsk.
Pivo vař každý k své potřebě neb na pro-
dej. Arch. V. 473. — co, se kde. Něco
u ohně v., V., při ohni, na plotně. Us. Pod
pokličkou tam cos vaří. č. V. něco v hrn-
cích. Kom. Vaří myška kasičku na zeleném
rendlíčku. Er. P. 3. Vždy (se) mu vaří
v nose. Co vaříš dycky? nemůžeš se vy-
smrkať? Na Ostrav. Tč. Budem je (jablíčka)
vařívat na smetaně. Er. P. 131. Varte i v ko-
ženom hrnci. Ht. Sl. ml. 208. Na kotle kašu
vařila. Sš. P. 153. V srdci na bratra pomstu
vařila. Dbš. Sl. pov. I. 483. Voda vaří se
v žlabě mlýnském (víří). Vys. Hrách v na-
ději v. (marně doufati). V. V cizí naději
hrachu nevař (nemáš-li doma slanin). Prov.
V. zemčata v páře. — z čeho. Chudina
z vody vaří. Jg. Pivo ze sladu a z chmele
v. Kom. Vařil si z nich patoky. Er. P. 8.
Vařila bych kaši, hrách atd., nemám z čeho.
Us. Šd. Dobře hospodařit, pak je z čeho
vařit. Dch. — se. Maso se vaří. Železo se
vaří (žíří). D. — se po kom = toužiti. Cf.
Péci se po kom. St. skl. — se čeho. Po-
něvadž se mne vždycky vaříš (= varuješ ?
nemá býti: varyti? Jg. ). Kon. O smrti.

Vařítko, a, n. = malé vařidlo, Taschen-
kochapparat. Dch.

Varito, a, n. = nástroj hudební starých
Čechův. Cf. řec. ßa(jßnov, lat. baritus. Tac.
Germ. c. 3. Šf. má v. za slovo slovanské.
Stúpi Záboj najnížeje dolov, vze varyto
zvučno. Rkk. 8., Výb. I. 12. Vz KP. II. 297.

Vařitý = vařený. D., Bž. 231.

Vari-us, a, m., os. jm. Vz S. N.

Vařivný, Gemüse-. L.

Vařivo, vařivko, a, n. = co se hodí
h vaření n. co se vaří, der Kochartikel, ge-
kochte Speise. Velen. — V. = vaření, pří-
krmí, das Gemüse, die Zuspeise, Vorkost.
Stlačené v. Čsk. Vz Vaření, Vlšk. 106., 209.
Kdo mdlý jest, jez v. Sš. I. 132. V. polní,
zahradní. D.

Varix, lat. = vakovité rozšíření žil. Vz
S. N.

Varka, y, f. = oblouk mostní, der Bogen
der Brücke. Us.

Várka, y, f. = jedno vaření piva atd.,
od vr (vříti), vz Vařiti. Das Gebräu, der
Sud. Dnes máme várku. V. piva, V., mýdla.
Us. Várka piva koná se napařováním (In-
fusion). Dch. V. = všechny práce a výkony,
kterými docílíme sladké (cukrnaté) tekutiny
ze sladu. Zpr. arch. VIII. 61. Studená v.
(= tajná, aby o ni berní úřad nezvěděl).
U Rychn. Hsp. Každý měšťan prodal si
várku na něho (= na jeho pořádku, na jeho
pořad) navařenou. Pk. Hora napajedl. Slá-
dek na jednu várku navařil. Us. Šd. Kupil
ji varku piva, ešče se nenapila. Sš. P. 710.
Podlé jejich privilegií mají takových vářek
každému v míli brániti. List. 1547. (Tč. ). Ne-
zdařila se mu v. Vz Nešťastný. Prov. Čas
n. doba várek. Rk. V., vařka, var; v. celo-
vareční, polovareční; bráti na várku. Šp.

Varkoč, e, m. = plášť rytířský, sagum,
pallium, zastr. BO., Bibl., Jir. exc. Vz Opá-
sati.

Varlatový, Hoden-. V. sval. Ssav. 92.

Varle, ete, n., varlata, varlátko = ná-
roky, moudě, vejce, kulka, bobek, jádro všech
zvířat mimo jeleny, daňky a srnce. Šp. V.
= rodidlo mužské. Vz S. N. Die Hode,
Geile. Zánět varlat; pytlík, šourek, jadrov-
ník. Šp. Varlata. V. Vz Ráž. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Varietní, -ný, Hoden-. V. okruží, laloky,
síť. Vz S. N. V. defekt. Nz. lk. V. cévy
vyvodicí, vasa efferentia testis. Nz. lk.

Varletnice, e, f., tunica vaginalis. V.
společná, t. v. communis; v. nároková, t. v.
testis. Nz. lk.

Varlichov, a, m., Frimburk. Jg.

Varmuška = varmužka, vz Varmuže.

Varmuža, e, f. = varmuže. Mor. Tč. —
V., e, m., osob. jm. Šd. — V. = nemotora,
ťulpas, maňas. Mor. Pk., Škd.

Varmuže, varmuž, e, varmužka, y,
f. = svařenina, kaše, die Brühe, der Absud,
Brei, Koch. V. = vaječnice, do níž se dává
trochu mouky. Na Mor. Vck. Z sřněm.
Warmuos, olus, das Kraut. Mz. 364. — Jád.,
Ctib., Sal. Rozmíchej to lžicí, aby bylo
jako varmuž. — V., na Mor. = máselná
kaše (kapalice), der Buttersatz. — V., na
Mor. a ve Slezs. = chlebová polévka, die
Brodsuppe. Jg. — V. = krupice, s vejci
v mléce zasypaná a na slaninách roztope-
ných usmažená. Na Zlínsku. Brt. — Var-
muška = mastnota udělaná ze zásmažky
buď vodou n. mlékem. Tato mastnota vlévá
se do důlku uprostřed kaše v míse uděla-
ného, v němž pak jednotlivé kousky kaše
se namáčejí. Na mor. Vsacku. Vck.

Varmužírna, y, f., das Amalgamirwerk.
Balbi. Zem.

Varna, y, f. = zvl. místo, kde se pivo
vaří, das Sudhaus. Aqu., Suk, Šp. V. na
syrob, Syrupküche. Šp., Aqu. — V., mě.
na západním břehu Černého moře. Vz S. N.

Varnavritta n. akšara chanda, vz Mk.
Ml. 324.

Varné, ého, n. = várečný plat, die Bräu-
steuer, das Bräu-, Biergeld. Zlob.

Varní, -ný = k varu se vztahující, Sud-,
Brau-. V. registra, Mus., kotlík. Č. V. trouba,
das Siederohr. Šp. Varní síň, dus Sudhaus
(varna), Zpr. arch. VIII. 62., X. 46., zkouška,
die Kochprobe, pánev, die Siedpfanne, te-
plota, die Siedtemperatur. Šp. Když dal
berni v-nú neb pivní. Mus. 1845. 367. V.
náčini. Dch. — V. = vařící, siedend. V.
voda. — V. = vřelý, vřele milující, heiss
liebend. Mus.

Varník, u, m., bouilleur, der Sieder, das
Siederohr. Nz., Zpr. arch. XI. 2. šeš. str. 19.
Vz Varový. Na Slov. = hrnec, der Sudtopf.

Varnsdorf, u, m., mě. v Litoměřicku. S. N.

Varobyly, ves u Kopidlna, již zaniklá.
Tk. III. 126.

Varojev, u, m., der Pulshammer. Ck.

Varolův most, pons Varolii = čtver-
hranné těleso ležící nad míchou prodlouže-
nou a prostředkujíci z části přechod od
mozku velikého k malému. S. N. V. 516.