sb157-05 0..8296

558

Varonka, y, f., varronia. Rostl. I. 244.

Varoplný, sudvoll, wallend. V. sklenice
(punče). Div. z ochot. 19.

Varostroj, e, m. = vakuum. Uzavřený
v. o zředěném vzduchu; v. Howardův. V.
skládá se ze tří Hlavních dílů: z kotlu var-
ního (či žlutého), z kondensatoru a z vý-
věvy. KP. V. 109

Varouška, y, f., samota u Zdib. PL.

Varování, n., die Vermeidung, Mahnung.
Mně jste nedali chvály, blíźniemu lásky a
sobě hřiechu v. Hus I. 149. Vz Varovati.

Varovaný; -án, a, o, gewarnt, gehütet,
bewahrt. Us.

Varovatel, e, m., der Vermeider, Mahner.

Varovati, varovávati = opatrovati, ver-
wahren, gehörig versehen; stříci, hlídati,
bewahren, behüten, hüten, bewachen; na
stranu dáti, odložiti, auf die Seite geben,
beseitigen; odstoupiti, ustoupiti, odejíti, weg
gehen, aus dem Wege gehen, weichen; se
= stříd se, šetřiti se, zanechati, sich einer
Sache entziehen, sich wovor hüten, in Acht
nehmen, meiden; spořiti, aufbewahren, spa-
ren. Jg. Cf. Varati, Vařiti. — abs. Varuj
(ustup) haléři, ať groš sedne. V. Varuj
otrubo, přijde bílá mouka. Prov. — co =
hlídati, chovati, opatrovati. Ovoce, Plk.,
oheň, L., dítě, Bern., čistotu srdce. Tabl.
Ten meč si ty vezmi, len si ho varuj ako
oko. Dbš. Sl. pov. I. 385. Jedna musí doma
ostať, dom varovať. Ib. 329. Pásol sa kŕdeľ
bielych husičiek, varovalo ich (= je) pár
čiernych očiek. Sl. ps. 331. Zámek mi dali
v. Let. sl. III. 53. — (co) čím. Kožichy
hřbety své varují (opatrují). L. Lukáš tedy
slovem prvý varuje čtenáře, aby se nedo-
mníval, že... Sš. L. 32. Varuj tím pryč
(odstav to). Ros. — čeho. Svých hranic v.
(opatrovati). L. Když u souseda hoří, varuj
svého (odstav, chraň). Ros. Kdy on ve za-
hradě včely varoval. Sl. let. IV. 77. Varuj
(=šetř) peňáz, nebo člověk za ništ není,
co se sebú nosí měšček z peněz vyprázněný.
Na Beskyd. Tč. — koho (gt. ): lidu, šp. m.:
lid. Brt. — koho, se čeho = stříci se. V.
se oplzlosti, Kom., bezbožnosti, Br., zahálky.
Kram. — D, V., Ros., Lom., Jel., Alx. Bu-
deš-li zlá, varuj sa mňa, budeš-li dobrá, neboj
sa mňa. Sš. P. 785. V. se klevetných řečí. Er.
P. 103. Jiné na smrť nasazují, sami se jí va-
rujíce. Pal. Dj. III. 3. 174. Protož pilně se
varujte pejchy, zpoury, divokosti. Žer. Pří-
sloví napomíná v. se příliš zdravých krmí,
příliš velikého štěstí a příliš dobrých lidí.
Har. II. 32. Neb jsem se toho jakž jsem živ
varoval. Arch. V. 349. V. se pýchy. Chč.
626., 446. V. někoho chyb, vor Fehlern
warnen. Dch. Varujte se takého diela; Zlí
bojiece sě varovachu se zlého. Výb. I. 529.,
144. Aby zahálky se varoval; Jak by se
bludařů v. měli; Kněz soukromého se že-
nami obcování se všelijak a úsilně v. má.
Sš. II. 123., 172., J. 73. (Hý. ). Ješitného a
marného mluvenie sě varuj. ZN. Varujme
sě hřiechu; Varujiece se šachty, abychom
v ni neupadli; Varuj sě psíkóv; Každý žid
má se lichvy v.; Toho lánie se má každý
v.; Pochlebenstvie má se člověk velmi v.;
Daruov má se v. každý v duchovenstvie;

Pilně se v. pádu v hřiech; Abychom se
v-li lstivých a falešných prorokóv; Prosím,
aby se v-li nehodných kněží. Hus I. 22.,
137., 193., 214., 248., 376., 475., II. 106.,
153., III. 282. (Tč. ). Varuj se té chyby, co
se ti na jiných nelíbí; Zlého se varuj a
křivdy snášej s tichostí. Na Mor. Tč. Tys
neprátel tvoj, sám seba sa varuj; Vtedy
panuješ, když sa zlosti varuješ. Na Slov.
Té. Tím více se člověk ctnosti vzdaluje,
čím méně se hříchu varuje; Modli se a
zlých skutků varuj se; Varuj se přítele
svého štěstí; Varuj se hostí, kteří mají
ostí, sic jich budeš míti brzy dosti. Přís.
Tč. Varuj se toho, kdo pomluvá koho. Na
Mor. Tč. — co, se od čeho. Svá kola od
cíle varuje (aby nenarazil). Ráj. V. se od
hříchů. V., Br. V. se ode všeho nepravého.
Chč. P. 4. b. Varujte se od rozkvasu du-
chovníkového (a fermento phariseorum). ZN.
Zaďakuj otcovi, materi, že ťa v-li od ohňa,
od vody. Sl. ps. 381. Varuj sě od křivé
přísahy, od obyčeje přísahy; Radil jest Ari-
stoteles Alexandru, aby v-val se od vylitie
krvi člověčie; Varujte se od každého la-
komstvie. Hus I. 97., 157., 290. (Tč. ). Varuj
se od ženy, jak chceš být od pádu zachrá-
něný; Varuj se zdaleka od zlého člověka.
Na Slov. Tě. Vz Ščebotný. — komu od-
kud: s cesty (ustoupiti). V. — se před
kým, před čím, dle něm.: lépe: se čeho.
Jg., Š. a Ž., Brt. — se s čím před čím.
V. se s něčím jako s prachem před jiskrou.
Ctib. — se čeho v čem. Jediné varuj se
v tom roztrženie a dalšieho příměřie, než
naše úmluva svědčí. Arch. IV. 405. — co
kde. Svoje peňáze varujú v truhlici sko-
vané. Na Slov. Tč. — se čeho jak. Varuj
sa s pilností zlej příležitosti; Varuj se ze
všej možnosti od chlipnej příležitosti. Na
Slov. Tč. — kdy. Hřiešníkóv nemáme za-
mordovati, ale po třetiem napomenutie jich
obcovánie se v.; Ne tak ovšem úzce varu-
jeme se ot děl tělestných v neděli, jako
židé hrubí sě varují v sobotu. Hus. I. 157.,
136. Od chvály pokrytskej v každý čas sa
varuj. Na Slov. Tč. Varovalo som ho v noci,
ušiel mi on o polnoci. Dbš. Obyč. 156. —
se. Lepší je: Varuj se! nežli: Neboj se.
Koll., Š. a Ž. — s inft. Varuj se té věci
dopustiti. Bern. Aby takový postav byl
miery pravé 40 loket bez jednoho jakož
obecně zdejší mistři varují v sobě držeti.
Záp. měst. 1446. Proto varoval se (Pavel)
tam kázati. Sš. I. 142. — aby — ne.
Varuj se, abys nepadl. Bern. Varuj se,
abys s ním nijak nemluvil. Br. V témž
listu varuje ho Vladislav, aby knížatům
saským příliš nedůvěřoval. Ddk. II. 321.
Varuj sa, abys prátelov k hněvu nepozbu-
dil. Na Slov. Tč. Vz Brániti. — aby. Kromě
toho varuje (= napomíná) ho papež, aby
hleděl vystříhati se všelikých přenáhlených
exkommunikací. Ddk. II. 258. — si co =
spořiti, sparen. Na Slov. Plk. Svoboda, po-
ctivosť, ta všude panuje, které ju dievča
má, nech si ju varuje. Dbš. Obyč. 3. Dar
přátelský sebe (= sobě) varuj; Jak máš
něco, varuj sobě, nech sa ti neztratí. Na
Slov. Tč.