sb157-05 0..8296

550

Varovčí, ího, m. = hlídač. Vký. Cf. Va-
rovčík.

Varovčice, e, f. = hlídačka, die Pflege-
rin, Hüterin. V. ovoce, dětí. Bern.

Varovčík, a, m. = hlídač, der Hüter. V.
ovoce, dětí. Na Slov. a na východ. Mor.
Němc. VI. 64.

Varovčivosť, i, f. = schránlivosť, die Spar-
samkeit. Na Slov. Koll.

Varovčivý, na Slov. = spořivý, šetřivý,
sparsam.

Varovest, a, m., Warowest, samota u Se-
mil.

Varovkyně, ě, f., dieWarnerin. Slov. Plk.

Varovnice, e, f., die Hüterin, Warnerin.
Us. Ssk.

Varovník, a, m., der Hüter, Warner.
Mor. Tč.

Varovný = ubezpečující, Gewähr leistend,
bürgend. — V. = opatrný, behutsam. —
V. = střehoucí, warnend. Jg. V. hlas. Kos.
Ol. I. 259., Dch.

Varový, od varu, Siede-. V. bod (bod
varu), Sedl., horkosť. Šp. V. roury (bouil-
leurs) v parokotlu s varníky. Zpr. arch.
VII. 27.

Varr-o, ona, m., osob. jm. lat Vz S. N.

Varský. V. lázeň, Karlsbad. Žer.

Varšava, y, f., dříve: Vršova (ves, za-
ložená Vršem r. 1279), mé. v Polsku, War-
schau, Varsovia, Jg., Tk. II. 513. Vz S. N. —
Varšavan, a, m., pl. -né. — Varšavský.

1. Varta, y, f., něm. Warte, od var =
patřiti. Jg. V. = pozor, hlídka, bedlivosť,
die Achtung, Hut, Wache. V. — V. nyní =
stráž vojenská, die Wache, Schildwache.
Denní a noční v. (bdění). V. Na vartu jíti,
D, táhnouti. Vartu držeti; na vartě státi;
v-y obcházeti. V. V-u státi. D. Vartu po-
staviti. Us. Těžké, synečku, tvoje vyplá-
cení, dyž si už vojanskú vartú obstavený;
Kole zámku varta stojí a nikdá sa nepře-
stojí. Sš. P. 595., 368. Posty vartú svú ob-
sadil. Tč. exc. Na vartu kobzolí jíti (kob-
zole v noci hlídati). Us. Na Ostrav. Tč. Na
ztracené vartě býti = nebezpečný úřad za-
stávati. Bern. Strážemi (v-ami) se ohraditi.
Kom.

2. Varta, y, f., Warta, ves a) u Neštědic,
b) u Milevska, c) u Klášterce; samota u So-
botky; myslivna u Březnice; hájovna u Kři-
voklátu. PL.

Vartač, e, m. = hlídač, der Wärter. Na
Slov.

Vartaš, e, m. = vartač. Na Slov.

Vařtat, u, m., der Kunstwebestuhl. Ro-
bit za v-tem, weben. Us. na Ostrav. Tč.

Vartenberk, a, m., Wartenberg, mě. u
Mimoně. Tk. I. 627., II. 552., III. 662., IV.
744., V. 262., Žer. Záp. II. 191., Tf. 394.,
S. N.

Vartéř, vartýř, e, m. = strážný, der
Wächter, Wärter. V., Gl. 355.

Vartéřský, Wärter-. Žid.

Vartký = čilý. U Brušperka. Mtl.

Vartnov, a, m. Štěpán z V-va. Tov. 4.

Vartování, n., das Wachen, die Bewa-
chung. Bern.

Vartovaný; -án, a, o, bewacht. Jg.

Vartovati = stráž držeti, na stráži státi,

hlídati, Wache halten, bewachen. Ros. —
koho, co: město. V. Noci, moje noci, veď
som vás marnieval, keď som lecikomu dievča
vyvartoval. Veď som ho vartoval, držal ako
moje, přišel iný šuhaj, vzal si jako svoje.
Slov. ps. Tč. — se kde. Že by měl ta
písma otvírati a v nich se vartovati. Sdn.
kn. opav.

Vartovna, y, f., jm. vrchu a polí u Lip-
tala na Vsacku. Vck.

Vartovní, vartovnický, vartéřský, Wärter-,
Wächter-, Ros.

Vartovnice, e, f., jm kopce na Vsacku.
Vck. — V., die Wächterin.

Vartovník, a, m. = vartéř. Ros.

Vartovský, ého, m., os. jm. Vz S. N.

Varucha = vařecha. Na Slov.

Varunk, u, m., Währung. 500 rýnských
mince a v-ku opavského. 1697.

Var-us, a, m., os. jm. Vz S. N.

Varuška, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Varuvánie, n. = hlídání. Němc.

Varvasiti, il, en, ení = velmi křičeti,
bouřiti, schreien, poltern. Na mor. Valaš.
Vck.

Varvašov, a, m. V. u mostu, Warwa-
schau bei der Brücke, osada u Čimelic.

Varvažov, a, m., Arbesau, ves u Chaba-
řovic; Warwaschau, ves u Čimelic. Vz S. N.

Varvicit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 201.

1. Vary, varyte, lépe: vari, varite,
var, varte; imperat. slovesa variti = pryč
jíti, táhnouti. Rk. Vz také Mz. 87., Variti,
Bdl. Obr. 54. Vari s cesty; vari odtud pryč;
var s celou hlavou. Vari haléři, ať groš
sedne. Vari, otrubo, běl jde. Jir. Ves. čt.
358. Vari, otrubo, jde bílá mouka. Prov.
Šd. Varite oči, nevíme, kam skočí. — Vari
se = varuj se, hüte dich. Vari se koňského
zadku, panského předku a kněze po předu
i po zadu. Prov. mor.

2. Vary, ův, pl., m. = lázeň n. voda od
přirození horká, teplice, heisses Bad, das
Warmbad. V. — Karlovy Vary, do K-vých
Var, Karlsbad. Vz S. N.

3. -vary. Ukončení některých jmen míst-
ných: Pasovary, Velvary. Šf.

Varyn, a, m., mě. v Uhřích, Varna. Bern.
— Varyňan, a, m. — Varynský.

Varyto. V. zvučné. Rkk. Vz Varito.
Varytovka, y, f., pandora, druh mlžův.
Krok. II. 138.

Vás, gt, akk. a lok. pl. zájmena ty.

1. Vasa, y, f., z fr. vase, a to z lat. vas
= skvostná nádoba, die Vase. Mz. 365. O ře-
ckých a římských v. vz Vlšk. 516., S. N.

2. Vasa, y, f., pavetta, das Scheelkorn,
rostl. V. indská, p. indica. Rstp. 828.

3. Vasa, y, m., osob. jm. Pal.
Vasal, a, m., vz Man.
Vasetice, ves. Arch. I. 531.
Vashington, čti Uešingten, a, m., hlavní

město severoamer. Unie. Tl.

Vasil, a, m. = Basilius, jm. Dbš.

Vasilsko, a, n. = léno u Bojkovic na
Mor. Tč.

Vaska, y, m., osob. jm. Šd.

Vaskularisace, e, f. = protkanosť cé-
vami, cévnatosť, die Vaskularisation. Nz. lk.