sb157-05 0..8296

560

Vaskosť, i, f., die Feuchtigkeit, Mor.

Vaský = mokrý, nass, feucht. V tomto
domě je vasko. Na Mor. Vck.

Vasomotorický = cévohybný. Čivy vaso-
motorické, Vasomotoren. Nz. lk.

Vasová, é, f., mlýn u Uher. Brodu. Tč.

Vastrman, m., cocodina, zastr. Veleš.

Vastrže, e, vastržej, e, f. = strouha,
rýha podzemní, kanál, stoka, der Feldkanal.
V Čech. i na Moravě. Boč., Dch., Bkř. Cf.
Rýha.

Váš, skloňuje se podlé Náš. V již. Čech.
a j. v lok. sg. vašom, v instr. vašim, Kts.,
instr. pl. vašemi m.: vašimi. Us. V., zájmeno
přisvojovací, hledí k 2. osobě. Cf. Bž. 152.
Srdce vaše. Ž. wit. 30. 25. Z ruky vaší.
Br. S vašimi syny. Ben. V. Vaše (věc) jest
dáti. Us. To je na vaší (vůli). Us. Kd. Před
vaší (chalupou) naroste zelený jaborec. Sš.
P. 241. Oznamuje se láskám vašim (v ko-
stele se říká). Us. Šd. Co váš (manžel) dělá?
Kde je vaše (žena)? Us. Šd. — V titulech:
Vaše Milosť. Vaše královská Milosť. Vaše
Jasnosť. D. Jakož Vaše Opatrnosť ste psali.
Arch. V. 413. Službu naši Vašem Milostem
vzkazujem. NB. Tč. 11.

Váša, dle Bača, Vašek, ška, Vašík, a,
Vašíček, čka, m., Vašátko, a, n. = Vá-
clav. Vaška si z koho dělati = blázna, Víd.
list. — V, os. jm. Vz S. N.

Vašák, a, m., os. jm. Vz S. N.

Vašatín, a, m., osob. jm.

Vašatka, y, m, osob. jm.

Vašátko, a, m., osob. jm.

Vašatý, ého, m., osob. jm.

Vašek, ška, m., vz Váša. — V. Ant., vz
Tf. 170., S. N. — V. = hlupák, Tölpel, m.
Ty jeden Vašku! Us. Bdl. — V. = kohout
neúplně vyvinutý (s nevyvinutým hřebenem,
s nevyvinutými varlaty). Us. u Renčova. —
V. = prase, das Schwein. Us. v Doudleb.
Hsp. — V., šku, m. = bába, nákyp, Auflauf,
m. V. bramborový. Us. — V. = veliká va-
řečka k míchání povidel, der Rührer. Us.
Dch.

Vášeň, šně, vášně, ě (zatr. vašň, šně), f. =
mrav, vlastnosť, innere Eigenschaft, Sitte,
Art, Weise, Laune. Liška chlupy, ale ne vášně
své přirozené změní. Reš. Lidé, s kýmž mí-
vají obyčej, toho vášně přijímají. Nezdá mi
se, by zlé bylo psáti Čechóm české knihy,
jimiž by mohli míti víry křesťanské a do-
brých vášní naučení. St. Měsíc má tu v., že
vlhkosti dává. Ms. v Rozb. 1841., Ms. o
hvěz. Těch všech ctných vášní plna bieše.
Pass. 498. Podlé vášně krajiny té. Bibl. Také
dobrou vášni mělo. Mast. v. 292. Hospodyně
šlechetná přitáhne k sobě svého muže v-mi
dobrými. Št. — V. = zlá vlastnosť, vada,
chyba, der Fehler. O ctnostech a vášních
souditi máš. V. Není člověka, který by ně-
kterých vášní a nedostatků do sebe neměl.
— V. = hnutí mysli, každé okamžité zachvá-
cení mysli prudkým citem vedoucí k jednání
nepředloženému. S. N. V., affectus, die Ge-
müthsbewegung, der Affekt. Vášně své kro-
titi. V. Žena vášně muže svého krotí. Jg.
Bohu se připisují lidské vášně a náklon-
nosti, veselosť, bolesť, lítosť, hněv atd. Kom.
Vášně své potlačiti. Krok. Vášeň přišla na

ni. Bart. Umění všetečné vášně mládeže
zdržuje. V. — V. = náruživosť, die Leiden-
schaft. Vášně rozpalovati. Dch. Hrubý člověk
neřídí se rozumem, ale vášněmi. Us. Tč.
Tělo své s jeho vášněmi křižujte; Po svých
vášních odcházejí. BR. II. 32. b., 482. a,
Vášně zlé zjitřovati, umrtvovati. Rváč. Nez-
bedné a nechvalitebné vášně. Bart. 308.
Vášně své v uzdu pojímati. Kram. V-mi zasle-
penu býti. Lom. Láska ke hře se mu obrátila
ve vášeň. D. — V. = hněv, zlosť, záští, der
Groll, Zank, Aerger, Streit, die Feindschaft.
Pro vády a vášně přátely sobě v ošklivosť
béře. V. Aby kazatel ne na osoby než na
hříchy žehral, poněvadž se zdá, že jen v. a
choutku provodí. Kom. V. náboženská, der
Fanatismus. J. tr.

Vašíček, čka, m., vz Váša. — V., os.
jm.

Vašinec, nce, m. = jeden z vašich, der
eurige. Us. Každý v., unusquisque vestrum.
ZN. Ač neodpustíte každý vašinec bratru
svému. M. —V., nce, na., osob. jm. NB. Tč.
Vašinka, y, f. = jedna z vašich.

Vašinský, der eurige. V. obyčej. Tč.

Vaširov, a, m., Waschirow, ves u Smečna.

Vaškov, a, m. = svatováclavská trestnice
u sv. Václava v Praze. Us.

Vašků, osob. jm. Strany skloňování vz U.

Vášněti, ěl, ění, in. Affekt gerathen.
Ros.

Vášnička, y, f.. = malá vášeň. Kom. Inft.
9.

Vášniti, il, ěn, ení, vášnívati, in einen
Affekt versetzen, hetzen. — koho: vášně
komu dodávati. — V., phantasiren, im De-
lirium sein. Us. u Humpolce. Krjk.

Vášnivě = s vášní, leidenschaftlich. D.,
Jel., Vš. V. něco činiti. Us.

Vášnivec, vce, m., der Leidenschaftliche.
Hvls.

Vášnivosť, i, f. = vášeň, der Affekt, die
Leidenschaftlichkeit. Vrstevníci vysvětlovali
a omlouvali tuto chybu v-stí, jaká v něm
vzkypěla výčitkami. Ddk. VI. 212.

Vášnivý = náruživý, leidenschaftlich,
launig, pathetisch. V. lidé. Kom., nevrlec.
Sych. Kdo jiné spravuje, nemá v. býti. Jel.
Víc rozumem, než v-vou myslí se v tom
spravoval. Bart.

Vašnosť, i, f. = titul dávaný světským
urozeným a nyní vůbec poctěnějším lidem,
Euer Liebden, Euer Gnaden, Euer Edlen,
Euer Gestrenge. Jg. Vašnosť z: Vaše milosť.
Km. 1876. 798. On Vašnosti své služby vzka-
zuje. Žer. V. navštěvuji. Žer. Vašnosti, račte
uvážiti! Us. Co pak vy mládenci, co pak
si myslíte, že my vám budeme vašnosť dě-
lati? Ps. čes. mor. Us. Dáti sobě vašnosti
říkati. D. — V. = titul duchovních osob,
Euer Ehrwürden. D., Us. Titul tento vešel
u kněží v obyčej a zastupuje skoro všecky
nižší titule jako: velebný, ctihodný, vele-
ctihodný, důstojný. Šr. Vz Titul.

Vášnosť, i, f. = vášeň, vášnivosť, der
Affekt, die Leidenschaft. Štelc, Berl. kr. 119.

Vašnostíček, čka, vašnostínek, nka, m.
= vašnosť. Us.

Vašnostiný; vašnostin, a, o=co vašnosti
jest, Eeuren Liebden (Gnaden, Ehrwürden)