sb157-05 0..8296

563

Vavřinky, pl., f., druh hrušek o Vavřinci
zralých. U Rožn. a na Zlínsku na Mor. Šd.,
Brt.
Vavřínolistý, lorbeerblätterig.

Vavřínovitý. V. rostliny, laurineae: sko-
řicovník, vavřín bobkový, strom kafrový,
čtveran, obaleň, blaholist, krytojadeř, dva-
kratec, kašta, dobrozev, kančenec. Vz Schd.
II. 279., Rstp. 1299.

Vavřínový, Lorbeer-. V-vý věnec. Dch.,
Rk.

Vavřínský mlýn, u Lobosic.

Vavřiš, e, m. = Vavřinec.

Vávrošky, pl., ves u Nákla. Pk.

Vavrouch, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Vavrouš, e, m., osob. jm. — V. = Va-
vřinec. Šd.

Vavrovec, vce, m., osob. jm.

Vavrovice, dle Budějovice, Wawrowitz,
ves u Opavy.

Vavruš, e, rn., osob. jm. NB. Tč.

Vavruše, e, f., Laurentia. Jg.

Vavroušek, ška, m. = Vavřinec.

Vavruška, y, m., osob. jm.

Vavrův, -ova, -ovo, dem Lenzel gehörig.

Vavrýn, a, m., osob. jm. Šd.

Vaz, u, m. = vázání, vše co drzí i co se
drží jako lep atd., die Klebrigkeit, Klette.
Ros. — V. = vázání rév k tyčkám. Us. —
V. = spojení kostí v těle jakýchkoli, das
Knochenband. Ras., Sal. — V. na domě. Vz
Vázání. Us. — V. = zvl. vaz šíje, das Ge-
nick, der Nacken. Kat. 2734. To je těžkého
díla, aby člověk zlámal vaz! Us. Dch. Zlé
slovo iba tomu za vaz padá, kdo laje, kleje.
Dbš. Obyč. 45. Ruboš vazem s koně spadl.
Rkk. 43. V. hrdla. Troj. Aby zlámal vaz,
to bych mu přál. Us. — V. = druh jilmy.
V., ulmus campestris, die glatte Feldulme.
Na Slov. břest. V MV. nepravá glossa. Pa. —
V., ulmus sativa, die rauhe Ulme. Um. ls.
I. 68. — V. bílý, ulmus laevis, die Weiss-
vüster. D. — V., ulmus minor, die Steck-
wicke. D. Kolo z vazu. Troj. 14. — V.,
ulmus effusa. Rstp. 1385., Kk. 142.

Váza, vz Vasa.

Vazací = k vázání se hodící. Bind-. V.
obruč, jehla (štrikovací), D., drát. Šp.

Vazač, e, m., der Binder. V. snopů, V.
knih (Žid. ), lépe: knihař (kněhař. V. ). V.
kůry, der Rindenbinder. Šp. — V. za starších
dob = zavazovač ran, der Wundarzt. O tom,
což se ruky dotýče, vázači zprávu dadí. Vš.
70. Cf. Výb. I. 874. 27., Smil v. 896. — V.,
der Netzflechter, Stellheger. — V. = kdo
zvěř vyvrhuje, der Ausweider... honiti mají,
protož prosím tebe, aby jemu v-če dobrého
zjednal. Arch. IV. 7., Gl. 355.

Vazačka, y, f. = která váže, ku př. snopy,
die Binderin, Ver-, Zubinderin; která plete
(štrikuje), die Strickerin. D. — V., na Slov.
= vázání, vazba ku př. ve vinohradě, das
Binden. Bern. Přišla k nám na vázačku. Us.
Tč. — V. = provaz, kterým se kůň ku žlabu
přivazuje. Us. — V., Wasatschka, ves u
Bělé.

Vazadlník, a, vazadlář, e, m., der
Bandagist. Rk.

Vazadlo, a, n. = vše, čím se co váže, das
Bindemittel, Band. V. příliš utažené. Ja. Vz

Obvazadlo, KP. V. 160. — V. kostí, kloubů
(úvazek, svaz, svazek), das Gelenk-, Kno-
chen-, Kapselband. Krok, Sal., Ja.

Vazák, u, m. = vazadlo, podvazek, das
Band; oprátka, lano, řetízek, kterým se krávy
atd. k žlabu přivazují, das Bindseil. D., Ktk.,
Sn. V. býkový, koňský (s perem, roubíkem),
kravský, volský. Kh. — V. = držení u vozu.
Us. Kšá. — V. = povříslo, jimž se svazek
povřísel v jeden svazek svazuje. Us. u Ho-
řic. Hk. — V., a, m., der Binder, v horn.
Bc.

Vázané, ého, n. = dar k jmeninám n.
k narozeninám, das Angebinde. Dáti komu
něco vázaného. Dostati od někoho vázaného.
Us. Jg. Cos dostal na svátek v-ného? Us.
Šd., Tč., Kšá. Dostal v-ného od hrobaře =
byl pohřben. Shakesp.

Vázanec, nce, m. = vrše, Reuse, f. Reš.
— V. = otépka dříví, vál, válec, vázanek,
das Holzgebünde. — V., der Knäuel. Py-
tlové motouzy ve v-cích prodávati. Dch.

Vázanek, nku, m. = otépka dříví, das
Bündel. Vz Vázanec.

Vázání, n., das Binden, Heften, die Bin-
dung. Vz Vázati. V. snopů, rány, kytek.
Dnes máme v. (obilí). O v. obilí u Řekův a
Římanů vz Vlšk. 106. — V. = obvazek, der
Verband. D., Sal. Nechej koně s tím v-ním
státi. Db. — V. = vázané. Dětem při křtu se
dává cosi do vázánia. Na Ostrav. Tč. — V.
punčoch = pletení, das Stricken; v. sítí,
tenat. — V. kněh, dns Einbinden, der Ein-
band. V. břeven, trámů, das Binden, Ge-
bälke, Dachwerk, der Dachstuhl. —V. elek-
třiny. Vz KP. II. 200, —V. not. Hd. — V.
koho k čemu i. e. ukládání mu povinnosti,
das Binden, die Vepflichtung. Jg.

Vázanice, e, f. = snop, svazek, otépka,
das Bund, Bündel V. z bylin. Let. Sl. II.
21. — V. = 10 došků svázaných, die Stroh-
schaube. Koll., D. V. křenu, řetkve, das
Bündel. Plk. V-ci pstruhův uzených vám
posíláme. 1589. Gl. 355. — V. = pracné vá-
zání, mühsames Binden. To jest s tím v. !

Vázanička, y, f., das Band.

Vázaničko, a, n. = vázání, kleines An-
gebinde. MM.

Vázanina, y, f., etwas Gebundenes. Jg.

Vázanka, y, f., das Bindband. — V. =
svazek, das Bündel, Gebünde. V. brků. Mor.
Šd. V. po 12 štípech. Na Ostrav. Tč. V.
řetkve, pažitky. U Opav. Klš.

Vázaný; -án, a, o, gebunden. Na jednou,
dvakrát, třikrát v. Us. V. punčocha (naproti
punčoše tkané). Zlob. V. kniha. Us. V. řeč
= básnická; protiva: prosa. Obyčejně se
v-nou řečí rozumějí verše. S. N. V. noty.
Vz S. N. V. elektřina (utajená), teplo, ge-
bunden, Nz., kyselina. KP. V. 179. — do
čeho: kniha do desk v. Us. — v čem.
Kniha v tuhých deskách v. Us. — k čemu.
Br. — jak: ztuha, festgebunden. — s inft.
Jest vázán zůstati doma. Dch.

Vazař, e, m., osob. jm. Šd.

Vazatel, e, m. = vazač.

Vazatelka, y, vazatelkyně, ě, f. = va-
začka.

Vázati, vázáni, obyč. váži, vážu a: víži,
vížeš, víže, vížeme, vížete, víží (Bž. 19. a