sb157-05 0..8296

566

Vazbářský = vazebnický.

Vazbářství, n. = vazebnictví.

Vazební, od vazby, Band-. V. trámy,
krovy. KP. V. kladka v tiskař., der Bund-
steg. Dch.

Vazebnice, e, f., die Netzmacherin. —
V. = vínek, die Binde. —V. = druh sítí
na koroptve, die Kriechel. Šp.

Vazebnický, Netzmacher-.

Vazebnictví, n., die Netzmacherei

Vazebník, a, m., der Netzmacher.

Vazek, zku, m. = svazek. Nej. — V. =
kus pole, kde obyč. jen zelená píce se seje
jako vojtěška, jetel atd. Us. Dch.

Vazeň, zně, m. = vězeň, der Gefangene,
Sträfling. Na Slov. Tč., Sl. ps. Šf. 103. Mno-
horečný blázen všetečnosti vazen. Na Slov.
Tč. Každý je v svém živobytí jednej smrti
vazen. Tč.

Vazení, od vaditi = štvání k vádě, das
Hetzen. — V. n. v. se = hádání se, rozpor,
svár, der Streit, Zank. V., Jel. — V. = vě-
zení, das Gefängniss. Zloděj utek z vazeňá.
Na Slov. Tč.

Vazený = vaděný, gezankt, ausgezankt.
Us.

Vázeti, el, en, ení, na Slov. = uváděti
šestinedělku. Šf.

Vázgnúti = váznouti. Na Slov. Bern.

Vázgnutí, n., das Steckenbleiben. Na
Slov. Bern.

Vázgovisko, a, n., der Ort, wo man
stecken bleibt. Na Slov. Bern.

Vazí, n. = vaz, das Genick, zastr. Mus.
pr. pr.

Vazice, pl., ves. Arch. III. 495.

Vazička, y, f. = malá váza, das Gefäss,
die Vase. MM. 376.

Vazilsko, a, n., Wasilsko, dvůr u Boj-
kovic.

Vazina, y, f., die Faschine. Tpl.

Vaziti, il, en, ení = kaziti, překážku či-
niti, hemmen, hindern. Krok.

Vazivo, a, n. = spojivo, das Bindemittel.
Bc. Hmota v-va. Šp. — V., das Bindege-
webe. V. vedlé vaječníku, parovarium. Nz.
lk. Záněť vaziva podkožního víček, blepha-
ritis phlegmonosa (abscessus) Schb.

Vazivový, Binde-. V. svazečky, Binde-
bündel, vlákénka, -fibrillen, chrustavky,
-knorpel, těliska, -körperchen. Nz. lk.

Vázka, y, f. = vázání, vazba. Kdo by
vázku obilí velkou a neobyčejnou dělal, ten
aby dvojnásobnou daň dal. Bck. II. 1. 392.
— V. = přivazování rév ke kolíkům atd. —
V. = úrod (žen do kostela). Na Slov. Němc.
III. 311., Sd., Plk.

Vazkolečka, y, f. = vazkosť, vlhkosť. U
Olom. Sd.

Vazkosť, i, f. = vlhkosť. U Olom. Sd. -
V. = tuhosť, die Zähheit.

Vazkov, a, m., ves u Stříbra. Tf. 288.

Vazký = tuhý, zäh. V. knedlík, kůže.
Us. — V. = vlhký, mokrý. V. půda, komora,
obilí. Na rolú je vazko. Na Zlínsku Brt.
Vázati obilí za vazka. Šd. V jizbě je vazko.
Na Mor. a ve Slez. Kd., Zmš., Pk., Kch.
Nehodí se orati, ještě jest vazko. Mor. Brt.
V lese je vazko; Kameně sú po děšti vazké;
Mám v botech vazko. U Uh. Hrad. Tč.

Vazmo. Na v. = zavázaný na uzel, na
zadrhmo. Us. u Jilemn. Cf. Bž. 217.

Vaznice, e, f. = tyčka, jakými se srov-
nané dříví při hromadě drzí, die Pfette. Us.

Vazník, u, m., der Höhenbinder. Zpr.
arch. XII. 4. 21. — V. = vazební kladka. Vz
Vazební.

Vaznosť, i, f., die Bindungsfähigkeit.
Vápno dobré vaznosti. Zpr. arch. VIII. 114.

Váznouti, víznouti, vázl a vízl, utí; uváz-
nouti, uvíznouti = zůstati vězeti, stecken,
hangen bleiben. — abs. Uváznu, budu vě-
zeti. Veškera moudrosť a opatrnosť jejich
vázne. Sš. L. 157. Obchod, hovor, hlas
vázne. Us. Dch., Ml. Tu to vázne. Us. Dch.

— jak. Tam peníze dluhem váznou. Dch.

— kde. Lodí na mělčinách váznou. Jg.
Bláto na nohách v-ne. Br. Na statku v-nou
dluhy. Vz Vězeti. Šb., Slov. I. 248. Dluh
vázne na chalupě a platiti se nemůže. Us.
Šd. V pavučinách špatné a mdlé mušky
váznou, velicí brouci se prorážejí. V. Vázne
jako pták v sklonu neb v pletku. Ctib. Hád.
Vňuž ptáci váznú na lepě. Alx. V. v. 2045.
(HP. 49). Ptáci váznou v léčkách. Jg. Něco
mi vázne v krku. Bern. Vůz v blátě vázne.
Bern. — čím kde. Nohama v blátě v. Us.

— komu. Tu člověku rozum vázne. Us.
Dch. Když jazyky váznou líné k mluvě,
své zdání zjevte němým znamením. Skakesp.
(Tč. ). — komu kde jak. Řeč jeho poslou-
chačům s velikou libostí v srdcech vázne.
Smrž. — kam. Ježto sami pro svú česť
chtie slúti mistři, váznú v rozličná osidla,
kteráž topie lidi v zatracení. Št. Vůz do
bláta vázne. Us. Bern. Na Ostrav. Tč.

Váznutí, n., das Stecken, die Stockung.
V. díla, práce, die Arbeitsstockung, pospoje,
Dch., obchodu, placení n. platby, Zahlungs-
stockung. Šp.

Vazný, Bund-, Binde-. V. sloup, die Bund-,
Stuhlsäule, trám, der Bundtram, Nz., drát
(vázací), der Bindedraht. Šp. — V. = co se
snadno váže, bindbar, dünnhalmig. V. malta
(která dobře váže, drží). U Rychn. V. mouka,
těsto. Us. Jdr. V. žito (s tenkými stébly).
Us.

Vazomluva, y, f = verše. Ros.

Vazovec, vce, m., Wasowetz, ves u Tur-
nova.

Vazovisko, a, n., der Ort, wo man stecken
bleibt. Na Slov. Bern.

Vazovka, y, f. = velká houba, grosser
Stockschwamm. Us.

Vazovnice, Wazownitz, samota u Bene-
šova v Buděj.

Vazový, z vazu, Rüster-. V. dřevo. Zlob.,
prkno. Troj. — Jg. Dal mu náhubek z v-ho
lýčí. Na mor. Valaš. Šd, Er. Sl. čít. 45. —
V., Nacken-. V. odpadek, der Halsabfall.

Vazuněk = fasuněk. Us. u Plaňan.

Važ, e, f. = věž. Na Slov. Na mašovskej
važi dva holůbky sediá. Sl. ps. Šf. II. 139.
(Šd. ).

Váž, e, m., osob. jm. Tf. 40., 52.

Važany, dle Dolany, Wažan, ves a) u
Boskovic, b) u Víškova, c) u Kroměříže,
d) u Uhers. Hradiště. Cf. Tk. V. 149.

Važčí, ího, m. = dohlížitel při váze. Vz
Tk. II. 290.. 352., 401.



	566

	Vazbářský = vazebnický. Vazbářství, n. = vazebnictví. Vazební, od vazby, Band-. V. trámy, krovy. KP. V. kladka v tiskař., der Bund- steg. Dch. Vazebnice, e, f., die Netzmacherin. — V. = vínek, die Binde. —V. = druh sítí na koroptve, die Kriechel. Šp. Vazebnický, Netzmacher-. Vazebnictví, n., die Netzmacherei Vazebník, a, m., der Netzmacher. Vazek, zku, m. = svazek. Nej. — V. = kus pole, kde obyč. jen zelená píce se seje jako vojtěška, jetel atd. Us. Dch. Vazeň, zně, m. = vězeň, der Gefangene, Sträfling. Na Slov. Tč., Sl. ps. Šf. 103. Mno- horečný blázen všetečnosti vazen. Na Slov. Tč. Každý je v svém živobytí jednej smrti vazen. Tč. Vazení, od vaditi = štvání k vádě, das Hetzen. — V. n. v. se = hádání se, rozpor, svár, der Streit, Zank. V., Jel. — V. = vě- zení, das Gefängniss. Zloděj utek z vazeňá. Na Slov. Tč. Vazený = vaděný, gezankt, ausgezankt. Us. Vázeti, el, en, ení, na Slov. = uváděti šestinedělku. Šf. Vázgnúti = váznouti. Na Slov. Bern. Vázgnutí, n., das Steckenbleiben. Na Slov. Bern. Vázgovisko, a, n., der Ort, wo man stecken bleibt. Na Slov. Bern. Vazí, n. = vaz, das Genick, zastr. Mus. pr. pr. Vazice, pl., ves. Arch. III. 495. Vazička, y, f. = malá váza, das Gefäss, die Vase. MM. 376. Vazilsko, a, n., Wasilsko, dvůr u Boj- kovic. Vazina, y, f., die Faschine. Tpl. Vaziti, il, en, ení = kaziti, překážku či- niti, hemmen, hindern. Krok. Vazivo, a, n. = spojivo, das Bindemittel. Bc. Hmota v-va. Šp. — V., das Bindege- webe. V. vedlé vaječníku, parovarium. Nz. lk. Záněť vaziva podkožního víček, blepha- ritis phlegmonosa (abscessus) Schb. Vazivový, Binde-. V. svazečky, Binde- bündel, vlákénka, -fibrillen, chrustavky, -knorpel, těliska, -körperchen. Nz. lk. Vázka, y, f. = vázání, vazba. Kdo by vázku obilí velkou a neobyčejnou dělal, ten aby dvojnásobnou daň dal. Bck. II. 1. 392. — V. = přivazování rév ke kolíkům atd. — V. = úrod (žen do kostela). Na Slov. Němc. III. 311., Sd., Plk. Vazkolečka, y, f. = vazkosť, vlhkosť. U Olom. Sd. Vazkosť, i, f. = vlhkosť. U Olom. Sd. - V. = tuhosť, die Zähheit. Vazkov, a, m., ves u Stříbra. Tf. 288. Vazký = tuhý, zäh. V. knedlík, kůže. Us. — V. = vlhký, mokrý. V. půda, komora, obilí. Na rolú je vazko. Na Zlínsku Brt. Vázati obilí za vazka. Šd. V jizbě je vazko. Na Mor. a ve Slez. Kd., Zmš., Pk., Kch. Nehodí se orati, ještě jest vazko. Mor. Brt. V lese je vazko; Kameně sú po děšti vazké; Mám v botech vazko. U Uh. Hrad. Tč.	Vazmo. Na v. = zavázaný na uzel, na zadrhmo. Us. u Jilemn. Cf. Bž. 217. Vaznice, e, f. = tyčka, jakými se srov- nané dříví při hromadě drzí, die Pfette. Us. Vazník, u, m., der Höhenbinder. Zpr. arch. XII. 4. 21. — V. = vazební kladka. Vz Vazební. Vaznosť, i, f., die Bindungsfähigkeit. Vápno dobré vaznosti. Zpr. arch. VIII. 114. Váznouti, víznouti, vázl a vízl, utí; uváz- nouti, uvíznouti = zůstati vězeti, stecken, hangen bleiben. — abs. Uváznu, budu vě- zeti. Veškera moudrosť a opatrnosť jejich vázne. Sš. L. 157. Obchod, hovor, hlas vázne. Us. Dch., Ml. Tu to vázne. Us. Dch. — jak. Tam peníze dluhem váznou. Dch. — kde. Lodí na mělčinách váznou. Jg. Bláto na nohách v-ne. Br. Na statku v-nou dluhy. Vz Vězeti. Šb., Slov. I. 248. Dluh vázne na chalupě a platiti se nemůže. Us. Šd. V pavučinách špatné a mdlé mušky váznou, velicí brouci se prorážejí. V. Vázne jako pták v sklonu neb v pletku. Ctib. Hád. Vňuž ptáci váznú na lepě. Alx. V. v. 2045. (HP. 49). Ptáci váznou v léčkách. Jg. Něco mi vázne v krku. Bern. Vůz v blátě vázne. Bern. — čím kde. Nohama v blátě v. Us. — komu. Tu člověku rozum vázne. Us. Dch. Když jazyky váznou líné k mluvě, své zdání zjevte němým znamením. Skakesp. (Tč. ). — komu kde jak. Řeč jeho poslou- chačům s velikou libostí v srdcech vázne. Smrž. — kam. Ježto sami pro svú česť chtie slúti mistři, váznú v rozličná osidla, kteráž topie lidi v zatracení. Št. Vůz do bláta vázne. Us. Bern. Na Ostrav. Tč. Váznutí, n., das Stecken, die Stockung. V. díla, práce, die Arbeitsstockung, pospoje, Dch., obchodu, placení n. platby, Zahlungs- stockung. Šp. Vazný, Bund-, Binde-. V. sloup, die Bund-, Stuhlsäule, trám, der Bundtram, Nz., drát (vázací), der Bindedraht. Šp. — V. = co se snadno váže, bindbar, dünnhalmig. V. malta (která dobře váže, drží). U Rychn. V. mouka, těsto. Us. Jdr. V. žito (s tenkými stébly). Us. Vazomluva, y, f = verše. Ros. Vazovec, vce, m., Wasowetz, ves u Tur- nova. Vazovisko, a, n., der Ort, wo man stecken bleibt. Na Slov. Bern. Vazovka, y, f. = velká houba, grosser Stockschwamm. Us. Vazovnice, Wazownitz, samota u Bene- šova v Buděj. Vazový, z vazu, Rüster-. V. dřevo. Zlob., prkno. Troj. — Jg. Dal mu náhubek z v-ho lýčí. Na mor. Valaš. Šd, Er. Sl. čít. 45. — V., Nacken-. V. odpadek, der Halsabfall. Vazuněk = fasuněk. Us. u Plaňan. Važ, e, f. = věž. Na Slov. Na mašovskej važi dva holůbky sediá. Sl. ps. Šf. II. 139. (Šd. ). Váž, e, m., osob. jm. Tf. 40., 52. Važany, dle Dolany, Wažan, ves a) u Boskovic, b) u Víškova, c) u Kroměříže, d) u Uhers. Hradiště. Cf. Tk. V. 149. Važčí, ího, m. = dohlížitel při váze. Vz Tk. II. 290.. 352., 401.