Předchozí (565)  Strana:566  Další (567) |
|
|||
566
|
|||
|
|||
Vazbářský = vazebnický.
Vazbářství, n. = vazebnictví.
Vazební, od vazby, Band-. V. trámy,
krovy. KP. V. kladka v tiskař., der Bund- steg. Dch. Vazebnice, e, f., die Netzmacherin. —
V. = vínek, die Binde. —V. = druh sítí na koroptve, die Kriechel. Šp. Vazebnický, Netzmacher-.
Vazebnictví, n., die Netzmacherei
Vazebník, a, m., der Netzmacher.
Vazek, zku, m. = svazek. Nej. — V. =
kus pole, kde obyč. jen zelená píce se seje jako vojtěška, jetel atd. Us. Dch. Vazeň, zně, m. = vězeň, der Gefangene,
Sträfling. Na Slov. Tč., Sl. ps. Šf. 103. Mno- horečný blázen všetečnosti vazen. Na Slov. Tč. Každý je v svém živobytí jednej smrti vazen. Tč. Vazení, od vaditi = štvání k vádě, das
Hetzen. — V. n. v. se = hádání se, rozpor, svár, der Streit, Zank. V., Jel. — V. = vě- zení, das Gefängniss. Zloděj utek z vazeňá. Na Slov. Tč. Vazený = vaděný, gezankt, ausgezankt.
Us. Vázeti, el, en, ení, na Slov. = uváděti
šestinedělku. Šf. Vázgnúti = váznouti. Na Slov. Bern.
Vázgnutí, n., das Steckenbleiben. Na
Slov. Bern. Vázgovisko, a, n., der Ort, wo man
stecken bleibt. Na Slov. Bern. Vazí, n. = vaz, das Genick, zastr. Mus.
pr. pr. Vazice, pl., ves. Arch. III. 495.
Vazička, y, f. = malá váza, das Gefäss,
die Vase. MM. 376. Vazilsko, a, n., Wasilsko, dvůr u Boj-
kovic. Vazina, y, f., die Faschine. Tpl.
Vaziti, il, en, ení = kaziti, překážku či-
niti, hemmen, hindern. Krok. Vazivo, a, n. = spojivo, das Bindemittel.
Bc. Hmota v-va. Šp. — V., das Bindege- webe. V. vedlé vaječníku, parovarium. Nz. lk. Záněť vaziva podkožního víček, blepha- ritis phlegmonosa (abscessus) Schb. Vazivový, Binde-. V. svazečky, Binde-
bündel, vlákénka, -fibrillen, chrustavky, -knorpel, těliska, -körperchen. Nz. lk. Vázka, y, f. = vázání, vazba. Kdo by
vázku obilí velkou a neobyčejnou dělal, ten aby dvojnásobnou daň dal. Bck. II. 1. 392. — V. = přivazování rév ke kolíkům atd. — V. = úrod (žen do kostela). Na Slov. Němc. III. 311., Sd., Plk. Vazkolečka, y, f. = vazkosť, vlhkosť. U
Olom. Sd. Vazkosť, i, f. = vlhkosť. U Olom. Sd. -
V. = tuhosť, die Zähheit. Vazkov, a, m., ves u Stříbra. Tf. 288.
Vazký = tuhý, zäh. V. knedlík, kůže.
Us. — V. = vlhký, mokrý. V. půda, komora, obilí. Na rolú je vazko. Na Zlínsku Brt. Vázati obilí za vazka. Šd. V jizbě je vazko. Na Mor. a ve Slez. Kd., Zmš., Pk., Kch. Nehodí se orati, ještě jest vazko. Mor. Brt. V lese je vazko; Kameně sú po děšti vazké; Mám v botech vazko. U Uh. Hrad. Tč. |
Vazmo. Na v. = zavázaný na uzel, na
zadrhmo. Us. u Jilemn. Cf. Bž. 217. Vaznice, e, f. = tyčka, jakými se srov-
nané dříví při hromadě drzí, die Pfette. Us. Vazník, u, m., der Höhenbinder. Zpr.
arch. XII. 4. 21. — V. = vazební kladka. Vz Vazební. Vaznosť, i, f., die Bindungsfähigkeit.
Vápno dobré vaznosti. Zpr. arch. VIII. 114. Váznouti, víznouti, vázl a vízl, utí; uváz-
nouti, uvíznouti = zůstati vězeti, stecken, hangen bleiben. — abs. Uváznu, budu vě- zeti. Veškera moudrosť a opatrnosť jejich vázne. Sš. L. 157. Obchod, hovor, hlas vázne. Us. Dch., Ml. Tu to vázne. Us. Dch. — jak. Tam peníze dluhem váznou. Dch.
— kde. Lodí na mělčinách váznou. Jg.
Bláto na nohách v-ne. Br. Na statku v-nou dluhy. Vz Vězeti. Šb., Slov. I. 248. Dluh vázne na chalupě a platiti se nemůže. Us. Šd. V pavučinách špatné a mdlé mušky váznou, velicí brouci se prorážejí. V. Vázne jako pták v sklonu neb v pletku. Ctib. Hád. Vňuž ptáci váznú na lepě. Alx. V. v. 2045. (HP. 49). Ptáci váznou v léčkách. Jg. Něco mi vázne v krku. Bern. Vůz v blátě vázne. Bern. — čím kde. Nohama v blátě v. Us. — komu. Tu člověku rozum vázne. Us.
Dch. Když jazyky váznou líné k mluvě, své zdání zjevte němým znamením. Skakesp. (Tč. ). — komu kde jak. Řeč jeho poslou- chačům s velikou libostí v srdcech vázne. Smrž. — kam. Ježto sami pro svú česť chtie slúti mistři, váznú v rozličná osidla, kteráž topie lidi v zatracení. Št. Vůz do bláta vázne. Us. Bern. Na Ostrav. Tč. Váznutí, n., das Stecken, die Stockung.
V. díla, práce, die Arbeitsstockung, pospoje, Dch., obchodu, placení n. platby, Zahlungs- stockung. Šp. Vazný, Bund-, Binde-. V. sloup, die Bund-,
Stuhlsäule, trám, der Bundtram, Nz., drát (vázací), der Bindedraht. Šp. — V. = co se snadno váže, bindbar, dünnhalmig. V. malta (která dobře váže, drží). U Rychn. V. mouka, těsto. Us. Jdr. V. žito (s tenkými stébly). Us. Vazomluva, y, f = verše. Ros.
Vazovec, vce, m., Wasowetz, ves u Tur-
nova. Vazovisko, a, n., der Ort, wo man stecken
bleibt. Na Slov. Bern. Vazovka, y, f. = velká houba, grosser
Stockschwamm. Us. Vazovnice, Wazownitz, samota u Bene-
šova v Buděj. Vazový, z vazu, Rüster-. V. dřevo. Zlob.,
prkno. Troj. — Jg. Dal mu náhubek z v-ho lýčí. Na mor. Valaš. Šd, Er. Sl. čít. 45. — V., Nacken-. V. odpadek, der Halsabfall. Vazuněk = fasuněk. Us. u Plaňan.
Važ, e, f. = věž. Na Slov. Na mašovskej
važi dva holůbky sediá. Sl. ps. Šf. II. 139. (Šd. ). Váž, e, m., osob. jm. Tf. 40., 52.
Važany, dle Dolany, Wažan, ves a) u
Boskovic, b) u Víškova, c) u Kroměříže, d) u Uhers. Hradiště. Cf. Tk. V. 149. Važčí, ího, m. = dohlížitel při váze. Vz
Tk. II. 290.. 352., 401. |
||
|
|||
Předchozí (565)  Strana:566  Další (567) |