sb157-05 0..8296

567

Važec, žce, m., říčka na Slov. Kde Zel-
nice padá do V-ca. Let. Sl. II. 203.

Vážeň, žně, f. = miska u váhy, die Schale
an der Wage.

Vážení, n., das Abwägen. V. zboží. V.
na zkoušku, die Probeabwage. — V přenes.
smyslu. Dává se to k rozsouzení a v. Bart.
341. 37. V. sebe, die Selbstachtung. Dch.
Křest sv. přijal... příklad na sobě drahého
v. tě služby ukázal. BR. II. 14. b.

1. Vážený; -en, a, o, geschöpft. — od-
kud. Kde řeky neb potoka není, tam čerstvě
ze studně v-ná voda službu tu zaujímá. Sš.
P. 760.

2. Vážený; -en, a, o, geehrt, geschätzt.
Vysoce v., titul nešlechtických vzdělancův
a vážených občanův. Vz Titul, Blahorodí.
Šr. — jak: nade všechny vážený. Us. Dch.

Vážeti. Tohoto slovesa jen s předložkami
se užívá: navážeti, dovážeti.

Važice, Wažitz, ves u Libáně. Vz Tk. III.
166., 267.

Važič, e, m. = važitel, kdo váží vodu, der
Schöpfer, Einschöpfer. V. vod. Aqu., Jg.

Važička, y, f., die Einschöpferin. Bern.

Važidlo, a, n. Samočinné v. na obilí, se-
mena olejná, slad a p. Wld.

Vážina, y, f. = hloubka řeky Váha. Po-
topil sa šuhaj v hlubokej vážině. Sl. ps. 74.

— V., die Waaggegend. Bern.
Vážinečka, y, f. = krajina za Váhem.

Sl. ps. 283.

Važisko, a, n. = dřevo při voze, na němž
jsou brdečka váh zavěšena. V Kunv., Msk.,
u Olom. Kd.

Važištš, ě. m., dasWageholz; die Pflug-
wage. Vz Váhy u vozu, u pluhu.

Važitel, e, m. = kdo váží na váze, der
Wäger, Abwäger. — V. = soudce, der Beur-
theiler, Schätzer. Mudr., Jel. — V. = čerpač,
naběrač, der Schöpfer, Einschöpfer. Jg.

Važitelnina. y, f. = hmota važitelná. Pr.
Chym. 60.

Važitelný, wägbar. V. hmota. Pr. Chym.

— V. = co čerpáno, nabíráno býti může,
schöpfbar. Aqu.

Važitelství, n., die Wägekunst. D.

Vážiti, vážím, važ, váže (íc), il, en, ení;
vážívati = vyšetřovati tíži něčeho na váze,
wägen, abwägen, durch die Wage die
Schwere, das Gewicht erforschen; srovná-
vati, gegen einander halten, vergleichen;
učiniti, že se něco váhá, in eine wägende,
schwingende Bewegung setzen, wägen, be-
wegen; vlásti vedlé libosti, nach Belieben
lenken, leiten, kehren; potězkávati, mit der
Hand wägen; uvažovati, přemýšleti, roz-
jímati, erwägen, abwägen, betrachten, unter-
suchen, überlegen; ceniti, pokládati za
mnoho n. málo, schätzen; za něco míti, ctíti,
v šetrnosti míti, vysoko si ceniti, schätzen,
achten, ansehen; domysliti se, zavírati,
schätzen, schliessen; vykládati, aufnehmen,
vermerken, auslegen; vynaložiti, nasaditi,
nelitovati, daran setzen, auf etwas ver-
wenden; sázeti nač, nasaditi, pokoušeti se
s nebezpečenstvím, wagen, daran setzen;
vrci se na co, žádati, dbáti čeho, auf etwas
zielen, darauf losgehen, darnach trachten,
nachtrachten nachstellen; ze studny vytaho-

vati, Wasser schöpfen; chlastati, trinken,
saufen; — váhu míti, Gewicht haben, wie-
gen; platiti, cenu míti, gelten; moci, gelten,
giltig sein, Gewicht haben; se = váhati
se, chýliti se, sich wägen, hin und her wägen,
schaukeln, schwingen, schwanken; smíti,
opovážiti se, odvážiti se, etwas wagen, sich
unterstehen, unterfangen; — si = se, wagen
(na Slov. ). Jg. — abs. Ale važte, bratřie
moji, važte, co die pán; Uvaž, že múdře
žádá; Važ každý, co činí a znamenaj, již-li
pracuje u vinici božie; Pán Bóh neváží, co
kto dá, ale z kterak dobré vóle; Protož
važmy, kterú bázní mámy sě Boha báti. Hus

II. 2., 43., 65., 268., III. 136. Neváží (neuva-
žuje), co tím císařství římskému škodí. V.
Kdo nasází mladých stromků, bude vážen
od potomků. Prov. Tč. Řeč se váží a ne-
počítá. Prov. Šd. Práva bez exekucí nic
neváží. V. — co, koho (si). Otázky be-
dlivě v. V. Ustanovení, dekreta v. a jim
dosti činiti. Skl. I. 274. V. maso, kávu,
cukr, vodu, zboží. Us. Cestu k němu v. (jí
nelitovati). Jg. V. zoul (vyměřiti jeho výšku),
Výs., nález (z něčeho učiniti, uzavříti). Knst.
Ta věc váží 10 liber. D. Kus země někam
v. Šm. Slunce váží vodu. Šm. Těžce vážil
tato slova (mrzela ho). Drsk. A toto vá-
žiece světí prorokové nechtěli nižádného
poslúchati proti božiemu přikázání. Hus I.
89. Važ poslednie věci hořké a krátkú libosť
jejie (ženy). Hus. I. 277. Tělo i zboží v.
(nasaditi). Výb. I. 814. V. si něco. Pal. Rdh.

III. 137., Bart IV. 3. Však on ví, jak tvoje
tlachy vážit. Šml. Kníže Soběslav vyvěsil
r. 1129. v chrámu vyšehradském korunu,
jenž vážila 12 hř. ve zlatě a 80 ve stříbře.
Ddk. IV. 261. Snad ti (= tě) váží (= tlačí)
šabla moja? Mt. S. Vážíť to (uvažují) a roz-
jímají lidé věrní. Bart. II. 16. Sám svo-
body kdo hoden, svobodu zná v. každou.
Koll. Bídu svou v-li (uvažovali). V. V.
práci. Drsk. Sám sebe važ. Kmp. Nechť to
ctné právo váží; Račte to vážiti, jakož ta
žena vyznává, má-li to svědomie zavrženo
býti vyslyšané čili má trpeno býti; Rač to
právo v., das Gericht möge das in Erwä-
gung ziehen. NB. Tč. 8., 42., 215. Ode
vzdáli k tobě, králi, v-li jsme cestu k tomu
tvému městu. Sš. Bs. 51. Kteřížto sú hrdla
svá tak dobře v-li jakožto já; Váživše pilně
tu věc. Arch. IV. 13., V. 190. (Šd. ). Tam
obyčej býval peníze v. a ne čísti. BR. II.
118. a. Napomínám (pannu), aby panenskú
čistotu vážila draho. Št. N. 5. Nevaž sobě
těžko toho. Št. N. 13. Lehce sobě něco v.
Vš. 53. Ó by tuto řeč svatú v-li. Ty važ
viece Boha i jeho jméno a přikázánie; Viece
vážie zbožie světa než své spasenie; Važ
krátkosť života; Tuto řeč spasitele kdo váží,
ten znamená...; Kněžie viece vážie při-
kázánie lidské nežli přikázánie božie; Ne-
beský súdce kterak to v. bude, nevieme;
Viece's vážil hlas jednoho slepého než hlas
zástupa velikého; Tu jich kárá zlosť, že
viece sú v-li osla neb vola než svého blíž-
nieho zdravie; A tak má v. člověk viece
proviněnie proti Bohu než proti blížniemu;
A tak váživ pádu velikosť zamútil se v duchu
a omdlel jest až do krvavého potu; Važ