Předchozí (566)  Strana:567  Další (568) |
|
|||
567
|
|||
|
|||
Važec, žce, m., říčka na Slov. Kde Zel-
nice padá do V-ca. Let. Sl. II. 203. Vážeň, žně, f. = miska u váhy, die Schale
an der Wage. Vážení, n., das Abwägen. V. zboží. V.
na zkoušku, die Probeabwage. — V přenes. smyslu. Dává se to k rozsouzení a v. Bart. 341. 37. V. sebe, die Selbstachtung. Dch. Křest sv. přijal... příklad na sobě drahého v. tě služby ukázal. BR. II. 14. b. 1. Vážený; -en, a, o, geschöpft. — od-
kud. Kde řeky neb potoka není, tam čerstvě ze studně v-ná voda službu tu zaujímá. Sš. P. 760. 2. Vážený; -en, a, o, geehrt, geschätzt.
Vysoce v., titul nešlechtických vzdělancův a vážených občanův. Vz Titul, Blahorodí. Šr. — jak: nade všechny vážený. Us. Dch. Vážeti. Tohoto slovesa jen s předložkami
se užívá: navážeti, dovážeti. Važice, Wažitz, ves u Libáně. Vz Tk. III.
166., 267. Važič, e, m. = važitel, kdo váží vodu, der
Schöpfer, Einschöpfer. V. vod. Aqu., Jg. Važička, y, f., die Einschöpferin. Bern.
Važidlo, a, n. Samočinné v. na obilí, se-
mena olejná, slad a p. Wld. Vážina, y, f. = hloubka řeky Váha. Po-
topil sa šuhaj v hlubokej vážině. Sl. ps. 74. — V., die Waaggegend. Bern.
Vážinečka, y, f. = krajina za Váhem. Sl. ps. 283.
Važisko, a, n. = dřevo při voze, na němž
jsou brdečka váh zavěšena. V Kunv., Msk., u Olom. Kd. Važištš, ě. m., dasWageholz; die Pflug-
wage. Vz Váhy u vozu, u pluhu. Važitel, e, m. = kdo váží na váze, der
Wäger, Abwäger. — V. = soudce, der Beur- theiler, Schätzer. Mudr., Jel. — V. = čerpač, naběrač, der Schöpfer, Einschöpfer. Jg. Važitelnina. y, f. = hmota važitelná. Pr.
Chym. 60. Važitelný, wägbar. V. hmota. Pr. Chym.
— V. = co čerpáno, nabíráno býti může,
schöpfbar. Aqu. Važitelství, n., die Wägekunst. D.
Vážiti, vážím, važ, váže (íc), il, en, ení;
vážívati = vyšetřovati tíži něčeho na váze, wägen, abwägen, durch die Wage die Schwere, das Gewicht erforschen; srovná- vati, gegen einander halten, vergleichen; učiniti, že se něco váhá, in eine wägende, schwingende Bewegung setzen, wägen, be- wegen; vlásti vedlé libosti, nach Belieben lenken, leiten, kehren; potězkávati, mit der Hand wägen; uvažovati, přemýšleti, roz- jímati, erwägen, abwägen, betrachten, unter- suchen, überlegen; ceniti, pokládati za mnoho n. málo, schätzen; za něco míti, ctíti, v šetrnosti míti, vysoko si ceniti, schätzen, achten, ansehen; domysliti se, zavírati, schätzen, schliessen; vykládati, aufnehmen, vermerken, auslegen; vynaložiti, nasaditi, nelitovati, daran setzen, auf etwas ver- wenden; sázeti nač, nasaditi, pokoušeti se s nebezpečenstvím, wagen, daran setzen; vrci se na co, žádati, dbáti čeho, auf etwas zielen, darauf losgehen, darnach trachten, nachtrachten nachstellen; ze studny vytaho- |
vati, Wasser schöpfen; chlastati, trinken,
saufen; — váhu míti, Gewicht haben, wie- gen; platiti, cenu míti, gelten; moci, gelten, giltig sein, Gewicht haben; se = váhati se, chýliti se, sich wägen, hin und her wägen, schaukeln, schwingen, schwanken; smíti, opovážiti se, odvážiti se, etwas wagen, sich unterstehen, unterfangen; — si = se, wagen (na Slov. ). Jg. — abs. Ale važte, bratřie moji, važte, co die pán; Uvaž, že múdře žádá; Važ každý, co činí a znamenaj, již-li pracuje u vinici božie; Pán Bóh neváží, co kto dá, ale z kterak dobré vóle; Protož važmy, kterú bázní mámy sě Boha báti. Hus II. 2., 43., 65., 268., III. 136. Neváží (neuva-
žuje), co tím císařství římskému škodí. V. Kdo nasází mladých stromků, bude vážen od potomků. Prov. Tč. Řeč se váží a ne- počítá. Prov. Šd. Práva bez exekucí nic neváží. V. — co, koho (si). Otázky be- dlivě v. V. Ustanovení, dekreta v. a jim dosti činiti. Skl. I. 274. V. maso, kávu, cukr, vodu, zboží. Us. Cestu k němu v. (jí nelitovati). Jg. V. zoul (vyměřiti jeho výšku), Výs., nález (z něčeho učiniti, uzavříti). Knst. Ta věc váží 10 liber. D. Kus země někam v. Šm. Slunce váží vodu. Šm. Těžce vážil tato slova (mrzela ho). Drsk. A toto vá- žiece světí prorokové nechtěli nižádného poslúchati proti božiemu přikázání. Hus I. 89. Važ poslednie věci hořké a krátkú libosť jejie (ženy). Hus. I. 277. Tělo i zboží v. (nasaditi). Výb. I. 814. V. si něco. Pal. Rdh. III. 137., Bart IV. 3. Však on ví, jak tvoje
tlachy vážit. Šml. Kníže Soběslav vyvěsil r. 1129. v chrámu vyšehradském korunu, jenž vážila 12 hř. ve zlatě a 80 ve stříbře. Ddk. IV. 261. Snad ti (= tě) váží (= tlačí) šabla moja? Mt. S. Vážíť to (uvažují) a roz- jímají lidé věrní. Bart. II. 16. Sám svo- body kdo hoden, svobodu zná v. každou. Koll. Bídu svou v-li (uvažovali). V. V. práci. Drsk. Sám sebe važ. Kmp. Nechť to ctné právo váží; Račte to vážiti, jakož ta žena vyznává, má-li to svědomie zavrženo býti vyslyšané čili má trpeno býti; Rač to právo v., das Gericht möge das in Erwä- gung ziehen. NB. Tč. 8., 42., 215. Ode vzdáli k tobě, králi, v-li jsme cestu k tomu tvému městu. Sš. Bs. 51. Kteřížto sú hrdla svá tak dobře v-li jakožto já; Váživše pilně tu věc. Arch. IV. 13., V. 190. (Šd. ). Tam obyčej býval peníze v. a ne čísti. BR. II. 118. a. Napomínám (pannu), aby panenskú čistotu vážila draho. Št. N. 5. Nevaž sobě těžko toho. Št. N. 13. Lehce sobě něco v. Vš. 53. Ó by tuto řeč svatú v-li. Ty važ viece Boha i jeho jméno a přikázánie; Viece vážie zbožie světa než své spasenie; Važ krátkosť života; Tuto řeč spasitele kdo váží, ten znamená...; Kněžie viece vážie při- kázánie lidské nežli přikázánie božie; Ne- beský súdce kterak to v. bude, nevieme; Viece's vážil hlas jednoho slepého než hlas zástupa velikého; Tu jich kárá zlosť, že viece sú v-li osla neb vola než svého blíž- nieho zdravie; A tak má v. člověk viece proviněnie proti Bohu než proti blížniemu; A tak váživ pádu velikosť zamútil se v duchu a omdlel jest až do krvavého potu; Važ |
||
|
|||
Předchozí (566)  Strana:567  Další (568) |