sb157-05 0..8296

569

Kom. V mysli něco v. (= uvažovati). V. To
vida a váže u sebe. V., Háj. To před Bohem
nic neváží. Mnoho při někom v. (moci). V.
I váží apoštol na mysli důvody ony. Sš. II. 30.
Arcibiskupem pražským učiněn pan Zbyněk
Berka z Dubé, ale v Čechách to už nehrubě
váženo bylo. Dač. I. 177. Čím som sa tě-
šila, to som i stratila, čo som si v tom svetě
najviece vážila. Sl. ps. Šf. I. 90. Páni a ry-
tířstvo na sněmu obecném s pilností sou
vážili, což v těchto knihách psáno stojí.
Pal. Dj. V. I. 422. V Čechách se v právu
zemském léta přirozená vážie. Vš. Jir. 254.

— co (čím): vahou, Jg., V., rukou (potěž-
kávati), Us., dlaní. V., hrdlem, životem (na-
saditi hrdlo). Bern. Vodu ze studny okovem,
Kom., kolem vážiti. V. Strom železem v.
(vyvraceti). L. (Ona) při dvoře papežském
jak ctnostmi tak i bystrotou ducha svého
velice mnoho té doby vážila. Ddk. II. 256.

— co proti čemu. Tesknosť proti rozkoši
v. (srovnávati). Jel. Žádné privilegium proti
tomu nic neváží. Plk., L. — co o kom. Nad
míru mnoho o sobě váží (myslí. ) Bern. —
co proč. Pro věci marné něco v. (vynalo-
žiti). Pref. Judit, kteráž pro vlasť nebez-
pečně česť i hrdlo vážila. Pal. Dj. IV. 2.
400. I prosím snažně V. Msti, abyste sobě
té práce pro věci horší v. neráčili. Arch. III.
28. Život svůj nebezpečně vážil pro tě. Bj.
Mnějí, by pro jich mistrstvie pán Bóh hřie-
chu jim nevážil; Pro malý zisk světa to-
hoto málo vážíte život věčný. Hus I. 453.,
III. 270. Člověk pro zlato duši váží. Alx.
V. v. 628. Pro zbožie svój život v. Alx. V.
v. 1859. Vz V. s infinit. — co odkud.
Z toho již každý v. (souditi) může. V. Vodu
ze studnice v. Kom. Učení od někoho v.
(bráti). Plk. Z pramenů v. Us. Dch. Příčinu
toho v. můžeme ze slov téhož apoštola. Že
od eonu a vyšších jakýchsi duchů plnosť
vědy a moudrosti v. přijde. Sš. I. 57., II.
211. Pořádně vypsaného jména nenalezl Pez
v rukopisu, z něhož jej byl vážil. Ddk. II.
321. — se kam: do bitvy (odvážiti se).
Reš. — adv. (jak) málo, lehce, velmi,
mnoho, Us., velice, vysoce, vysoko, draze,
V., laskavě, milostivě v-ti. D., Reš. Velmi
lehce to váží; Zná spasitele svého a váží
pilně bolesť jeho; Tu řeč pilně važme. Hus

I. 107., 109., 336., II. 397. (Tč. ). Lehce ně-
koho v. Chč. 299. Draze si toho vážím. Jel.
To mu milostivě vážil. Abr. r. 9. II. 103.
Velmi milostivě lidské pokolení vážíš. Ib.

II. 119. A protož draze sobě jí važme. BR.
II. 749. b. Nevažte sobě těžko toho. Št. N.
66. 13. Súdcí prositi, aby to jemu lehčeje
váženo bylo; To jsú pilně vážiece nalezli;
Všeliká přísaha ode všech lidí těžce jest
vždycky vážená. Vš. Jir. 65., 85., 98. V. si
něčeho málo. Vz Šiška. — s inft. Vážil
sem (váhal) to udělati. Krab. Nic neváží pro-
siti milosti za hříchy. V. Že sobě pro Boha
i statků svých vynakládati nevážili. Br. Nic
tobě neváží prolévati krve. Br. Ktož k vůli
otci a matce své pro zalíbení se jim neváží
sobě mne uraziti a zapříti. BR. II. 47. a.
Aby do rozeznání dobrých lidí nesměli se
vážiť tu zem orať. Sl. let. I. 249. — kdy.
Při svědomí ne množstvie svědkóv, ale viera

nenakažená v svědectví a pravda se váží.
Vš. Jir. 360. Jestiť s podivením, jak lehce
v-lo sobě za těch dob právě německé bis-
kupstvo klatby církevní. Ddk II. 302.

Váživě = vážlivě.

Váživosť, i, f. = vážlivosť.

Váživý = vážlivý.

Vážka, y, f., obyč. pl. vážky = malá váha,
kleine Wage. Vz Váha. V. dukátové, zlaté,
Ros., na zlato. V. Na vážky (na vous). V.
Na zlaté vážky něco vložiti. V. V. pivní,
die Bierwage, Us. Dch., pružné, die Feder-
wage, Ck., hydraulické, vz Prm. III. č. 17.,
na droždí, der Hefenmesser, Suk, tangen-
cialní, die Tangentialwage (Zengrovy). Šp.
Polož slova svá na zlaté vážky. Reš. Neber
si všecky řeči na vážku. Sl. ps. Šf. II. 123.,
Mt. S. Spravedlivosť bez premeny je všeckym
jednaká a na jedných vážkách váží pána i
sedláka. Na Slov. Tč. Slova na vážku bráti
(uvažovati). Prov. Na vážkách vážiti. Kom.

— Vodní vážky (libella, libellula) = nástroj
k určování vodorovné polohy dvou n. ně-
kolika předmětův. V. rourkovité, okrou-
hlé. Vz S. N. — V. = hmyz, šídlo, motýlice,
libellula, die Wasserjungfer. Vz S. N. V.
ploská, libellula depressa, čtyřskvrnná, l.
quatuormaculata. Vz Frč. 147.

Vážkovati, balanciren. Mor. Tpl.

Vážkovitý. V-tí hmyzi, libellulina, die
Wasserjungfern. Nz.

Vážlivě, schätzend, abwägend.

Vážlivosť, i, f., die Bedachtsamkeit. Ros.

Važlivý = vážící, wägend. — V. = uváž-
livý, rozvážlivý, bedächtig. Krab. — V. =
vážený, vzácný, angesehen, geschätzt. Reš.

Vážně = s váhou, wichtig, schwer. Bern.

— V. = s dotiskem, wichtig, nachdrücklich,
mít Nachdruck. V. to pověděl. Jel. — V.
= uctivě. V. se stavěti, V., k matce se míti.
Br. — V. = opravdově, přísně, ernsthaft,
ernstlich. V. si vésti. V. Jeseň krajem v.
chodí. Vrchl. — V. = rozmyslně, bedächtig,
vorsichtig. Staří v. si počínají. Berg.

Vážné, ého, n., das Waggeld. Nz.

Vážní = od váhy, Wag-. V. misky. Aqu.
V. kniha na řepu, das Rübenwagbuch, lístek,
der Wagschein. Šp. Skutkové viece jsú
vážní než slova. Hus I. 223. V. lať. Vz
Vážnice.

2. Vážní, ího, m., der Wagemeister. Dch.
Vz Vážčí, Vážník, Vážný.

Vážnice, e, f. = studnice, der Schöpf-
brunnen. Us. — V. = váhy u vozu a u pluhu,
die Wagen-, Pflugwage. Us. — V. = vážní
lať, die Waglatte. Prm. — V. = veřejná
místnosť k vážení, das Wagehaus, die Stadt-
wage. Jg., Šp. — V. na Slov. = senná váha,
die Heuwage. Plk.

Vážník, a. m., der Wäger, Abwäger. Vz
Tk. II. 375., 381. Vz Vážní, 2.

Vážno, wichtig, giltig. L.

Vážnomyslný, ernst gesinnt. Žer.

Vážnosť, i, f. = váha, tíž, těžkosť, das
Gewicht, die Wichtigkeit, Schwere. Svou
v-stí tělo dolů přímo se nese. Jg. — V. =
náležitá váha, gehöriges Gewicht, Wichtig-
keit, Werth. V. dukátu, mince. Bern. —V.
= platnosť, cena, der Werth, die Wichtig-
keit, Giltigkeit. Užitek věcem v. dává. Jel.

247