Předchozí (569)  Strana:570  Další (571) |
|
|||
570
|
|||
|
|||
Mnoho v-sti; v. míti. V. — V. = síla, váha,
die Kraft, Wichtigkeit, Nachdrücklichkeit, der Nachdruck, das Interesse. V. práva. Jel. — V. = moc, die Gewalt, Wichtigkeit, der
Einfluss, das Ansehen. Moc úřadu, v. a zřetel. V. Muž veliké v-sti. D. Také za Johanity a za klášter rajhradský zasazoval se svou bis- kupskou v-stí. Císařova vážnosť vzmohla se do té míry, že... Ddk. 285., II. 175. — V. = hodnosť, důstojnosť, die Würde, Wich- tigkeit, Grösse, das Ansehen. V. a důsto- jenství senatorů římských. V. Aby při soudu v. byla zachována. Boč. V. soudu, vz Žer. Záp. I. 99., 109., 141., 274., 276. Nabyti platnější v-sti; V. něčí podvrátiti. Us. Dch. Co se dotýče vraždy, ran a jiných hmotných věcí, v takových bývají váženy v právě rozličné výmienky podlé v-sti a zachovánie osob, také podlé v-sti znění a vyslovení pří, žaloby a odporu atd., ježto potřebí jest o tom věděti před právem. NB. Tč. 88. — V. = přísnosť, opravdivosť, der Ernst, die Ernst- haftigkeit. V. V. mužská. Jel. V. s přívěti- vostí mísiti. Bern. Opatrná v. Arch. I. 206. — V. = česť, poctivosť, pocta, die Achtung,
Hochachtung. Míti koho ve (u) vážnosti (ctíti jej); není v žádné vážnosti u lidí. V. V. někomu prokázati. D. V. ta nepocházela z ohledů politických. Sš. I. 12. I pes je ve svém úřadě u lidí ve vážnosti. Skakesp. Tč. Kdoby starých lidí ve v-sti neměl. Us. Šd. Turci ten kostel u veliké vážnosti mají. Har. I. 190. To zvýšilo v. a hrdosť jeho lidu; V. jeho pomíjela zároveň se štěstím jeho. Ddk. III. 257., II. 174. (Tč. ). V malé v-sti jest na světě. BR. II. 60. a V. a pocta. Dch. Se vší v-stí a uctivostí k tobě. Br. V takové jsou v-sti jako prach v očích. — V. = povážnosť, rozvaha, die Uiberlegung, Erwägung. Opa- trná v. v razení (radění). Jel. Vážnota, y, f. = vážnosť, poctivosť, ucti-
vosť, die Achtung, Schätzung. Krok. II. 200. Vážný = od váhy, Wage-. V. mísky, Aqu.,
kniha, dům. — V., ého, m., subst. = kdo váží. Vz Vážní, 2. Der Wäger, Abwäger, Wagmeister. V. chleba. V. — V. = těžký, schwer. V. V. jest písek. Zlato jest nejváž- nější. Kom. V. vůz. Bern. Ten hošík je v-ný. Us. Vk. V. kýta. Us. Vk. Hrúdu dobře v-nú v rúchu uvázav. Pass 37. (Hý. ). — V. = co se na váhu prodává, wägbar. Zboží vážné a mírné neb loketní. Bck. II. 1. 72. Dva vozy se zbožím vážným vzeli. Pč. 17. — V. = náležitou váhu mající, vollwichtig.
V. mince. V. — V. = mnoho platící, veliké váhy, platný, znamenitý, wichtig, von Wich- tigkeit, erheblich, viel geltend, ansehnlich, gross, Einfluss habend. Věc vysoce v. D. List velmi v. Plk. — V. = ctěný, poctivý, počestný, ctihodný, důstojný, achtbar, schätz- bar, würdig, ehrwürdig. Nz. V. ctnosti. Hus III. 20. Vysoce vážný. V. Někdy (byl) vážný, nyní žádný (ztratil úřad. Vz Úřad, Pyšný). D., Č. — čím: věkem, uměním, soudem. Jg. — V. = přísný, opravdový, ernst, ernst-
haft, würdig, gesetzt. V. povídka. Nz. V. postava, dáma, nálada. Us. Dch. V. doba, ernster Augenblick. J. tr. Byla žena stará a vážná a ne nějaká mladice klevetná. BR. II. 206. Nastaly vážnější boje. Pal. Dj. III. 3. |
51. Podlé našeho rčení a slibu dobře váž-
ného. Arch. II. 29. V Jihlavi s jinými mno- hými v-nými a pilnými běhy dosti budem míti činiti. Arch. II. 38. Málo v. V. Musíť biskup býti v. Br. Směšné i vážné věci. Jel. Vážní obyčejové toho muže. Kom. — v čem: v činech a řečech. Troj. — V. = důkladný, gründlich, nachdrücklich. V. řeč. Kom. — V. = vážící sobě, cenící, schätzend, achtend. — čeho: malých věcí v. Boč. — V. = vážen,
čerpán býti mohoucí, schöpflich, schöpfbar. V. voda. Bern. = Tahoun v. = kdo za provaz táhne, der Seilzieher. V. Vážský, Waag-. V. úžina pltníkům jest
nebezpečna. Slov. Tč. V. kanal. Sl. let. IV. 137. Vbabrati = vpiprati, hineinschmieren. —
co kam čím: maltu rukama do okna. Na Ostrav. Tč. Vbarviti, il, en, ení, hineinfärben. — co
kam čím: štětcem kvítko mezi jiná kvítka. Us. Tč. Vbásniti se, il, ěn, ění, sich eindichten.
— se kam, v co: Pokor. Z hor. 117. Vběh, u, m., der Einlauf. Šm.
Vběhnouti, hni, hna (ouc), hnul a hl,
utí; vbíhati, hineinlaufen, hineinfliessen, mün- den, einmünden. — kam (komu, s kým). V. do domu, Us., někomu do řeči, Bern., nepříteli do rukou. Č. Jedna ulice do druhé vbíhala. Kom. V. v neštěstí, v dům. Kdyby hovado k sousedu vběhlo. Er. Ale však pro to člověčenstvie, kteréž jsi přijal, menší nejsi, ani proto s ním v které vběhuješ po- níženie. Vol. sv. Jer. V. v zámezí, zum Aeussersten gedeihen. Dch. Do komory vběhla a do truhly lehla. Sš. P. 125. Mo- ravka vbíhá do Ostravice (vlévá se). Us. Tč. Telata vbíhajú přes furtku do zahrady na salát. Na Ostrav. Tč. Vražedlník do domu vběhl. NB. Tč. 104. Čeledín v duom vběhna vece. Pass. 791. Jestližeby pak kteří (v Slezsku) več odporného se vydali a v ne- bezpečenství nějaké samoděk vběhli, tedy aby... Skl. V. 154. — odkud kam. Voda vbíhá se střechy do žlabu. Us. Tč. Vběhnutí, n., das Hineinlaufen.
Vbehovati = vbíhati. Na Slov. Bern.
Vběžiště, ě, n., der Einmündungspunkt
(an der Eisenbahn). Šm. Vbičovatel, e, m., der Einpeitscher. Dch.
Vbídnouti se, vbízeti se, sich antragen.
— komu nač. Rád bych se mu vbídl na
pomoc, ale nevím, bylo-liby mu to milo. Mor. Šd. — se komu do čeho: do služby, do práce. Mor. Šd. Vbíhající se větve, žíly a žebra listová,
rozvětvená, konci svými se spojující a tak dělající jako síť, anastomosans, anastomo- sirend. Rst. 513. Vbíhání, n., das öftere Hineinlaufen.
Vbíhati, vz Vběhnouti.
Vbíleční, im Eierweiss liegend, intrarius.
V. kel v bílku umístěný či bílkem obklí- čený n. p. semena routy, sisy, drchničky a j. Rst. 513. Vbíti, vbiji, vbij, vbije (íc), il, it, ití;
vbíjeti, el, en, ení; vbíjívati = vtlouci, vra- ziti, ein-, hineinschlagen, einhaften; přibiti, anschlagen. V. — co, koho kam: obruč |
||
|
|||
Předchozí (569)  Strana:570  Další (571) |