Předchozí (570)  Strana:571  Další (572)
571
na sud. Ms. Někoho na kůl, na kolo, Pk.,
na kříž. Pref. Zapověděl, aby nikdo se ne-
opovážil vbíjeti se do domů. Pal. Dj. IV.
1. 172. Rozum v hlavu nevbiješ a ctnosť
ke kůži nepřišíješ. č. — co kam čím: hře-
bík kladivem do zdi. Něco tlučkem do
hlavy vbíjeti (aby si to pamatoval). Na
Ostrav. Tč.
Vbití, n., das Ein-, Hineinschlagen.
Vbitý; -it, a, o, ein-, hineingeschlagen.
Vbízeti, vz Vbídnouti.
Vblinknouti, vblinkati, hineinschlagen.
—  co kam: klínek do desky. — čím kam:
kyjem do okna, tak že to dělá: blink!
blink! Na Ostrav. Tč.
Vblíti, vbliji, il, it, ití, vblívati, ein-
speien. Ros.
Vblknouti, knul a kl, utí, hereinflackern.
—  kam. Oheň, plamen vblknul do okna
a zapolil jizbu. Na Ostrav. Tč.
Vbočený; -čen, a, o. V. palec, halux
valgus. Nz. lk.
Vbočiti, il, ení, einlenken. — kam: v
pravou kolej. Kos. 01. I. 151.
Vbodčivý = pichlavý, bodoucí, stechend.
Boč. exc.
Vbodlý = vbodený, eingestochen. V-lý
do poupěte sosek včely. Dch.
Vbodnouti, ul, ut, utí; vbůsti, vbodu,
dl, den, ení; vbodati, vbodávati, vbodovati
=
vpíchnouti, vraziti, ein-, hineinstecken,
ein-, hineinstechen. — co komu kde kam.
Dobytčeti jetelem přejedenému bodec v levé
straně do jamky slezinné vbodni. Ja. Jehly
do polštáře v. Us. — koho kam čím: no-
žem. Us. Tč. — koho nač: na parohy. Er.
P. 271.
Vbořiti, il, en, ení, vbořovati se, einfallen,
verfallen, einstürzen. — kam: do bahna.
Us.
Vbouchati, vbouchnouti, chnul a chl,
ut, utí, hineinschlagen. — co kam: do ně-
koho vědomosti vbouchati, einpauken. Us.
Dch.
Vbožiti, il, en, ení, vbohovati, zastr. =
s Bohem spojiti, mit Gott vereinen. — se
= bohem se státi, Gott werden; s Bohem se
spojiti,
sich mit Gott verbinden. Včlověčil
se Bůh, dí sv. Athanasius, aby se člověk
vbožil. Sš. J. 22. Hodné kázání to činí, že
duše některak vboží se a s Kristem v jed-
notu v milosti vejde a na věky tak móž
ostati. Hus II. 75. — se jak. Vnitrným a
svrchovaným sjednocením (s Bohem) se
vbohujeme. Sš. Sk. 209.
Vbrknouti, knul a kl, utí, hineinfliegen.
kam. Vbrkna v jizbu na mé plece se-
dnul. Koll. I. 113.
Vbrtiti, il, cen, ení, zastr. = vevrtati,
einbohren. Ros.
Vbryndnouti, dnul a dl, utí, hineinwaten.
—  kam: do vody. — jak. Lehko tam v.,
ale jak vybryndnút! Na Ostrav. Tč.
Vbrzce, lépe: v brzce, bald. Vz Brzko.
Jg.
Vbudovati, hineinbauen. — co kam:
sklep do skály v. Us. Tč.
Vburcovati, hineinstürzen. — kam. Na-
vrátiv se v larvě listonoše do příbytku
směle v-val. Koll. I. 135.
Vbůsti, vz Vbodnouti.
Vcáknouti, hineinspritzen. Šm.
Vcediti, il, zen, ení, vcezovati, einseihen.
Ros. — co kam: do hrnce. Us. — čím,
jak. Mléko cedzákem neb přes cedzák do
hrotka. Na Ostrav. Tč.
Vcechovati, einsiegeln. — co čím kam:
své jméno svým cechem (Siegel) do dřeva,
do plátna v. Na Ostrav. Tč.
Vcele, lépe: v cele, ganz, im Ganzen. Aby
ta strana to naplnila vcele a úplně. Arch.
II. 294. V. zůstávati. List z r. 1558. Vz
Celo, Celý.
V celku. Kolik to dělá v celku (im
Ganzen)? Us. Tč. Vz Celek.
Vcestný = nasedlý, praevius. V. koláč,
placenta praevia. Nz. lk. V. překážky, im
Wege stehend.
Vcezení, n., die Einseihung.
Vcezený, -en, a, o, eingeseiht.
Vcíliti, il, en, ení, vcilovati, einzielen.
Vciply, jm. polí v Hovězím na Vsacku.
Vck.
Vclopati = vslopati, hinunterschlingen.
co kam: do sebe. Na Mor. Tč.
Vcochmati = strčiti něco do něčeho, hin-
einstecken. Na mor. Valaš. Vck.
Vcpáti = vecpati.
Vcrknouti, knul a kl, ut, utí, vcrkovati,
hineintröpfeln. co komu kam: vcrklo
mu trochu do kalhot; vcrknul mi dvě
kapky do léku. Na Ostrav. .
Vćuci = nenadále, unverhofft, plötzlich.
V. tam přišel. Na Ostrav. Tč.
Včáření, n. = účaří, vzetí do čáry, das
Alignement. Nz.
Včářiti, il, en, ení, včařovati = v čáru
pojati, do čáry vzíti,
aligniren. Nz.
Včařovati, hineinzaubern. — co kam
čím:
v. nemoc do někoho kouzelnictvím.
Us. Tč.
Včas = včasně, lépe: v čas, zur Zeit,
bei Zeiten, rechtzeitig, zeitlich. Ja prídem
na sobotu za včasu. Sl. ps. 28. Abych sa
odprosil svej milej za včasu. Sš. P. 306.
Přišla sem ešče za včasu. Us. Tč. Přinď za
včasu ba i včasněji než včera. Na Ostrav.
Včasně = příhodně, v čas, zeitlich, zur
rechten Zeit. Vz Včas.
Včasnosť, i, f. = příhodnosť, Zeitgemäss-
heit, f. Reš.
Včasný = v čas se dějící, zeitgemäss,
rechtzeitig, zeitgerecht. V. V. smrť. Rostl.
V. útěk, bei Zeiten bewerkstelligt. Us. Dch.
Kdyby se bylo Paltramovi podařilo včasným
vystoupením Vídeň vyrvati králi římskému.
Ddk. VI. 184.
Včašie = v čas, zur gehörigen Zeit, recht-
zeitig. Us. na Slov. Prečos' včašie nepri-
šieu? Sl. ps. 277.
Vče, zastr. = počal; včechu = počali. Výb.
I. 172., 179. — Vče = tští, prázdný, bez-
důvodný, nepodstatný,
leer, nichtig, zastr.
Vče a špatné příčiny. Har.
Včechrati, včechrávati, es auflockernd
hineinthun. — co do čeho (kam). Ros.
Včel = včil. O tom, abyste věděli, že
jsem poručenstvie učinil o jiné všecky věci,
než co tu včel jmám, na ty jsem nepomněl.
NB. Tč. 11.
247*
Předchozí (570)  Strana:571  Další (572)